Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 102/2018 - 23

Nao 102/2018 -

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: Mgr. R. G., proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem v řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. ,

t a k t o :

Soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Ludmila Sandnerová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobce podal dne 12. 2. 2018 ke Krajskému soudu v Ostravě žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného. Tento soud usnesením ze dne 19. 3. 2018 postoupil žalobu Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) jako soudu místně příslušnému k projednání a rozhodnutí věci. Přípisem ze dne 10. 4. 2018 městský soud žalobce poučil o možnosti vznést námitku podjatosti proti soudcům specializovaného senátu 3A, který bude ve věci dle rozvrhu práce rozhodovat. Žalobce městskému soudu doručil dne 16. 4. 2018 námitku podjatosti předsedkyně senátu JUDr. Ludmily Sandnerové, kterou odůvodnil osobním negativním vztahem této soudkyně k jeho osobě. Soudkyně městského soudu JUDr. Ludmila Sandnerová k námitce podjatosti uvedla, že žalobce nezná a nemá žádný poměr k rozhodované věci ani k účastníkům řízení.

[2] Věc byla předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti podle , (dále jen „ “).

[3] Podle , ) jsou soudci „vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“ Podle věty čtvrté musí účastník řízení námitku podjatosti zdůvodnit a uvést konkrétní skutečnosti, z nichž podjatost soudce dovozuje.

[4] Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu plyne, že nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. Jak se k této otázce vyjádřil Ústavní soud, vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci má být založeno nikoliv jen na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti; při posuzování této otázky je tedy třeba učinit úvahu, zda – s ohledem na okolnosti případu – lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být (viz nález ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. , N 127/6 SbNU 429). Otázka podjatosti nemůže být ve všech případech postavena zcela najisto, nicméně rozhodovat o této otázce je nutno vždy na základě existujících objektivních skutečností, které k subjektivním pochybnostem osob zúčastněných na řízení vedou. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci však může v zásadě dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. , N 98/23 SbNU 11).

[5] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v totiž představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný.

[6] V posuzovaném případě žalobce uvedl jako důvod podjatosti soudkyně JUDr. Ludmily Sandnerové její osobní negativní vztah k jeho osobě. Toto své tvrzení však nijak nespecifikoval. Vzhledem k okolnosti, že požaduje, aby námitka podjatosti byla zdůvodněna a aby žalobce současně uvedl konkrétní skutečnosti, z nichž podjatost dovozuje, uvádí Nejvyšší správní soud, že z obecného a zcela nekonkrétního tvrzení, které namítá žalobce, nelze podjatost jmenované soudkyně dovodit. Soudkyně JUDr. Sandnerová přitom uvedla, že žalobce nezná a k projednávané věci nemá žádný vztah. Ani ze soudního spisu žádný důvod podjatosti této soudkyně nevyplynul.

[7] Nejvyšší správní soud proto nezjistil žádný z důvodů pro vyloučení soudkyně JUDr. Ludmily Sandnerové, jak jsou vymezeny v Uvedená soudkyně proto není vyloučena z projednávání a rozhodování v této věci.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 16. května 2018

JUDr. Lenka Kaniová

předsedkyně senátu