Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

53 A 3/2017 - 41

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobce R.M., bytem X, zastoupeného Mgr. Ivem Žižkovským, advokátem se sídlem v Plzni, Martinská 10, proti žalovanému Krajskému úřadu Kraje Vysočina, se sídlem Jihlava, Žižkova 57, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 2. 2017, čj. KUJI 15444/2017,

t a k t o :

I. Žaloba se z a m í t á.

II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále též „krajský soud“) dne 20. 3. 2017 se žalobce domáhá soudního přezkumu rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina ze dne 20. 2. 2017, čj. KUJI 15444/2017 (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný podle , , v účinném znění (dále též „“) zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Pelhřimov ze dne 3. 1. 2017, čj. OVV/2839/2016D-1688/16 (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), jímž prvostupňový správní orgán uznal žalobce vinným z přestupku dle , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), v účinném znění (dále též „zákon o silničním provozu“).

Žalobce v žalobě popsal skutkový stav a své námitky shrnul následujícím žalobním bodem.

Žalobce namítá, že ze souřadnic GPS uvedených v rozhodnutí správního orgánu vyplývá, že žalobce nejel osobním vozidlem v obci, přesto však správní orgán rozhodl v jeho neprospěch. Žalobce uvádí, že byl policií zastaven až několik set metrů za obcí, nebyla mu předložena žádná fotografie vozidla ani mapa zachycující rychlost vozidla. Žalobci mělo být ze strany policistů pouze doporučeno, aby se obrátil na právníka. Vzhledem k tomu, že správní orgán měl k dispozici výstup z rychloměru RAMER 10C, měl dojít k závěru, že žalobce byl změřen mimo obec, jak potvrzují i uvedené souřadnice. Na podporu svých tvrzení žalobce předložil mapu se souřadnicemi dle rozhodnutí. Žalobce má za to, že správní orgán nesprávně posoudil skutkový stav, automobil řízený žalobcem byl zachycen mimo obec. Za těchto okolností by žalobce překročil nejvyšší povolenou rychlost pouze o 3 km/h. Žalobce se jako živitel rodiny při odebrání řidičského oprávnění obává ztráty zaměstnání, pro něž je toto nezbytnou podmínkou výkonu.

Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby s tím, že uplatněné žalobní body se shodují s podaným odvoláním, pročež v podrobnostech odkázal na napadené rozhodnutí.

Krajský soud ze správního spisu zjistil následující rozhodné skutečnosti:

Z oznámení přestupku ze dne 6. 9. 2016, čj. KRPJ-95842-5/PŘ-2016-160007-PET, doručeného prvostupňovému správnímu orgánu dne 14. 9. 2016, resp. z úředního záznamu z téhož dne se podává, že žalobce dne 5. 9. 2016 ve 13 hod. 41 min. v obci Pravíkov, na silnici I/34, řídil osobní automobil BMW 320D XDRIVE 3L, RZ ..., barvy hnědé metalízy, přičemž v místě, kde je maximální povolená rychlost 50 km/h, mu byla naměřena rychlost 96 km/h, po odečtení odchylky pak 93 km/h. Popsaným jednáním žalobce porušil § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, čímž se stal podezřelým z naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona o silničním provozu. Žalobci byla uvedená rychlost naměřena ve směru jízdy Pelhřimov-Kamenice nad Lipou, policejní hlídka za žalobcem neprodleně vyjela s použitím výstražných světel, aby jej v bezpečném prostoru mimo hlavní dopravní komunikaci za obcí Pravíkov s použitím červeného nápisu „STOP“ zastavila. Shora uvedené vyplývá také z oznámení přestupku ze dne 5. 9. 2016, které žalobce podepsal, písemné vyjádření nepřipojil. Do spisu je dále založen výstup z rychloměru obsahující mj. tři fotografie, na nichž je zachyceno shora popsané vozidlo a dále ověřovací list silničního radarového rychloměru RAMER C 10 (dále též „rychloměr“) č. 29/16 s platností do 25. 2. 2017.

Oznámením o zahájení řízení ze dne 3. 11. 2016, čj. OVV/2839/2016 D-1688/16, doručeným dne 10. 12. 2016 fikcí, byl žalobce vyrozuměn o zahájení řízení, náležitě poučen a současně byl prvostupňovým správním orgánem předvolán na den 3. 1. 2017 k ústnímu jednání. Z protokolu o ústním jednání ze dne 3. 1. 2017 vyplývá, že žalobce se na jednání bez omluvy nedostavil ani nepožádal o změnu termínu.

