Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (14)1 As 128/2018 - 42.pdf
PDF · 0 B
No categories available
1 As 128/2018 - 42
Legal thesis
[6] Splněna je též další podmínka pro přiznání odkladného účinku, a to nedotčení práv třetích osob. Žalobci není neudělením individuálního oprávnění znemožněno létat s kvadrokoptéru, jak nesprávně dovodil městský soud. Žalobce může svoji kvadrokoptéru provozovat a využívat přitom kmitočty, které spadají pod rozsah všeobecného oprávnění vydávaného stěžovatelem podle § 9 zákona o elektronických komunikacích. Udělení individuálního oprávnění tak není podmínkou provedení letu bezpilotním letadlem. Taková podmínka není uvedena ani v povolení k létání bez pilota vydaného Úřadem pro civilní letectví. Podle údajů v leteckém rejstříku Úřadu pro civilní letectví bylo vydáno již několik povolení k létání letadla bez pilota, stěžovatel však prozatím žádné individuální oprávnění letecké pohyblivé služby pro letadlovou stanici v daném pásmu u bezpilotního letadla nevydal. Žádost žalobce byla první takovou žádostí. Právní ani technickou podmínkou provozu a létání bezpilotního letadla není udělení rádiových kmitočtů.
[7] Přiznání odkladného účinku též nebude v rozporu s veřejným zájmem, kterým je v posuzované věci zájem na řádném a účelném využívání rádiových kmitočtů a též zájem na zajištění bezpečnosti letového provozu. Neudělením individuálního oprávnění bude naopak zajištěna bezpečnost letového provozu a soulad s předepsaným využíváním rádiového spektra. Individuální zájem žalobce na provozování jeho podnikání (lektorské a znalecké činnosti) a generování zisku nelze nadřazovat nad zájem společnosti. Stěžovatel dodal, že novela národní kmitočtové tabulky vyhláškou č. 423/2017 Sb., účinnou od 1. 1. 2018, představuje nekoncepční změnu, ke které došlo i přes zásadní nesouhlas stěžovatele. Po zjištění, že novelizované znění národní kmitočtové tabulky je v rozporu s Radiokomunikačním řádem, se na půdě Ministerstva průmyslu a obchodu zvažuje další změna, která by bod 1.83 vrátila do původního stavu.
III. Vyjádření žalobce k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
[8] Žalobce považuje návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti za nedůvodný. Zdůraznil, že stěžovatel není odborně způsobilý k posouzení bezpečnosti leteckého provozu a svým jednáním dlouhodobě neoprávněně zasahuje do bezpečnosti leteckého provozu nad rámec kompetencí, které mu byly svěřeny zákonem o elektronických komunikacích. Žalobce splnil všechny zákonné náležitosti pro vydání individuálního oprávnění jako každé letadlo registrované v leteckém rejstříku Úřadu pro civilní letectví. V jednání stěžovatele proto žalobce spatřuje přímý diskriminační přístup k užívání vzdušného prostoru. V souvislosti se stěžovatelem tvrzenou nevratnou újmou žalobce uvedl, že stěžovatele de facto obtěžuje vydávat tato oprávnění pro leteckou techniku, neboť z pohledu leteckého zákona není rozdílu mezi Boeingem Českých aerolinií a bezpilotním systémem – obě tato letadla jsou certifikována a oprávněna používat společný vzdušný prostor stejně a nerozdílně za podmínky respektování pravidel létání. Stěžovateli je v tomto procesu přisouzena jediná kompetence – osvědčit, že radiostanice těchto letadel budou vysílat a přijímat pouze na vyhrazených kmitočtech, radiostanice splňuje technické parametry a obsluha je způsobilá.
[9] V souvislosti s tvrzenou působností oprávnění mimo Českou republiku žalobce odkázal na již předané listiny, ze kterých jasně vyplývá územní omezení činnosti s bezpilotním prostředkem pouze na Českou republiku. Poznamenal také, že každý členský stát Mezinárodní organizace pro civilní letectví, potažmo Mezinárodní telekomunikační unie, má právo vlastní, územně omezené úpravy standardů či doporučení těchto organizací. Obavy ze stížností jsou proto zcela liché. Z úřední činnosti je žalobci známo, že dalšími složkami žádajícími o totožné povolení používání radiostanice je Letecká služba Policie České republiky a ostatní složky IZS. Jednání a příprava budoucí mezinárodní standardizace jsou v tomto okamžiku zcela irelevantní. K aplikaci práva, resp. správního řádu, žalobce uvedl, že pokud vyhověl všem zákonným požadavkům, nelze diskriminačně uplatňovat „dvojí metr“ a vydělovat bezpilotní provoz mimo ostatní letecký provoz. Stěžovatel svým přístupem v podstatě dlouhodobě brání v technologickém pokroku.
