Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
50 A 60/2017 - 48.pdf
PDF · 0 B
No categories available
50 A 60/2017 - 48
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry
Balejové a soudkyň Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Terezy Kučerové ve věci
žalobce: M. M.,
bytem X
zast. JUDr. V. K.
obecným zmocněncem, bytem X
proti
žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje
sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 6. 2017, č. j. KUJCK 72101/2017
za účasti: I) F. M, X
II) Město Větřní, sídlem Na Žofíně 191, Větřní
takto: I. Žaloba se zamítá.
II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
III. Osoby na řízení zúčastněné nemají právo na náhradu nákladů řízení.
odůvodnění:
1. Žalobou doručenou dne 4. 9. 2017 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce
domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 6. 2017 č. j. KUJCK 72101/2017, jímž
Shodu s prvopisem potvrzuje B. S.
bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí stavebního úřadu o umístění stavby oplocení části pozemku v kempu X – Pískárna na pozemku parc. č. X v k. ú. X.
2. V žalobě je namítáno, že oplocení betonovou zdí není estetické, je v rozporu se zákonem
o ochraně přírody a krajiny, zohyzdí a znehodnotí kvalitu prostředí. Žalobce není oprávněn
užívat vlastní pozemek jako plochu občanského vybavení, funkčně se jedná o plochu plnění
funkce lesa a zemědělského půdního fondu, a proto nechápe, co stavebníka vede ke stavbě dané
betonové zdi. Dotčený orgán sice vyjádřil, že navržený plot není v rozporu se zájmy ochrany
přírody a krajiny, avšak žalobce je přesvědčen, že plot bude působit rušivě na jakéhokoli občana.
Vyjadřuje se nesouhlas s tím, že betonový plot nezasáhne do hodnotnějších přírodních prvků.
V procesu územního plánování a stavebního řízení je cílem prosazovat vytváření ekologicky
vyvážené a esteticky hodnotné krajiny. Zvedne-li se hladina řeky Vltavy, bude to znamenat, že
betonová zeď vytvoří na pozemku žalobce překážku vzduté vodě a masa vody se bude vracet
zpět. Zeď sice není umístěna v aktivní zóně, ale bude vybudována v záplavovém pásmu.
3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že záměr stavebníka je souladný s vydaným územním
plánem města Větřní, pozemek č. X se nachází v zastavitelné ploše, ploše občanského vybavení.
Pozemky ve spoluvlastnictví žalobce č. X a X jsou podle územně plánovací dokumentace
součástí plochy smíšené nezastavěného území. Změna územního plánu č. 1 stanoví pro tuto
plochu hlavní využití: pozemky určené k plnění funkcí lesa a pozemky zemědělského půdního
fondu bez rozlišení převažujícího způsobu využití, dále se uvádí přípustné využití, podmíněně
přípustné využití a nepřípustné využití. Se zřetelem k tomuto funkčnímu využití pozemků žalobce
se nelze dovolávat ochrany kvality prostředí, pohody bydlení nebo kvality rekreace. S námitkami
směřujícími do ochrany životního prostředí a krajiny se žalovaný v napadeném rozhodnutí
vypořádal, a pro ten účel opatřil stanovisko dotčeného orgánu na úseku ochrany přírody a krajiny.
Podle stanoviska tohoto orgánu navržený plot není v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny
stanovenými v zákoně, protože nebude ovlivňovat pohledově exponované horizonty a
panoramatické výhledy v krajině. Vizuálně se bude uplatňovat pouze na lokální úrovni, nedojde k
zásadnímu pohledovému narušení stávající různorodé zástavby v lokalitě. Záměrem nebudou
negativně ovlivněny znaky chápané v dotčeném krajinném prostoru jako velmi cenné, neboť
naopak dotčený krajinný prostor je silně degradován nesourodou novodobou směsí rekreační
zástavby osady Pískovna. Záměr je situován v záplavovém území, k umístění stavby bylo třeba
souhlasu vodoprávního úřadu. Takový souhlas byl vydán a současně byly stanoveny podmínky,
za nichž se vydává. S umísťovanou stavbou souhlasil rovněž správce povodí.
