Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
57 A 101/2017 - 47.pdf
PDF · 0 B
No categories available
57 A 101/2017 - 47
V demokratickém právním státě je nepřípustné, aby politická rozhodnutí byla prosazována nezákonnými cestami. Každé politické rozhodnutí musí být prosazováno při dodržení všech zákonných požadavků.
Vycházejíc z tohoto principu nelze navrhovateli podsouvat, že by položená otázka měla nabádat k jednání v rozporu s právními předpisy. Pokud by tomu tak mělo být, muselo by to z formulace otázky jednoznačně vyplývat. V opačném případě je nezbytné vycházet z toho, že navrhovatel nesměřuje formulací otázky k nerespektování jednoho ze základních principů právního státu.
Ze znění položené otázky, resp. ani její druhé části, nevyplývá, že by bylo povinností zastupitelstva v případě kladné odpovědi na položenou otázku nerespektovat zákonné povinnosti. Tj. nedodržovat například povinnosti uložené „rozhodnutím o nutných zabezpečovacích pracích“, stavebním zákonem, lázeňský zákonem, Ústavo u, Listinou základních práv a svobo d, občanským zákoníkem , zákoníkem práce , zákonem o inspekci práce, nařízením vlády o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, nařízením vlády o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, nařízení vlády o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu, zákonem o obcích či vyhláškou ministerstva kultury o prohlášení historických jádrech vybraných měst za památkové zóny.
Pokud by výsledkem referenda byla kladná odpověď na položenou otázku, bylo by zastupitelstvo vázáno politickým rozhodnutím zajistit odstranění stávající Vřídelní kolonády z roku 1975 a namísto ní obnovit historickou Vřídelní kolonádu architektů F. Fellnera a H. Helmera.
Toto politické rozhodnutí by však bylo nutné realizovat při respektování všech podstatných zájmů v předmětném území, neboť jak odstranění stávající stavby tak nová výstavba vyžaduje zákonných postupů podle stavebního zákona. Požadavky pro odstraňování staveb jsou v současné době upraveny zejména v § 128 , požadavky územního řízení v § 76 a násl. a stavebního řízení v § 103 a násl. zákona č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
K obdobnému závěru dospěl Ústavní soud v nálezu ze dne 9.2.2012, sp.zn. III. ÚS 263/09 , kde uvedl: „Dle názoru Ústavního soudu je třeba rozlišovat charakteristiku obce jako politického územního společenství občanů a obce jako právního subjektu v soukromoprávních vztazích. Podstata místního referenda spočívá ve formování politické vůle uvnitř společenství, kterou orgány obce mají teprve realizovat navenek. Z rozhodování v místním referendu nevznikají či nezanikají bezprostředně žádné soukromoprávní vztahy, podobně jako např. z odevzdání hlasů ve volbách. Jde o způsob, jímž občané mohou usměrňovat v konkrétních otázkách veřejného zájmu politickou reprezentaci obce, a vůči této reprezentaci (tzn. zastupitelstvu a dalším orgánům obce) rozhodnutí v místním referendu ve smyslu § 49 ZMR také výhradně směřuje. Výsledek referenda, spočívající v tom, že občané obce vyjadřují nesouhlas s realizací určitého developerského či průmyslového projektu na území obce, žádným způsobem neporušuje ani nemůže porušit právní normy ve smyslu § 7 písm. d) ZMR. Takový výsledek je nutno interpretovat tak, že orgány obce jsou zavázány prosazovat názor občanů těmi prostředky, které jim právní řád dává k dispozici. Neplatí tedy tvrzení krajského soudu, že by samotným uspořádáním referenda s určitým výsledkem docházelo k prolomení smluvního závazku, přestože vůle občanů vyjádřená v referendu může např. k odstoupení od určité smlouvy nebo ke změně jejího obsahu směřovat.“
Nejsou-li zpracovány „projektové dokumentace“ a „návrhy na vydání příslušných povolení podle stavebního zákona“ k realizaci politického rozhodnutí zajistit odstranění stávající Vřídelní kolonády z roku 1975 a namísto ní obnovit historickou Vřídelní kolonádu architektů F. Fellnera a H. Helmera, je zcela předčasné, neodborné a ryze účelové tvrdit, s jakými všemi právními předpisy by rozhodnutí v místním referendu mohlo být v rozporu.
