Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
50 A 66/2017 - 50.pdf
PDF · 0 B
No categories available
50 A 66/2017 - 50
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry
Balejové a soudkyň JUDr. Terezy Kučerové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci
Žalobce: R. Č.
bytem P. P. 543, 386 01 S.
zast. Jiřím Hřídelem, advokátem sídlem Fráni Šrámka 136, 397 01 Písek
proti
žalovanému: Krajský úřad Jihočeský kraj
sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice
o žalobě proti rozhodnutí ze dne 29. 8. 2017, č. j. KUJCK 102254/2017/ODSH
za účasti: I) P. K., bytem N. Š. 330, 386 01 S.
II) P. V., bytem P. 20, 386 01 S.
III) Město Strakonice, sídlem V. n. 2, 386 01 S.
takto:
I. Rozhodnutí krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 29. 8. 2017 č. j. KUJCK
102254/2017/ODSH a rozhodnutí Městského úřadu ve Strakonicích ze dne 26. 1. 2017
č. j. MUST/004713/2017/OD/rod se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
Pokračování - 2 - 50A 66/2017
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 11 228 Kč ve lhůtě 30 dnů
od právní moci rozsudku na účet právního zástupce žalobce.
III. Osoby na řízení zúčastněné nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou dne 18. 10. 2017 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce
domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 8. 2017 č. j. KUJCK
102254/2017/ODSH, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu
ve Strakonicích o změně stavby před jejím dokončením.
2. V žalobě se namítá, že došlo k nesprávné aplikaci hmotného práva a porušení procesních
předpisů, které měly za následek vydání nezákonného rozhodnutí. Pro stavebníka P. V. bylo
speciálním stavebním úřadem vydáno dne 30. 11. 2012 povolení ke stavbě obslužné komunikace.
Stavba byla zahájena po skončení platností stavebního povolení. Přitom je v rozporu
s projektovou dokumentací, konkrétně se jedná o nedodržení šíře komunikace, sklon a spád
komunikace, nesprávné složení vrstev komunikace a provádění stavby svépomocí místo
autorizovanou osobou. Proto žalobce požádal o provedení kontrolní prohlídky stavby za účelem
ověření, zda ta je v souladu s projektovou dokumentací. Prohlídka se uskutečnila 19. 5. 2016,
přičemž bylo zjištěno, že stavba projektové dokumentaci neodpovídá co do šíře, sklonu a spádu,
vedle komunikace nachází se deponie zeminy, není k dispozici stavební deník a není doloženo,
zda stavbu provádí a.s. Znakon. Žalobci bylo uloženo, aby stavbu uvedl do souladu
s projektovou dokumentací a odstranil deponii zeminy. Z toho plyne, že v době kontrolní
prohlídky stavba neodpovídala schválené projektové dokumentaci.
3. Žalobce v řízení o změně stavby před dokončením podal námitky proti upravené stavební
dokumentaci, které se vztahovaly k neexistující osobě projektanta, absence řádné projektové
dokumentace a bylo poukázáno na faktické provedení žádané změny před jejím povolením
svépomocnou činností stavebníka.
4. Odvolací námitka, že J. M. není veden v seznamu autorizovaných osob, byla odbyta odkazem na
červené razítko se státním znakem.
5. Při kontrolní prohlídce před podáním žádosti byly provedeny změny a tato námitka byla
žalovaným vypořádána tak, že výsledek řízení by dopadl stejně, ať by se jednalo o změnu stavby
před jejím dokončením, či bylo zahájeno řízení o odstranění stavby. Dovozuje se, že zúžení
komunikace, její sklon a spádování žalovaný řadí mezi nepodstatné odchylky. To je v rozporu
s nařízením stavebního úřadu o tom, že stavebník má uvést stavbu do souladu s projektovou
dokumentací.
6. Hydrologické poměry v místě jsou hodnoceny na základě fotodokumentace pořízené jiným
účastníkem řízení. Přitom z této dokumentace ohledně hydrologických poměrů neplyne vůbec
nic. Deponie zeminy pak předmětem řízení o změně stavby před jejím dokončením není.
