Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 A 75/2016 - 39

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela Spratka, Ph. D., ve věci žalobce P. N., zastoupeného JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem v Kolíně, Legerova 148, proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, 28. října 117, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3.6.2016 č. j. MSK 6640/2016, ve věci záznamu bodů v registru řidičů,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se svou žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 30.6.2016 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 3.6.2016 č. j. MSK 6640/2016 (dále jen napadené rozhodnutí), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 26.11.2015 č.j. SMO/424057/15/DSČ/Šče-BS, kterým byly zamítnuty jako nedůvodné námitky žalobce proti záznamu bodů do registru řidičů a provedené záznamy byly potvrzeny.

V podané žalobě žalobce uvedl, že žalovaný porušil zásadu právní jistoty, neboť rozhodl jinak, než správní orgány v jiných řízeních. Při rozhodování vyšel z podkladů, které nebyly způsobilé pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Vycházel pouze z oznámení o přestupku, což nemůže být dostatečným důkazem, neboť musí být vždy porovnáno s předmětným rozhodnutím. Rozhodnutí v předmětných blokových řízeních nesplňují individualizaci skutku, neboť jsou zde použity nedovolené zkratky, přičemž u rozhodnutí za překročení nejvyšší povolené rychlosti přestupkové jednání nevyplývá z popisu „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“, v případě rozhodnutí o porušení povinnosti nedržet za jízdy v ruce či jinak manipulovat s telefonním přístrojem není dostatečným popisem přestupku formát „telefonování za jízdy aj.“; z rozhodnutí musí být naprosto zřejmé, kdy mělo ke spáchání přestupku dojít a kde, aby bylo zřejmé, že se přestupek stal na pozemní komunikaci či mimo ni, údaje v rozhodnutí musí být čitelné, srozumitelné a přehledné; dále se žalovaný nezabýval tím, zda je uvedena právní kvalifikace jak

u přestupků samotných, tak i u povinností stanovených zákonem.

Žalobce konkrétně zpochybnil pokutový blok ze dne 3.7.2015, kde je podle něj uvedena vadná právní kvalifikace, vyvstává pochybnost o věcné příslušnosti orgánu, jež rozhodnutí v blokovém řízení vydal, není seznatelné místo spáchání přestupkového jednání, je zde užito zkratkovitého vyjádření formátem „telefonování“ a není zde přezkoumatelným způsobem uvedena právní kvalifikace.

K pokutovému bloku ze dne 6.3.2015 žalobce namítal vadnou právní kvalifikaci, pochybnosti o věcné příslušnosti orgánu, jež rozhodnutí v blokovém řízení vydal a nespecifikování místa spáchání přestupkového jednání.

Žalobce dále zpochybnil pokutový blok ze dne 3.3.2014, kde je podle něj uvedena vadná právní kvalifikace, vyvstává pochybnost o věcné příslušnosti orgánu, jež rozhodnutí v blokovém řízení vydal, není seznatelné místo spáchání přestupkového jednání, je zde užito zkratkovitého vyjádření formátem „přednost“ a není přezkoumatelným způsobem uvedena právní kvalifikace.

K pokutovému bloku ze dne 16.1.2014 žalobce rovněž uvedl, že tento obsahuje vadnou právní kvalifikaci, vyvstává z něj pochybnost o věcné příslušnosti orgánu, jež rozhodnutí v blokovém řízení vydal a nespecifikování místa spáchání přestupkového jednání.

Závěrem žalobce zpochybnil způsobilost pokutových bloků být podkladem pro záznam bodů registru řidičů, neboť přestupky nejsou jako konkrétní a individualizované jednání vůbec vymezeny.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Žalovaný považuje veškeré námitky žalobce za nedůvodné, šablonovité a opakující se bez ohledu na skutečný obsah spisu. Žalobce vychází ze skutečností, které ze spisu nevyplývají a poukazuje na vady podkladových rozhodnutí, kterými tato rozhodnutí vůbec netrpí. Všechna rozhodnutí o přestupcích žalobce jsou dostatečně určitá, neboť odpovídají popisu skutku, který je určitý a srozumitelný.

Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě dvou měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného, tedy v souladu s ustanovením , (dále jen ) přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná; ve věci rozhodl bez jednání v souladu s ustanovením

Z obsahu správního spisu soud zjistil, že oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a výzva k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění byly žalobci doručeny dne 25.7.2015. Žalobce proti oznámení podal námitky. Magistrát města Ostravy (dále jen „správní orgán I. stupně“) v řízení

o námitkách postupně vyžádal od Policie ČR kopie pokutových bloků včetně v žalobě namítaných pokutových bloků, konkrétně pokutové bloky série FC/2013 č. C0442764 ze dne 6.3.2015, série FC/2013 č. C0443845 ze dne 3.3.2014, série FD/2013 č. D0645383 z 16.1.2014, série FD/2013 č. 0651499 z 3.7.2015. Správní orgán I. stupně o námitkách rozhodl dne 26.11.2015 pod č.j. SMO/424057/15/DSČ/Šče-BS tak, že námitky žalobce jako bezdůvodné zamítl a všechny provedené záznamy ke dni 28.7.2015 potvrdil, když všechny napadené záznamy o bodech prověřil a neshledal přitom žádné nesrovnalosti. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání ze dne 7.1.2016, o němž žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím tak, že odvolání žalobce zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.

K jednotlivým žalobním bodům krajský soud učinil následující závěry:

Žalobce v žalobě tvrdil, že napadené rozhodnutí žalovaného je nezákonné, neboť žalovaný a správní orgán I. stupně vycházeli pouze z oznámení Policie ČR

o spáchání přestupků a nikoliv z předmětných rozhodnutí, kterými jsou v daném případě pokutové bloky. Tato námitka žalobce není důvodná, neboť jak z rozhodnutí správního orgánu I. stupně, tak z napadeného rozhodnutí žalovaného je zřejmé, že správní orgán I. stupně si právě k této námitce žalobce vyžádal předmětné pokutové bloky a nevycházel tak pouze z příslušného oznámení o spáchání přestupku. Žaloba tak v tomto bodě důvodná není.

Nedůvodná je rovněž námitka žalobce, že žalovaný ani správní orgán I. stupně neposuzovali podkladová rozhodnutí z hlediska dostatečné individualizace skutku. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí zabýval tím, zda z předmětných pokutových bloků vyplývá, že se přestupku dopustil žalobce, zda je popis skutku dostatečně určitý (a to s ohledem na vznesené výtky žalobce, týkající se užitých zkratek) a také kdy a kde se žalobce přestupku dopustil, a dospěl k závěru, že v tomto směru pokutové bloky všechny náležitosti správního rozhodnutí mají a jsou tedy dostatečně určité. Krajský soud se plně ztotožňuje se závěry žalovaného.

Vymezením přestupku na pokutovém bloku vydaném v blokovém řízení podle a násl. , o přestupcích, se zabýval Nejvyšší správní soud (dále jen NSS) opakovaně, zejména v rozsudku citovaném žalobcem i žalovaným ze dne 28.8.2014 č. j. -39, s tím, že v řízení o námitkách proti záznamu dvanácti bodů jsou formální a obsahové nedostatky pokutových bloků relevantními námitkami pouze do té míry, dokud jsou schopny zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam, což je nutné posuzovat v každém konkrétním případě. Žalobcem vznesené námitky tomuto testu však neodpovídají a žalovaný se s nimi v tomto ohledu jednoznačně vypořádal.

Na blocích, jejichž neurčitost žalobce namítá, je vytýkané jednání popsáno konkrétně takto:

- v pokutovém bloku ze dne 3.7.2015 série FD/2013 č. D0651499 je v kolonce „doba, místo a popis přestupkového jednání“ uveden text „3.7.2015, 09:55 hodin, Orlová, ulice Ostravská, křižovatka s řízeným provozem /1c, ,držení hovorového zařízení za jízdy, Mercedes, 8T0 3428, v kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ text „125c/1f1 “,

- v pokutovém bloku ze dne 6.3.2015 série FC/2013 č. C0442764 je v kolonce „přestupkové jednání – doba, místo a popis“ text „Dne 6.3.2015 v 15:27 hod. Petřvald, ul. Ostravská u BČS směr Ostrava, překročení rychlosti v obci 50/86/83, /4 z. č. ,X, v kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ text „125c/1f3 “,

- v pokutovém bloku ze dne 3.3.2014 série FC/2013 č. C0443845 je uvedeno v kolonce „přestupkové jednání – doba, místo a popis“ text „10:00, 3.3.2014, Petřvald, křiž. Nejedlého x Gen. Svobody, z.č. – nedání přednosti zprava, rz: X“, v kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ uvedeno „125c/1f8 “,

- v pokutovém bloku ze dne 16.1.2014 série FD/2013 č. D0645383 je v kolonce „doba, místo a popis přestupkového jednání“ uveden text „16.1.2014, 12:59 hodin, Petrovice u Karviné, silnice III/4689, u pohostinství Jakub, /4, , překročení rychlosti v obci 50/67/64, Mercedes, X“, v kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ text „125c/1f4 “

Z pokutového bloku ze dne 3.7.2015 tak jasně vyplývá, že zkratka „telefonování“ nebyla na předmětném pokutovém bloku použita, naopak, jednání bylo popsáno slovy „držení hovorového zařízení za jízdy“, což v kombinaci s odkazem ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, ze kterého vyplývá řidiči zákaz při jízdě vozidlem držet v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení, krajský soud shodně s žalovaným považuje za dostatečně srozumitelný a nezaměnitelný popis skutku; v této části tak žaloba není důvodná.

Z bloků ze dne 6.3.2015 a 16.1.2014 pak jasně vyplývá, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy překročení nejvyšší dovolené rychlosti 50 km/h v obci, dopustil a také jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je v obou případech explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné zákonné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 18/4“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující odkaz na ustanovení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, zkratka

„§ 125c/1f4“ určuje ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4. zákona o silničním provozu a zkratka „§7/1c“ určuje ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu. Co se týká užití zkratek „50/86/83“ a „50/67/64“, vyplývá z nich překročení nejvyšší povolené rychlosti v daném místě, která činí ve všech třech případech 50 km/h (první číselný údaj) jízdou o rychlosti naměřené 86 km/h a 67 km/h (druhý číselný údaj), která je po odečtu odchylky tolerance měření stanovena na 83 km/h a 64 km/h (třetí číselný údaj). Matematickým výpočtem dospěl správní orgán k závěru

o překročení nejvyšší povolené rychlosti v prvním případě o 23 km/h a v druhém případě o 14 km/h. Použití uvedených zkratek není důvodem pro nedostatečnou srozumitelnost v popisu jednání, jak správně žalovaný dovodil, a žaloba tak v této části důvodná není. Pro úplnost krajský soud poukazuje na rozsudek NSS ze dne 28.8.2014 č. j. -39, body odůvodnění 19-25, v němž se NSS zabýval otázkou určitosti zkratek a jejich srozumitelností v návaznosti na příslušnou právní kvalifikaci.

Z bloku ze dne 3.3.2014 je zřejmé, že zkratka „přednost“ nebyla na předmětném pokutovém bloku použita, naopak, jednání bylo popsáno slovy „nedání přednosti zprava“, což v kombinaci s odkazem ustanovení § 22 odst. 2 zákona

o silničním provozu, ze kterého vyplývá řidiči povinnost dát přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějících zprava nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím zprava, krajský soud shodně s žalovaným považuje za dostatečně srozumitelný a nezaměnitelný popis skutku; ani v této části tak žaloba není důvodná.

Krajský soud se ztotožňuje se závěrem žalovaného, že všechny pokutové bloky jsou v popisu skutku vyplněny srozumitelně, čitelně a splňují požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť z kombinace všech uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se žalobce dopustil, kdy a kde se tak stalo. Pokutové bloky jsou proto způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů a žaloba tak není důvodná.

Pro úplnost krajský soud dodává k žalobnímu tvrzení uvedenému na str. 2 žaloby v předposledním odstavci s odkazem na pokutové bloky série HG/2014 číslo bloku G1498901 a série GF/2013 číslo bloku F0832677 vydané v blokových řízeních subjektu odlišnému od žalobce, které měly být blíže nespecifikovaným rozsudkem NSS shledány nedostatečnými k individualizaci skutku, že tento žalobcům příměr považuje na nepřípadný, neboť označené pokutové bloky nevykazují žádné shodné znaky s posuzovanými pokutovými bloky vydanými v blokových řízeních žalobci, a proto nelze dospět k závěru, že rozhodnutí žalovaného je v rozporu s ustálenou judikaturou ve shodných věcech.

Vzhledem k tomu, že žaloba není důvodná, krajský soud ji proto v souladu s ustanovením zamítl (výrok I.).

V řízení byl plně procesně úspěšný žalovaný, kterému v souladu s ustanovením vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že podle obsahu soudního spisu žalovanému žádné náklady řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok II.).

Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

V Ostravě dne 16. srpna 2017

JUDr. Monika Javorová předsedkyně senátu