4. Na vyjádření žalovaného žalobce reagoval podáním označeným jako doplnění k žalobě, ve
kterém poukázal na to, že žádal o změnu účelu využívání předmětných parcel, důvodem k
zamítnutí takové žádosti v minulosti byla okolnost, že prostor je dotčen nadregionálním
biokoridorem a regionálním biokoridorem a vyjadřuje se podiv, že výstavbou zdi tyto biokoridory
dotčeny nejsou. Dále žalobce pokládá otázku, proč pro důvody uvedené ve vyjádření stavebníka
nepožádal ten o povolení výstavby betonové zdi podél komunikace. Vybudovaná zeď je
označená jako zrůdná a obludná.
5. Stavebník F. M. jako osoba na řízení zúčastněná označil žalobu za neopodstatněnou. Uvedl, že
žalobce na svých pozemcích již tři roky podniká, nejsou využívány k rekreaci. Zřízení betonové
zdi označil jako nutnost z důvodu podnikání. Poukázal na produkci hlasité hudby, okolnost, že
zákazníci žalobce docházejí do kempu, opakují se krádeže lodí a vodáckého materiálu, sleduje se
zamezit volnému pobíhání dětí po frekventované vozovce a na nařízení obecního úřadu pozemek
oplotit. Levnější variantou oplocení by se uvedené problémy neřešily. Rovněž žalobce na
pozemcích ubytovává lidi ve stanech a i ti potřebují klid.
6. Jako osoba na řízení zúčastněná se přihlásilo město Větřní.
Shodu s prvopisem potvrzuje B. S.
7. Ze spisů správních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti.
8. Stavebník podal dne 7. 12. 2015 žádost o územní souhlas k oplocení pozemku č. X v Hašlovicích,
Pískárna. K žádosti byla připojena projektová dokumentace. Stavební úřad rozhodl, že provede
územní řízení. To bylo zahájeno oznámením ze dne 11. 1. 2016.
9. Proti umístění stavby podal žalobce námitky, které odůvodnil tím, že sám nesmí svůj pozemek
oplotit, a proto neví, proč by tak mohl učinit stavebník. Má právo se rekreovat s výhledem do
přírody a ne do betonu. V místech žalobcových pozemků nelze realizovat žádnou výstavbu
a nemůže si tam přivést ani elektřinu. V dalším podání žalobce připustil, že nemá výhrady ke
standardnímu oplocení.
10. Dne 3. 3. 2016 bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby oplocení, proti kterému se žalobce
odvolal. Žalovaný územní rozhodnutí zrušil a věc vrátil stavebnímu úřadu k dalšímu řízení,
stavebnímu úřadu uložil posoudit souhlas navrhovaného záměru s územně plánovací
dokumentací, vyzvat stavebníka k doplnění podkladů pro rozhodnutí a opatření souhlasu
vodoprávního úřadu.
11. Správce povodí uvedl, že souhlasí se záměrem stavebníka bez připomínek. Vodoprávní orgán
vyjádřil, že záměr je z vodoprávního hlediska možný za podmínek uvedených v této písemnosti.
12. Městský úřad v Českém Krumlově jako dotčený orgán na úseku ochrany přírody a krajiny uvedl,
že proti dané stavbě námitky nemá.
13. Městský úřad v Českém Krumlově vydal dne 14. 6. 2016 závazné stanovisko, jímž byl žalobci
udělen souhlas ke stavbě oplocení tvořeného betonovými šalovkami a ocelovými sloupky a kari
sítě. Závazné stanovisko vodoprávního orgánu v podstatě obdobného obsahu bylo vydáno
31. 10. 2016. K žádné změně nedošlo ani z hlediska ochrany přírody a krajiny, kdy příslušný
dotčený orgán dne 22. 5. 2017 uvedl, že oplocovaný pozemek není součástí žádného zvláště
chráněného území přírody nebo jeho ochranného pásma, přírodního parku nebo přechodně
chráněné plochy, v blízkosti není památný strom ani jeho ochranné pásmo. Nevyskytují se tam
jedinci zvláště chráněných rostlin nebo živočichů. Jedná se o rozsáhlou chatovou osadu
navazující na plochu kempu. Ve vztahu k významnému krajinnému prvku, vodnímu toku řeky
Vltavy, nepředstavuje oplocení zničení či poškození významného krajinného prvku nebo
ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce. Stavba zasahuje do prvku územního
systému ekologické stability, jímž je nadregionální biokoridor, avšak zde se jedná o stávající
chatovou osadu navazující na kemp a samotný plot přímo do hodnotnějších přírodních prvků
nezasahuje. Nebudou káceny vzrostlé stromy, které rostou na břehu řeky, přičemž nejedná se o
území jinak přírodně cenné. Nedojde k negativnímu ovlivnění stabilizační funkce prvku
územního systému ekologické stability. Navrženou stavbou nedojde ke změně krajinného rázu
místa či snížení jeho estetické a přírodní hodnoty. Při místním šetření byly hodnoceny významné
pohledové expozice v krajině a bylo zjištěno, že umísťovaná stavba se nedostane do pohledově
exponované plochy mimo bezprostřední kontakt se stávající zástavbou. Stavba nebude
ovlivňovat pohledově exponované horizonty a panoramatické výhledy v krajině. Bude se
uplatňovat na lokální úrovni, záměrem nebudou negativně ovlivněny znaky chápané v dotčeném
krajinném prostoru jako velmi cenné. Uzavírá se, že záměr není v rozporu se zájmy ochrany
přírody a krajiny, a proto se s ním vyjadřuje souhlas.
14. V územně plánovací informaci se uvádí, že pozemek se nachází v zastavitelném území na ploše
s funkčním využitím občanské vybavení. Protože jedná se o stavbu oplocení kempu, lze ji na
pozemku č. X umístit za předpokladu, že budou dodrženy podmínky pro stavbu na ploše
s předmětným funkčním využitím (turistický ruch, ubytování, stravování).
Shodu s prvopisem potvrzuje B. S.
15. Rozhodnutí o umístění stavby bylo vydáno dne 6. 2. 2017, přičemž současně byly stanoveny
podmínky pro umístění a provedení stavby oplocení. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že záměr je
v souladu s územním plánem, byly vypořádány námitky žalobce odkazem na vyjádření
příslušných dotčených orgánů, k namítané pohodě bydlení a kvalitě prostředí se poukazuje na to,
že pozemky žalobce nacházejí se v ploše smíšené nezastavěného území. Pozemky žalobce nejsou
určeny k bydlení, k rekreaci či podnikání. Proto pohoda bydlení a kvalita prostředí nemůže být
narušena.
16. Odvolání uplatněné v podstatě z důvodů obdobných žalobním bodům bylo projednáno
napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že pozemky žalobce jsou podle územně
plánovací dokumentace součástí plochy smíšené nezastavěného území. Nemohou mít ochranu
proti zásahu do kvality prostředí či pohody bydlení z důvodů nezastavitelnosti. Dotčený orgán
chránící veřejný zájem podle zákona o ochraně přírody a krajiny učinil závěr, že navržený plot
není v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny stanovenými v zákoně, protože nebude
ovlivňovat pohledově exponované horizonty a panoramatické výhledy v krajině. Bude se
uplatňovat pouze na lokální úrovni a nedojde k zásadnímu pohledovému narušení stávající
hodnotné zástavby v lokalitě. Záměrem nebudou negativně ovlivněny znaky chápané
v dotčeném krajinném prostoru jako velmi cenné, protože dotčený krajinný prostor je silně
degradován nesourodou novodobou směsí rekreační zástavby osady Pískovna. K umísťované
stavbě byl vydán souhlas vodoprávního úřadu. Z této písemnosti plyne, že stavba nachází se
v záplavovém území významného vodního toku Vltava, do aktivní zóny stavba nezasahuje.
Správce povodí písemný souhlas s umisťovanou stavbou vydal. Námitka o umístění stavby do
aktivní zóny záplavového území není odůvodněná.
17. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. v mezích daných
žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
18. Předmětem řízení bylo učiněno územní rozhodnutí o umístění stavby oplocení části pozemku
v kempu X – Pískárna na parc. č. X v k. ú. X. Oplocení má být zhotoveno dílem z betonových
šalovek plněných betonem a ocelovou výztuží, dílem z kari sítě obojí mezi ocelovými sloupky.
Rozhodnutí žalobou napadá mezující soused stavebníka.
