Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

55 A 2/2017 - 29

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobkyně M.S., bytem X, zastoupené Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem, se sídlem Praha 4, Na Zlatnici 301/2, Praha, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, se sídlem České Budějovice, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 1. 2017 čj. KUJCK 10712/2017/ODSH, t a k t o :

Žaloba se z a m í t á .

Žalovanému se náhrada nákladů řízení n e p ř i z n á v á .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného shora uvedeného jednacího čísla, jímž bylo rozhodnuto o jejím odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Tábor ze dne 22. 8. 2016 čj. P1665/2015-Kal, kterým byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o provozu na pozemních komunikacích. Napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobkyně jako opožděné zamítnuto.

Žalobkyně v žalobě uvádí, že není sporu o datu doručení rozhodnutí správního orgánu prvního stupně (26. 8. 2016) a data podání odvolání (12. 9. 2016), o skutečnosti, že odvolání bylo podáno emailem bez uznávaného elektronického podpisu, ani to, že proto jej bylo nutné nejpozději dne 19. 9. 2016 potvrdit. Mezi stranami je však sporné to, zda k potvrzení odvolání došlo, neboť žalobkyně tvrdí, že odvolání bylo včas a řádně potvrzeno dne 19. 9. 2016, a to emailem opatřeným uznávaným elektronickým podpisem. Napadené rozhodnutí je proto nezákonné, jelikož žalobkyně včas podala odvolání, a to dne 12. 9. 2016, které řádně potvrdila emailem opatřeným uznávaným elektronickým podpisem, a to dne 19. 9. 2016. Dále žalobkyně namítá, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť žalovaný zamítl odvolání jako opožděné, které nebylo odvoláním. Žalovaný totiž jako o opožděném odvolání rozhodoval o podání, kterým žalobkyně toliko doplňovala odvolací důvody. Žalovaný tedy toto podání posoudil jako odvolání, a proto je toto rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost, když následně uvádí, že se obsahově jednalo o doplnění odvolání.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Rozhodnutí prvoinstančního orgánu bylo vydáno dne 22. 8. 2016 a žalobkyni bylo oznámeno dne 26. 8. 2016. Žalobkyně podala dne 12. 9. 2016 odvolání z elektronické adresy ... bez elektronického podpisu. Potvrzení podání dle má význam pro zachování lhůty, neboť teprve, pokud je podání doplněno, je perfektní. Žalobkyně však podání ze dne 12. 9. 2016 ve smyslu ustanovení nedoplnila. Tvrzení, že dne 19. 9. 2016 podání bylo potvrzeno, a to emailem opatřeným uznávaným elektronickým podpisem považuje za účelové, neboť nemá oporu ve spisovém materiálu. Prvostupňové rozhodnutí nabylo právní moci dne 13. 9. 2016, a proto odvolání ze dne 17. 11. 2016 doplněné dne 21. 11. 2016 bylo žalovaným posouzeno jako opožděně podané odvolání.

Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti:

Městský úřad Tábor vydal dne 22. 8. 2016 rozhodnutí čj. P1665/2015 – Kal, které bylo žalobkyni oznámeno dne 26. 8. 2016. Dne 12. 9. 2016 žalobkyně podala odvolání proti uvedenému rozhodnutí, toto podání bylo přijato prvostupňovým správním orgánem z elektronické adresy ... bez elektronického podpisu. Žalobkyně zaslala dne 17. 11. 2016 podání nazvané doplnění odvolání proti shora uvedenému rozhodnutí, které doplnila dne 21. 11. 2016. Žalovaný rozhodnutím ze dne 18. 1. 2017 odvolání žalobkyně podané dne 17. 11. 2016 jako opožděné zamítl, neboť bylo žalobkyní podáno po zákonné patnáctidenní lhůtě k podání odvolání. V odůvodnění uvedl, že podání žalobkyně ze dne 12. 9. 2016 bylo bez elektronického podpisu, a proto bylo povinností žalobkyně ve smyslu o tento podpis podání řádně doplnit. Podání doplněno ve stanovené lhůtě nebylo. Podání žalobkyně ze dne 17. 11. 2016 bylo posouzeno jako opožděně podané, jestliže žalobkyni bylo prvostupňové rozhodnutí oznámeno dne 26. 8. 2016.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle , 2 a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Mezi účastníky je v daném případě na sporu, zda dne 19. 9. 2016 bylo prvostupňovému správnímu orgánu doručeno elektronické podání od zástupce žalobkyně ohledně doplnění odvolání ze dne 12. 9. 2016. Žalobkyně tvrdí, že dne 19. 9. 2016 správnímu orgánu doručila emailové podání z elektronické adresy zástupce žalobce, tedy doplnila podání doručené prvostupňovému správnímu orgánu dne 12. 9. 2016.