Rozhodnutím prvostupňového správního orgánu ze dne 3. 1. 2017, čj. OVV/2839/2016D-1688/16 byl žalobce uznán vinným ze spáchání shora označeného přestupku, byla mu uložena sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu šesti měsíců, pokuta ve výši 5.500 Kč a úhrada nákladů řízení ve výši 1.000 Kč.

Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce včasné odvolání, prostřednictvím něhož odůvodnil svou neúčast na ústním jednání technickými problémy s PC, v důsledku nichž se nedokázal přihlásit do datové schránky. Dále uvedl, že do protokolu se nevyjádřil na doporučení policistů, aby si na řešení přestupku najal právníka. Žalobce byl zastaven až za obcí Pravíkov, zasahující hlídka mu nesdělila, kde byl konkrétně změřen, ani mu nebyla předložena žádná fotografie. Žalobce dodal, že tráví v autě velkou část pracovní doby, pročež si dává na dodržování silničních pravidel pozor.

Napadeným rozhodnutím žalovaný toto odvolání dle zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění žalovaný správní orgán shrnul odvolací námitky i skutkový stav a zasadil jej do právního rámce. Následně mj. konstatoval, že z důkazů provedených prvostupňovým správním orgánem vyplývá, že ke změření rychlosti došlo v obci Pravíkov, neboť dokazování bylo provedeno v takovém rozsahu, aby ve věci bylo možné objektivně rozhodnout. Ve vztahu k uložené sankci žalovaný uvedl, že pokuta i zákaz činnosti byly uloženy při spodní hranici zákonné sazby.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „“) a shledal, že žaloba není důvodná.

Soud se neztotožnil s námitkou zpochybňující místo spáchání přestupku. Soud se nejprve zabýval žalobcem rozporovanými souřadnicemi GPS uvedenými ve správních rozhodnutích. Správní orgány převzaly číselný údaj vyjadřující GPS délku a šířku ze záznamu o přestupku, při přepisu však v části pochybily, když GPS šířku nesprávně přepsaly jako 49°19`02.393``N namísto správné podoby 49°19`59.393``N. Součíslí „02“ je přitom obsaženo na stejné pozici v údaji o GPS délce, což je pravděpodobně příčinou onoho pochybení, resp. záměny při přepisování uvedených údajů do správního rozhodnutí. Jedná se však pouze o chybu v psaní, která nemá vliv na zákonnost rozhodnutí. Správní orgány přitom uvedený údaj o GPS užily nikoli ve výroku, ale pouze v odůvodnění rozhodnutí jako údaj podpůrný, přestože nejsou povinny specifikovat místo spáchání přestupku na metr přesně či pomocí GPS, jak již judikoval Nejvyšší správní soud (např. rozhodnutí ze dne 10. 3. 2016, čj. – 59). Nejvyšší správní soud se ke specifikaci místa spáchání přestupku dále vyjádřil, když řekl, že „nelze vyžadovat, aby bylo místo spáchání přestupku ve výroku rozhodnutí o přestupku vymezeno na metr přesně. To u přestupků překročení nejvyšší dovolené rychlosti ani objektivně není možné. U těchto přestupků bude ve výroku správního rozhodnutí místo spáchání vždy vymezeno určitým úsekem komunikace více či méně dlouhým. […] V každém individuálním případě je pak nutno posuzovat, zda je úsek komunikace popsaný ve výroku rozhodnutí o přestupku společně s označením času a způsobu spáchání přestupku vymezen dostatečně konkrétně tak, aby nemohl být skutek zaměněn s jiným“ (rozhodnutí ze dne 10. 9. 2015, čj. -39).

