Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Az 15/2016 - 19

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Černovskou v právní věci žalobce: V. Ch. B., nar. -, státní příslušnost: -, naposledy pobytem -, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky, Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ze dne 15. 3. 2016, č. j.: OAM-354/ZA-ZA05-HA08-2015,

t a k t o :

I. Žaloba proti rozhodnutí žalovaného Ministerstva vnitra ČR, Odboru azylové a migrační politiky, ze dne 15.3.2016, č. j.: OAM-354/ZA-ZA05-HA08-2015, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 3. 2016, č. j.: OAM-354/ZA-ZA05-HA08-2015, jímž byla žalobcova žádost o udělení mezinárodní ochrany shledána nepřípustnou podle ustanovení , o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) a kterým bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno podle ustanovení . Nepřípustnost byla shledána v neuvedení nových skutečností ze strany žalobce, jež by byly relevantní z hlediska důvodů pro udělení mezinárodní ochrany.

Žalobce v žalobě namítal, že v řízení nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav věci, a to i díky neopatření si dostatečných podkladů pro rozhodnutí. Napadené rozhodnutí není přesvědčivé, žalovaný došel i k chybným právním závěrům; dále absentuje řádné odůvodnění. Žalovaný také rozhodl rozdílně v obdobných věcech. Správní uvážení není bezbřehé, nýbrž omezuje jej zákaz libovůle, což potvrzuje i judikatura Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“); žalovaný měl žalobci udělit humanitární azyl. Důvody předestřené žalobcem jsou dostatečné pro udělení azylu ( ). Žalobce navrhl napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc žalovanému k dalšímu řízení.

Žalovaný se k žalobě vyjádřil, když po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a žalobních námitek vyslovil s žalobou nesouhlas. Žalobce v azylové žádosti neuvedl žádnou novou skutečnost odůvodňující opětovné hodnocení okolností relevantních pro udělení mezinárodní ochrany. Žádost byla nepřípustná a řízení o ní muselo být zastaveno. Byla-li žádost shledána nepřípustnou, nemusel se žalovaný zabývat důvody pro udělení humanitárního azylu. Žalovaný neporušil zákonná ustanovení ani , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), postupoval procesně správně, použil dostatečné podklady pro rozhodnutí a nezkrátil žalobce na jeho právech. Žalobu navrhl žalovaný zamítnout.

Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů ve smyslu ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože s tímto postupem vyslovili souhlas účastníci ve smyslu ustanovení .

Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobce, občan Vietnamu, podal dne 8. 4. 2015 žádost o udělení mezinárodní ochrany v ČR. Uvedl, že je vietnamské národnosti a ateistou, nikdy nebyl členem žádné politické strany nebo organizace; je ženatý, oba jeho rodiče zemřeli, ve vlasti žijí jeho dvě dcery, manželka i čtyři sourozenci, jeho bratr má v ČR trvalý pobyt a nachází se v Ch., syn bydlí v P., ale v ČR je nelegálně. Neuvádí žádné zdravotní potíže, vojenskou službu vykonával v letech 1985 – 1989 coby vojín u pěchoty. Má základní vzdělání a žádné odborné předpoklady k výkonu povolání; 16 let pracoval jako rolník, v ČR působil na pozici pomocníka prodeje. Není a ani nebylo proti němu vedeno trestní stíhání. Vlast opustil dne 29. 8. 2008, přijel do ČR za účelem podnikání, roku 2008 se vrátil z Vietnamu, kde byl na otcově pohřbu. O mezinárodní ochranu žádá, protože se nechce vrátit do vlasti, má tam velký dluh, který není schopen vyrovnat, bojí se, že by jej mohli věřitelé ohrozit a dělat mu problémy. V ČR byl již v letech 2006 – 2008 za účelem podnikání. O udělení mezinárodní ochrany v minulosti žádal roku 2011, ale jeho žádost byla zamítnuta jako zjevně nedůvodná. Území členských států EU opustil roku 2008, když byl na návštěvě Vietnamu. V případě návratu do vlasti se obává, že mu budou dělat věřitelé problémy, jelikož nemá dostatek peněz. Žalobce žádá o mezinárodní ochranu, protože má ještě hodně dluhů ve vlasti a nemá rád současnou politickou situaci ve Vietnamu.

Při seznámení s podklady rozhodnutí dne 8. 4. 2015 se žalobce chtěl s podklady seznámit, avšak nechtěl se k nim vyjadřovat ani nic doložit.

Dále soud přistoupil k vlastnímu posouzení žalobních námitek.

