Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
53 A 15/2017 - 28.pdf
PDF · 0 B
No categories available
53 A 15/2017 - 28
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou ve věci
žalobce: M. P., bytem X
zastoupen Mgr. Martinou Tetzeliovou,
advokátkou se sídlem U Svépomoci 2020/9, 301 00 Plzeň
proti
žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje,
se sídlem U Zimního stadionu 1952/2,
370 76 České Budějovice
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 10. 2017, čj. KUJCK 119945/2017,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále též „krajský soud“) dne 20. 12. 2017 se žalobce domáhá soudního přezkumu rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 18. 10. 2017, čj. KUJCK 119945/2017 (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný podle § 90 odst. 5 správního řádu zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Blatná (dále též „prvostupňový správní orgán“) ze dne 26. 5. 2017, čj. MUBL 5185/2017 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o silničním provozu“), kterého se dopustil z nedbalosti porušením ustanovení § 18 odst. 4 téhož zákona tím, že dne 22. 1. 2017 kolem 14:10 hodin na silnici č. I/20, ve směru od obce Plzeň na obec Písek v obci Blatná, mezi začátkem obce označeném dopravní značkou IZ 4a „Obec“ a křižovatkou se silnicí č. III/02019, při řízení vozidla Škoda Octavia, RZ X překročil nejvyšší povolenou rychlost v obci stanovenou na 50 km/h, přičemž mu byla silničním radarovým rychloměrem naměřena rychlost 99 km/h, po odečtení možné odchylky pak minimálně 96 km/h. Za uvedený přestupek byla žalobci udělena pokuta ve výši 7 000 Kč a náhrada nákladů spojených s projednáním přestupku ve výši 1.000 Kč, dále pak zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel v délce trvání 6 měsíců ode dne nabytí právní moci prvostupňového rozhodnutí, jehož zrušení se žalobce podanou žalobou rovněž domáhá.
2. Žalobce předně namítá, že rozhodnutí správních orgánů jsou nezákonná, neboť žalobce byl úkonem správního orgánu zkrácen na svých právech v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení, kdy správní orgán zejména nezjistil řádně skutkový stav. Svou žalobu pak v tomto bodě zakládá na níže formulovaných skutkových a právních důvodech.
3. Správní orgány se řádně nevypořádaly s námitkami žalobce, že dopravní značení vyobrazující začátek obce Blatná bylo v takovém stavu, že žalobce nemohl rozpoznat, že se nachází v obci. Dále se správní orgány nevypořádaly s námitkami o tom, že policisté, kteří prováděli kontrolu vozidla žalobce, neplnili řádně svoji povinnost v okamžiku zastavení vozidla, když do záznamu o kontrole neuvedli, že se žalobcem cestovala ve vozidle jeho manželka. S velkou pravděpodobností tak nemuseli plnit řádně svoji povinnost ani v okamžiku měření rychlosti, a to zejména ve vztahu k tvrzené kontrole stavu dopravního značení před započetím měření. Správní orgány se také řádně nevypořádaly s námitkami žalobce, že zaměstnanci SÚS Blatná neplnili řádně svoji povinnost ve vztahu ke kontrole značení, když tito tvrdili, že ke kontrole dochází vždy 2x do týdne, avšak dle stanoviska SÚS Blatná byly kontroly prováděny s delším časovým odstupem, tj. 16. 1. 2017, 23. 1. 2017, 30. 1. 2017. S velkou pravděpodobností tak zaměstnanci SÚS Blatná nemuseli plnit řádně svoji povinnost rovněž ve vztahu ke kontrole dopravního značení v časovém období, kdy došlo k projednávanému překročení rychlosti žalobce. Správní orgány nesprávně posoudily a nedostatečně odůvodnily závěr, že svědek M. P., tj. manželka žalobce, a její výpověď nejsou důvěryhodnými.
4. Žalobce závěrem namítá, že napadené i prvostupňové rozhodnutí jsou nezákonná, jelikož byl zkrácen na svých právech v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení vedeném správními orgány, a to úkonem správního orgánu, jímž se závazně zakládají jeho práva a povinnosti.