7. Odvolací námitkou byly výhrady k tomu, jak se stavební úřad vypořádal s námitkami
proti stavebníkem předložené projektové dokumentaci. Nesprávný a nesrozumitelný je závěr
žalovaného o zkoumání soukromoprávních aspektů stavby. Uzavírá se, že rozhodnutí je ve svém
odůvodnění nedostatečné, místy nesrozumitelné, a tudíž nepřezkoumatelné jakož i nesprávné.
Dovozuje se, že bylo vydáno vyloučenou osobou.
Pokračování - 3 - 50A 66/2017
8. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Vyjadřuje nesouhlas se žalobním tvrzením o tom, jak žalovaný
nahlíží judikaturu, avšak žalovaný se vyjadřoval nikoli k judikatuře, ale komentářové literatuře.
Materiální rozdíl mezi řízením o změnu stavby před jejím dokončením a dodatečným povolením
stavby není. K uložení deponie, o níž stavebník tvrdí, že patří žalobci, byl učiněn úsudek,
že k odtokovým změnám v daném prostoru nedošlo. Námitku vztahující se k autorizované
osobě, která vyhotovila projektovou dokumentaci, žalovaný dostatečně vypořádal. Na stavebním
úřadu je hodnotit veřejnoprávní aspekty povolované stavby, kdežto institut věcného práva je
institutem soukromoprávním. K uplatněné námitce podjatosti oprávněné úřední osoby
s právnickým vzděláním se uvádí, že ta vydala řadu rozhodnutí a v měsíci září zaměstnanecký
poměr ukončila. Žalobci přitom nic nebránilo námitku podjatosti uplatnit v průběhu odvolacího
řízení, což se však nestalo.
9. Jako osoby na řízení zúčastněné se přihlásili P. K., P. V. a Město Strakonice. K věci samé nebylo
jimi vyjádření podáno.
10. Ze spisů správních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti.
11. Stavebník podal dne 6. 3. 2016 žádost o změnu stavby před jejím dokončením. Odkázal
na stavební povolení ze dne 30. 11. 2012, změna stavby je popisována tak, že stavba byla
provedena v souladu se stavebním povolením, v místě, kde stojí vzrostlá borovice, směrem
k výjezdu na stávající místní komunikaci došlo k zúžení. Důvodem je skutečnost, že stavebník
neobdržel povolení ke kácení tohoto stromu. V závěru žádosti se uvádí, že zároveň došlo
k celkovému zúžení obslužné komunikace z 6 m na 5,5 m.
12. K žádosti byla připojena projektová dokumentace na obslužnou komunikaci – prodloužení
sjezdu, přičemž dokumentace zachycuje skutečné provedení. V příslušných řezech se uvádějí
kóty, složení komunikace a tloušťka jednotlivých vrstev. Projektovou dokumentaci vyhotovil J.
M. autorizovaný technik pro pozemní stavby, dále se uvádí ČAIK a číslo 0100671.
13. K projektu označeném jako skutečné provedení stavby, na němž je doplněno, že jedná se
o navrhovanou situaci, se vyjadřoval dopravní inspektorát Policie. Byl udělen souhlas s návrhem
na zúžení obslužné komunikace podle předložené projektové dokumentace. V této písemnosti
ze dne 24. 3. 2016 se uvádí, že v případě stavebních prací na komunikaci musí být Policie
v dostatečném předstihu před zahájením stavebních prací požádána o nové stanovisko ve vztahu
k označení pracovního místa. Vedle takto uděleného souhlasu ze dne 24. 3. 2016 byl vydán
souhlas k lokálnímu zúžení obslužné komunikace na 4 – 4,5 m. V blízkosti stojící vzrostlé
borovice je tu další souhlas téhož orgánu z 27. 4. 2016 k zúžení komunikace ze schválené šíře 6 m
na šíři 5,5, m.
14. V průběhu zahájeného řízení o povolení změny stavby před jejím dokončením se dne 19. 5. 2016
uskutečnilo ústní jednání spojené s místním šetřením. Protokol neobsahuje žádná zjištění učiněná
speciálním stavebním úřadem, odkazuje se na námitky podané Městem Strakonice a bylo sděleno,
že stavebník se vyjádří dodatečně.
15. Žalobce podal námitky, ve kterých poukázal na to, že stavba byla fakticky změněna a vymezil se
proti projektové dokumentaci a způsobu provádění stavby.
