Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 As 148/2018 - 21

4 As 148/2018 -

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců Mgr. Petry Weissové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobkyň: a) Ing. J. R., a b) Bc. M. K., zast. obecnou zmocněnkyní Ing. J. R., proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec 2, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) LIF, a.s., se sídlem Jablonecká 7/22, Liberec 5, zast. Mgr. Zuzanou Hrušovou, advokátkou, se sídlem Jablonecká 7/22, Liberec 5, II) L. B., III) S. Z., IV) Mgr. I. Ch., V) L. P., VI) B. R., proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 12. 2017, č. j. KULK 90753/2017, o kasační stížnosti žalobkyně a) proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 5. 4. 2018, č. j. - 262,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Žalobkyně a) a b) podaly ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále jen „krajský soud“) žalobu proti v záhlaví specifikovanému rozhodnutí žalovaného. Současně navrhly, aby krajský soud žalobě přiznal odkladný účinek podle Přípisem ze dne 29. 3. 2018 požádaly žalobkyně krajský soud rovněž o přiznání odkladného účinku rozhodnutí Magistrátu města Liberec, odboru stavebního úřadu, ze dne 9. 3. 2018, č. j. SURR/7130/029212/18 (dále jen „rozhodnutí Magistrátu města Liberec“).

[2] Krajský soud shora uvedeným usnesením (dále jen „napadené usnesení“) nepřiznal žalobě odkladný účinek (výrok I.) a odmítl návrh na přiznání odkladného účinku rozhodnutí Magistrátu města Liberec (výrok II.).

[3] Toto usnesení nyní žalobkyně a) (dále jen „stěžovatelka“) napadá kasační stížností; a to i přesto, že byla poučena o tom, že proti němu nejsou opravné prostředky přípustné.

[4] Podle ustanovení je kasační stížnost nepřípustná proti rozhodnutí, které je podle své povahy dočasné. Podle ustanovení nestanoví-li tento zákon jinak, soud návrh, který je podle tohoto zákona nepřípustný, usnesením odmítne.

[5] Nejvyšší správní soud již v usnesení ze dne 22. 12. 2004, č. j. - 172, vyslovil, že rozhodnutí o odkladném účinku žaloby je rozhodnutím, které je podle své povahy dočasné. Kasační stížnost proti takovému rozhodnutí tedy ve smyslu není přípustná. Jedná se o dlouhodobě ustálený právní názor, který Nejvyšší správní soud zopakoval v řadě dalších rozhodnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 8. 2012, č. j. - 38, nebo ze dne 30. 3. 2011, č. j. - 51), a který potvrdil i Ústavní soud (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 6. 2005, sp. zn. ).

[6] Z výše uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost v celém rozsahu podle ve spojení s téhož zákona pro nepřípustnost odmítl.

[7] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s věty první za použití téhož zákona tak, že žádný z účastníků ani z osob zúčastněných na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože kasační stížnost byla odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. června 2018

Mgr. Aleš Roztočil

předseda senátu