5. Žalovaný správní orgán je přesvědčen, že žaloba není důvodná a navrhl její zamítnutí. K jednotlivým námitkám uvedl, že předmětné dopravní značení nebylo v den spáchání přestupku zatíženo vadou čitelnosti z důvodu námrazy či poškození, což opřel zejména o výpověď policistů, meteorologickou zprávu a výpověď svědka P., který údajnou námrazu v tvrzeném rozsahu na daném místě vyloučil. Tvrzení žalobce o tom, že policie před měřením neprovedla kontrolu dopravního značení, je dle žalovaného čirou, nikterak nedoloženou spekulací, přičemž ze spisového materiálu se dokládá opak. K tvrzené přítomnosti manželky žalobce ve vozidle v době spáchání přestupku se žalovaný vyjádřil napadeným rozhodnutím, tato nebyla prokazována a na zjištěný skutkový stav neměla žádný vliv. Namítané neplnění povinností zaměstnanců SÚS žalovaný považuje za ničím nepodložené tvrzení, kontroly dopravního značení provedené v rozmezí od 16. do 30. 1. 2017 neodhalily žádnou závadu.
6. Ze správního spisu vyplynuly následující rozhodné skutečnosti.
7. Z „Oznámení přestupku“ ze dne 22. 1. 2017 sepsaném na místě spáchání přestupku, resp. z úředního záznamu z následujícího dne, se podává, že žalobci byla coby řidiči shora označeného vozidla dne 22. 1. 2017 kolem 14.10 hod. na pozemní komunikaci I. třídy č. 20 v obci Blatná, ve směru od obce Plzeň na obec Písek, mezi začátkem obce označeném dopravní značkou IZ 4a „Obec“ a křižovatkou se silnicí č. III/02019, tj. v bezprostřední blízkosti ulic Plzeňská a Vrbenská, silničním radarovým rychloměrem MicroDigiCam (dále jen „rychloměr“) naměřena rychlost 99 km/h, po odečtení možné odchylky pak minimálně 96 km/h, a to v úseku, kde je stanovena maximální rychlost 50 km/hod. Vozidlo, s nímž byl po celou dobu udržován vizuální kontakt, bylo následně zastaveno a v osobě řidiče ztotožněn žalobce. Ten se do tiskopisu oznámení nevyjádřil a odmítl jej podepsat. Do správního spisu je založen ověřovací list rychloměru s platností do 2. 3. 2017, osvědčení potvrzující, že zasahující policisté absolvovali odbornou přípravu pro obsluhu užitého rychloměru a dále výstup z rychloměru s údaji o provedeném měření.
8. Písemností ze dne 30. 1. 2017, doručenou dne 6. 2. 2017, byl žalobce prvostupňovým správním orgánem předvolán k ústnímu jednání na den 23. 2. 2017. Bylo mu sděleno zahájení řízení pro podezření ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona o silničním provozu. Žalobce byl mj. poučen ve smyslu § 74 odst. 1 zákona o přestupcích a § 36 správního řádu.
9. Do protokolu při ústním projednání přestupku žalobce uvedl, že poté, co jej policisté zastavili u čerpací stanice a sdělili mu překročenou rychlost, kontroval tvrzením, že si žádné dopravní značky označující začátek obce nevšiml. Policista odmítl žádost žalobce o společnou kontrolu dopravního značení. Tiskopis oznámení přestupku žalobce nepodepsal, neboť věděl, že věc jde do správního řízení. Zhruba za hodinu se žalobce vracel stejnou cestou zpět, zastavil na konci obce a zjistil, že dopravní značka je nečitelná z důvodu námrazy. Fotoaparátem pořídil fotodokumentaci, pak značku očistil od námrazy škrabkou a znovu ji nafotil. V případě potřeby je ochoten doložit předmětný fotoaparát pro ověření data pořízení snímků. K otázkám správního orgánu žalobce mj. sdělil, že s ním jela ve vozidle jeho manželka, která seděla na zadním sedadle za řidičem.
10. Správní spis obsahuje sérii pěti fotografií zachycujících dopravní značení IZ 4a „Obec“ signalizující počátek obce Blatná (dále též „dopravní značení“). Tyto dodal žalobce dne 23. 2. 2017, a to včetně snímku o vlastnostech souboru. Na fotografiích označených čísly 1-3 lze dopravní značení vidět z různých vzdáleností, přičemž toto je obtížně čitelné z důvodu překrytí neidentifikovatelnou bílou vrstvou. Na fotografii označené č. 4 je zachycena škrabka na sklo společně s částečně očištěným dopravním značením jevícím znaky poškození. Další fotografie pak žalobce zaslal dne 24. 2. 2017 emailem. Tato sada snímků odpovídá prvně dodaným, navíc obsahují informaci o datu pořízení (22. 1. 2017).