16. Další projektová dokumentace o skutečném provedení stavby byla vypracována J. M. a jako
zodpovědný projektant je uveden S. B., autorizovaný technik pro dopravní stavby, specializace
nekolejová doprava, ČKAIT- 0007834. Dokumentace je datována v únoru 2016. Podle průvodní
a technické zprávy změna spočívá v zúžení komunikace se zřetelem k ochraně vzrostlé borovice.
Pokračování - 4 - 50A 66/2017
Dále k změně původního záměru dochází u vrchního krytí obslužné komunikace, kdy
v návaznosti na vybudovaný sjezd k parcele č. 194/7, kdy byl použit asfaltový recyklát, navrhuje
se zhotovit vrchní kryt obslužné komunikace z téhož materiálu.
17. Rozhodnutím ze dne 26. 1. 2017 byla změna nedokončené stavby obslužné komunikace
na konkrétních pozemkových parcelách v kat. úz. Přední Ptákovice, obec Strakonice povolena
podle předložené projektové dokumentace. Změna stavby spočívá v lokálním zúžení komunikace
5 m na 4,5 m a rozhraní pozemků č. 194/1 a 191/29 a celkovém zúžení komunikace ze schválené
šíře 6 m na šíři 5,5 m a provedení svrchní vrstvy z živičného recyklátu. Námitky žalobce byly
vyhodnoceny jako bezpředmětné, poukazuje se na souhlas dopravního inspektorátu Policie,
k předložené projektové dokumentaci se uvádí, že ta byla vyhotovena autorizovanými techniky,
jimž byla udělena autorizace ČKAIT. Vyjadřuje se nesouhlas s tím, že stavba byla již provedena,
avšak bylo shledáno, že dosud dokončena není a probíhá, a tudíž zkolaudována není. Proto lze
o změnu stavby před dokončením v průběhu stavby požádat.
18. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání v podstatě z důvodů odpovídajících žalobním
bodům.
19. Odvolání bylo projednáno napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že tu není důkaz
o tom, že stavba byla již ukončena. Dokumentace ke stavbě byla pouze pozměněna tím, že došlo
k úpravě projektové dokumentace. Nepodstatné odchylky vzniklé při provádění stavby mohou
být projednány v řízení o povolení stavby před jejím dokončením namísto v řízení o odstranění
stavby a v jeho rámci o jejich dodatečném povolení. Šlo by o přepjatý formalismus. Stavebník
rozprostřením zeminy nezměnil odtokové poměry, deponii odložil právě žalobce na cizí
pozemek. Fotodokumentace pořízená stavebníkem prokazuje, že hydrologické poměry v místě
zůstaly nezměněny. Projektová dokumentace byla vyhotovena autorizovanými osobami a je
opatřena razítky těchto osob s uvedením čísel, pod nimiž jsou jako autorizované osoby vedeny
u ČKAIT, razítko je opatřeno státním znakem. Výhrady k projektové dokumentaci nejsou blíž
konkretizovány. Hodnocení titulu stavebníka k pozemku, na němž má být stavba umístěna, není
v kompetenci správního orgánu.
20. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných
žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
21. Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí o změně stavby před jejím dokončením.
Rozhodování o takové změně je regulováno ustanovením § 118 stav. zák. Ustanovení § 118
odst. 1 zákona ukládá stavebníkovi povinnost provádět stavbu v souladu se stavebním
povolením. Rozhodování o změně stavby upravuje § 118 odst. 3 zákona, přičemž žádost o vydání
takového povolení vyžaduje mimo jiné porovnat stav mezi stavbou, tak jak je povolena
podle ověřené projektové dokumentace a navrhované změny. Jedná-li se o rozhodování
o navrhovaných změnách, pak to znamená, že takové změny nemohou již být fakticky
prováděny. Ze spisové dokumentace však vyplývá, že v projednávané věci tomu tak není,
že silniční stavební úřad rozhodoval již o změnách, s jejichž realizací bylo stavebníkem započato.
