Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
78 Ad 7/2017 - 42.pdf
PDF · 0 B
No categories available
78 Ad 7/2017 - 42
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a
soudců JUDr. Jany Záviské a JUDr. Petra Indráčka v právní věci
žalobce: J.K.
proti
žalovanému: Rozhodčí orgán Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky
se sídlem Orlická 4/2020, 130 00 Praha 3
k žalobě ze dne 1. 11. 2017 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 10. 2017, sp. zn. S-SP-
VZP-17-03030847-T8E6, agendové číslo RO/2892/17Kar, ve věci úhrady penále ve výši
34.341,- Kč
takto:
I. Rozhodnutí žalovaného ze dne ze dne 18. 10. 2017, sp. zn. S-SP-VZP-17-03030847-
T8E6, agendové číslo RO/2892/17Kar se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
Shodu s prvopisem potvrzuje
2 č. j. 78 Ad 7/2017
1. Žalobci bylo vyčísleno penále ve výši 34 341 Kč z neuhrazeného dlužného pojistného na
Všeobecné zdravotní pojištění.
2. Zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému byla dne 14. 12. 2017 Městským soudem v Praze
postoupena k projednání a rozhodnutí žaloba sepsaná žalobcem dne 1. 11. 2017 a původně
podána u Městského soudu v Praze dne 8. 11. 2017. Žalobce uvedenou žalobou napadá
rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 10. 2017, sp. zn. S-SP-VZP-17-03030847-T8E6, agendové
číslo RO/2892/17Kar, kterým bylo zamítnuto podle § 90 odst. 5 správního řádu odvolání
a potvrzeno rozhodnutí č.j. VZP-17-03088433-T8E6 ve věci úhrady penále ve výši 34.341 Kč.
Uvedl dva žalobní body: 1) neměl možnost se k věci vyjádřit a nahlédnout do spisu a 2) namítl
zánik nároku na pohledávky v důsledku toho, že se nikdo ve stanovené lhůtě nepřihlásil do
vyhlášené insolvence, když dle rozsudku Krajského soudu v Ostravě sp. zn. SOSINC27254/2012
o skončení, zastavení insolvence jsou všechny právní úkony z vyhlášených bankrotů, insolvencí
platné. Navrhl zrušit napadené rozhodnutí a věc vrátit žalované k dalšímu řízení a žalované
současně uložit povinnost nahradit mu náklady řízení.
3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 9. 4. 2018 popřel oprávněnost žalobních bodů
v žalobě. Uvedl, že žalobce je evidován v registru pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR
(dále jen VZP ČR) v těchto kategoriích plátců pojistného na veřejné zdravotní pojištění: od
1.1.1993 do 31.12.2006 osoba samostatně výdělečně činná, od 1.11.2000 do 31.3.2007
zaměstnanec, od 14.2.2007 do 21.4.2009 uchazeč o zaměstnání a od 25.8.2009 – dosud poživatel
důchodu z důchodového pojištění. Od 7/1999, tj. v období kdy byl evidován jako osoba
samostatně výdělečně činná a osoba bez zdanitelných příjmů nehradil dle § 7 a § 10 zákona č.
592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zálohy na
pojistné, doplatek pojistného a pojistné včas a ve správné výši nebo je nehradil vůbec. Na základě
vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění byl dne 14.8.2017 za období 26.3.2010 –
7.7.2017 vydán výkaz nedoplatků na penále č. 8641700914 ve výši 34 341 Kč z neuhrazeného
dlužního pojistného. Plátci byla spolu s výkazem nedoplatků zaslána tři po sobě následující
vyúčtování pojistného:
1) Vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění do prohlášení konkurzu, tj. za
období od 26.3.2010 do 25.6.2013, dlužné pojistné ve výši 37 574 Kč a penále ve výši
109 371 Kč.
2) Vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění v průběhu konkurzu, tj. za
období od 26.6.2013 do 30.1.2016, dle kterého pohledávka na pojistném přihlášená
do konkurzu nebyla penalizována a vyúčtování je v nulové výši na pojistném i penále.
3) Vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění po ukončení konkurzu, tj. za
období od 31.1.2016 do 7.7.2017, dlužné pojistné ve výši 29 762 Kč a penále ve výši
110 801 Kč.
V období od 26.3.2010 do 7.7.2017, za které byl výkaz nedoplatků na penále vydán, již neměl
plátce povinnost hradit pojistné na veřejné zdravotní pojištění, neboť byl za něj plátcem
pojistného stát dle ust. § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním
pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Pohledávka na dlužném pojistném zahrnutá do konkurzu,
nebyla po celou dobu konkurzu penalizována. Výkaz nedoplatků byl převzat na doručenku dne
26.8.2017 a tímto dnem se stal vykonatelným. Dne 2.9.2017 plátce podal v zákonné lhůtě námitky
do výkazu nedoplatků a vyúčtováním, které byly jeho přílohou. Uvedl, že po skončení insolvence
nemá nikdo nárok na nic a namítl, že výkaz nedoplatků je vykonatelným dnem doručení. Dle jeho
názoru je takový výkon rozhodnutí neplatný, protiprávní. Každý má právo se vyjádřit, odvolat se.