11. Během pokračování ústního jednání dne 31. 3. 2017 žalobce k otázkám správního orgánu do protokolu uvedl, že když při zpáteční cestě očistil a nafotil dopravní značení, jeho manželka seděla po celou dobu v autě, dopravní značku jí ukázal z auta. Dopravní značka byla pokryta námrazou, poklepem nešla odstranit, žalobce použil škrabku, pro kterou se vrátil do auta. Na silnici voda nebyla. Stejně tak byly námrazou pokryty i dvě menší značky umístěné pod ní. Jiných namrzlých značek si žalobce cestou nevšiml. Policistům, kteří je zastavili, sdělil, že značka nebyla čitelná. Policisté však odmítli značku zkontrolovat s tím, že si žalobce má vzít právníka. Při žalobcově zpáteční cestě ještě policisté stáli na místě měření, žalobce je na namrzlou značku neupozornil proto, že právě kontrolovali jiné vozidlo. Byl si původně vědom, že na místě nějaká značka je, nevěděl ovšem jaká. Jezdí tudy sice pravidelně, až nyní však ví, že v obci Blatná jsou dvě značky označující její začátek a dvě označující konec obce.
12. K ústnímu jednání byli předvoláni svědci, tj. manželka žalobce M. P. a zasahující policisté R. P. a P. B. Manželka žalobce do protokolu vypověděla, že předmětného dne jela s manželem na zápas v ledním hokeji do Strakonic. Při jízdě seděla na zadním sedadle, cestou spala, probudila se v okamžiku, kdy je zastavili policisté, resp. poté, co policista odešel ke služebnímu vozu. Pak opustila vozidlo a odešla na přilehlou čerpací stanici na toaletu. Manžel ji při odjezdu vyzvedl za čerpací stanicí na výjezdu. Na otázku proč policistům při zpáteční cestě s manželem neukázali namrzlou značku, odpověděla, že při zpáteční cestě policisté na místě asi již nebyli, nevšimla si jich. Jaké měli zasahující policisté oblečení v době měření, nedokázala uvést.
13. Policista P. do svědecké výpovědi uvedl, že předmětného dne prováděli měření na silnici I/20, u projednávaného přestupku byl kolega B. Před měřením byla provedena kontrola úseku, včetně umístění dopravních značek. Následně svědek instaloval rychloměr a bylo zahájeno měření. K otázkám svědek uvedl, že policisté dopravní značení začátku obce před zahájením měření kontrolují pravidelně. Nevšiml si, že by kdy během měření při výjezdu obce z Blatná zastavilo nějaké auto a pohybovaly se tam osoby. V uvedený den v době měření nikdo z přestupců nenamítal nečitelnost dopravní značky. V opačném případě by muselo být měření ukončeno a nahlášena komunikační závada. Po shlédnutí fotografií označených čísly 1 a 2 svědek uvedl, že takový stav dopravního značení by při kontrole před zahájením měření určitě zjistil. Pokud by bylo dopravní značení v takovém stavu, řidiči by jistě nechtěli platit pokuty a policisty by informovali. Pokud by některý z řidičů namítal, že dopravní značku neviděl či cokoli jiného, jel se s ním policista přesvědčit o stavu takové dopravní značky.
14. Policista B. do svědecké výpovědi uvedl, že do Blatné přijeli uvedeného dne v 9 hodin, aby měřili rychlost 50km/h. Před začátkem měření byla provedena kontrola průjezdem úseku, nebyly zjištěny žádné závady, tudíž bylo zahájeno měření, služební vozidlo policisté zaparkovali u čerpací stanice a instalovali radar. Rychlost vozidla žalobce byla tak velká, že nestihl zastavit na policisty určeném místě, byl mu tedy dán pokyn zastavit na parkovišti před čerpací stanicí. Žalobce byl vyzván k předložení dokladů, poučen o spáchání přestupku a bylo mu řečeno, že uvedený přestupek nelze vyřídit v blokovém řízení a celá věc bude předána do správního řízení. Policista k dotazu vyloučil, že by jej žalobce informoval o nečitelnosti značky. Pokud by se tak stalo, policista by ji šel se žalobcem zkontrolovat. Žalobce měl možnost vyjádřit se do oznámení přestupku, což neučinil, ač mu to bylo nabídnuto. Žádný z kontrolovaných řidičů si uvedeného dne nestěžoval na nečitelnost značky. V žalobcově vozidle policista jinou osobu neviděl, v opačném případě by byla ztotožněna. Svědek policista B. taktéž po shlédnutí fotografií označených čísly 1 a 2 vyloučil zahájení měření za situace, že by dopravní značení bylo ve stejném stavu jako na snímcích předložených žalobcem. S kolegou úsekem projížděli několik minut před zahájením měření a jistě by takovou závadu na značení zaznamenali.