Stavební úřad provedl dne 19. 5. 2016 ústní jednání, které podle názvu protokolu z tohoto data
mělo být spojeno s místním šetřením. Žádná zjištění o stavu stavby však v protokolu o tomto
úkonu zaznamenány nejsou. Uvádí se pouze vyjádření účastníků, přičemž zástupkyně
majetkového odboru městského úřadu podala písemné vyjádření a námitky, stavebník uvedl,
že se vyjádří do 30. 6. 2016. Ve stejné lhůtě se měl vyjádřit další účastník řízení J. V. Žalobce byl
místního šetření podle prezenční listiny rovněž přítomen, jeho stanovisko v protokolu zachyceno
není. Okolnost, že došlo k faktickému zahájení změny stavby, vyplývá z vyjádření žalobce o
seznámení s podklady pro rozhodnutí a takovou skutečnost lze dovodit z vyjádření dalších
Pokračování - 5 - 50A 66/2017
účastníků řízení. Požaduje-li zákon v prve uvedené právní normě, že o změně stavby před jejím
dokončením lze rozhodovat pouze před faktickou realizací takové změny, pak není takový
zákonný požadavek prokázán. Skutečnost, že rozhodovat o změně stavby před jejím dokončením
lze výlučně za situace, kdy nebylo se změnou stavby započato, lze dovodit nejen z toho, že
požaduje se v projektu navrhované změny vyznačit, ale odpovídá to též povaze tohoto institutu
tím spíše za situace, kdy na řízení o změně stavby se přiměřeně vztahují předpisy o stavebním
řízení. Pokud však před vydáním rozhodnutí o změně stavby před jejím dokončením stavebník
práce zahájil a tím se odchýlil od stavebního povolení, které je povinen respektovat, musí být
taková změna stavby projednaná postupem podle § 129 stav. zák. Vyvstala totiž situace
předpokládaná ustanovením § 129 odst. 1 písm. b) zákona, protože stavebník prováděl stavbu
účelové komunikace v rozporu se stavebním povolením. To je povinen respektovat, jak plyne z §
118 odst. 1 věta první stav. zák.
22. V souzené věci stav rozestavěnosti dané stavby v určitých obrysech vyplývá z vyjádření účastníků
řízení, silniční stavební úřad, který prováděl místní šetření na místě samém, nezjistil o stavu
rozestavěnosti vůbec nic, jestliže v protokolu o tomto úkonu žádná svá zjištění neuvedl.
Požaduje-li se pro vydání rozhodnutí o povolení změny stavby před jejím dokončením,
aby s takovou změnou stavby nebylo započato, pak rozhodnutí nelze
považovat za přezkoumatelné, chybí-li tu podklad o fázi rozestavěnosti stavby. Stavebníkovi jistě
nic nebránilo stavbu zahájit podle ověřené projektové dokumentace připojené ke stavebnímu
povolení, avšak zjistil-li stavebník dodatečně, že podle schválené projektové dokumentace
postupovat nemůže, protože mu chybí povolení ke kácení borovice stojící poblíž navržené
komunikace, pak bylo zapotřebí v okamžiku nevydání povolení ke kácení stromu o změnu
stavebního povolení požádat.
23. Z toho, co bylo uvedeno, vyplývá, že správní orgány obou stupňů dostatečně nerozlišily
rozhodnutí o povolení změny stavby před jejím dokončením a dodatečným povolením stavby
pro případ, kdy stavebník při provádění stavby odchýlil se od projektové dokumentace.
Poznamenává se, že právní názor žalovaného uvedený v odůvodnění napadeného rozhodnutí
o aplikaci § 118 stav. zák na stavbu nedokončenou není správný. Ustanovení § 129 odst. 1
písm. b) totiž dopadá nejen na stavby dokončené v rozporu se stavebním povolením, ale též
na stavby, které stavebník ještě provádí a činí tak v rozporu s projektovou dokumentací. To je
z odkazovaného právního předpisu zcela zjevné, je-li rozlišováno mezi prováděnou a provedenou
stavbou. To se vztahuje jak na situaci, kdy nebylo žádné stavební povolení vydáno, tak na stav,
kdy se v rozporu s takovým povolením postupuje.