S ohledem na to, že uvedené politické rozhodnutí je možné realizovat až po ukončení všech nezbytných postupů podle stavebního zákona, nelze dospět k závěru, že by rozhodnutí v místním referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy, neboť postup podle kladných rozhodnutí vydaných podle stavebního zákona je postupem v souladu s právními předpisy. Otázka není formulována tak, že by se politické rozhodnutí mělo realizovat „bez povolení podle stavebního zákona“ či „v rozporu s nimi“.
Obdobné platí pro odpůrcem namítané porušení ustanovení § 38 odst. 1 zákona o obcích, podle kterého majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Porušením povinností stanovených ve větě první a druhé není takové nakládání s majetkem obce, které sleduje jiný důležitý zájem obce, který je řádně odůvodněn. Obec vede účetnictví podle zákona o účetnictví.
Nejsou-li zpracovány „projektové dokumentace“ a „návrhy na vydání příslušných povolení podle stavebního zákona“ k realizaci politického rozhodnutí zajistit odstranění stávající Vřídelní kolonády z roku 1975 a namísto ní obnovit historickou Vřídelní kolonádu architektů F. Fellnera a H. Helmera je zcela předčasné, neodborné a ryze účelové tvrdit, že dojde k porušení ustanovení § 38 odst. 1 zákona o obcích. Stejné platí i pro závěry uvedené odpůrcem v odkazovaných dokumentech „Vřídelní kolonáda a její okolí, stavebně – historický průzkum a architektonicko – historické zhodnocení“ a „Návrh postupu řešení širšího území Vřídelní kolonády Karlovy Vary“. Má-li někdo představu, že „nějakou stavbu nelze uspokojivě navrhnout a zrealizovat“, nevylučuje to, že někdo jiný to za současného stavu znalostí a techniky dokáže. Příslušným řešit konfliktní zájmy v území je stavební úřad, nikoli kdokoli jiný. Vždy se tak však děje až na podkladě konkrétní „projektové dokumentace“ a konkrétních „návrhů na vydání příslušných povolení podle stavebního zákona“, v tom kterém typu řízení podle stavebního zákona.
Pokud jde o odpůrcem zmiňované závazné stanovisko Ministerstva zdravotnictví, Odboru zdravotního dohledu, Český inspektorát lázní a zřídel, ze dne 4.8.2015, tímto byl udělen souhlas s provedením geologických prací „Karlovy Vary, ochranné pásmo I A – inženýrsko-geologický a hydrologický průzkum za účelem zhodnocení podmínek pro vybudování nové části suterénu v prostoru Vřídelní kolonády, pozemek parcelní číslo 216 v katastrálním území Karlovy Vary“. Z následné emailové komunikace pak vyplývá, že došlo k nařízení zastavení průzkumných prací.
K těmto listinám je nezbytné uvést, že tyto se nevyjadřují k „projektové dokumentaci“ a „návrhům na vydání příslušných povolení podle stavebního zákona“ k realizaci politického rozhodnutí zajistit odstranění stávající Vřídelní kolonády z roku 1975 a namísto ní obnovit historickou Vřídelní kolonádu architektů F. Fellnera a H. Helmera. Nelze z nich tudíž dovodit, že takováto realizace není za žádných okolností a podmínek možná.
