Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 Azs 76/2018 - 30

- 31

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ladislava Derky v právní věci žalobce: T. N., zast. Mgr. Matějem Šedivým, advokátem se sídlem Václavské náměstí 831/21, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 9. 2017, čj. OAM-284/ZA-ZA11-HA11-2017, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2018, čj. -28,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Rozhodnutím vydaným dne 27. 9. 2017 žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle až , o azylu. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí žalobu ke krajskému soudu, který ji zamítl rozsudkem ze dne 28. 2. 2018.

[2] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost z důvodů uvedených v Soud podle stěžovatele nesprávně vyhodnotil napadené rozhodnutí, ve kterém žalovaný dostatečně nezkoumal udělení doplňkové ochrany podle zákona o azylu; zatížil tak svůj rozsudek vadou nepřezkoumatelnosti. Stěžovatel tvrdí, že mu po návratu do jeho země původu hrozí újma v podobě pronásledování jeho rodiny ze strany policejních složek, které se podle organizace Freedom House dopouštějí mučení představitelů opozice a se kterými pravděpodobně spolupracuje nynější přítel jeho bývalé ženy. Ten mu v průběhu roku 2016 vyhrožoval. Jako důvod pronásledování stěžovatel ve vztahu ke své osobě uvedl své „pacifistické postoje“, které považuje za projev politického názoru. Újma ve smyslu zákona o azylu stěžovateli hrozí také z důvodu probíhající války na území Ukrajiny, neboť tam stále dochází k nerozlišujícímu násilí, jehož důsledkem jsou úmrtí civilistů. Stěžovatel se také obává, že po návratu na Ukrajinu by musel nastoupit do armády, neboť kvůli rozsáhlé dezerci v počátcích ozbrojeného konfliktu musí armáda doplňovat početní nedostatek prostřednictvím odvodů bojeschopných mužů. Stěžovatel proto navrhl, aby NSS zrušil rozsudek krajského soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení, případně aby zrušil též rozhodnutí žalovaného.

[3] Žalovaný se domnívá, že kasační námitky nevypovídají o žádném pochybení, kterého by se on či krajský soud dopustil. Podle žalovaného bylo ve správním řízení objasněno, že stěžovatelovým důvodem pro podání žádosti o azyl byla především legalizace jeho pobytu na území ČR, neboť zde pozbyl povolení k dlouhodobému pobytu a obdržel výjezdní příkaz. Žalovaný navrhl, aby NSS kasační stížnost odmítl pro nepřijatelnost, případně aby ji zamítl.

[4] Ve věcech mezinárodní ochrany se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti v souladu s zabývá otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, NSS takovou kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou (viz usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, čj. -39, publikované pod č. 933/2006 Sb. NSS).

[5] Kasační stížnost je nepřijatelná.

[6] Stěžovatel výslovně neuvedl, v čem spatřuje důvody zakládající přijatelnost jeho kasační stížnosti. Pouze namítal vady řízení před správním orgánem i před soudem (nedostatečně zjištěný skutkový stav a nepřezkoumatelnost).

[7] Nepřezkoumatelnost rozsudku krajského soudu by zakládala přijatelnost kasační stížnosti, pokud by mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé; takovou vadu však NSS neshledal. Krajský soud se dostatečně věnoval zjištěním žalovaného i tvrzením stěžovatele, popsal rozhodný skutkový stav a se všemi žalobními námitkami se řádně a srozumitelně vypořádal.

[8] Stěžovatel nesplňuje žádný z důvodů pro udělení azylu podle § 12 až § 13 či doplňkové ochrany podle § 14a a § 14b zákona o azylu. Během správního řízení uvedl, že do ČR přicestoval v roce 2014, aby zachránil vztah s bývalou manželkou. Do 21. 12. 2016 měl stěžovatel povolen dlouhodobý pobyt, který mu však nebyl prodloužen a dostal výjezdní příkaz. Institut azylu však neslouží k legalizaci pobytu cizince na území ČR poté, co mu vyprší platnost některé z forem pobytového oprávnění podle , o pobytu cizinců. Stěžovateli se ani nepodařilo prokázat spojitost mezi jeho politickými názory – mírovým pohledem na svět - a vyhrožováním ze strany současného přítele jeho bývalé manželky (které již v současnosti ani nepokračuje). K prokázání pronásledování ze strany policejních složek či případné hrozící újmy nepostačí pouhá stěžovatelova domněnka, že tento muž s ukrajinskou policií spolupracuje. Stejně tak stěžovatel neprokázal, proč by se on sám či jeho rodina měla obávat mučení ze strany policie v případě, že by se na ni obrátil (např. v souvislosti se zmíněným vyhrožováním od manželčina přítele).

[9] Současnou bezpečnostní situací na Ukrajině se NSS zabýval již několikrát. Dospěl k závěru, že se nejedná o tzv. totální konflikt, jenž by dosahoval takové intenzity, že by byl každý civilista na území Ukrajiny vystaven reálnému nebezpečí vážné újmy. Jedná se o konflikt izolovaný pouze ve východní části Ukrajiny, jehož intenzita i v dotčených oblastech výrazně kolísá (např. rozsudek ze dne 18. 3. 2015, čj. -25, či usnesení ze dne 9. 11. 2016, čj. -26). Stěžovatel pochází z Ivanofrankivské oblasti na západě země a nic nenasvědčuje tomu, že by byl vystaven reálnému nebezpečí vážné újmy v důsledku konfliktu v Luhanské a Doněcké oblasti (tzv. linie dotyku). Nelze přisvědčit ani názoru stěžovatele, že by mu vznikla vážná újma v důsledku nuceného zapojení do ozbrojeného konfliktu. Služba v armádě, ač nedobrovolná, není důvodem pro udělení azylu či doplňkové ochrany (viz např. rozsudek ze dne 17. 12. 2015, čj. -24). Nadto podle zprávy odboru azylové a migrační politiky, která se mimo jiné týká politické a bezpečnostní situace a vojenské služby na Ukrajině a která je součástí správního spisu, se objevují jen ojedinělé boje v linii dotyku. Zároveň od září roku 2016 probíhá propouštění neprofesionálních příslušníků armády do záloh.

[10] Zákon o azylu a ustálená judikatura NSS poskytují dostatečnou odpověď na všechny námitky uvedené v kasační stížnosti. NSS neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání.

[11] Kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, a NSS ji proto odmítl podle

[12] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o větu první ve spojení s , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. července 2018

Daniela Zemanová

předsedkyně senátu