Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 A 68/2017 - 22

4

pokračování

U s n e s e n í

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném s předsedkyní JUDr. Hany Veberové a soudců Mgr. Marka Bedřicha a JUDr. Jitky Hroudové v právní věci žalobce: T. R., proti žalovanému: Krajský soud v Praze se sídlem nám. Kinských 5, Praha 5, v řízení o žalobě proti nezákonnému zásahu

t a k t o:

I. Žaloba se o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobce se žalobou, podanou u Městského soudu v Praze, domáhal ochrany proti nezákonnému zásahu, který spatřoval v rozhodnutí předsedkyně Krajského soudu v Praze ze dne 19.8.2016 sp.zn. o určení osoby insolvenčního správce Poukázal na místní nepříslušnost Krajského soudu v Praze, podjatost, je nemožnost uplatnění svých práv v řízení. E-mailové podání ze dne 13.3.2017 pak doplnil podáním podepsaného originálu z téhož dne.

Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro to, aby se mohl žalobou věcně zabývat.

Podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ) ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon.

Podle ustanovení soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy (dále jen "správní orgán"), o ochraně proti nečinnosti správního orgánu, o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu a o kompetenčních žalobách. Podle ustanovení ve správním soudnictví dále soudy rozhodují ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda, ve věcech politických stran a politických hnutí, o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem.

Ze shora uvedeného ustanovení vyplývá, že je pod písm. a) tohoto ustanovení definován pojem „správní orgán“. K tomu, aby bylo možno považovat určitý subjekt ze správní orgán ve smyslu uvedené definice, tedy za orgán, jehož rozhodnutí je oprávněn soud v rámci správního soudnictví přezkoumávat, musí být současně splněny tři znaky: za prvé – musí se jednat o orgán moci výkonné nebo jiný typ orgánů v definici uvedený, za druhé – tento orgán rozhoduje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy a za třetí – toto rozhodování se děje v oblasti veřejné správy.

Ustanovení koresponduje i ustanovení , ze kterého vyplývá, že v řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem, nebo vynucením správního orgánu může být žalovaným pouze správní orgán, který podle žalobního tvrzení provedl zásah. Je tedy nepochybné, že ochrany proti nezákonnému zásahu se lze domáhat pouze v případech, kdy určitý úkon učinil správní orgán, tedy subjekt, který je definován v ustanovení

V daném případě žalobce za nezákonný zásah považuje opatření předsedkyně Krajského soudu v Praze ze dne 19.8.2016, sp.zn. , kterým s odkazem na ustanovení § 25 zákona č. 1820/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení () v platném znění a s odkazem na , o jednacím řádu pro insolvenční řízení, kterou se provádějí některá ustanovení v platném znění, byl v řízení ve věci dlužníka J. R. určen insolvenční správce JUDr. K. A.

Z ustanovení , podle něhož bylo vydáno napadené opatření, vyplývá, že insolvenčního správce pro insolvenční řízení ustanovuje insolvenční soud. Podle ustanovení osobu insolvenčního správce pro insolvenční řízení určuje předseda insolvenčního soudu opatřením, toto opatření nemá povahu rozhodnutí, má písemnou podobu a zakládá se do insolvenčního spisu. Z ustanovení , pak vyplývá, že insolvenčním řízením je soudní řízení s vymezeným předmětem řízení (písm. a) tohoto ustanovení), insolvenčním soudem je soud, před nímž insolvenční řízení probíhá, resp. soud, který rozhoduje o opravném prostředku (písm. b) tohoto ustanovení).

Ze , zejm. z výše zmíněných ustanovení , a z , je nepochybně zřejmé, že určení insolvenčního správce činí insolvenční soud, resp. předseda tohoto insolvenčního soudu. Opatření o určení osoby insolvenčního správce je tedy úkonem, který činí soudní orgán, nejde o úkon, který by bylo možno považovat za úkon správního orgánu ve smyslu definice uvedené v . Je zřejmé, že Krajský soud v Praze při vydávání opatření nepůsobil jako správní orgán, nýbrž vykonával svou působnost v oblasti soudní moci. V takovém případě pak není dána pravomoc správních soudů, neboť do jejich pravomocí náleží pouze ochrana subjektivních veřejných práv, které jsou dotčeny správním orgánem v oblasti veřejné správy.

Posuzování žalobou napadeného opatření o určení osoby insolvenčního správce tedy nespadá do pravomoci soudů, rozhodujících ve správním soudnictví. Není tedy splněna jedna ze základních podmínek řízení, přičemž se jedná o nedostatek neodstranitelný, neboť učinit úkon, spočívající ve vydání opatření o určení osoby insolventního správce zákonodárce nesvěřil správním orgánům, nýbrž soudům. Postup soudů nelze v rámci správního soudnictví posuzovat či přezkoumávat.

Podle soud usnesením návrh odmítne, jestliže nejsou splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný. Z výše uvedených důvodů soud žalobu podle uvedeného ustanovení odmítl. Je vhodné konstatovat, že žalobce v žalobě uplatnil námitky, které s napadeným opatřením o určení osoby insolvenčního správce nesouvisejí. Těmito námitkami se soud nezabýval, když je zřejmé, že návrh zaslal žalobce i dalším soudům.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Pro úplnost soud uvádí, že netrval na zaplacení soudního poplatku z podané žaloby, když přihlédl k ustanovením a věta třetí , o soudních poplatcích, podle nichž se poplatek za návrh na zahájení řízení nevybírá, jestliže soud návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítne, a pokud žalobce poplatek zaplatí, soud jej v těchto případech vrátí z účtu soudu.

P o u č e n í:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 31.července 2017

JUDr. Hana V e b e r o v á v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení:

Pechočová