Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Afs 124/2018 - 41

1 Afs 124/2018 -

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Dienstbiera a soudkyň JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobkyně: DF STAVBY, s. r. o., se sídlem Plzeňská 165, Letkov, zastoupené JUDr. Pavlem Šímou, advokátem se sídlem Radobyčická 8, Plzeň, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 3. 2015, č. j. 7037/15/5200-20444-706033, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 3. 2018, č. j. – 99,

takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Finanční úřad pro Plzeňský kraj 11 dodatečnými platebními výměry ze dne 21. 3. 2014 a 24. 3. 2014 doměřil žalobkyni DPH za zdaňovací období 2. až 4. čtvrtletí roku 2008, březen až květen, červenec až říjen a prosinec roku 2009. Žalovaný zamítl odvolání žalobkyně v záhlaví označeným rozhodnutím. Žalobkyně napadla rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Plzni, který rozsudkem ze dne 11. 10. 2016, č. j. – 51, napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. Ke kasační stížnosti žalovaného Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek krajského soudu rozsudkem ze dne 22. 11. 2017, č. j. - 29, a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Krajský soud následně žalobu zamítl v záhlaví označeným rozsudkem.

[2] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) brojila proti rozsudku krajského soudu kasační stížností.

[3] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 27. 6. 2018, č. j. - 35, zamítl žádost stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků a vyzval ji k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč ve lhůtě 15 dnů. Zároveň stěžovatelku poučil o následcích nesplnění poplatkové povinnosti. Upozornil ji také, že jí vznikla povinnost uhradit soudní poplatek, přestože se jedná o opakovanou kasační stížnost v téže věci. Podle usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 2. 2016, č. j. - 60, č. 3396/2016 Sb. NSS, „[ú]častník řízení podávající ve své věci opakovaně kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu vydanému poté, kdy bylo předcházející rozhodnutí ke kasační stížnosti téhož účastníka Nejvyšším správním soudem zrušeno, již není povinen soudní poplatek za tuto další kasační stížnost platit, pokud ve věci již jednou tento poplatek zaplatil.“ Předchozí kasační stížnost, kterou soud posuzoval v řízení vedeném pod sp. zn. , podal žalovaný, stěžovatelce tedy nyní vznikla povinnost uhradit soudní poplatek za kasační stížnost v dané věci poprvé.

[4] Podle , (dále jen „ “), soud řízení zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Z , o soudních poplatcích, vyplývá, že poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Podle zákona o soudních poplatcích ve znění účinném od 30. 9. 2017 pak platí, že „[n]ebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.“

[5] Usnesení č. j. – 35 bylo zástupci stěžovatelky doručeno dne 28. 6. 2018, posledním dnem lhůty tak byl pátek 13. 7. 2018. Stěžovatelka poplatek v této lhůtě nezaplatila, Nejvyšší správní soud proto řízení podle zákona o soudních poplatcích ve spojení s zastavil.

[6] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s za použití , podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 31. července 2018

JUDr. Filip Dienstbier

předseda senátu