Místo spáchání přestupku bylo dostatečně specifikováno a z provedených důkazů o něm není pochyb. Ze spisového materiálu je zřejmé, že veškeré důkazy byly řádně označeny, provedeny a bylo konstatováno, co z nich vyplývá. Skutkový stav byl dostatečně prokázán mj. oznámením přestupku, oznámením o přestupku z místa kontroly (které žalobce podepsal, ale nevyjádřil se k němu, ač mohl), obsahem úředního záznamu policisty ze dne 6. 9. 2016 či záznamem o přestupku z měřicího zařízení pro vozidlo s RZ ... (fotografie z překročení rychlosti). Z veškerých listin, včetně obou správních rozhodnutí, se nezaměnitelně a dostatečně určitě podává místo spáchání přestupku (obec Kamenice nad Lipou, místní část Pravíkov, silnice I. třídy č. 34, směr od obce Pelhřimov na obec Kamenice nad Lipou), kde je povolena maximální rychlost 50 km/h. Správní orgány rozhodnutími konstatovaly porušení příslušného ustanovení zákona o silničním provozu (§ 18 odst. 4) s přesným vymezením místa spáchání přestupku ve výrocích a uvedené následně podrobně odůvodnily. Záznam o přestupku z měřicího zařízení podává jednoznačnou informaci o naměřené rychlosti (96 km/h), ve spise je doložen ověřovací list měřidla. Správní orgán vycházel z podkladů postoupených mu orgány Policie ČR majících dostatečnou důkazní hodnotu, tím spíše za situace, kdy žalobce po spáchání přestupku na místě ani v průběhu správního řízení uvedená skutková zjištění nikterak nezpochybnil. Zůstával naopak pasivní, nepodával žádné návrhy na doplnění dokazování, nezúčastnil se nařízeného jednání. Námitku místa spáchání přestupku uplatnil poprvé až v odvolání, podepřel ji však výhradně o shora vypořádané souřadnice GPS.

Není pochyb o tom, že bylo prokázáno, že místo spáchání přestupku se skutečně nachází v uvedené obci. Skutečnost, že byl žalobce zastaven až za obcí, odpovídá standardnímu postupu policejní hlídky, která nejprve musela žalobcem řízené vozidlo dostihnout a poté jej na bezpečném místě zastavit (viz úřední záznam, resp. prvostupňové rozhodnutí). Nelze očekávat ani spravedlivě žádat, aby policejní hlídka stavěla přestupce přímo na místě spáchání přestupku. Bez ohledu na nereálnost takového požadavku by takový postup mohl ohrozit další účastníky silničního provozu. Z fotografie z měření, která je součástí spisového materiálu, se podává, že intenzita radaru byla nastavena na 60 m, záznam byl pořízen za přiblížení 38 mm, rychlost vozidla byla měřena na odjezdu, měřicí vozidlo se nacházelo vpravo od měřeného vozidla. Na fotografii z rychloměru je před vozidlem po jeho levoboku zachycena část zábradlí. Ve spisové dokumentaci jsou založeny fotografie místa spáchání přestupku dodané žalovanému prvostupňovým správním orgánem pro účely odvolacího řízení, z nichž je zřetelně seznatelný úsek dříve zachycený rychloměrem. V širším měřítku je tak patrné, že místo spáchání přestupku se nachází v samém středu obce, za dopravní značkou označující začátek obce, tj. v místě, kde je maximální povolenou rychlostí 50 km/h. Zcela zásadní je však skutečnost, že žalobce bez námitek a jakéhokoli vyjádření podepsal oznámení přestupku ze dne 5. 9. 2016, čj. KRPJ-95842/PŘ-2016-160007-PET, čímž stvrdil fakta tam uvedená, mj. skutečnost, že přestupek byl spáchán v obci Pravíkov, v místě s nejvyšší povolenou rychlostí 50km/h s tím, že naměřená rychlost činila 96 km/h, po odpočtu odchylky 93 km/h. Pokud žalobce s uvedenými skutečnostmi nesouhlasil, měl svůj nesouhlas deklarovat na místě, v podobě písemného vyjádření jej zanést do oznámení přestupku, případně mohl odepřít podpis uvedeného dokumentu. Nic z toho žalobce neučinil, což však nyní nemůže klást k tíži správních orgánů. Jeho tvrzení, že mu mělo být policisty na místě doporučeno, aby si vzal právníka, nelze ověřit, nic takového ze spisového materiálu nevyplývá. Soud pochybuje o tom, že by se policisté odchýlili od zavedeného postupu. Ani takové doporučení by však žalobce nezbavovalo práva vyjádřit své nesouhlasné stanovisko do oznámení přestupku, případně tento nepodepsat.

