Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 145/2018 - 37

- 38

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Petry Weissové a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: N. T. D., zast. Mgr. Štěpánem Svátkem, advokátem, se sídlem Na Pankráci 820/45, Praha, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 7. 2017, č. j. MV-61174-4/SO-2017, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 3. 2018, č. j. – 42,

t a k t o :

I. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek.

II. Žalobci se ukládá ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, který činí podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků částku 1.000 Kč.

Odůvodnění:

[1] Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) rozhodnutím ze dne 14. 3. 2017, č. j. OAM 2099-21/ZR-2016, zrušilo žalobci povolení k trvalému pobytu podle , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, a to z důvodu jeho pobytu mimo území států Evropské unie nepřetržitě po dobu delší než 12 měsíců. Stanovilo mu též lhůtu k vycestování z území České republiky v délce 30 dnů. Žalobce podal proti rozhodnutí ministerstva odvolání, které žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla a rozhodnutí ministerstva potvrdila.

[2] Žalobce se proti napadenému rozhodnutí bránil žalobou u Krajského soudu v Plzni. Ten ji shora uvedeným rozsudkem zamítl.

[3] Rozsudek krajského soudu napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností opírající se o kasační důvod podle a d)

[4] Součástí kasační stížnosti stěžovatel učinil návrh na přiznání odkladného účinku. V doplnění tohoto návrhu tvrdil, že nucené vycestování z České republiky pro něj znamená nepoměrně větší újmu, než jaká může přiznáním odkladného účinku vzniknout jiným osobám. Uvedl, že je mu 16 let, v Česku navštěvuje 9. třídu základní školy, v České republice se narodil. Na území pobývá se svojí matkou a nezletilou sestrou. V důsledku nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti by byl nucen vycestovat do Vietnamu, kde nemá žádné rodinné vazby ani materiální zázemí. Současně by musel zanechat studia. Stěžovatel dále uvedl, že jeho matka pobývá v Česku na základě povolení k trvalému pobytu a ve společnosti je plně integrována. Jeho sestra navštěvuje základní školu. Bez doprovodu rodičů by byl s ohledem na jeho věk odjezd ze země v podstatě vyloučen.

[5] Žalovaný ve vyjádření vyslovil nesouhlas s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti.

[6] Nejvyšší správní soud posoudil návrh na přiznání odkladného účinku a dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro vyhovění tomuto návrhu podle ve spojení s

[7] Kasační stížnost nemá podle odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení až 5 se užije přiměřeně. Podle lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[8] Z četné judikatury Nejvyššího správního soudu lze dovodit, že institut odkladného účinku se primárně vztahuje k žalobě jako prostředku ochrany veřejných subjektivních práv. Kasační stížnost je však mimořádným opravným prostředkem směřujícím proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu. Odkladný účinek vůči pravomocnému rozhodnutí by proto měl být přiznáván pouze v ojedinělých případech, pro něž zákonodárce užil slova o „nepoměrně větší újmě“. Přiznáním odkladného účinku se totiž prolamují právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Tímto zákonným postupem je meritorní rozhodnutí o kasační stížnosti, nikoliv přiznání odkladného účinku (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 1. 2013, č. j. - 33).

[9] Pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být v souladu s usnesením rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2015, č. j. – 58, splněny tři materiální předpoklady: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí musí pro stěžovatele znamenat újmu, 2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, 3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[10] Nejvyšší správní soud přihlédl ke všem okolnostem případu a shledal, že opuštění území by pro nezletilého stěžovatele i jeho rodinu mohlo znamenat nenahraditelnou újmu. Je zjevné, že se stěžovatelem by musela odcestovat také jeho matka a nezletilá sestra, s nimiž stěžovatel žije. Pro výkon stěžovatelova práva na spravedlivý proces přitom může být jeho přítomnost v České republice až do skončení řízení o kasační stížnosti nezbytná. Ačkoli je stěžovatel v řízení o kasační stížnosti povinně zastoupen advokátem, nelze opomenout, že součástí práva na spravedlivý proces je také právo vystupovat osobně v řízení, být v kontaktu se svým právním zástupcem a udělovat mu konkrétní pokyny. Taková práva by stěžovatel v případě opuštění území České republiky vykonávat nemohl. Nelze také spoléhat na to, že stěžovatel získá jiný druh povolení k pobytu v České republice. Jak již Nejvyšší správní soud vyslovil v usnesení ze dne 18. 8. 2011, č. j. – 100, stěžovatel by sice byl donucen opustit území teprve v důsledku rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o odkladném účinku kasační stížnosti však nelze opřít o závěr, že cizinec má předejít nenahraditelné újmě tím, že bude vědomě porušovat zákon nelegálním pobytem na území.

[11] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti současně nevznikne újma jiným osobám (odlišným od žalobce) a nebude ani v rozporu s veřejným zájmem, jehož dotčení nikdo netvrdil a ani Nejvyšší správní soud takový rozpor nedovodil.

[12] V posuzovaném případě jsou naplněny všechny shora vymezené podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud proto kasační stížnosti odkladný účinek přiznal.

[13] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.

[14] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou , o soudních poplatcích (dále jen „“), soudnímu poplatku ve výši 1.000 Kč. Nejvyšší správní soud z tohoto důvodu výrokem II. tohoto usnesení stěžovatelce zaplacení předmětného soudního poplatku uložil, a to ve lhůtě vyplývající z ve spojení s zákona o soudních poplatcích (per analogiam legis - viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012. č. j. - 32).

[15] Soudní poplatek lze zaplatit:

- vylepením kolků na tomto tiskopisu nebo

- bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703-46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby lze získat na internetových stránkách www.nssoud.cz v položce Rychlé odkazy – Úhrada soudních poplatků.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nebude-li soudní poplatek včas zaplacen, přistoupí soud k jeho vymáhání.

V Brně dne 12. června 2018

JUDr. Jiří Palla

předseda senátu

Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní poplatek.

ke sp. zn.

podpis .................................................

↓ místo pro nalepení kolkových známek ↓