Existence ustanovení § 37 odst. 3 a 4 lázeňského zákona pak výslovně potvrzuje, že v žádném z možných typů řízení podle stavebního zákona nemůže dojít k opomenutí závazného stanoviska chránícího „zájmy vyplývající z lázeňského zákona“. V jakémkoli budoucím řízení podle stavebního zákona bude muset být závazné stanovisko chránící zájmy vyplývající z lázeňského zákona vyjadřující se ke konkrétnímu „stavebnímu záměru“ respektováno. Obdobné platí i pro eventuální geologické práce spojené se zásahem do pozemku. Podle § 37 odst. 3 lázeňského zákona v ochranném pásmu zdroje a na území lázeňského místa, pokud dále není stanoveno jinak, nelze podle zvláštního právního předpisu bez závazného stanoviska ministerstva, pokud bylo uplatněno ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem, vydat územní rozhodnutí, územní souhlas, stavební povolení, souhlas stavebního úřadu s ohlášenou stavbou, kolaudační souhlas, rozhodnutí o změně užívání stavby, povolení k odstranění stavby, terénních úprav a zařízení nebo nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení pro a) stavby, změny staveb, terénní úpravy, zařízení a údržby staveb ve vnitřním území lázeňského místa a v ochranném pásmu I. stupně, s výjimkou stavebních úprav, při nichž se zachovává vnější půdorysné a výškové ohraničení stavby a zároveň nedochází ke změně v užívání stavby, b) stavby, změny staveb, terénní úpravy, zařízení a údržby staveb ve vnějším území lázeňského místa a v ochranném pásmu II. stupně, s výjimkou těch, které jsou v souladu s územně plánovací dokumentací a které zároveň 1. nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas, 2. nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, 3. vyžadují ohlášení, 4. mají charakter staveb pro bydlení, staveb pro rekreaci, staveb pro shromažďování většího počtu osob, staveb pro obchod, staveb ubytovacích zařízení, staveb škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení a současně nezasahují do hloubky více než 6 metrů pod úroveň terénu, 5. mají charakter liniových staveb a současně nezasahují do hloubky více než 2 metry pod úroveň terénu, c) stavby pro rekreaci a zřízení rekreační oblasti na území lázeňského místa. Podle § 37 odst. 4 lázeňského zákona v ochranných pásmech nelze bez závazného stanoviska ministerstva provádět geologické práce spojené se zásahem do pozemku.
2.
Nedůvodnou je pak i námitka odpůrce o tom, že „navrhovatel by dále měl reflektovat výstup z činnosti Pracovní skupiny pro řešení širšího území Vřídelní kolonády z října 2016 pod názvem Návrh postupu řešení širšího území Vřídelní kolonády Karlovy Vary. Zastupitelstvo města Karlovy Vary dne 20.12.2016 vzalo tento výstup na vědomí a uložilo rozpracovat jmenovité postupové kroky - viz usnesení č. ZM/470/12/16.“.
V této souvislosti je vhodné znovu zopakovat, že odpůrce ve vyjádření zmiňuje existenci politického rozhodnutí schváleného zastupitelstvem dne 20.12.2016, podle kterého bylo uloženo „pořídit stavebně historický průzkum a odborné zohlednění historického urbanisticko-architektonického vývoje a významu stávající kolonády, jeho podkladů pro další rozhodování o tom, zda cílového stavu má být dosaženo komplexní rekonstrukcí stávající kolonády, anebo bude směřováno k jejímu nahrazení novostavbou“.
K této námitce je nezbytné uvést, že žádný zákon nezakazuje místní referendum konat, pokud zde již existuje politické rozhodnutí dotýkající se předmětné problematiky schválené volenými zástupci. Z toho důvodu tak nemůže být konání místního referenda nepřípustné podle § 7 písm. d) zákona o místním referendu.
Opačný výklad by vedl k naprostému popření smyslu zákona o místním referendu, neboť zvolení zástupci by získali možnost kdykoli zabránit konání místního referenda schválením vlastního politického rozhodnutí namísto občanů.
C.
Nedůvodnými soud shledal i námitky odpůrce o „nemožnosti vyhlásit referendum ve dnech 12. a 13. ledna“.
Zákon o místním referendu striktně odlišuje jednotlivé fáze rozhodování o návrhu na vyhlášení referenda.
Těmi jsou v ustanovení § 12 zákona o místním referendu uvedené „přezkoumání náležitostí návrhu přípravného výboru“ a v ustanovení § 13 téhož zákona uvedené „vyhlášení místního referenda na návrh přípravného výboru“.
V první fázi dochází ze strany obecního úřadu, úřadu městské části nebo městského obvodu nebo magistrátu hlavního města Prahy nebo magistrátu územně členěného statutárního města k posouzení návrhu přípravného výboru s přílohou, zda v něm nejsou nedostatky (§ 12 odst. 1 zákona o místním referendu). Na základě ustanovení § 12 odst. 2 zákona o místním referendu, nemá-li návrh přípravného výboru náležitosti stanovené podle § 10 a 11 nebo obsahuje-li nesprávné nebo neúplné údaje, obecní úřad nebo magistrát statutárního města neprodleně písemně vyzve zmocněnce, aby takové nedostatky ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 7 dnů, odstranil. Současně obecní úřad nebo magistrát statutárního města návrh přípravného výboru zmocněnci podle potřeby vrátí a o tomto postupu učiní zápis a přiloží k němu kopii návrhu přípravného výboru.
