Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

54 A 77/2018 - 12

U S N E S E N Í

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Jana Čížka ve věci

žalobce: V. M.

bytem C. B., K.

proti

žalovaným: 1) Krajský úřad Středočeského kraje

sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5

2) Ministerstvo zemědělství

sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1

3) Státní pozemkový úřad

sídlem Husinecká 1024/11A, 130 00 Praha 3

o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 11. 11. 1996, č. j. ÚO – SZ/1 – 96, a žalobách na náhradu škody a uložení povinností vydat nemovitosti, uhradit náhradu za vymýcený les a předložit u

takto:

I. Žaloby se odmítají.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podanou osobně dne 10. 7. 2018, domáhá (ad 1) podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) zrušení rozhodnutí Ministerstva zemědělství, územního odboru v Rakovníku, ze dne 11. 11. 1996, č. j. ÚO – SZ/1 – 96 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný 2) zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Okresního úřadu v Rakovníku (dále jen „okresní úřad“) ze dne 7. 8. 1996, č. j. 18/96. Tímto rozhodnutím okresní úřad zamítl návrh žalobce, aby bylo uloženo Zemědělskému družstvu M. Ž. složit kauci podle , o pokutách a kaucích za nedodržování zákonů upravujících transformaci zemědělských družstev a nápravu majetkových křivd v oblasti vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „ “).

2. V dalších částech svého podání se pak žalobce domáhal (ad 2) „protokolárního předání všech nemovitostí u čp. X M. Ž, v majetku navrhovatele“, (ad 3) „předložení dobové výjimky ze , v dalších znění o využití nemovitosti bydlení čp. X“, (ad 4) „uhrazení v plné výši škody vzniklé na nemovitostech přináležejících k č.p. X – způsobené uživateli“, (ad 5) „uhrazení vzniklé škody a úroků z prodlení od roku 1993“ a (ad 6) „uhrazení nároku za vymýcený les Lesy ČR, dříve u č.p. X za totality“. Požadavek ad 6 směřoval výhradně vůči žalovanému 3) označenému jako „Pozemkový úřad Praha“, požadavek ad 2 nesměřuje vůči žádnému ze žalovaných, požadavky ad 3 až ad 5 pak míří vůči všem žalovaným.

3. Pokud jde o označení žalovaných, soud konstatuje, že v souladu s je třeba za žalovaného v případě žaloby proti napadenému rozhodnutí považovat žalovaného 1), na nějž přešla působnost žalovaného 2), který původně napadené rozhodnutí vydal, v souvislosti se zrušením okresních úřadů. Ve vztahu k dalším žalobním požadavkům však soud ponechává mezi žalovanými i žalované 2) a 3), v posledním případě pouze upravil označení žalovaného 3) do souladu se současnou organizační strukturou státních orgánů odpovídajících za realizaci restitucí (srov. , o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

4. V první řadě se soud musel zabývat otázkou, zda jsou splněny procesní podmínky pro meritorní projednání žalob soudem ve správním soudnictví.

5. Pokud jde o napadené rozhodnutí, zde soud musí konstatovat, že žalobce není aktivně legitimovanou osobou k podání žaloby proti rozhodnutí o neuložení kauce, neboť do subjektivních práv a povinností navrhovatele rozhodnutí o neuložení kauce nezasahuje. Uvedený závěr potvrzuje rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2015, č. j. -22, na jehož odůvodnění, jež plně dopadá i na případ žalobce, soud odkazuje. V souladu s jeho závěry tak bylo namístě žalobu proti napadenému rozhodnutí odmítnout podle Bylo tak nadbytečné blíže posuzovat otázku včasnosti žaloby, jejímž vyústěním by nepochybně taktéž bylo odmítnutí žaloby jakožto opožděné.

6. Přípustné pak nejsou ani další žalobní požadavky uplatňované žalobcem. Podle totiž soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu.

7. Požadavek na poskytnutí náhrady za vymýcený les bylo namístě uplatnit v zákonných lhůtách jako restituční nárok podle , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). V případě, že snad bylo o takové žádosti vydáno negativní rozhodnutí příslušným správním orgánem – aktuálně je jím žalovaný 3) – bylo na žalobci, aby se včas domáhal nahrazení takové rozhodnutí rozhodnutím soudu v řízení podle části páté , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Obdobnou cestou se mohl žalobce v zákonných lhůtách domáhat vydání nemovitostí, popř. nahrazení zamítavého restitučního rozhodnutí rozhodnutím soudu.

8. Požadavek na náhradu škody a úroků z prodlení pak žalobce může (po předchozím marném uplatnění požadavku postupem podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) uplatnit žalobou v řízení podle části třetí

9. K žalobním návrhům ad 2 až ad 6 tak soud konstatuje, že není příslušný k jejich projednání a musí je odmítnout podle Uvedené požadavky (náhradu škody s příslušenstvím; v případě předchozího negativního vydání restitučního rozhodnutí též požadavek na vydání nemovitých věcí a náhrady za mrtvý inventář) může žalobce uplatnit do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení žalobou u místně příslušného okresního soudu. Podá-li žalobce žalobu v uvedené lhůtě, bude se na ni pohlížet, jako by byla podána v den, kdy Krajskému soudu v Praze došla odmítnutá žaloba ( ).

10. Soud ve správním soudnictví konečně nemůže projednat ani žalobní požadavek na vydání y – dobové výjimky ze zákona o půdě. Jednak žalobce požaduje její předání soudu, takže uvedený návrh ad 3 se jeví být spíše procesním návrhem soudu na vyžádání listinného důkazu pro účely soudního řízení o jiném žalobním požadavku. V situaci nepřípustnosti uplatněných žalobních požadavků však o takovém procesním návrhu není důvodu rozhodovat.

11. Pokud by nicméně žalobce předložení takové y požadoval jakožto samostatný žalobní návrh, soud konstatuje, že poskytnutí jejího textu, existuje-li taková , se žalobce může domáhat např. žádostí o poskytnutí informace směřovanou povinnému subjektu, který takovou u disponuje. Správní soud by takovou povinnost mohl uložit povinnému subjektu pouze v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, jímž byla taková žádost žalobce zamítnuta (srov. , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů). Žalobce však žádným způsobem nenaznačil, že by jeho žaloba směřovala proti takovému rozhodnutí, soud proto požadavek ad 3 hodnotí pouze jako důkazní návrh.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s , podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 31. července 2018

Olga Stránská, v. r.

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje P. Š.