Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nad 97/2018 - 42

- 43

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců Mgr. Kamila Tojnera a Mgr. Jany Brothánkové v právní věci žalobkyně: Dřevošrot, a. s., se sídlem Žitavského 496, Praha 5, zastoupen Mgr. Tadeuszem Zientkem, advokátem se sídlem Stodolní 31, Ostrava, proti žalovanému: Energetický regulační úřad, se sídlem Masarykovo náměstí 5, Jihlava, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 4. 2016, č. j. 49/031301514, o nesouhlasu Krajského soudu v Českých Budějovicích s postoupením věci,

takto:

K projednání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. je příslušný Městský soud v Praze.

Odůvodnění:

[1] Žalobou doručenou Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) dne 30. 6. 2016 se žalobkyně domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti pokutě ve výši 450.000 Kč uložené rozhodnutím Státní energetické inspekce – územní inspektorát pro Jihočeský kraj ze dne 4. 2. 2016, č. j 45/031301514, za správní delikt podle , o podporovaných zdrojích energie. Deliktu se měla žalobkyně dopustit tím, že jako výrobce paliva z biomasy nesplnila povinnost dle tohoto zákona.

[2] Městský soud usnesením ze dne 20. 3. 2018, č. j. - 33, postoupil věc Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“). Postoupení věci odůvodnil odkazem na , neboť v prvním stupni rozhodla Státní energetické inspekce – územní inspektorát pro Jihočeský kraj, která má své sídlo v obvodu krajského soudu.

[3] Krajský soud vyjádřil nesouhlas s postoupením věci městským soudem, proto věc předložil Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí. Krajský soud připustil, že by byl místně příslušným soudem, avšak tuto příslušnost je třeba zkoumat na počátku soudního řízení. Nestane-li se tak, je nedostatek místní příslušnosti zhojen. V dané věci byla žaloba doručena městskému soudu v roce 2016, avšak městský soud věc ihned nepostoupil krajskému soudu a učinil ve věci řadu procesních úkonů. Účastníci nenamítali nepříslušnost městského soudu. S ohledem na postup městského soudu byl zhojen nedostatek jeho místní příslušnosti a nebyl dán důvod věc postoupit krajskému soudu.

[4] Krajský soud poukázal na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2017 čj. Nad 315/2017 - 49, ve kterém soud posuzoval obdobné skutkové okolnosti, přičemž zdůraznil zásadu, že zkoumání místní příslušnosti se soustředí jen na začátek řízení (na rozdíl od věcné příslušnosti). Není-li věc po podání žaloby postoupena k vyřízení soudu místně příslušnému a jsou činěny úkony směřující k projednání žaloby, je pro další řízení zhojen případný nedostatek místní příslušnosti.

[5] Nejvyšší správní soud z předloženého spisu zjistil, že žaloba byla městskému soudu doručena dne 30. 6. 2016. Městský soud vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku, žalovaného k předložení správního spisu a k vyjádření k žalobě a poučil jej dle a Usnesením ze dne 21. 7. 2016, č. j. - 25, městský soud nepřiznal žalobě odkladný účinek. Žalovaný se k věci samé vyjádřil a předložil správní spis. Žádný z účastníků nenamítl místní nepříslušnost městského soudu.

[6] Podle : Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.

[7] Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že pro zkoumání a posuzování místní příslušnosti platí zásada perpetuatio fori, která vyjadřuje, že místní příslušnost jako podmínka řízení se posuzuje podle okolností, které existují v den zahájení řízení, tj. v den podání žaloby u soudu, a že trvá až do skončení řízení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 2. 2007, č. j. - 38). Výše uvedené neupravuje, proto se na základě přiměřeně použije , v němž je tato zásada stanovena.

[8] Lze přisvědčit oběma soudům, že s ohledem na sídlo správního orgánu I. stupně by dle měl být místně příslušným Krajský soud v Českých Budějovicích a městský soud měl po doručení žaloby věc postoupit (srovnej , o hospodaření energií, a , o podporovaných zdrojích energie). To však neučinil a svou místní příslušnost začal zkoumat až v době, kdy ve věci učinil výše uvedené úkony v řízení (viz odstavec [5] tohoto usnesení).

[9] Nejvyšší správní soud již dříve v rozsudku ze dne 22. 3. 2007, č. j. – 81, uvedl, že „[z]koumání místní příslušnosti se pak na rozdíl od příslušnosti věcné soustředí jen na začátek řízení. Není-li nedostatek místní příslušnosti odhalen, ať již soudem samotným či k námitce účastníka řízení, a není-li věc postoupena k vyřízení soudu místně příslušnému (…), je pro další řízení případný nedostatek místní příslušnosti již zhojen. Má se tedy za to, že rozhoduje soud místně příslušný, ačkoli tomu tak není “.

[10] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že ačkoliv dle by měl být místně příslušným Krajský soud v Českých Budějovicích, s ohledem na to, že městský soud v řízení trvajícím dva roky od podání žaloby učinil řadu úkonů (výzvy pro účastníky řízení, rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku), a že účastníci řízení nenamítli nepříslušnost městského soudu, došlo v daném případě ke zhojení nedostatku místní příslušnosti tohoto soudu. Obdobně postupoval Nejvyšší správní soud např. i v usnesení ze dne 30. 11. 2017, č. j. - 49.

[11] Vzhledem k uvedenému Nejvyšší správní soud shledal důvodným nesouhlas Krajského soudu v Českých Budějovicích s postoupením věci, a proto podle rozhodl tak, že k řízení je místně příslušný Městský soud v Praze. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 9. května 2018

JUDr. Petr Průcha

předseda senátu