19. Pro projednání žaloby podle uplatněných žalobních bodů má význam územně plánovací
informace, podle které se pozemek stavebníka č. X nachází v zastavitelné ploše – plocha
občanského vybavení. Současně se uvádí hlavní využití plochy občanského vybavení, dále
přípustné využití, podmíněně přípustné využití, nepřípustné využití. Uzavírá se, že jedná se o
stavbu oplocení kempu a tu lze na pozemku umístit za předpokladu, že budou dodrženy
podmínky pro výstavu na ploše s předmětným funkčním využitím (turistický ruch, ubytování,
stravování). Pozemky spoluvlastněné žalobcem č. 502 a č. 501/3 situované v sousedství pozemků
stavebníka jsou podle územně plánovací dokumentace zahrnuty v ploše smíšené nezastavěného
území a jsou určeny k plnění funkce lesa a pozemky zemědělského půdního fondu. Z tohoto
funkčního určení ploch v daném prostoru vyplývá, že pozemek stavebníka je určen ke stavbě
občanské vybavenosti a ta se tam také nachází, jestliže jedná se o kemp se stravovacím zařízením,
kdežto pozemky žalobce se nacházejí v ploše nezastavěného území.
20. Stavbu oplocení z betonových šalovek a kari sítě stavebník v průběhu řízení odůvodnil např.
zabezpečením majetku osob ubytovaných v kempu, kde docházelo často ke krádežím,
znečišťováním prostranství kempu osobami tam neubytovanými, požadavkem města Větřní
kemp oplotit. Volba materiálu byla pak odůvodněna tím, že drátěné pletivo lze snadno poškodit,
což umožní osobám v kempu neubytovaným vstup do tohoto prostoru. Stavba oplocení se proto
děje v zájmu zajištění řádného provozu zařízení, které se na pozemku č. X v souladu s územním
plánem provozuje. Nejde tu pouze o oddělení pozemku určeného pro občanskou vybavenost
Shodu s prvopisem potvrzuje B. S.
oplocením od pozemku nezastavěného, který je zařazen do zemědělského půdního fondu a
vychází v úvahu plnění funkcí lesa. Oplocení je zřizováno v zájmu řádného užívání pozemku
stavebníka k účelu, pro který je určen a výstavbou takového oplocení se sleduje zamezit přístupu
osob v kempu neubytovaných nejen z pozemků žalobce, ale též z pozemků jiných. Argumentuje-
li žalobce svými pokusy o změnu územního plánu, pak ze spisové dokumentace plyne, že žalobce
na daném pozemku provozuje podnikatelskou činnost, kdy na pozemku má v maringotce
umístěn kiosek a umožňuje stavění stanů. Stavební úřad postupoval v souladu s ustanovením § 90
písm. a) stavebního zákona a hodnotil, je-li záměr stavebníka souladný s vydanou územně
plánovací dokumentací. O tom, že tu takový soulad je, není pochyb. Územně plánovací
dokumentace je ve své podstatě politickým rozhodnutím zastupitelstva obce, na němž je vážit
jednotlivé zájmy v území. Uplatnění opakované žádosti žalobce o změnu územního plánu ještě
neznamená, že taková změna v souladu s požadavky žalobce skutečně nastane. Již z toho důvodu
nelze úspěšně argumentovat tím, co může se v budoucnu stát a jaké využití bude funkční plocha,
do které jsou pozemky žalobce zahrnuty, mít. Jsou-li pozemky žalobce nezastavěné, pak nelze se
dovolávat pohody bydlení, protože na nezastavěném pozemku bydlet nelze.
21. Pro posouzení přírodních hodnot opatřil stavební úřad stanovisko příslušného dotčeného orgánu
spravujícího zájmy přírody a krajiny. Z vyjádření dotčeného orgánu ze dne 22. 5. 2017 vyplývá, že
bylo provedeno místní šetření, při němž dotčený orgán zjišťoval situaci na místě a následně vydal
stanovisko ve smyslu § 77 zákona o ochraně přírody a krajiny. Z tohoto stanoviska především
plyne, že pozemek stavebníka není součástí žádného zvláště chráněného území, nevyskytuje se
tam chráněná flora či fauna. Bylo zhodnoceno, že v blízkosti stavby nachází se významný
krajinný prvek, řeka Vltava, plot zasahuje do územního systému ekologické stability, avšak do
hodnotnějších přírodních prvků nezasahuje, nebudou káceny stromy, které jsou nezbytnou
podmínkou funkce biokoridoru. Nejedná se o území jinak přírodně cenné. Výstavbou plotu
nedojde ke změně krajinného rázu, místa nebo snížení estetické a přírodní hodnoty. Oplocení se
nebude uplatňovat v pohledové expozici v krajině, pohledově se nedostane do exponované
plochy mimo bezprostřední kontakt se stávající zástavbou. Nebude ovlivňovat exponované
horizonty a panoramatické výhledy v krajině, bude se uplatňovat pouze na lokální úrovni, kde
nedojde k narušení stávající různorodé zástavby v lokalitě. Záměrem nebudou negativně
ovlivněny znaky chápané v dotčeném krajinném prostoru jako cenné, naopak daný prostor je
hodnocen jako silně degradovaný nesourodou novodobou směsí rekreační zástavby.