24. Uvádí-li se v žalobě, že se stavbou komunikace stavebník započal v době, kdy platnost
stavebního povolení vypršela, pak toto tvrzení nelze na podkladě předložené spisové
dokumentace přezkoumat. Oproti původnímu povolení měla povolovaná změna spočívat
v úpravě šíře komunikace a změně povrchového materiálu. O změně sklonu a spádu komunikace
není ve spise založen žádný podklad a z protokolu o místním šetření nevyplývá, na jaké odchylky
oproti stavebnímu povolení měl žalobce v průběhu místního šetření odkázat, jestliže protokol
žádná zjištění silničního stavebního úřadu a vyjádření žalobce neobsahuje. Žalobcem tvrzené
skutečnosti, které měly být shledány při místním šetření dne 19. 5. 2016, zaznamenány nejsou
a jak již soud uvedl v předchozí pasáži rozsudku, sama tato skutečnost má za následek
nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Okolnost, že tu je rozdíl v šíři komunikace,
je nesporná, o změně sklonu a spádu nejsou ve spisové dokumentaci žádné informace, což však
neznamená, že takové rozdíly oproti původní projektové dokumentaci tu nejsou, jestliže silniční
stavební úřad svá zjištění z místního šetření vůbec nezachytil. Správní orgány obou stupňů
nereagovaly na žalobcovy námitky o tom, že komunikace není stavěna odbornou organizací,
ani na chybějící stavební deník.
Pokračování - 6 - 50A 66/2017
25. Soud nesdílí názor žalobce, že vypořádání odvolací námitky o neexistujících osobách projektantů
jsou faktickým výsměchem. Projektová dokumentace je totiž označena razítkem obou
autorizovaných osob, které vydává ČKAIT, v obou razítkách je uvedeno číslo, pod kterým je ten
který technik v seznamu autorizovaných osob zapsán. Žalovaný se neomezil pouze na to,
že dokumentace je ověřena červeným razítkem se státním znakem, ale zabýval se oprávněním
podat projektovou dokumentaci poněkud šířeji, než se tvrdí v žalobě.
26. Naproti tomu má žalobce pravdu, že zůstalo nerozlišeno, bylo-li s požadovanou změnou stavby
fakticky započato či nikoli. Případná již realizovaná změna stavby oproti stavebnímu povolení
nebyla hodnocena a nelze proto dovodit, zda a jakým způsobem by bylo možno v následujících
řízeních takovou odchylku zhojit. Není dostatečně zřejmé, zda jedná se o nepodstatnou odchylku
při provádění stavby, jak se uvádí v napadeném rozhodnutí, a proto v souzené věci případnou
záměnu rozhodování o povolení změny stavby před jejím dokončením a rozhodování
o dodatečném povolení stavby nelze nahlížet jako přepjatý formalismus. Pro souzenou věc má
tak rozhodný význam, že tu nejsou žádná objektivní zjištění o stavu stavby v době rozhodování.
Vyvýšení stavby komunikace u nemovitosti žalobce o 46 cm není napadeným rozhodnutím
hodnoceno a právě pro nedostatečný podklad pro rozhodování není ani doloženo.
27. O tom, jak má být naloženo s deponií zeminy, bylo s největší pravděpodobností pojednáno
ve stavebním povolení. To však soudu nebylo dáno k dispozici. Nelze proto přezkoumat,
jak stavebník s deoponií zeminy naložil a učinil-li tak v souladu se stavebním povolením. Rovněž
není zřejmé, kdo zeminu do konkrétního prostoru uložil, zda to byl stavebník či jiný subjekt.
Účastník řízení J. V. není největší pravděpodobností specialistou pro posouzení hydrologických
poměrů, a proto při rozhodování nelze z úsudku tohoto účastníka řízení vycházet. Předložená
fotodokumentace pak pro posouzení hydrologických poměrů nemá žádný vypovídající význam.
28. V žalobě není konkretizováno, v čem spočívá chyba projektové dokumentace, přičemž na soudu
není, aby za žalobce takovou vadu projektové dokumentace vyhledával.
29. K žalobnímu bodu o vypořádání námitek je zapotřebí uvést, že námitky jsou podávány v řízení
před správním orgánem prvního stupně a tyto námitky je zapotřebí vypořádat. Způsob
vypořádání námitek pak představuje námitku odvolací, kterou je zapotřebí projednat.
V rozhodnutí o povolení změny stavby před dokončením byly žalobcovy námitky označeny jako
bezpředmětné, projektová dokumentace byla nahlédnuta jako dostačující a uvádí se, že byla
vyhotovena autorizovanými osobami. Vypořádání odvolací námitky o nepostačujícím vypořádání
námitek účastníka řízení nelze považovat za zcela správné, požaduje-li se po odvolateli označení
právního předpisu, který měl být porušen. Právní zjištění je na správním orgánu, na žalobci je pak
označení skutkové, co v projektové dokumentaci postrádá, případně je vadné. Vypořádání dané
odvolací námitky proto správné není.