[10] Žalobce též vyvrací názor stěžovatele, že lze bezpečně provozovat bezpilotní letadlo bez oboustranného spojení se složkami poskytujícími letově provozní služby. Stěžovateli jednoznačně znemožňuje využít nouzové frekvence, která je podmíněna použitím radiostanice. Žalobce vědom si těchto rizik nemůže vstoupit do řízeného prostoru za účelem výkonu státního dozoru, neboť by jednal v rozporu s právními předpisy. K ostatním uživatelům, na které poukazuje stěžovatel, žalobce uvedl, že letecká společnost se domnívá, že postačuje pouze odborná způsobilost pilota (průkaz radiotelefonisty), čímž je zákonu o elektronických komunikacích učiněno zadost. Žalobce je v pozici státního zaměstnance již více jak 2 roky sankcionován nemožností použít bezpilotní prostředek pro požadované účely, kterými je kontrola letiště a překážek v jeho okolí.
[11] Žalobce shrnul, že dle jeho názoru není důvod k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
IV. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[12] Podle § 107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užijí přiměřeně. Přiznáním odkladného účinku se pozastavují účinky přezkoumávaného rozsudku krajského soudu a také účinky napadeného správního rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze (tj. uložené právní povinnosti nelze vynucovat, přiznaná oprávnění nelze uplatňovat, odejmutá oprávnění zůstávají zachována, atd.).
[13] Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: kasační stížnosti lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[14] Nejvyšší správní soud vzal v úvahu svou ustálenou judikaturu, podle které lze v případech, kdy je stěžovatelem žalovaný správní orgán, přiznat odkladný účinek kasační stížnosti pouze výjimečně. Odložení účinků rozhodnutí krajského soudu bude podmíněno ochranou důležitého veřejného zájmu, jehož ohrožení bude v konkrétním případě představovat právě onu nepoměrně větší újmu, než která přiznáním odkladného účinků vznikne jiným osobám a jež nebude v rozporu s jiným veřejným zájmem. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu žalovaný obává, by pro něj byl zásadním zásahem, kterým by byl důležitý veřejný zájem skutečně ohrožen (viz usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014 – 58, č. 3270/2015 Sb. NSS).
[15] Stěžovatel spatřuje svou újmu v tom, že bude muset žalobci (eventuálně i dalším žadatelům – provozovatelům dronů) v souladu s právním názorem městského soudu udělit požadované individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů letecké pohyblivé služby pro bezpilotní letadlo, čímž dojde k fatálním následkům v letecké dopravě a narušení její bezpečnosti. Nejvyšší správní soud v rámci krátkého časového úseku stanoveného pro rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti není schopen detailně a kvalifikovaně posoudit závažnost a důvodnost obav stěžovatele o možných dopadech realizace napadeného rozsudku městského soudu, které jsou navíc technického rázu a vyžadují odborné zhodnocení věci. Proto s ohledem na zásadu předběžné opatrnosti dospěl k závěru, že v dané věci může výkon nebo jiné právní následky napadeného rozsudku způsobit nevratnou újmu spočívající ve stěžovatelem tvrzeném narušení bezpečnosti letecké dopravy. Může tak dojít k ohrožení veřejného zájmu, a to zájmu na účelném využívání rádiových kmitočtů, jejichž správu stěžovatel dle zákona o elektronických komunikacích zajišťuje.
[16] Uvedené ohrožení veřejného zájmu představuje pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout žalobci. Žalobce totiž k provozování bezpilotního letadla nezbytně nepotřebuje udělení požadovaného individuálního oprávnění. Ačkoliv žalobce zdůrazňuje, že je zaměstnancem Úřadu pro civilní letectví a svou žádost odůvodnil zachováním přijatelné úrovně bezpečnosti v rámci státní dozorové činnosti na úseku letišť, je patrné, že o individuální oprávnění žádal jako fyzická osoba pro své soukromé účely a získání tohoto oprávnění není potřeba pro výkon jeho pracovních povinností jako zaměstnance Úřadu pro civilní letectví.
[17] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že je splněna i druhá podmínka stanovená v § 73 odst. 2 s. ř. s., a tedy že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s jiným důležitým veřejným zájmem. Naopak, jak bylo uvedeno výše, přiznání odkladného účinku je v souladu s veřejným zájmem na účelném využívání rádiových kmitočtů, resp. i se zájmem na ochraně bezpečnosti letecké dopravy.
[18] Ze všech výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
[19] Zároveň soud zdůrazňuje, že v rámci rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku nemůže posuzovat věcnou správnost závěrů napadeného rozsudku městského soudu, které stěžovatel ve svém návrhu i žalobce ve vyjádření k tomuto návrhu ve značné míře zpochybňují. Tyto námitky mohou být předmětem přezkumu až v samotném rozhodnutí o kasační stížnosti. Své budoucí rozhodnutí o věci samé proto soud v této fázi nijak nepředjímá.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. května 2018
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu