Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 121/2018 - 32

-33

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a soudců JUDr. Michala Mazance a JUDr. Miloslava Výborného v právní věci žalobkyně: PhDr. H. P., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 2. 2018, čj. 10.01-001370/17, v řízení o námitce podjatosti JUDr. Naděždy Řehákové, předsedkyně senátu 9 A Městského soudu v Praze, podané žalobkyní v řízení o žalobě vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. ,

t a k t o :

Předsedkyně senátu JUDr. Naděžda Řeháková n e n í vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobkyně se žalobou domáhá zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalované. Současně s žalobou požádala soud o osvobození od soudních poplatků a k této žádosti přiložila prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) ji usnesením ze dne 4. 4. 2018, čj. -22, vyzval k objasnění jejích majetkových a výdělkových poměrů za účelem posouzení její žádosti. Na základě této výzvy namítla žalobkyně podjatost JUDr. Naděždy Řehákové, předsedkyně senátu městského soudu, rozhodující ve věci. K námitce také připojila žádost o informaci podle , o svobodném přístupu k informacím, směřovanou vůči městskému soudu.

[2] Námitku podjatosti žalobkyně odůvodnila tak, že výzva na dokládání majetkových poměrů má šikanózní charakter s ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 5. 12. 2017, , z výzvy vyplývá negativní osobní vztah soudkyně k ní, zneužívá vůči ní svoji moc se záměrem znemožnit jí přístup k soudu a její jednání považuje za „nemravné“. Vyjádření soudkyně k aktuální výši životního a existenčního minima je urážlivé. Jako důkaz o podjatosti navrhla provedení všech usnesení městského soudu za posledních 5 let, jimiž bylo účastníkům přiznáno osvobození od soudních poplatků.

[3] Předsedkyně senátu JUDr. Naděžda Řeháková k námitce podjatosti prohlásila, že nemá žádný vztah k účastníkům řízení, nemá žádný zájem na projednávané věci a nejsou jí známy žádné skutečnosti, které by byly důvodem pro vyloučení její osoby z projednávání a rozhodnutí ve věci z důvodu pochybností o nepodjatosti.

[4] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.

[5] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

[6] Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, zejména v případech, kdyby mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Poměr soudce k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen např. příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít i o vztah ekonomické závislosti, apod. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Postup soudce v řízení je tedy výslovně vyloučen jako možný důvod podjatosti.

[7] Jediným důvodem namítané podjatosti je však právě postup předsedkyně senátu v řízení, spočívající ve výzvě žalobkyni k objasnění jejích osobních a majetkových poměrů. Taková skutečnost však, jak již bylo řečeno, nepředstavuje legitimní důvod dle zákona pro vyloučení soudkyně z rozhodování věci. Žalobkyní zmiňovaný nález Ústavního soudu není pro námitku podjatosti nijak relevantní, neboť se zabývá již věcně otázkou zákonnosti rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků. Námitky stěžovatelky týkající se obsahu výzvy by mohly být relevantní až v rámci případného přezkumu rozhodnutí, kterým bude o její žádosti o osvobození od soudních poplatků rozhodnuto. Proto ani k návrhu žalobkyně na provedení všech usnesení městského soudu za posledních 5 let, jimiž bylo účastníkům přiznáno osvobození od soudních poplatků, soud nepřistoupil, neboť ta by mohla mít význam pouze při případném přezkumu zákonnosti rozhodnutí o žádosti o osvobození od soudních poplatků, ale nikoliv při hodnocení námitky podjatosti.

[8] Protože uvedené skutečnosti nemohou být ve smyslu důvodem pro vyloučení soudce, a jiné skutečnosti žalobkyně nenamítá, Nejvyšší správní soud rozhodl, že předsedkyně senátu JUDr. Naděžda Řeháková není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. .

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 19. června 2018

JUDr. Petr Mikeš, Ph.D.

předseda senátu