Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 A 217/2016 - 38

4

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudců JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., a JUDr. Naděždy Treschlové ve věci

žalobce: xxxx

proti

žalovanému: Energetický regulační úřad, se sídlem Masarykovo náměstí 91/5, Jihlava

za účasti zúčastněné osoby: Pražská teplárenská a.s., IČO 45273600, se sídlem Partyzánská 1/7, Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí předsedkyně Energetického regulačního úřadu ze dne 14. září 2016, č.j.: 01359-21/2016-ERU,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků, ani zúčastněná osoba, nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Po právní moci tohoto usnesení bude žalobci vrácen zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč z účtu Městského soudu v Praze, ve lhůtě do 30 (třiceti) dnů od právní moci usnesení.

Odůvodnění

Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zrušení rozhodnutí předsedkyně žalovaného ze dne 14. 9. 2016, č. j. 01359–21//016-ERU (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým zamítla jeho rozklad a potvrdila rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 6. 2016, č. j. 01359–15/2016-ERU (dále také jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byl zamítnut návrh žalobce na stanovení povinnosti zúčastněné osoby, uzavřít se žalobcem smlouvu o dodávkách tepelné energie dle , energetický zákon, pro odběrné místo, kterým je byt č. xxxxx v bytovém domě xxxx (dále jen „byt“), a zároveň zamítl návrh na uložení povinnosti zúčastněné osobě nahradit žalobci náklady řízení.

Před samotným věcným přezkoumáním podané žaloby soud nejprve posuzoval, zda je ve věci příslušným, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

V rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 10. 2004, čj. -104, je mj. uvedeno, že: „Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, jímž se ukládá povinnost uzavřít smlouvu o podílu odběratele na úhradě účelně vynaložených nákladů dodavatele spojených s připojením odběrného zařízení a se zajištěním požadovaného příkonu ve stanoveném znění, je rozhodnutím o sporu podle , , v situaci, kdy mezi držitelem licence a jeho zákazníkem nedošlo k dohodě o uzavření smlouvy, a tedy rozhodnutím, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci ( ). V rozsudku Nejvyšší správního soudu ze dne 11. 2. 2014, čj. -45 je uvedeno, že: „Ustanovení , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „ “), upravuje působnost Energetického úřadu. Podle odstavce 7 písm. c) tento úřad rozhoduje spory o připojení nebo přístupu k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě, přepravní soustavě, zásobníkům plynu a těžebním plynovodům, včetně sporů o přístupu k přeshraniční kapacitě pro přenos elektřiny, přepravu plynu nebo distribuci elektřiny nebo plynu.

Jedná se tedy o zvláštní sporné řízení podle ; tuto skutečnost nezpochybňuje nikterak ani stěžovatel, který i v kasační stížnosti explicitně uznává, že jde o spor. V obecné rovině je sporné správní řízení upraveno v , . Podle odstavce 1 ve sporném řízení správní orgán řeší spory z veřejnoprávních smluv a v případech stanovených zvláštními zákony spory vyplývající z občanskoprávních, pracovních, rodinných nebo obchodních vztahů.

V daném případě není spor veden na základě veřejnoprávní smlouvy, neboť žádná taková nebyla uzavřena. Jde tedy o spor soukromoprávní povahy, konkrétně o spor obchodní, který je veden mezi dvěma podnikateli v rámci jejich podnikatelské činnosti. Zvláštním zákonem ve smyslu shora citovaného ustanovení je . Povaha tohoto předpisu není určující pro posouzení povahy sporu. Navíc nelze se stěžovatelem plně souhlasit, pokud jde o jeho názor, že je výlučně veřejnoprávním předpisem. Nadepsaný zákon v souladu se svým upravuje podmínky podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích, kterými jsou elektroenergetika, plynárenství a teplárenství, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené. Zatímco úprava státní správy na daném úseku je veřejnoprávní povahy, podnikání v předmětné oblasti přes vyšší počet kogentních norem musí vycházet ze soukromoprávní povahy podnikání jako takového ( a násl. nového ).

Rozhodujícím kritériem pro rozlišení, o jaký vztah se jedná, je nicméně metoda úpravy, tedy, zda jde o úpravu vztahů postavených na rovnosti zúčastněných subjektů, nebo o vztahy ryze vrchnostenského charakteru, kam ve sféře energetického práva patří např. rozhodování ve věcech udělení, změn či zrušení licencí. Spor o připojení k distribuční soustavě veřejnoprávní charakter nemá.

Podpůrně lze poukázat také na názor odborné literatury (Vedral, J.: . Komentář. Praha: Bova Polygon, 2006, str. 778 a násl.). Sporné řízení je považováno za jakousi výjimku ze standardní činnosti správních orgánů, které jinak jednají a rozhodují v otázkách práva veřejného: „(p)říkladem sporných řízení, kdy správní orgány na základě zvláštních zákonů rozhodují spory vyplývající ze vztahů soukromého práva, je např. působnost Energetického regulačního úřadu vyplývající z ustanovení (energetického zákona).“

Závěrem zdejší soud připomíná též svůj rozsudek ze dne 14. 10. 2004, č. j. - 104, publ. pod č. NSS. V něm sice soud posuzoval jiný typ sporu dle , přesto lze na základě závěrů citovaného rozsudku zobecnit, že rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o sporu je rozhodnutím, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci.“.

V tomto případě bylo rozhodováno ve sporném řízení podle ust. o zamítnutí návrhu žalobce na stanovení povinnosti zúčastněné osoby uzavřít s ním smlouvu o dodávkách tepelné energie pro odběrné místo. Ačkoliv shora uvedený rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. -45 se netýkal přímo ust. , ale ust. (spory o připojení nebo přístupu k přenosové soustavě), lze jeho závěry podle názoru městského soudu vztáhnout na jakékoliv rozhodnutí ve sporném řízení podle ust. .

Lze tak uzavřít, že žalobce se domáhá po soudu rozhodnutí v soukromoprávní věci, proto je dán zákonný důvod pro odmítnutí takového návrhu a poučení žalobci, že může podat žalobu v této věci k věcně příslušnému soudu.

Z těchto důvodů soud žalobu odmítl podle ust. a , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Výrok o nákladech řízení účastníků i osoby zúčastněné na řízení se opírá o ust.

Výrok o vrácení soudního poplatku se opírá o ust. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť návrh byl odmítnut před prvním jednáním odmítnut.

V této věci se žalobce může domáhat svého práva podáním žaloby ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení ( , ) u okresního (obvodního) soudu, v jehož obvodu sídlí příslušný žalovaný, a to tak, aby v této lhůtě žaloba došla k soudu příslušnému k občanskému soudnímu řízení ( ).

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 19. dubna 2018

JUDr. Ladislav Hejtmánek v. r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Z. L.