Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
43 A 25/2018 - 27.pdf
PDF · 0 B
No categories available
43 A 25/2018 - 27
13. Jde-li o poznámku žalobce, že náklady spojené s vycestováním na U. bude vymáhat po České republice, čemuž lze ve veřejném zájmu přiznáním odkladného účinku předejít, musí soud konstatovat, že to nemůže být důvodem pro přiznání odkladného účinku. Při úvaze o přiznání odkladného účinku bere soud zřetel pouze na splnění zákonných podmínek obsažených v § 73 odst. 1 s. ř. s. Z citovaného ustanovení také vyplývá, že kritérium veřejného zájmu se uplatní jiným způsobem, než se žalobce domnívá: soud zkoumá, zda přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem, což z logiky věci zpravidla tvrdí a prokazuje žalovaný; nikoli že přiznání odkladního účinku žaloby bude v budoucnu veřejnému zájmu ku prospěchu. Nadto soud nemá za to, že by veřejný zájem ve smyslu, jak tvrdí žalobce, byl dán. Ten je nesporně v obecné rovině na tom, aby správní orgány, potažmo soudy postupovaly v souladu s právními předpisy, nikoli však na tom, aby jejich rozhodování – např. přiznání odkladného účinku v právě posuzované věci – bylo vedeno nikoli zákonností, nýbrž (také) snahou, aby nenarůstaly náklady, které mohou být v budoucnu po České republice vymáhány.
14. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že není splněna první podmínka plynoucí z ustanovení § 73 odst. 2 s. ř. s., a proto se již nezabýval zkoumáním podmínek zbývajících a návrh na přiznání odkladného účinku žaloby zamítl.
15. Nad rámec výše uvedeného soud poznamenává, že usnesení o odkladném účinku žaloby s ohledem na svůj procesní charakter nezakládá překážku věci rozhodnuté, a proto v případě posunu v posuzovaných skutkových okolnostech lze o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout i opětovně, stejně jako lze již přiznaný odkladný účinek i bez návrhu zrušit, odpadnou-li v mezidobí důvody pro jeho přiznání (§ 73 odst. 5 s. ř. s.).
16. Ve vztahu k výroku II. je třeba uvést, že zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů v § 4 odst. 1 písm. h) stanoví, že poplatková povinnost za návrh na vydání předběžného opatření vzniká uložením povinnosti zaplatit soudní poplatek. Judikatura přitom dovodila (srov. usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32), že na vznik povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku je třeba analogicky vztáhnout právní úpravu poplatkové povinnosti za návrh na vydání předběžného opatření. Proto soud žalobci zároveň vyměřil i soudní poplatek 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku podle položky 20 Sazebníku, který je přílohou zákona o soudních poplatcích.
Poučení:
Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná.
Praha 22. března 2018
Mgr. Jitka Zavřelová v. r.
předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje A. S.