V ustanovení § 12 odst. 3 zákona o místním referendu je pak upravena právní fikce, která spočívá v tom, že v případě, že obecní úřad nebo magistrát statutárního města nevyrozumí zmocněnce o tom, že návrh přípravného výboru nemá nedostatky, nebo ho nevyzve k jejich odstranění, považuje se takový návrh přípravného výboru po uplynutí lhůty 30 dnů od jeho podání za bezvadný.
První fáze tak končí předložením bezvadného návrhu přípravného výboru radou obce k projednání zastupitelstvu obce na jeho nejbližším zasedání; obdobně postupuje rada města, která bezvadný návrh přípravného výboru předloží k projednání zastupitelstvu statutárního města (§ 12 odst. 4 zákona o referendu).
Druhá fáze, v souladu s ustanovením § 13 odst. 1 zákona o místním referendu, spočívá v rozhodování zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města a) o vyhlášení místního referenda, jestliže lze o navržené otázce místní referendum konat, a zároveň stanoví den jeho konání (§ 15), nebo o tom, že místní referendum nevyhlásí, jestliže o navržené otázce nelze místní referendum konat.
Jednotlivým fázím rozhodování o návrhu na vyhlášení referenda odpovídají i jednotlivé fáze soudního přezkumu.
První fázi odpovídá právo přípravného výboru domáhat se podle § 57 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu ochrany u soudu, pokud nesouhlasí s výzvou obecního úřadu nebo magistrátu statutárního města k odstranění vad podle § 12 odst. 2 téhož zákona, a to návrhem na určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky (§ 91a odst. 1 písm. a) s.ř.s. ).
Druhé fázi odpovídá právo přípravného výboru domáhat se podle § 57 odst. 1 písm. b) zákona o místním referendu ochrany u soudu, pokud zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města nerozhodlo o návrhu přípravného výboru podle § 13 odst. 1 písm. a) nebo rozhodlo o tom, že místní referendum nevyhlásí podle § 13 odst. 1 písm. b) , a to návrhem na vyhlášení místního referenda (§ 91a odst. 1 písm. b) s.ř.s. ).
V nyní souzené věci jde o druhou fázi rozhodování o návrhu na vyhlášení referenda, ve které soud přezkoumává soud zákonnost usnesení zastupitelstva o tom, že místní referendum nevyhlásí. Tedy zda zde jsou či nejsou zákonné důvody, pro které nelze místní referendum konat, resp. zda je „konání místního referenda nepřípustné ve smyslu § 7 písm. d) a § 8 odst. 3 zákona o místním referendu“.
Předmětem soudního přezkumu zde není postup obecního úřadu, úřadu městské části nebo městského obvodu nebo magistrátu hlavního města Prahy nebo magistrátu územně členěného statutárního města ve fázi první. Tato fáze je totiž již skončena a platí pro ni fikce uvedená v ustanovení § 12 odst. 3 zákona o referendu. Definitivně se má za to, že návrh přípravného výboru je bezvadný.
Po skončení první fáze rozhodování o návrhu na vyhlášení referenda již není opakovaná kontrola návrhu přípravného výboru a podpisových listin přípustná.
Z těchto důvodů nemůže soud ani magistrát územně členěného statutárního města přistoupit k „opětovnému posouzení podpisových archů“. Tudíž tato skutečnost nemůže nijak ohrozit přípravy na referendum vyhlášené ve dnech 12. a 13. ledna 2018.
Zcela nad rámec shora uvedeného je nezbytné konstatovat, že mezi účastníky řízení nebylo faktického sporu o tom, že by v návrhu přípravného výboru s přílohou byly jakékoli nedostatky. Zde lze připomenout tvrzení odpůrce uvedené na straně 3 bodu 11 vyjádření k návrhu, kde uvedl: „Navrhovatel měl předložit celkem 3 799 podpisů, ve skutečnosti předložil 3 883 podpisů, tj. o 84 podpisů víc, než je stanoveno zákonem.“ Lze poukázat také na vyrozumění Magistrátu města Karlovy Vary ze dne 18.10.2017, ve kterém bylo krom jiného uvedeno: „Novou kontrolou podpisových archů, která proběhla ve dnech 12. a 13.10.2017 bylo zjištěno, že po započtení nových podpisů a opravených údajů v podpisových listinách je počet podpisů podporujících konání referenda dostatečný a o 84 převyšuje zákonný počet, který činil 3 799 podpisů.“ Dlužno doplnit, že i po vrácení „originálů podpisových archů“ zůstaly součástí spisového materiálu jejich fotokopie a „CD s naskenovanými petičními archy“.
