Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Azs 128/2018 - 27

- 28

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: H. K., zastoupen Mgr. Gabrielou Kopuletou, advokátkou se sídlem Havlíčkova 1043/11, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 4. 2018, č. j. - 24, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1] Rozhodnutím žalovaného ze dne 26. 1. 2018, č. j. OAM-987/ZA-ZA11-ZA15-2017, byla žádost žalobce (dále též „stěžovatel“) o udělení mezinárodní ochrany shledána nepřípustnou podle , o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) a řízení ve věci mezinárodní ochrany bylo dle zastaveno. Zároveň bylo konstatováno, že státem příslušným k posouzení podané žádosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (dále jen „nařízení Dublin III“), je Spolková republika Německo. Spolková republika Německo uznala svou příslušnost k posouzení žádosti stěžovatele o mezinárodní ochranu, což žalovanému oznámila dne 1. 12. 2017.

[2] Stěžovatel následně podal žalobu proti rozhodnutí žalovaného u Krajského soudu v Hradci Králové, který tuto žalobu rozsudkem ze dne 6. 4. 2018, č. j. - 24, zamítl.

[3] Stěžovatel poté podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost spolu s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle

[4] Návrh na přiznání odkladného účinku stěžovatel odůvodňuje tím, že ztratil postavení žadatele o mezinárodní ochranu, nemůže pracovat, neboť povolení k zaměstnání nemůže bez vrácení průkazu žadatele o mezinárodní ochranu získat. Stěžovatel nemá z uvedených důvodů žádné finanční prostředky a žije pouze z financí zapůjčených od známých. Ze všech uvedených důvodů se domnívá, že nepřiznání odkladného účinku by pro něj znamenalo nepoměrně větší újmu, než jaká může vzniknout jiným osobám, zároveň přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s veřejným zájmem.

[5] Žalovaný ve svém vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že dle jeho názoru nejsou splněny podmínky pro jeho přiznání a výkon ani jiné právní následky napadeného rozhodnutí neznamenají pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Nebylo prokázáno, že by situace stěžovatele byla natolik výjimečná oproti ostatním žadatelům o mezinárodní ochranu, aby jeho kasační stížnosti měl být přiznán odkladný účinek. Stěžovatel je zastoupen advokátkou, jeho práva tak budou hájena i v případě jeho vycestování do země příslušné meritorně rozhodnout o jeho žádosti o mezinárodní ochranu, kterou je Spolková republika Německo. Stěžovatel nedoložil ani neuvedl konkrétní důvody, proč by Spolková republika Německo řádně nevykonávala azylové řízení. Jedná se o bezpečnou zemi dodržující mezinárodní závazky, vycestování tedy nelze považovat za újmu ve smyslu S ohledem na a , o zaměstnanosti, nelze až do uplynutí 6 měsíců od data podání žádosti o mezinárodní ochranu (tj. do 30. 5. 2018) stěžovateli vydat povolení k zaměstnání, a to ani v případě, že by mu byl vrácen průkaz žadatele o mezinárodní ochranu.

[6] Podle ve spojení s a 5 nemá kasační stížnost v daném případě ze zákona odkladný účinek, Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přitom se užije přiměřeně , podle kterého lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[7] Je třeba zdůraznit, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tam, kde kasační stížnost nemá odkladný účinek ze zákona, je mimořádným institutem, kterým Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není případně jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pouze pro případy, které zákonodárce vyjádřil v

[8] Po zhodnocení okolností projednávané věci dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou v daném případě splněny, byť z jiných důvodů, než které uvádí stěžovatel.

[9] Nejvyšší správní soud vycházel zejména z předpokladu, že nedojde-li k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, bude stěžovatel v důsledku právních účinků pravomocného a vykonatelného rozhodnutí správního orgánu o přemístění (viz čl. 26 nařízení Dublin III) nucen opustit území České republiky, a to ještě před rozhodnutím zdejšího soudu o jeho kasační stížnosti.

[10] Pro řádný výkon práva stěžovatele na spravedlivý proces přitom může podstatné, aby mohl setrvat na území České republiky do skončení řízení o kasační stížnosti. Byť je stěžovatel v tomto řízení v souladu s zastoupen jemu ustanovenou advokátkou, náleží k právu na spravedlivý proces i právo účastníka vystupovat v tomto řízení osobně, být v kontaktu se svým zástupcem, udělovat mu pokyny pro výkon zastoupení, poskytovat mu potřebnou součinnost atd. Jakkoliv je zemí, kam se má stěžovatel přemístit za účelem posouzení jeho žádosti o mezinárodní ochranu, Spolková republika Německo, nelze vyloučit, že by efektivní výkon zmiňovaných práv pro něj mohl být v důsledku tohoto přemístění komplikovaný, zvláště pak za situace, kdy mu soud usnesením ze dne 16. 4. 2018, č. j. – 15, uložil, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil v podstatě blanketní kasační stížnost, což může jen stěží učinit jinak, než právě ve spolupráci s ustanovenou zástupkyní. Nejvyšší správní soud proto shledává možnou újmu na výkonu práva stěžovatele na spravedlivý proces v důsledku nuceného přemístění z území České republiky před rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti (k tomu srov. též , 5 a 6 nařízení Dublin III).

[11] Nejvyšší správní soud neshledal ani skutečnosti, pro které by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. K otázce možného rozporu s důležitým veřejným zájmem se Nejvyšší správní soud již vyjádřil v usnesení ze dne 19. 11. 2014, č. j. – 25, když dospěl k závěru, že „[p]okud jde o možný rozpor s důležitým veřejným zájmem, je opět nutné poměřit na jedné straně újmu hrozící stěžovateli v případě nepřiznání odkladného účinku, a na straně druhé důležité zájmy společnosti. Pro zamítnutí návrhu přitom nepostačuje pouze existence kolidujícího veřejného zájmu, jak by se mohlo zdát z doslovného výkladu Toto ustanovení nutno vykládat ústavně konformním způsobem, a proto je třeba za pomoci testu proporcionality vážit intenzitu hrozícího zásahu do základního práva svědčícího žalobci s intenzitou narušení veřejného zájmu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. – 131, č. 1698/2008 Sb. NSS)“. S ohledem na nutnost přemístění stojí v daném případě proti újmě, která hrozí stěžovateli, riziko narušení veřejného zájmu jen nízké nebo maximálně mírné intenzity. Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je totiž rozhodnutím prozatímní povahy, a tedy pouze dočasně oddaluje (nikoliv zamezuje) realizaci rozhodnutí žalovaného, pokud by byla kasační stížnost stěžovatele zamítnuta. Přiznání odkladného účinku zohledňuje nařízení Dublin III, pokud jde o počátek běhu lhůty pro provedení přemístění, navíc Nejvyššímu správnímu soudu ukládá rozhodnout o této kasační stížnosti nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy bude prostá vad a bude mít všechny náležitosti.

[12] Vzhledem k tomu, že soud shledal veškeré podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, nepovažoval již za nutné zabývat se tvrzenými důvody vzniku újmy, které uváděl stěžovatel.

[13] Z uvedených důvodů tedy Nejvyšší správní soud podle ve spojení s až 4 přiznal kasační stížnosti odkladný účinek, což vyvolává právní následky stanovené v .

[14] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti přitom Nejvyšší správní soud nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.

Poučení:

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (, ).

V Brně dne 4. května 2018

JUDr. Jakub Camrda

předseda senátu