15. Správou a údržbou silnic Jihočeské kraje (dále též „SÚS Blatná“) bylo k dotazu prvostupňového správního orgánu sděleno, že kontroly dopravního značení na silnici I/20 Blatná – Tchořovice se provádějí jednou týdně v pondělí nebo v úterý a činí se z nich zápis. V termínech 16. 1. 2017, 23. 1. 2017 a 30. 1. 2017 nebyly zjištěny žádné závady. Dne 6. 2. 2017 byla zjištěna bíle zabarvená dopravní značka IZ4a „Blatná“ na vjezdu do Blatné od Tchořovic. Následujícího dne se ji pracovníci pokusili neúspěšně vyčistit, což vzhledem k použité barvě nebylo možné. Dne 15. 2. 2017 byla poškozená dopravní značka vyměněna za jinou. Součástí prvostupňového spisu je kopie fotografie barvou poškozené značky (čl. 46), tato odpovídá fotografiím údajně namrzlé značky doloženým žalobcem.
16. Taktéž Ředitelstvím silnic a dálnic České Budějovice (dále též „ŘSD“) k dotazu prvostupňového správního orgánu poskytlo obsahově obdobné vyjádření, včetně skutečnosti, že barvou byly poškozeny také dopravní značky IS 17“E49“ a IS 16c „20“, tj. menší dopravní značky umístěné pod dopravní značkou IZ4a „Blatná“.
17. Při pokračování ústního jednání dne 2. 5. 2017 bez účasti řádně předvolaného žalobce bylo dokazováno listinami (vyjádření SÚS Blatná, výpis o počasí v obci Blatná v den spáchání přestupku, Sdělení ŘSD České Budějovice). Dále byl proveden důkaz ohledáním demontovaných dopravních značek IZ4a „Blatná“, IS 17“E49“ a IS 16c „20“. Jejich ohledáním zjištěno, že se na nich nachází bílá barva, která svým rozsahem odpovídá fotografiím pořízeným žalobcem. Fotografie ohledaného značení jsou součástí spisového materiálu. Informatik prvostupňového správního orgánu J. Ch., který byl připraven odborně provést stažení z fotoaparátu žalobce, tak učinit nemohl, neboť žalobce se nedostavil. Informatik po předložení snímků dodaných žalobcem sdělil, že nelze jednoznačně konstatovat, že snímky byly pořízeny v určitý den a čas, neboť stačí v mobilním telefonu či fotoaparátu nastavit jakékoli datum, které se následně uloží k pořízeným fotografiím.
18. Dále bylo přistoupeno ke svědecké výpovědi svědka P., zaměstnance SÚS Blatná. Ten do protokolu uvedl, že si dne 6. 2. 2017 při pravidelné kontrole dopravního značení povšiml při příjezdu do obce Blatná od obce Tchořovice shora specifikovaných dopravních značek poškozených bílou barvou. Zjištění nahlásil, následujícího dne byl proveden neúspěšný pokus o odstranění barvy ze značení. Dne 8. 2. 2017 byly předmětné značky nafoceny a zadány do systému DIKOZ, k výměně za nové došlo dne 15. 2. 2017. Na dopravní značce s nápisem názvu obce bylo zjevné, že se ji již někdo pokoušel očistit. Poté, co byl svědkovi předložen snímek č. 4 (tj. žalobcem dodaná od námrazy částečně očištěná dopravní značka), svědek sdělil, že právě v takovém stavu předmětnou značku nalezl. Dopravní značení poškozené bílou barvou působilo u silnice velmi výrazně, nešlo je přehlédnout. Za celou letošní zimu s nestalo, aby bylo dopravní značení tak namrzlé, že by bylo nečitelné.
19. Rozhodnutím prvostupňového správního orgánu ze dne 26. 5. 2017, čj. MUBL 5185/2017 byl žalobce uznán vinným ze spáchání shora popsaného přestupku z nedbalosti § 125c odst. 1 písm. f) bodu 2 zákona o silničním provozu. Za uvedený přestupek mu byla udělena pokuta ve výši 7 000 Kč a náhrada nákladů spojených s projednáním přestupku ve výši 1.000 Kč, dále pak zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel v délce trvání 6 měsíců.