VI.
Rozhodnutí soudu
Vzhledem k tomu, že soud neshledal zákonným usnesení zastupitelstva odpůrce ze dne 31.10.2017 o tom, že místní referendum nevyhlásí, v souladu s ustanovením § 57 odst. 1 písm. b) zákona o místním referendu ve spojení s ustanovením § 91a odst. 1 písm. b) s.ř.s. a § 57 odst. 3 zákona o místním referendu, podle kterého rozhodnutí soudu o návrhu podle odstavce 1 písm. b) nahrazuje rozhodnutí zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města, referendum vyhlásil soud.
Termín konání referenda byl stanoven v souladu s ustanovením § 15 odst. 1 věta první zákona o místním referendu, podle kterého se místní referendum koná nejpozději do 90 dnů po dni jeho vyhlášení, není-li v návrhu přípravného výboru uvedena doba pozdější, při analogickém použití ustanovení § 5 odst. 1 věta druhá zákona o místním referendu, podle kterého koná-li se hlasování v místním referendu současně s volbami do zastupitelstev obcí, do zastupitelstev krajů, do některé z komor Parlamentu České republiky nebo do Evropského parlamentu, koná se ve stejnou dobu, která je stanovena pro konání voleb. Jak vyplývá z rozhodnutí předsedy Senátu Parlamentu České republiky publikovaného pod č. 275/2017 Sb., byly vyhlášeny volby prezidenta republiky a stanoveny dny jejich konání na pátek a sobotu 12. a 13. ledna 2018.
Soud současně připomíná, že ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu bylo pod č. 1818/2009 publikováno usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24.11.2008, č.j. 30 Ca 173/2008 -64, s touto právní větou: „V případě, kdy soud vyhlásí usnesením místní referendum dle § 57 odst. 3 zákona č. 22/2004 Sb. , o místním referendu, je dnem vyhlášení místního referenda den vyvěšení usnesení soudu na jeho úřední desce.“ V odůvodnění tohoto rozhodnutí pak bylo uvedeno, že „dle § 93 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. soud rozhodnutí (usnesení) ve věcech místního referenda doručí účastníkům a vyvěsí jej na úřední desce. Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení. Za den vyhlášení místního referenda je tak dle krajského soudu nutno v daném případě považovat den vyvěšení usnesení krajského soudu na jeho úřední desce. Místní referendum se tak musí konat do 90 dnů od tohoto dne. Při stanovení dne konání místního referenda se krajský soud tímto limitem řídil. V souvislosti s tím pouze připomíná, že odpůrce není zbaven povinnosti umístit písemné vyhotovení rozsudku neprodleně po jeho obdržení na úřední desku městysu, ačkoliv vyvěšení již bude mít toliko povahu informativní, aby se všichni občané městysu měli možnost o vyhlášení a datu konání místního referenda dozvědět.“.
Podle 13 odst. 2 zákona o místním referendu zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města neprodleně vyrozumí zmocněnce o přijatém usnesení a zároveň toto usnesení vyvěsí na úřední desce příslušného obecního úřadu po dobu 15 dnů; usnesení zastupitelstva statutárního města se vyvěsí neprodleně po dobu 15 dnů na úřední desce magistrátu statutárního města a na úředních deskách úřadů všech městských částí nebo městských obvodů. Obdobně postupuje příslušné zastupitelstvo při vyhlášení místního referenda na základě rozhodnutí soudu.
VII.
Odůvodnění neprovedení důkazů
Soud neprovedl žádný z dalších účastníky navržených důkazů, neboť jejich provedení nebylo třeba k posouzení důvodnosti či nedůvodnosti návrhu.
VIII.
Náklady řízení
O nákladech řízení rozhodl soud podle § 93 odst. 4 s.ř.s. , podle kterého na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků právo.
P o u č e n í :
Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost. Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení usnesení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.
Toto usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 věta druhá s.ř.s. ).
V Plzni dne 27. listopadu 2017
Mgr. Alexandr Krysl,v.r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: L. K.