22. Z této písemnosti vyplývá, že dotčený orgán se respektováním požadavků na ochranu přírody
a krajiny zabýval ze všech hledisek předpokládaných zákonem. Nebyl proto důvod, aby se
stavební úřad a následně žalovaný názorem uvedeným v tomto stanovisku neřídil. Pro věc je
rozhodné, že tu je k dispozici podrobné stanovisko odborného orgánu spravujícího ochranu
přírody a krajiny, který dotčený krajinný prostor označuje za silně degradovaný nesourodou
novodobou směsí rekreační zástavby osady Pískárna a že stavební záměr není v rozporu s jím
chráněnými zájmy a vyjadřuje se záměrem souhlas. Z hlediska ochrany přírody a krajiny se stavba
plotu uplatňuje na lokální úrovni, nikoli výhledy v krajině. Souhlas orgánu ochrany přírody
a krajiny ve smyslu § 90 písm. e) stavebního zákona byl opatřen a z tohoto podkladu neplyne, že
stavba oplocení by z hlediska ochrany krajinného rázu měla působit rušivě. Soud poznamenává,
že žalobce se žalobou uplatněnou ve správním soudnictví může dovolávat toliko ochrany svých
veřejných subjektivních práv, nemůže tak činit v zájmu nekonkrétně označeného okruhu občanů.
Na stavebním úřadu je hodnotit zájmy všech účastníků řízení a tudíž i stavebníka, kdy ze spisové
dokumentace plyne, že ten výstavbou daného typu oplocení sleduje zabezpečení své provozovny
kempu a zabezpečení tam ubytovaných osob. I hledisko stavebníka muselo být při rozhodování
o umístění oplocení a jeho stavebně technické konstrukce vzato v úvahu.
23. Posouzení, zda dané oplocení zasáhne do hodnotnějších přírodních prvků je na příslušném
dotčeném orgánu, který provedl místní šetření a podal vyjádření podle § 77 zákona o ochraně
Shodu s prvopisem potvrzuje B. S.
přírody a krajiny. Toto stanovisko je podrobně odůvodněno, území není hodnoceno jako cenné
a ze stanoviska plyne, pro jaké důvody nebudou negativně ovlivněny krajinné hodnoty. Je-li toto
stanovisko přesvědčivě odůvodněno, nelze přisvědčit žalobní námitce o tom, že obsah stanoviska
je nepravdivý. Okolnost, že žalobce s obsahem stanoviska pro své subjektivní náhledy nesouhlasí,
neznamená, že stanovisko je nesprávné. To je zapotřebí vztáhnout i k názoru žalobce o degradaci
dotčeného krajinného prostoru. Na rozdíl od žalobce dotčený orgán nenahlédl výstavbu plotu
jako špatnost. Právě v zájmu ochrany krajiny bylo stanovisko příslušného orgánu vyžádáno,
a jestliže ten se záměrem souhlasil, nedošlo vydáním územního rozhodnutí na stavbu oplocení do
zásahu do zájmu na ochraně přírody a krajiny. Z vyjádření dotčeného orgánu je zjevné, že ten
zabýval se právě ve svém vyjádření estetickými hledisky a neshledal, že s ohledem na ochranu
přírody a krajiny by daná zeď působila esteticky rušivě. Nezbývá než zopakovat, že dotčený orgán
uvedl, že zeď uplatňuje se pouze lokálně a v krajinném prostoru degradovaném nesourodou
novodobou směsí rekreační zástavby.
24. Pro nepřijatelnost oplocení z estetického hlediska je argumentováno právě zákonem o ochraně
přírody a krajiny a jestliže příslušný dotčený orgán neshledal, že dojde k znehodnocení kvality
prostředí, pak výhrady žalobce o nepřijatelnosti oplocení z estetických hledisek nemá
opodstatnění.