Krajský soud dospěl k závěru, že žalobkyně odvolání řádně a včas nepotvrdila emailem opatřeným uznávaným elektronickým podpisem, a to z následujících důvodů:

Soud při rozhodování uvedené věci vychází z rozsudku Nejvyššího správního soudu čj. -37 ze dne 4. 9. 215, ve kterém Nejvyšší správní soud poukázal na to, že standardem pro posouzení včasnosti emailového podání ke správnímu orgánu, je okamžik jeho dojití (doručení). Pro zachování lhůty tak nestačí poslední den lhůty elektronické podání odeslat (srov. rozsudek NSS čj. -33).

V daném případě se žalobkyně rozhodla komunikovat se správním orgánem prostřednictvím emailu, který je nezaručeným prostředkem komunikace, a proto bylo její povinností prokázat, že podání k správnímu orgánu došlo, tedy nesla i riziko, že tento způsob komunikace z nějakého důvodu selže a podání správním orgánům včas nedojde.

Žalobkyně předložila email o odeslání podání prvostupňovému správnímu orgánu. Tento důkaz však neplní funkci jako doručenka, jelikož email o odeslání podání neobsahuje informaci o výsledku přenosu zprávy, ale pouze o jejím odeslání. Ani žalovaným navržený úkaz, a to výslech Ing. S. nemůže prokázat doručení podání do elektronické podatelny správního orgánu. Žalobkyně tedy neprokázala, že podání bylo skutečně prvostupňovému správnímu orgánu předáno, neboť jí předložený důkaz směřuje pouze k prokázání odeslání podání nikoliv o jejím doručení do elektronické podatelny. Jestliže v elektronické podatelně nebylo elektronické podání žalobkyně dohledáno, správně považoval žalovaný za den podání odvolání dne 17. 11. 2016, a proto byl jím i správně učiněn závěr, že toto odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí ze dne 22. 8. 2016 bylo podáno opožděně. Soud v souvislosti s tím poukazuje na to, že část odeslání emailu lze velice jednoduše upravit, respektive nastavit, proto nelze vyloučit ani změnu dalších údajů v odeslaném emailu ve prospěch odesílatele.

Soud proto uzavřel, že nebylo prokázáno, že předmětné podání bylo dne 19. 9. 2016 doručeno do elektronické podatelny prvostupňového správního orgánu. Důkaz, který předložila žalobkyně, vedl pouze k prokázání data o odeslání emailu, který měl podání obsahovat. Proto postupoval žalovaný v souladu se zákonem, jestliže za den podání odvolání považoval dne 17. 11. 2016, tedy den, kdy bylo předmětné podání doručeno správnímu orgánu. Žaloba tedy byla jím podána opožděně. K podání datovému dnem 12. 9. 2016 nebylo možno přihlédnout, jestliže toto podání bylo přijato z elektronické adresy bez elektronického podpisu a nebylo ve smyslu ů 37 odst. 4 o tento podpis řádně doplněno. Žalobkyně tedy nepostupovala dle , a proto správně k tomuto podání ze dne 12. 9. 2016 nebylo žalovaným přihlíženo, jestliže nebylo řádně ve stanovené lhůtě doplněno. Jestliže žalobkyně tedy neprokázala, že její podání ze dne 19. 9. 2016 bylo doručeno, tak tato skutečnost jí vzhledem k výše uvedenému jde k tíži.

Soud se zcela ztotožnil se žalovaným, jestliže vyhodnotil podání žalobkyně ze dne 17. 11. 2016 jako odvolání proti shora citovanému rozhodnutí, přestože bylo označeno jako doplnění odvolání napadeného rozhodnutí. Správně žalovaný posoudil toto podání jako odvolání, jestliže předchozí odvolání došlé prvostupňovému správnímu orgánu dne 12. 9. 2016 nebylo žalobcem účinně podáno.

Napadené rozhodnutí netrpí žádným z nedostatků zakládajících nepřezkoumatelnost. Důvody, které vedly žalovaného k zamítnutí žaloby, jsou z odůvodnění seznatelné. Správní orgán uvedl úvahy, kterými se řídil při posouzení opožděnosti odvolání. Soud proto žalobu jako nedůvodnou dle zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení , kdy žalovaný, který měl v řízení úspěch se práva na náhradu nákladů řízení vzdal, neboť v souvislosti s tímto řízením mu žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

Dne 20. září 2017

Mgr. Helena Nutilová v. r.

Samosoudkyně

Za správnost vyhotovení :

P. J.