Nejprve je nutno uvést, že podle § 10a písm. e) azylového zákona „žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná, podá-li cizinec opakovaně žádost o udělení mezinárodní ochrany, aniž by uvedl nové skutečnosti nebo zjištění, které nebyly bez jeho vlastního zavinění předmětem zkoumání důvodu pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení ve věci mezinárodní ochrany.“ Druhou podmínkou pro přijatelnost opakované žádosti je, že se musí jednat o takové skutečnosti či zjištění, které nebyly bez vlastního zavinění žadatele zkoumány v předchozím řízení. V této souvislosti soud připomíná, že v rámci azylového řízení existují dvě základní povinnosti – břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Jak již NSS vyslovil ve svém rozsudku ze dne 7. 12. 2005, č. j.: – 86: „Zatímco důkazní břemeno může v některých případech nést i správní orgán, povinnost tvrzení leží vždy na žadateli o azyl. Představa, že by správní orgán sám zjišťoval pronásledování či potenciální ohrožení žadatele o azyl v zemi jeho původu, je zcela nereálná. Žadatel sám nejlépe ví, z jakých důvodů svou zemi původu opustil, zda byl pronásledován a z jakých důvodů. V průběhu řízení o udělení azylu musí žadatel uvést veškeré relevantní důvody, na základě kterých poté správní orgán jeho žádost posoudí.“ NSS dovodil, že pokud žadatel neuvedl všechny důvody své žádosti o udělení mezinárodní ochrany, jedná se o skutečnost přičitatelnou pouze k jeho tíži a nelze akceptovat, že by neunesení břemena tvrzení mohl zhojit pomocí podání opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany.

Institut opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany neslouží k upřesňování či skutkovému doplňování předchozí žádosti. Jeho hlavním smyslem a účelem je postihnout případy, kdy se objeví takové závažné skutečnosti, které by mohly ovlivnit postavení žadatele, a které nemohl bez vlastní viny uplatnit během předchozího řízení. Zpravidla se přitom bude jednat o takové skutečnosti, ke kterým došlo v důsledku plynutí času. Jako takové lze připomenout např. změnu situace v zemi původu nebo změnu poměrů ve vztahu k osobě žadatele.

Žalobce v opakované žádosti namítal jenom strach z věřitelů a stručně zmínil rozladění nad současnou politickou situací ve Vietnamu. Obavu z věřitelů žalobce uváděl již ve své první žádosti a nyní nic nového nedoplnil. Žalovaný se při posuzování první žádosti zabýval i politickou situací ve Vietnamu, přičemž dostatečné podklady shromáždil i v řízení o opakované žádosti. Žalobce se ve vlasti nijak politicky neangažoval a v azylovém řízení letmo zmínil toliko nelibost nad současnými politickými poměry, nenaznačil však nic, z čeho by bylo možno vyvodit žalobcovu obavu z veřejných orgánů v jeho vlasti.

V řízení o opakované žádosti je úkolem správního orgánu zjistit, zda žalobce uvedl nové skutečnosti, které nemohl bez své viny uvést již v žádosti první. Z tohoto hlediska je nutno hodnotit zákonnost postupu žalovaného; v uvedeném rámci byl dostatečně zjištěn skutkový stav věci, pro rozhodnutí byly opatřeny dostatečné podklady, rozhodnutí bylo řádně odůvodněno a je přesvědčivé. Pokud jde o rozdílné hodnocení v obdobných věcech, neuvedl žalobce žádný příklad, kdy k němu došlo. Žalobce v opakované žádosti též netvrdil skutečnosti, které by byly relevantní pro udělení tzv. humanitárního azylu; žalobce je zdravý muž v produktivním věku, jeho syn je zletilý a podstatná část rodiny včetně manželky a dalších dětí žije ve Vietnamu.

Žalovaný se nedopustil chybných právních závěrů, naopak správně konstatoval neexistenci nových skutečností nezbytných k novému meritornímu posouzení azylové žádosti. Následně mu plně v souladu se zákonem nezbylo než rozhodnout o nepřípustnosti žádosti a řízení zastavit, což učinil.

Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu podle ustanovení jako nedůvodnou zamítl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení . Žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalovanému náklady nevznikly.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů ode dne jeho doručení při splnění podmínek kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu v Brně.

Stěžovatel v řízení o kasační stížnosti, pokud nemá vysokoškolské právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem podle .

Kasační stížnost směřující jen proti výrokům o nákladech řízení je nepřípustná.

V Praze dne 19. prosince 2017

Mgr. Dana Černovská v.r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení:

H. B.