25. Rovněž žalobní bod vztahující se k umístění stavby oplocení v záplavovém pásmu řeky Vltavy
nemá opodstatnění. Vodoprávní úřad vydal závazné stanovisko podle § 17 odst. 1 písm. c)
vodního zákona, jímž byl udělen souhlas ke stavbě oplocení z betonových šalovek a ocelových
sloupků a kari sítě. Ze souhlasného stanoviska je zřejmé, že vodoprávní úřad vycházel z toho, že
oplocení se bude nacházet v záplavovém pásmu, nikoli však v aktivní zóně záplavového území.
Zřízení oplocení ve smyslu § 67 odst. 2 písm. c) vodního zákona je vyloučeno výslovně v aktivní
zóně záplavového území nikoli v záplavovém území mimo aktivní zónu. Ze závazného
stanoviska je zřejmé, že vodoprávní úřad měl k dispozici projektovou dokumentaci stejně jako
správce povodí, který rovněž se záměrem zřídit dané oplocení souhlasil bez připomínek. V zájmu
dodržení § 90 písm. e) stavebního zákona stavební úřad opatřil závazné stanovisko a tudíž
postupoval souladně s příkazem vyplývajícím z § 4 odst. 2 stavebního zákona. Je-li tu stanovisko
příslušného dotčeného orgánu, vodoprávního úřadu, jímž se se stavbou oplocení v záplavovém
území vyjadřuje souhlas, pak posouzení souladu záměru stavebníka s právními předpisy odpovídá
kritériím stanoveným § 90 stavebního zákona. Nezbývá než zopakovat, že pro věc je rozhodné,
že ustanovením § 67 odst. 2 vodního zákona je zakázáno zřizovat oplocení výlučně v aktivní zóně
záplavového území. V takovém prostoru navrhovaná stavba situovaná není, a proto tu rozpor s
vodním zákonem nemůže být.
26. K návrhu na doplnění řízení znaleckým posudkem, kterým by měly být zjišťovány přírodní
panoramatické, estetické a vodní dopady stavebního záměru soud především poukazuje na
ustanovení § 75 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. , podle kterého soud při přezkoumání správních rozhodnutí vychází
ze skutkového stavu v době rozhodování. Soud současně poukazuje na to, že správní orgány
obou stupňů vycházely z řádně zjištěného skutkového stavu, přičemž opatřily odborná stanoviska
příslušných dotčených orgánů chránících veřejné zájmy podle zákona o ochraně přírody a krajiny
a vodního zákona a z těchto stanovisek vycházely. Tato stanoviska se záměrem zřídit dané
oplocení důsledně vypořádaly, přičemž k dispozici měly projektovou dokumentaci. Jsou-li tato
stanoviska zcela postačujícím způsobem odůvodněna, pak není žádný důvod pro doplnění řízení
navrhovaným znaleckým posudkem. Soud zdůrazňuje, že uvedené dotčené orgány jsou
odbornými orgány veřejné správy působící v příslušném oboru, a jsou proto povolány vyjadřovat
se ke stavebním a jiným záměrům, které se dotýkají veřejných zájmů, které spravují.
27. Soud proto uzavřel, že pro důvody uvedené v žalobě není napadené rozhodnutí vadné.
Shodu s prvopisem potvrzuje B. S.
[OBRÁZEK]7 50A 60/2017
28. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 7 s. ř. s. s. ř. s. žalobu zamítl.
29. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. a vychází ze skutečnosti,
že úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující rámec jeho obvyklé
administrativní činnosti.
30. O náhradě nákladů řízení osob na řízení zúčastněných rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s.
Podle tohoto předpisu osoby na řízení zúčastněné mají právo na náhradu těch nákladů řízení,
které jim vznikly v souvislosti s plněním povinností uložených soudem. Jestliže soud osobám na
řízení zúčastněným žádné povinnosti neuložil, nemají tyto osoby právo na náhradu nákladů
řízení.
31. Podle § 51 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. soud projednal věc bez nařízení jednání, protože účastníci projevili
s takovým procesním postupem souhlas.
poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o zastavení řízení.
Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno.
O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se
dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na
sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání
lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. a kromě obecných
náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a
z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel,
jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické
vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení
soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových
stránkách: www.nssoud.cz.
České Budějovice 2. ledna 2018
JUDr. Věra Balejová v. r.
Předsedkyně senátu:
Shodu s prvopisem potvrzuje B. S.