20. Proti prvostupňovému rozhodnutí žalobce podal dne 9. 6. 2017 odvolání. Žalobce jím napadl výpovědi svědků, které označil za nepravdivé. Dále se vymezil proti novým, při ústním jednání neprojednávaným informacím, k nimž se nemohl vyjádřit, neboť ve spise absentuje fotografie stojícího vozidla, o níž hovořil policista B. Pokud policista nesplnil svoji povinnost a nevyfotil stojící vozidlo, nemusel plnit ani své povinnosti před měřením spočívající v kontrole dopravního značení. Žalobce v časových údajích uvedených policisty do výpovědí spatřuje nepřesnosti a dovodil, že značku možná kontrolovali i 40 min. před měřením, mohla tudíž do doby, než kolem ní projel žalobce, namrznout. Žalobce vytýká, že i přes uvedené nesrovnalosti je policista B. pro správní orgán věrohodný, žalobcova manželka naopak za nevěrohodnou. Žalobce zpochybňuje i výpověď informatika J. Ch. a zaměstnance SÚS Blatná K. P. a žádá analýzu poškozeného dopravního značení. Žalobce se považuje za slušného řidiče a výtky správního orgánu do počtu dříve spáchaných přestupků považuje za neoprávněné.
21. Odvolání bylo projednáno napadeným rozhodnutím. Žalovaný nemá k procesnímu postupu prvostupňového správního orgánu žádných výtek, skutkový stav byl zjištěn dostatečně, veškeré námitky žalobce řádně vypořádány. Bylo prokázáno, že se žalobce dopustil přestupkového jednání tak, jak je mu kladeno za vinu. Snímek z rychloměru nevykazuje vad, rychloměr je certifikovaným zařízením s platným ověřením. Místo spáchání přestupku bylo dostatečně specifikováno, s vozidlem byl do jeho zastavení a ztotožnění žalobce udržen vizuální kontakt. Ve vztahu k námitce žalobce žalovaný po posouzení veškerých skutkových okolností konstatoval, že předmětné dopravní značení nebylo v době spáchání přestupku poškozené. Žalovaný dále vyloučil podmínky pro vznik námrazy na dopravním značení, poukázal na to, že na okolních stromech ani na samotném sloupku dopravního značení se námraza nevyskytovala, pouze na dopravních značkách samých. Snímky pořízené žalobcem se znaky údajné námrazy na dopravním značení se přitom zcela shodují se snímky pořízenými správními orgány zachycujícími barvou poškozené značení. Žalobcem předložené fotografie nejsou dostatečným důkazem pro prokázání nečitelnosti dopravního značení v den spáchání přestupku, datum lze na fotoaparátu libovolně nastavit. K přítomnosti manželky žalobce ve vozidle v době spáchání přestupku žalovaný konstatoval, že tato nemá na zjištěný skutkový stav žádný vliv, hodnocení prvostupňového správního orgánu o nevěrohodnosti její výpovědi je dostatečně odůvodněno. Žalovaný vyvrátil, že by mohlo dojít k poškození značení v době mezi jeho kontrolou a začátkem měření, nesrovnalosti neshledal ani v namítané četnosti kontrol dopravního značení. Sankce byly uloženy zcela v intencích zákona a dostatečně odůvodněny, porušení základních zásad činnosti správního orgánu nebylo shledáno. Žalovaný z výše uvedených důvodů prvostupňové rozhodnutí potvrdil.
22. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).
23. Žaloba není důvodná.
24. Soud nepřijal žalobcovu námitku do nezákonnosti rozhodnutí správních orgánů. Neshledal totiž, že žalobce byl úkonem správního orgánu zkrácen na svých právech v důsledku porušení těchto práv v předcházejícím řízení z důvodu nesprávně zjištěného skutkového stavu, jak je pojednáno níže. Ke konkrétním žalobním bodům soud konstatoval následující.