Dne 6.9.2017 regionální pobočka VZP rozhodnutím č.j. VZP-17-03088433-T8E6 námitky
zamítla. Rozhodnutí plátce převzal na doručenku dne 12.9.2017. Proti rozhodnutí podal plátce
v zákonné lhůtě odvolání, kde uvedl stejné důvody jako do podaných námitek k výkazu
Shodu s prvopisem potvrzuje
3 č. j. 78 Ad 7/2017
nedoplatků. Nové skutečnosti neuvedl. Konkurzu na majetek plátce byl prohlášen dne 26.6.2013
a dne 30.1.2016 byl ukončen. Dne 14.1.2016 Krajský soud v Ostravě vydal usnesení o zrušení
konkurzu č. KSOS 31 INS 27254/2012 - B 39 z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek
dlužníka zcela nepostačující. Dle sdělení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31.8.2017 č. KSOS
31 INS 27254/2012 – B 45 se mohou věřitelé po skončení insolvenčního řízení opět domáhat
úhrady svých nezaplacených pohledávek v exekučním řízení s tím, že insolvenční soud nemá
pravomoc do těchto řízení zasahovat. Po skončení konkurzu, resp. po skončení insolvenčního
řízení je regionální pobočka VZP následně oprávněna pokračovat ve vymáhání neuspokojených
pohledávek, a to jak na dlužném pojistném, tak na penále, a to až do zaplacení všech pohledávek.
Věřitelé se po skončení konkurzu mohou opět domáhat úhrady svých nezaplacených pohledávek
v exekučním řízení, a to i přesto, že byl konkurz pro nedostačující majetek zrušen. Regionální
pobočka VZP i Rozhodčí orgán VZP ČR odmítají námitku, že žalobci nebylo umožněno
v průběhu správního řízení nahlédnutí do spisového materiálu. Žalobce po celou dobu správního
řízení nepožádal o možnost nahlédnout do spisového materiálu. Žalovaný navrhl žalobu v plném
rozsahu zamítnout.
4. Žalovaný napadeným rozhodnutím podle ust. § 90 odst. 5 správního řádu rozhodnutí VZP ČR,
Regionální pobočka Ostrava, pobočka pro Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj č.j. VZP-
17-03088433-T8E6 ze dne 6. 9. 2017, kterým byly zamítnuty námitky plátce pojistného
a potvrzen výkaz nedoplatků č. 8641700914 ze dne 14. 8. 2017, kterým bylo předepsáno penále
ve výši 34 341 Kč potvrdil a odvolání zamítl. V odůvodnění uvedl, že Všeobecná zdravotní
pojišťovna České republiky, Regionální pobočka Ostrava, pobočka pro Moravskoslezský,
Olomoucký a Zlínský kraj (dále jen regionální pobočka VZP) vystavila plátci pojistného panu J.
K. na základě vyúčtování pojistného s nasazenými zůstatky za období 26.3.2010 – 25.6.2013 (do
konkurzu), 26.6.2013 – 30.1.2016 (konkurz), 31.1.2013 – 7.7.2017 (po skončení konkurzu) výkaz
nedoplatků, kterým předepsala penále ve výši 34 341 Kč. Penále bylo předepsáno za nedostatky
v platbách pojistného (dosud neuhrazené dlužné pojistné, tj. jedná se o penalizaci dosud
neuhrazených předchozích titulů vydaných na dlužné pojistné). Pan K. podal námitky do výkazu
nedoplatků a třem vyúčtováním v zákonné lhůtě a po prošetření námitek dne 6. 9. 2017
rozhodnutím tyto zamítla a výkaz nedoplatků potvrdila. Proti uvedenému rozhodnutí podal
odvolání v zákonné lhůtě, kde uvádí stejné důvody jako do podaných námitek k výkazu
nedoplatků. Dne 14.8.2017 regionální pobočka VZP vydala výkaz nedoplatků č. 8641700914.
Tímto výkazem nedoplatků bylo plátci předepsáno penále ve výši 34 341 Kč. Výkaz nedoplatků
byl předepsán na základě Informačního systému VZP za období 26.3.2010 – 7.7.2017. Přičemž
pohledávka zahrnutá do konkurzu, nebyla po celou dobu konkurzu penalizována. Plátci byly
spolu s výkazem nedoplatků zaslány tři po sobě následující vyúčtování: Konkurzu byl prohlášen
dne 26.6.2013 a dne 30.1.2016 byl skončen.
1) Vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění do konkurzu, tj. od 26.3.2010 do
25.6.2013, dlužné pojistné ve výši 37 574 Kč a penále ve výši 109 371 Kč.
2) Vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění během konkurzu, tj. od
26.6.2013 do 30.1.2016, dle kterého pohledávka na pojistném přihlášená do konkurzu
nebyla penalizována.
3) Vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění po konkurzu, tj. od 31.1.2016 do
7.7.2017, dlužné pojistné ve výši 29 762 Kč a penále ve výši 110 801 Kč.
Dne 14.1.2016 Krajský soud v Ostravě vydal usnesení o zrušení konkurzu z důvodu, že pro
spokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující. Dle sdělení Krajského soudu v Ostravě
ze dne 31.8.2017 se mohou věřitelé po skončení insolvenčního řízení opět domáhat úhrady svých
nezaplacených pohledávek v exekučním řízení. Jak z uvedeného a z platné právní úpravy vyplývá
po skončení konkurzu, resp. po skončení insolvenčního řízení je regionální pobočka VZP
následně oprávněna pokračovat ve vymáhání neuspokojených pohledávek, a to jak na dlužném
Shodu s prvopisem potvrzuje
4 č. j. 78 Ad 7/2017
pojistném, tak na penále až do zaplacení všech pohledávek. Povinnost vymáhat na dlužníkovi jak
zaplacení dlužního pojistného, tak i penále je navíc uložena VZP ČR přímo ze zákona, a to v ust.
§ 8 odst. 5 zák. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. VZP ČR je povinna vymáhat dluh
všemi dostupnými právními prostředky stanovenými pro vymáhání pohledávek, a to až do doby
jeho úplné úhrady. Dle ust. § 16 odst. 2 zák. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
promlčecí doba neběží po dobu řízení u soudu.
5. Krajský soud nejprve posoudil zákonné náležitosti žaloby a konstatoval, že žaloba byla podána
včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí, proti němuž není žaloba ve smyslu § 68 zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.)
nepřípustná (srovnej usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2013,
č.j. 6 Ads 109/2009-114). Poté krajský soud přezkoumal důvodnost žaloby v souladu
s ustanovením § 75 s. ř. s., v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního
stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného. Neshledal přitom vady, např. podle § 76 odst.
2 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
6. Soud žalobu shledal důvodnou, neboť žalobci uznal oprávněnost prvního žalobního bodu.
7. K žalobnímu bodu 1: předně soud zdůrazňuje, že výkazem nedoplatků zdravotní pojišťovny
předepíší plátci pojistného dlužné pojistné a penále, které je nesporné. Za nesporné lze považovat
takové pojistné a penále, o kterém lze důvodně předpokládat, že jej plátce nezpochybní co do
důvodu a výše. Proti výkazu nedoplatků může plátce pojistného podat do 8 dnů od jeho doručení
písemné námitky, pokud nesouhlasí s existencí dluhu na pojistném a penále nebo s jeho výší,
přičemž důvod podání je plátce pojistného povinen v námitkách uvést (§ 53 odst. 4 zákona č.
48/1997 Sb.). Námitky však nemají odkladný účinek a výkaz nedoplatků je vykonatelný dnem
doručení (§53 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb.). Po podání námitek následuje řízení o námitkách,
kdy zdravotní pojišťovna je povinna do 30 dnů ode dne doručení námitek rozhodnout tak, že
buď výkaz nedoplatků potvrdí, byla-li výše nedoplatků stanovena správně, nebo jej zruší. Pokud
zdravotní pojišťovna nerozhodne o námitkách do 30 dnů od jejich doručení, pozbývá výkaz
nedoplatků platnosti (§ 53 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb.). Vykonatelné výkazy nedoplatků jsou
titulem pro soudní nebo správní výkon rozhodnutí.
8. Obecně na rozhodování zdravotních pojišťoven se vztahují obecné předpisy o správním řízení,
tedy zákon č. 500/2004 Sb., nestanoví-li však zákon o veřejném zdravotním pojištění jinak (§53
odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění). Podle § 53 odst. 7 zákona o veřejném
zdravotním pojištění se na řízení o vydání výkazu nedoplatků obecné předpisy o správním řízení
nevztahují.