30. Doložení práv stavebníka k pozemkům, na nichž stavba měla být umístěna, mělo být vyřešeno
v řízení o vydání stavebního povolení, v souzené věci bylo pak rozhodovat o změně stavby, ať již
bylo s touto změnou fakticky započato či nikoli. Vztah k pozemkům, na nichž je daná stavba
situovaná, by přicházel v úvahu posuzovat výlučně tehdy, došlo-li v tomto ohledu k nějakým
změnám.
31. K námitce podjatosti oprávněné úřední osoby působící u žalovaného soud především podotýká,
že žádná námitka podjatosti vůči této úřední osobě nebyla v průběhu odvolacího řízení
uplatněna. Po ukončení řízení o odvolání tak již učinit nelze. Okolnost, jakým způsobem bylo
odvolání vypořádáno, nevyvolává žádnou pochybnost o tom, zda konkrétní oprávněná úřední
Pokračování - 7 - 50A 66/2017
osoba nebyla z projednávání věci vyloučena. Skutečnost, že rozhodnutí je vadné a obstát nemůže,
ještě neznamená, že oprávněná úřední osoba byla z projednávání věci vyloučena. Pochybnost
o tom, že o odvolání mohla rozhodovat oprávněná osoba, která mohla být vyloučena, nezakládá
ani možnost, že se zřetelem k místu bydliště se může se stavebníkem znát. Z úřední činnosti je
pak soudu známo, že tato oprávněná úřední osoba nevydala pouze jediné rozhodnutí ve věci
žalobce, ale rozhodovala v řadě jiných věcí podepsaným soudem projednaných. Soud podotýká,
že odůvodnění napadeného rozhodnutí nenahlíží jako výsměšné, jak se uvádí se v žalobě, ale jde
o rozhodnutí, které je vadné a nemá oporu v předložené spisové dokumentaci. O výsměšnosti
odůvodnění tu nemůže být řeči, odpovídajícím výrazem je nesprávnost či nepřezkoumatelnost
napadeného rozhodnutí.
32. Soud proto uzavřel, že řízení předcházející vydání napadeného rozhodnutí trpí vadami, chybí-li tu
objektivní podklad osvědčující stav stavby, o které bylo rozhodováno, v důsledku čehož je
napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důkazů. Žalovanému je dále zapotřebí
vytknout nesprávný právní názor o aplikaci předpisů o změně stavby před jejím dokončením
a rozhodování o stavbě prováděné v rozporu se stavebním povolením.
33. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 1 s.ř.s. napadené rozhodnutí zrušil
a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
34. Postupem podle § 78 odst. 3 s.ř.s. zrušil současně soud rozhodnutí prvostupňové, které je stiženo
stejnými vadami jako rozhodnutí napadené.
35. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti,
že žalobce měl v řízení úspěch. Proto mu na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka
11.228 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000 Kč, odměnu advokáta za dva
úkony právní služby po 3.100 Kč, dvakrát režijní paušál po 300 Kč a dalších 1.428 Kč na dani
z přidané hodnoty, které je zástupce žalobce plátcem.
36. O náhradě nákladů řízení osob na řízení zúčastněných rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s.ř.s.,
podle kterého osoby na řízení zúčastněné mají právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti
s plněním povinností uložených soudem. Jestliže soud osobám na řízení zúčastněným žádné
povinnosti neuložil, nemají tyto osoby právo na náhradu nákladů řízení.
37. Podle § 76 odst. 1 písm. a) a b) s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání,
protože napadené rozhodnutí je zrušováno pro nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů
a skutkový stav, ze kterého bylo vycházeno, je v rozporu se spisovou dokumentací. Ta vyžaduje
zásadní doplnění v zájmu zjištění, jak se realizovaná stavba odchyluje od stavby původně
povolené. To má pak význam pro další procesní postup.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení.
Kasační stížnost se podává v pěti vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem
Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje
se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty
na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
[OBRÁZEK]Pokračování - 8 - 50A 66/2017
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných
náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel,
jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické
vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení
soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových
stránkách: www.nssoud.cz.
České Budějovice 1. února 2018
JUDr. Věra Balejová v.r.
předsedkyně senátu