25. Nelze se ztotožnit se žalobním bodem, že se správní orgány řádně nevypořádaly s námitkami žalobce o tom, že dopravní značení vyobrazující začátek obce Blatná bylo v takovém stavu, že žalobce nemohl rozpoznat, že se nachází v obci. Ze spisového materiálu i rozhodnutí obou správních orgánů je zřejmé, že takové tvrzení žalobce se nezakládá na pravdě. Žalobce nekonkretizoval, kterou z námitek směřujících do dopravního značení nepovažuje za řádně vypořádanou, soud obecným přezkumem takové pochybení neshledal. Správní orgány, resp. žalovaný napadeným rozhodnutím pojednal veškeré námitky žalobce, tj. všechny níže uvedené skutečnosti, na základě kterých rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku napadeného rozhodnutí. Z výpovědí zasahujících policistů, které si v ničem neodporují, bylo ověřeno, že hlídka před započetím měření provedla vizuální kontrolu dopravního značení, což bývá činěno i při návratu na místo měření, přičemž neshledala žádnou závadu. V opačném případě by měření vůbec nemohlo být prováděno a závada by byla nahlášena. K poškození dopravního značení podala stanovisko také Správa a údržba silnic Jihočeského kraje a Ředitelství silnic a dálnic. Bylo doloženo, že v termínech 16. 1. 2017, 23. 1. 2017 a 30. 1. 2017 nebyly zjištěny žádné závady (viz report hlídek za období 16. 1. 2017-17. 2. 2017). Dne 6. 2. 2017 bylo zjištěno poškození dopravní značky IZ4a „Blatná“ a dalších dvou značek na vjezdu do Blatné od Tchořovic nánosem bílé barvy. Následujícího dne se ji pracovníci pokusili neúspěšně vyčistit, což vzhledem k použité barvě nebylo možné. Dne 15. 2. 2017 byla poškozená dopravní značka vyměněna za jinou. Současně byla pořízena fotodokumentace poškozeného značení. Také Ředitelství silnic a dálnic provádělo na předmětném úseku kontrolu, a to mj. ve dnech 19. a 25. 1. 2017, kdy žádná závada na dopravním značení shledána nebyla. Bezvadnost dopravního značení minimálně do dne 30. 1. 2017 byla potvrzena i svědeckou výpovědí svědka P., zaměstnance Správy a údržby silnic, který kontrolu dopravního značení v pravidelných intervalech provádí. Poškození dopravního značení zjistil při kontrole až dne 6. 2. 2017, k čemuž sdělil, že pokrytí značky bílou barvou působilo tak intenzivně, že si jej nešlo nevšimnout. Svědkovi byly předloženy fotografie pořízené žalobcem zachycující údajnou námrazu, když ke snímkům označeným čísly 1-3 (celá značka pokryta bílou barvou) sdělil, že v takovém stavu ji nenalezl. Ke snímku označeném č. 4 pak uvedl, že takto značku nalezl. Na tomto snímku je značka zachycená žalobcem ve stavu údajného částečného očištění od námrazy. Správním orgánem bylo současně provedeno ohledání odinstalovaného poškozeného dopravního značení a byla pořízena fotodokumentace, která je součástí spisu. Správní orgán poté konstatoval, že se jedná o poškození bílou barvou ve stejném rozsahu poškození, jak byl nafocen žalobcem. K poškození značení vypovídala též manželka žalobce. Z její výpovědi vyplynulo, že v den spáchání přestupku seděla na zadním sedadle za žalobcem a spala až do zastavení hlídkou policie, poté měla odejít na čerpací stanici, kde ji při odjezdu manžel vyzvedl. Poškozené značení při příjezdu tedy vidět nemohla. Při zpáteční cestě měli s manželem u poškozeného značení znovu zastavit, žalobce jej fotografoval. Z výpovědi nevyplynulo, že by ona sama poškozené značení viděla. Žalovaný na základě uvedeného dospěl zcela oprávněně k závěru, že dopravní značení v době spáchání přestupku poškozeno nebylo.
26. Žalovaný se zabýval také tvrzením žalobce o námraze na dopravním značení, pro kterou mělo být nečitelné. K tomu vyslechl zasahující policisty, kteří vypověděli, že před započetím měření služební vozem projeli trasu Blatná-Tchořovice, aniž by zjistili závadu na dopravním značení či jeho nečitelnost z důvodu námrazy. Byla též hodnocena skutečnost, že žalobce poté, co jej policisté zastavili, čitelnost dopravního značení nikterak nerozporoval, ač tak učinit mohl, do tiskopisu oznámení přestupku se nevyjádřil a nepodepsal jej. Právě do tohoto tiskopisu měl formulovat své výhrady k čitelnosti dopravního značení. Pokud by policista odmítl vykonat se žalobcem kontrolu dopravního značení, mohl i toto do vyjádření zanést. Skutečnost, že žalobce nic z toho neučinil, nelze klást k tíži správních orgánů. Policisté také uvedli, že žádný z řidičů, kterého zastavili uvedeného dne, si na námrazu či jiné poškození dopravního značení nestěžoval. Výskyt námrazy na předmětném dopravním značení zpochybnil i svědek P., zaměstnanec SÚS Blatná. K problematice bylo správním orgánem vyžádáno sdělení Českého hydrometeorologického ústavu, z něhož bylo doloženo, že uvedeného dne bylo na místě spáchání přestupku jasno až skoro jasno bez srážek, průměrná denní teplota -6,7°C. Také žalobce potvrdil, že silnice nebyla mokrá. Správní orgán hodnotil též snímek z radaru, resp. fotografie doložené žalobcem, z nichž shledal, že údajná námraza měla být jen na dopravních značkách, nikoli již v okolním terénu a dokonce ani na sloupku dopravního značení. Žalovaný porovnal snímky pořízené žalobcem zachycující údajnou námrazu a snímky dodané SÚS Blatná a Ředitelstvím silnic a dálnic zachycující barvou poškozené dopravní značení, aby dospěl k závěru, že tyto snímky se shodují se snímkem č. 4 pořízeným žalobcem (částečně očištěná značka od údajné námrazy). Žalovaný vzhledem k dataci snímku pořízeného dne 8. 2. 2017 SÚS Blatná zcela správně dovodil vysokou nepravděpodobnost toho, že by údajná námraza zůstala v nezměněném stavu ode dne spáchání přestupku (22. 1. 2017) do dne 8. 2. 2017. Na základě zjištěných skutečností správní orgány nepochybily, když vyloučily, že by předmětné dopravní značení bylo v den spáchání přestupku zatíženo vadou čitelnosti z důvodu námrazy či poškození. Uzavírá se, že se správní orgány vyčerpávajícím způsobem vypořádaly se všemi námitkami žalobce směřujícími do čitelnosti dopravního značení v době spáchání přestupku.