9. V dané věci bylo řízení zahájeno vydáním výkazu nedoplatků, když současně žalobci byla zaslána
tři vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění ze dne 10. 7. 2017. Žalovaný s odkazem
na citované v odstavci 8 tohoto rozsudku neměl vůči žalobci před vydáním výkazu nedoplatků
povinnost jej seznámit se svými podklady. Žalobce byl i ve výkazu nedoplatků poučen, že na
řízení o vydání výkazu nedoplatků se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Podáním
námitek proti výkazu nedoplatků žalobce však řízení posunul do další fáze, tedy do řízení po
vydání výkazu nedoplatků a na toto „pokračující“ řízení se již nevztahuje výluka správního řádu.
Žalovaný tak byl povinen v souladu s ust. § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. žalobci dát
možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, přičemž tuto možnost žalovaný nemůže chápat
tak, že by žalobci v jeho vlastní iniciativě seznámit se podklady nebránil. Naopak tato aktivita leží
na straně správního orgánu, a je to správní orgán, který je povinen účastníka řízení vyzvat
Shodu s prvopisem potvrzuje
5 č. j. 78 Ad 7/2017
k možnosti vyjádřit se k pokladům rozhodnutí. Právo vyjádřit se před vydáním rozhodnutí ve
věci k pokladům rozhodnutí je jedno ze základních procesních práv účastníků řízení, vyplývající
z Listiny základních práv a svobod. Podle čl. 38 odst. 2 Listiny platí, že každý má právo, aby se
(mimo jiné) mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího
správního soudu ze dne 26. 2. 2010, čj. 8 Afs 21/2009). Protože správní orgán v souladu s ust.
§ 36 odst. 3 správního řádu nevyzval žalobce k vyjádření se k podkladům rozhodnutí, porušil
svým postupem právo žalobce tak, jak výše uvedeno. Absence tohoto procesního úkonu na
straně správního orgánu je takovou vadou řízení, která je sama o sobě důvodem zrušení
napadeného rozhodnutí.
10. K žalobnímu bodu 2: v rámci insolvenčního řízení byl na majetek žalobce prohlášen konkurz,
který však byl výrokem I. usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 1. 2016, č.j. KSOS 31
INS 27254/2012-B39 zrušen. Krajský soud v Ostravě zrušil konkurz na majetek žalobce
z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující. V odůvodnění
uvedeného usnesení uvedl, že usnesením ze dne 26. 6. 2013, č.j. KSOS 31 INS 27254/2012-13
byl zjištěn úpadek a usnesením ze dne 1. 10. 2013, č.j. KSOS 31 INS 27254/2012-B5 bylo
rozhodnuto o řešení úpadku konkursem. Dále v odůvodnění citoval ust. § 308 odst. 1 písm. d)
insolvenčního zákona, dle kterého soud rozhodne i bez návrhu o zrušení konkursu, zjistí-li, že
pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující. Protože v dané věci majetek
dlužníka nepostačil, byť jen k úhradě nákladů konkursu, insolvenční soud konkurs zrušil a
současně vyslovil, že zjištěné nároky přihlášených věřitelů uspokojeny nebudou.
11. Dále z konečné zprávy insolvenčního správce ze dne 25. 6. 2015 z části G. bylo zjištěno, že
zajištěný věřitel Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, nebyla uspokojena vůbec a
nebude uspokojena ani v rozvrhu, jelikož nejsou žádné finanční prostředky.
12. Žalobci nelze přisvědčit v jeho názoru žalobce, že byl-li konkurz zrušen, zanikly věřitelům práva
na úhradu pohledávek, které nebyly uspokojeny v rámci insolvenčního řízení. Naopak právě
proto, že žalobcův majetek nebyl dostačující k úhradě pohledávek, byl konkurz zrušen, a proto
žalovanému nadále svědčí právo na vymáhání neuspokojených pohledávek.
13. Pro úplnost soud dodává, že se již nezabýval v pořadí druhou žádostí o osvobození od soudních
poplatků, neboť o první žádosti (součást žaloby) rozhodl usnesením ze dne 14. 2. 2018, č.j. 78 Ad
7/2017-22, a osvobození nepřiznal. Soud současně žalobci dává poučení, že toto řízení je ze
zákona osvobozeno od soudních poplatků (§ 11 odst. 1 písm. b/ zákona č. 549/1991 Sb.).
14. Soud shledal důvodnost žaloby, jak výše uvedeno, a proto napadené rozhodnutí zrušil pro vady
řízení dle § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. bez jednání a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení dle § 78
odst. 4 s.ř.s. Žalovaný v dalším řízení bude vycházet z právního názoru soudu, že na řízení po
vydání výkazu nedoplatků podáním námitek se vztahuje správní řád.
15. O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s.
věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů
řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Jak
vyplynulo z obsahu spisu, úspěšnému žalobci žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Shodu s prvopisem potvrzuje
6 č. j. 78 Ad 7/2017
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení
tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního
soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel,
jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické
vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Ostrava 29. června 2018
Mgr. Jiří Gottwald
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje