Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Azs 139/2018 - 14

- 15

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška (soudce zpravodaj), soudce JUDr. Petra Průchy a soudkyně Mgr. Jany Brothánkové v právní věci žalobce: R. R., zastoupený Mgr. Ing. Jakubem Backou, advokátem, se sídlem Šlejnická 1547/13, Praha 6, proti žalovanému: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy, se sídlem Kaplanova 2055/4, Praha 4, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. února 2018, č. j. KRPA-47508-12/ČJ-2018-000022, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. dubna 2018, č. j. - 35,

takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Jakubu Backovi, advokátu, se sídlem Šlejnická 1547/13, Praha 6, se přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 8 228 Kč, která je splatná do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení z účtu Nejvyššího správního soudu.

Odůvodnění:

[1] Žalobce byl dne 3. února 2018 zajištěn hlídkou cizinecké policie poté, co během pobytové kontroly nepředložil žádný cestovní doklad.

[2] Žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví žalobce zajistil za účelem správního vyhoštění podle , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). S ohledem na skutečnost, že žalobce pobýval na území České republiky od roku 2007 bez potřebného povolení a nerespektoval dříve uložená rozhodnutí o správním vyhoštění, dospěl žalovaný k závěru, že v jeho případě existuje nebezpečí, že by mohl mařit výkon rozhodnutí o správním vyhoštění. To zároveň vylučuje uložení některého ze zvláštních opatření za účelem vycestování. Žalovaný též konstatoval, že v případě žalobce neexistuje překážka, která by mu bránila opustit území Evropské unie.

[3] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu, kterou Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) v záhlaví označeným rozsudkem zamítl. Stěžejní námitku, že se žalovaný nijak nevyjádřil k probíhajícímu válečnému konfliktu na Ukrajině, který má bránit realizaci správního vyhoštění žalobce, považoval městský soud za nedůvodnou. Odůvodnění napadeného rozhodnutí k této otázce je stručné, ale přezkoumatelné a dostatečné, neboť žalovaný posuzoval možné překážky budoucího správního vyhoštění pouze předběžně. Městský soud též uvedl, že je mu z jeho úřední činnosti známo, že situace na Ukrajině umožňuje výkon rozhodnutí o správním vyhoštění do tohoto státu.

[4] Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel“) včas kasační stížnost. Nesouhlasí s názorem městského soudu, že se žalovaný s vážnou újmou hrozící stěžovateli vypořádal dostatečně. Stěžovatel považuje za nezpochybnitelné, že takovou vážnou újmou může být i válečná situace na Ukrajině. Odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí tvoří pouze paušalizované tvrzení očividně užívané v obdobných věcech. Stěžovatel též považuje za nepřijatelné, že se městský soud pokusil sám vypořádat část sporné otázky.

[5] Žalovaný se ke kasační stížnosti ve lhůtě k tomu stanovené nevyjádřil.

[6] Z předloženého správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že žalovaný stěžovateli rozhodnutím ze dne 3. února 2018, č. j. KRPA-47508-19/ČJ-2018-000022, uložil správní vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 9 a § 119 odst. 1 písm. c) bodů 1 a 2 zákona o pobytu cizinců a zároveň mu zakázal vstup na území členských států Evropské unie po dobu 4 let. Stěžovatel podal proti tomuto rozhodnutí odvolání a dne 8. února 2018 požádal o mezinárodní ochranu.

[7] Následně rozhodl odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra o zajištění stěžovatele podle , o azylu, ve znění pozdějších předpisů (rozhodnutí ze dne 12. února 2018 č. j. OAM-23/LE-LE05-LE26-PS-2018). Z toho důvodu vydal žalovaný dne 12. února 2018 příkaz k ukončení zajištění stěžovatele podle zákona o pobytu cizinců.

[8] Podle § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců, ve znění účinném od 15. srpna 2017, platí, že v případě, že je zajištění cizince ukončeno před vydáním rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince, o žalobě proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení, soud řízení o žalobě zastaví. O ukončení zajištění cizince policie neprodleně informuje příslušný soud, který žalobu projednává. Věty první a druhá se pro řízení o kasační stížnosti použijí obdobně.

[9] Nejvyšší správní soud připomíná, že ve svém usnesení ze dne 25. září 2017, č. j. - 24, dospěl k závěru, že pokud krajský (v tomto případě městský) soud o žalobě proti rozhodnutí o zajištění meritorně rozhodl a Nejvyšší správní soud následně rozhodl o zastavení řízení v důsledku ukončení zajištění, nebyl cizinci přístup k soudu odepřen „Nárok na soudní řízení v další instanci (navíc bezvýjimečný), pak neníu čiu nikde formulován a právem na spravedlivý proces ve věcech správního soudnictví ve smyslu y, věty první není pokryt ani nejde o případ podle čl. 2 dodatkového protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod uveřejněných pod č. 209/1992 Sb.“ (obdobně srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. listopadu 2017, č. j. - 31). Aplikace citovaného ustanovení v řízení před Nejvyšším správním soudem poté, co městský soud zajištění stěžovatele věcně posoudil, je proto v souladu su,d i s mezinárodními smlouvami o lidských právech, jimiž je České republika vázána.

[10] Z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. - 20 ze dne 29. listopadu 2017, č. 3863/2018 Sb. NSS, dále vyplývá, že výše citované ustanovení § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců se uplatní i tehdy, byl-li cizinec ještě před rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti „přezajištěn“, tedy byl-li zajištěn samostatným rozhodnutím jiného správního orgánu (Ministerstva vnitra). „Trvá-li zajištění dále v režimu zákona o azylu, je vykonáváno na základě jiného rozhodnutí vydaného Ministerstvem vnitra, nikoli na základě rozhodnutí o zajištění, které bylo vydáno policií a které je žalobou napadeno.“ Jinými slovy, i ukončení zajištění podle § 127 odst. 1 písm. f) zákona o pobytu cizinců spadá pod případy předpokládané v § 172 odst. 6 citovaného zákona.

[11] Nejvyšší správní soud tedy konstatuje, že byla naplněna hypotéza § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců – zajištění stěžovatele bylo před rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ukončeno. Rozhodnutí o zajištění stěžovatele věcně přezkoumal městský soud, byl tedy zároveň naplněn požadavek vyplývající z Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a d. Kasační stížnost je koncipována jako mimořádný opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví. Nejvyššímu správnímu soudu proto nic nebrání rozhodnout v souladu s , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), aplikovaným na základě , ve spojení s zákona o pobytu cizinců o zastavení řízení o kasační stížnosti.

[12] Nejvyšší správní soud zvažoval, zda není na místě přerušit řízení a vyčkat rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp. zn. (návrh skupiny senátorů na zrušení zákona o pobytu cizinců) či rozhodnutí Soudního dvora o předběžné otázce ohledně souladu , o azylu, ve znění pozdějších předpisů (který obsahuje stejné podmínky pro zastavení řízení jako zákona o pobytu cizinců), s unijním právem, předložené mu Nejvyšším správním soudem v usnesení ze dne 23. listopadu 2017, č. j. - 43. Z důvodů uvedených v dosavadních usneseních, např. ze dne 7. března 2018, č. j. - 28 a č. j. - 25, či například ze dne 19. dubna 2018, č. j. - 26, však Nejvyšší správní soud řízení nepřerušil. V podrobnostech lze potom odkázat na odstavce 17–22 citovaného usnesení č. j. - 28.

[13] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ve spojení s , podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

[14] Stěžovateli byl usnesením městského soudu 5. března 2018, č. j. - 17, ustanoven zástupcem advokát, který jej zastupoval i v řízení o kasační stížnosti (poslední věta ). Odměnu za zastupování v tomto případě hradí stát ( , věta první za středníkem). Ustanovenému zástupci byla přiznána odměna za dva úkony právní služby spočívající v poradě s klientem přesahující jednu hodinu [ , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „“)], a v sepisu a podání kasační stížnosti [ advokátního tarifu], za nějž mu za každý náleží odměna ve výši 3 100 Kč [ aplikovaný na základě advokátního tarifu] a 300 Kč jako paušální náhrada hotových výdajů ( advokátního tarifu), celkem tedy 6 800 Kč. Jelikož ustanovený advokát doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, navyšuje se mu přiznaná odměna o 21 % čítajících výši této daně na konečných 8 228 Kč. Tato částka bude zástupci stěžovatele proplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. května 2018

JUDr. Tomáš Langášek

předseda senátu