27. Soud jako nedůvodnou odmítl námitku žalobce, že se správní orgány nevypořádaly s námitkami o tom, že policisté, kteří prováděli kontrolu vozidla žalobce, neplnili řádně svoji povinnost v okamžiku zastavení vozidla, když do záznamu o kontrole neuvedli, že s žalobcem cestovala ve vozidle jeho manželka. Jak vyplývá ze spisového materiálu, správní orgány se k této věci vyjádřily, když konstatovaly, co vyplynulo z výpovědi manželky žalobce. Ta uvedla, že cestou v autě spala, po zastavení hlídkou policie se probudila a v okamžiku, kdy policista odcházel směrem ke služebnímu vozidlu, vystoupila a odešla na čerpací stanici, kde ji na výjezdu z ní manžel následně vyzvedl. Za takových skutkových okolností by policista případnou přítomnost manželky žalobce ve vozidla ani zaznamenat nemohl. Zasahující policista vypověděl, že ve vozidle žádnou další osobu nezaznamenal, jinak by ji ztotožnil a údaj o její přítomnosti zanesl do tiskopisu oznámení přestupku. Takový údaj se v předmětném formuláři nenachází, a pokud chtěl žalobce tuto skutečnost rozporovat, mohl tak učinit na místě spáchání přestupku a upozornit policisty na přítomnost další osoby cestující ve vozidle a požádat je, aby identifikační údaje manželky byly zaznamenány. To, že žalobce tiskopis oznámení přestupku nepodepsal a ani se do něj nevyjádřil, nelze klást k tíži správního orgánu. Pokud prvostupňový správní orgán dospěl na základě úvahy podložené dostatečnými skutkovými zjištěními a podepřené náležitým odůvodněním k závěru, že výpověď manželky žalobce není věrohodná, nelze mu takový postup vytýkat. Takto se k námitce vyjádřil napadeným rozhodnutím žalovaný. Skutečnost, že námitku nevypořádal v souladu s přesvědčením žalobce, neznamená, že ji vypořádat opomněl, jak žalobce vytýká. Přítomnost manželky žalobce nebyla prokazována, přičemž tato skutečnost neměla žádný vliv na zjištěný skutkový stav. Fabulace žalobce založené na tvrzení, že pokud policisté neplnili řádně svou povinnost při ztotožnění spolucestující osoby, nemuseli ji plnit ani při kontrole dopravního značení, je ryze spekulativní a ničím nepodložená.
28. Soud odmítl také námitku do neplnění povinností zaměstnanců SÚS Blatná. Správní orgány se dostatečně vypořádaly s námitkami žalobce směřujícími do kontroly dopravního značení (viz str. 6 napadeného rozhodnutí), když námitky žalobce byly shledány nepodloženými, nemajícími vztah k projednávanému přestupku zjištěnému dne 22. 1. 2017, přičemž uvedený závěr byl řádně odůvodněn. Správní orgán vyzdvihl důležitost kontrol provedených v období 16. - 30. 1. 2017, které neodhalily žádnou závadu. Žalobce v odvolání výslovně uvádí, že „…zaměstnanci SÚS Blatná neplnili řádně svoji povinnost ve vztahu ke kontrole značení, když tyto tvrdili, že ke kontrole dochází vždy 2x do týdne, avšak dle stanoviska SÚS Blatná byly kontroly prováděny s delším časovým odstupem, tj. 16. 1. 2017, 23. 1. 2017, 30. 1. 2017“. Žalobcova námitka se nezakládá na pravdě, neboť z výpovědi svědka P. i z vyjádření jeho nadřízeného P. Ch. (čl. 40 prvostupňového spisu) založených do spisového materiálu jednoznačně plyne, že kontroly provádějí pracovníci SÚS Blatná jedenkrát týdně (pondělí nebo úterý), což odpovídá i doložené dataci provedených kontrol. Ředitelství silnic a dálnic pak provedlo kontroly předmětného úseku ve dnech 19. 1. 2017, 25. 1. 2017 a 8. 2. 2017. Z uvedeného plyne, že předmětný úsek byl vždy kontrolován dvakrát týdně, s výjimkou týdne od 30. 1. do 5. 2. 2017. Veškeré skutečnosti související s provedenými kontrolami byly řádně doloženy a závěry z nich učiněné odůvodněny. Spekulace žalobce o tom, že zaměstnanci SÚS Blatná nemuseli plnit svou povinnost při kontrole dopravního značení v době, kdy došlo ke spáchání přestupku žalobcem, jsou ničím nepodloženými tvrzeními bez reálného základu. Z datací kontrol lze snadno usoudit, že za situace, kdy žalobce spáchal přestupek dne 22. 1. 2017 a provedené kontroly ve dnech 16. 1. 2017, 19. 1. 2017, 23. 1. 2017, 25. 1. 2017, 30. 1. 2017, ať již ze strany ŘSD či SÚS Blatná, nezjistily žádnou závadu na dopravním značení, přičemž tato byla zjištěna až ke dni 6. 2. 2017, předmětné dopravní značení nevykazovalo v den spáchání přestupku vytýkané vady. Tento závěr vyplývá též z výpovědí zasahujících policistů.
29. Stejně tak nedůvodnou je námitka naříkající posouzení a odůvodnění závěrů správních orgánů o nedůvěryhodnosti svědka M. P., tj. manželky žalobce, a její výpovědi. Žalobce předně nespecifikuje, v čem spočívá ona tvrzená nesprávnost posouzení a nedostatečnost odůvodnění, soud přitom obecným přezkumem v tomto ohledu žádné pochybení neshledal. Z prvostupňového rozhodnutí se jednoznačně podává, že manželka žalobce byla vyslechnuta, její výpověď zaznamenána a vyhodnocena ve vztahu ke zjištěným skutečnostem i výpovědím ostatních svědků. Byl shledán rozpor nejen s výpovědí zasahujícího policisty, ale též žalobce samého. Svědkyně nebyla rovněž schopna potvrdit, že by předmětná dopravní značka byla ve stavu, jaký popsal a nafotil žalobce, neboť dle výpovědi měla při příjezdu do obce spát. Pokud prvostupňový správní orgán dospěl na základě úvahy podložené dostatečnými skutkovými zjištěními a podepřené náležitým odůvodněním k závěru, že výpověď manželky žalobce není věrohodná, nelze mu takový postup vytýkat. Takto se k námitce vyjádřil napadeným rozhodnutím žalovaný.
30. Žalobce závěrem shrnuje, že napadené i prvostupňové rozhodnutí jsou nezákonná, jelikož byl zkrácen na svých právech v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení vedeném správními orgány, a to úkonem správního orgánu, jímž se závazně zakládají jeho práva a povinnosti. Jak bylo popsáno a odůvodněno shora, soud vytýkané neshledal.
31. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci není pochyb o tom, že skutkový stav byl náležitě zjištěn, spáchání předmětného přestupku bylo žalobci prokázáno a rozhodnutími správních orgánů řádně odůvodněno, přičemž veškeré důkazní návrhy byly náležitě vypořádány. Na základě shora uvedeného se shrnuje, že žalovaný v řízení postupoval v souladu s právními předpisy, napadené rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami. Soud na základě výše popsaného uzavřel, že žaloba není důvodná a jako takovou ji dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
32. Jelikož byly splněny předpoklady podle § 51 s. ř. s., soud rozhodl bez jednání jen na základě předložených důkazů.
33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného účastníka – žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Krajský soud proto v jeho případě rozhodl tak, že se žalovanému náhrada nákladů nepřiznává.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
České Budějovice dne 27. 3. 2018
JUDr. Věra Balejová v. r.
samosoudkyně