Žalobce se ohrazuje proti tomu, že mu nebyla po zastavení vozidla zasahujícími policisty předložena žádná mapa se zachycením rychlosti vozidla ani fotografie vozidla. K tomu soud uvádí, že uvedené je standardní součástí spisového materiálu, s nímž se žalobce mohl před vydáním prvostupňového rozhodnutí seznámit. O to se připravil vlastní vinou, ústního jednání se bez omluvy nezúčastnil. Posléze, do odvolání, vyjádřil politování nad svou neúčastí, což odůvodnil technickými problémy se svým PC. Soud podotýká, že žalobce si musel být po spáchání přestupku a podepsání oznámení přestupku vědom, že s ním bude zahájeno správní řízení. Má-li zřízenu datovou schránku, musel očekávat, že mu do ní bude správním orgánem doručováno. I přes tvrzené problémy s vlastním PC mohl k přístupu do datové schránky použít jakýkoli jiný dostupný počítač, což však neučinil. Oznámení o zahájení řízení a předvolání k ústnímu jednání mu tedy bylo doručeno fikcí. Ani skutečnost, že sami zasahující policisté nepředložili žalobci k nahlédnutí žádný záznam změřeného vozidla, se nevymyká standardnímu postupu, zvláště za situace, kdy žalobce byl ochoten podepsat oznámení přestupku. Sám žalobce policisty o nic takového nepožádal, ačkoli je mohl vyzvat např. ke zhlédnutí záznamu z palubního počítače. Žalobcem tvrzený důkaz, mapa se souřadnicemi dle rozhodnutí, tedy zachycuje jiné místo, než které označil rychloměr (viz údaje v záznamu o přestupku). Nad rámec řečeného soud podotýká, že GPS údaje zaznamenané rychloměrem jsou pouze orientační, rychloměr není jako GPS zařízení kalibrován a ověřen (viz ověřovací list č. 29/16). Na základě shora řečeného je zřejmé, správní orgán rozhodl v žalobcův neprospěch oprávněně. Žalovaný správně usoudil, že místo spáchání přestupku se nachází v obci. Soud nemá, na rozdíl od žalobce, pochyby o správnosti posouzení skutkového stavu a nemůže se s ohledem na shora uvedené ztotožnit s dedukcí žalobce, že měl překročit nejvyšší povolenou rychlost pouze o 3 km/h.

Žalobcem namítaná existenční závislost na řidičském oprávnění je sice pochopitelná, pro rozhodnutí ve věci však nevýznamná. Za těchto okolností by soud spíše od žalobce očekával úzkostné dodržování dopravních předpisů, čemuž naměřená rychlost v obci v hodnotě 96 resp. 93 km/h neodpovídá. Žalobce uvádí, že „dbá zvýšené opatrnosti na dodržování pravidel silničního provozu“. Toto tvrzení je v příkrém rozporu s výpisem z evidenční karty řidiče, z níž se mimo jiné podává, že žalobce má celkem sedm záznamů o přestupcích, od 6. 8. 2011 do 15. 6. 2012 mu bylo blokováno řidičské oprávnění z důvodu zákazu činnosti. Soud uvedené nehodnotil jako přitěžující okolnost, pouze to svědčí o osobnosti žalobce coby řidiče, neboť z takových okolností lze vyvodit příslušné závěry, pokud jde o sklony žalobce porušovat pravidla provozu na pozemních komunikacích, případně jakým způsobem (viz rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 3. 5. 2013, čj. -49).

Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci bylo náležitě zjištěno a prokázáno místo spáchání přestupku, není pochyb o tom, že se nachází v obci Pravíkov. Soud nemá pochybnosti o správnosti posouzení skutkového stavu správními orgány obou stupňů, žalobcem namítaný rozpor v údajích GPS soud osvětlil výše, aby uzavřel, že tento nemá vliv na prokázaný skutkový stav ani nezpůsobuje nezákonnost napadeného rozhodnutí.

Jelikož nebyly splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání dle podle , soud nařídil jednání na den 31. 7. 2017.

Na základě shora uvedeného se shrnuje, že žalovaný v řízení postupoval v souladu s právními předpisy a napadené rozhodnutí netrpí žádnou vadou. Soud neshledal, že by byl žalobce postupem žalovaného zkrácen na svých právech. Soud na základě výše popsaného uzavřel, že žaloba není důvodná a jako takovou ji dle zamítl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , věty první Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného účastníka – žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Krajský soud proto v jeho případě rozhodl tak, že se žalovanému náhrada nákladů nepřiznává.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 31. července 2017

Předsedkyně senátu

JUDr. Věra Balejová v. r.

Za správnost vyhotovení :

Prázdná Jaroslava