Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 121/2018 - 18

4 Azs 121/2018 -

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Petry Weissové a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobkyně: J. J., zast. Mgr. Pavlínou Zámečníkovou, advokátkou, se sídlem Příkop 8, Brno, proti žalované: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 6. 2015, č. j. MV-103612-3/SO-2014, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2018, č. j. - 30,

takto:

I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán prvního stupně“), rozhodnutím ze dne 3. 6. 2014, č. j. OAM-4373-10/TP-2012, zamítlo žádost žalobkyně o povolení k trvalému pobytu pro nesplnění podmínky podle , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.

[2] Žalovaná v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila rozhodnutí správního orgánu prvního stupně.

[3] Žalobkyně napadla rozhodnutí žalované žalobou u Městského soudu v Praze. Ten ji shora označeným rozsudkem zamítl.

[4] Proti tomuto rozsudku nyní žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) brojí kasační stížností.

[5] Jelikož stěžovatelka spolu s podáním kasační stížnosti neuhradila soudní poplatek, vyzval ji Nejvyšší správní soud výrokem I. usnesení ze dne 24. 4. 2018, č. j. - 9, k jeho zaplacení ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení uvedeného usnesení. Stěžovatelka byla rovněž poučena o procesních důsledcích nevyhovění této výzvě.

[6] Usnesení bylo zástupkyni stěžovatelky Mgr. Pavlíně Zámečníkové, advokátce, doručeno do datové schránky dne 25. 4. 2018 (středa). Kasačním soudem stanovená patnáctidenní lhůta k úhradě soudního poplatku tedy počala plynout dne 26. 4. 2018 (čtvrtek) a uplynula dne 10. 5. 2018 (čtvrtek). Stěžovatelka však ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nereagovala a soudní poplatek neuhradila.

[7] Podle ve spojení s téhož zákona soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Tímto zvláštním zákonem je v nyní posuzované věci , o soudních poplatcích (dále jen „ “), který v stanoví, že: „[n]ebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.“

[8] Nejvyšší správní soud v této souvislosti zdůrazňuje, že podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích vznikla stěžovatelce povinnost zaplatit soudní poplatek společně s podáním kasační stížnosti. Lhůta k zaplacení soudního poplatku stanovená usnesením ze dne 24. 4. 2018, č. j. - 9, byla tedy pouze lhůtou dodatečnou (náhradní), neboť poplatek za kasační stížnost byl podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích splatný vznikem poplatkové povinnosti.

[9] Stěžovatelka však ani v soudem dodatečně stanovené lhůtě soudní poplatek za podání kasační stížnosti nezaplatila; a to i přesto, že byla o negativních důsledcích jeho nezaplacení řádně poučena. Nebyla tedy splněna základní podmínka k tomu, aby mohlo řízení o kasační stížnosti proběhnout. Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti podle zákona o soudních poplatcích ve spojení s zastavil.

[10] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle věty prvé za použití ustanovení téhož zákona. Jelikož bylo řízení zastaveno, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. května 2018

JUDr. Jiří Palla

předseda senátu