Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 A 124/2015 - 30

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu

JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela

Spratka, Ph.D., v právní věci žalobce V. S., zastoupeného Mgr. Martinou

Šamlotovou, advokátkou se sídlem v Brně, Příkop 8, proti žalované Komisi pro

rozhodování ve věcech pobytu cizinců se sídlem v Praze 4, nám. Hrdinů 1634/3,

o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 9.11.2015, č.j. MV-165108-3/So-2014, ve

věci prodloužení dlouhodobého pobytu,

t a k t o :

I. Žaloba se z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O dův od ně ní :

Podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze

dne 9.11.2015, č.j. MV-165108-3/So-2014, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a

potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 3.8.2014 č.j. OAM-29649-8/DP-

2014, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o prodloužení doby platnosti povolení

k dlouhodobému pobytu na území České republiky (dále jen ČR) za účelem

podnikání – účast v právnické osobě.

V podané žalobě žalobce namítl tyto žalobní body:

pokračování - 2 -

1) Žádost byla zamítnuta výlučně na základě výslechu žalobce provedeného v jiném

řízení, a to v řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu. Při seznámení s podklady

rozhodnutí dne 18.7.2014 bylo žalobci sděleno, že při posuzování jeho žádosti

o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu se bude vycházet z následujících

podkladů: žádosti o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu, materiálů

cizinecké evidence a vyjádření účastníka řízení. Výslech žalobce v podkladech

uveden není. Žalobce tedy nepředpokládal, že jeho výslech z jiného řízení bude

použit jako podklad pro rozhodnutí, a proto se k němu nemohl vyjádřit. Tím došlo

k porušení žalobcových procesních práv.

2) Výslech žalobce ve věci trvalého pobytu dne 18.7.2014 proběhl bez tlumočníka.

Žalobce byl v předvolání i v úvodu výslechu ubezpečen, že se jedná o výslech k jeho

žádosti o povolení k trvalému pobytu a nebyl upozorněn, že protokol bude následně

použit v jiném řízení. Pokud by jej správní orgán upozornil, zajistil by si k výslechu

tlumočníka, neboť český jazyk ovládá pouze na základní úrovni. V řízení o povolení

k trvalému pobytu žalobce své právo na tlumočníka záměrně nevyužil, protože mu

jiní cizinci poradili, že by mu to způsobilo v řízení problémy, neboť by jej správní

orgán vyslýchal, jak to, že využil tlumočníka, když předložil doklad o složení zkoušky

z češtiny na úrovni A1. Žalobce vycházel z informace, že pokud využije právo na

tlumočníka v řízení o povolení k trvalému pobytu, bude muset zkoušku z češtiny

opakovat v Praze, aby se ověřilo, zda česky skutečně umí. Postupem správního

orgánu I. stupně tak došlo k porušení práva žalobce na tlumočníka, protože kdyby

byl předvolán k výslechu ve věci prodloužení dlouhodobého pobytu, vzhledem ke své

úrovni znalosti českého jazyka by výslech bez tlumočníka nepodstoupil.

3) Žalobce se neztotožňuje se způsobem, jakým se žalovaná vypořádala se stejnými

námitkami, jež vznesl v odvolání, tj. že byl žalobce prokazatelně seznámen

s celkovým obsahem spisového materiálu, v němž byl protokol o výslechu žalobce

jako účastníka řízení zařazen a správně označen č.j. OAM-29649-5/DP-2014 a dále,

že pohnutky, které žalobce vedly k nevyužití práva tlumočníka nejsou pro toto

správní řízení podstatné. Žalobce má za to, že řádně zdůvodnil, proč se k výslechu

o žádosti o povolení k trvalému pobytu nedostavil s tlumočníkem. Žalobce se cítí

dotčen na svém právu k vedení výslechu v jeho mateřském jazyce. Nezákonný

postup žalované spatřuje v tom, že vytýkanou nezákonnost správního orgánu I.

stupně neodstranila.

Žalovaná ve vyjádření uvedla, že skutkový stav a průběh správního řízení od

podání žádosti do vydání rozhodnutí je dostatečně popsán v napadeném rozhodnutí,

na nějž plně odkázala a navrhla zamítnutí žaloby.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze

skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu

( , , ve znění pozdějších předpisů

(dále jen ), a byl vázán žalobními body uvedenými v žalobě.

Z obsahu správního spisu krajský soud zjistil, že žalobce podal dne 8.7.2014

u správního orgánu I. stupně žádost o prodloužení doby platnosti povolení

k dlouhodobému pobytu, kterou doplnil požadovanými přílohami. Součástí správního

spisu je protokol o výslechu žadatele ve věci správního řízení o žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu, který byl se žalobcem sepsán dne 18.7.2014 pod č.j.

pokračování - 3 -

OAM-9692-8/TP-2014 a do správního spisu ve věci žádosti o prodloužení

dlouhodobého pobytu byl zařazen pod č.j. OAM-29649-5/DP-2014. Z obsahu

protokolu je zřejmé, že výslech žalobce jakožto žadatele ve věci vydání povolení

k trvalému pobytu byl proveden dne 18.7.2014 v době od 12:00 do 14:45 hodin

úřední osobou R. O. Dle protokolu o seznámení účastníka řízení s podklady pro

vydání rozhodnutí ze dne 18.7.2014 č.j. OAM-29649-6/DP-2014 byl žalobce

shodného dne seznámen s podklady rozhodnutí ve věci žádosti

o prodloužení dlouhodobého pobytu, k nimž se mohl vyjádřit. Z protokolu je zřejmé,

že při posuzování žádosti bude správní orgán vycházet z žádosti o prodloužení

povolení k dlouhodobému pobytu, materiálů cizinecké evidence a vyjádření

účastníka řízení. Žalobce se k podkladům nechtěl vyjádřit, což stvrdil svým

podpisem. Dne 3.8.2014 pod č.j. OAM-29649-8/DP-2014 rozhodl správní orgán I.

stupně, že žádost žalobce o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu

se zamítá. Z odůvodnění rozhodnutí pak vyplývá, že stěžejním podkladem, na jehož

základě bylo vydáno rozhodnutí, byl výslech žalobce ve věci současně probíhajícího

řízení o povolení k trvalému pobytu, který byl proveden dne 18.7.2014. Správní

orgán na základě informací sdělených žalobcem v rámci tohoto výslechu dospěl

k závěru, že je nesporné, že neplní účel pobytu, pro který mu bylo vydáno povolení

k dlouhodobému pobytu, který byl povolen za účelem podnikání – účasti v právnické

osobě. V rámci provedeného výslechu žadatel sám vyloučil jakoukoliv vlastní

samostatnou činnost pro firmu STANKOTEX s.r.o., jejímž byl ode dne 31.8.1999

jednatelem, když účel pobytu byl doložen výpisem jmenované společnosti

z obchodního rejstříku. Jelikož výslechem žalobce měl správní orgán za prokázané,

že nevykonává funkci jednatele firmy, pro kterou mu byl povolen účel dlouhodobého

pobytu, povolení mu neprodloužil. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání

v podstatě stejného obsahu jako v následně podané správní žalobě. O odvolání bylo

rozhodnuto napadeným rozhodnutím žalované.

Při posouzení důvodnosti prvního žalobního bodu vycházel krajský soud

z obsahu správního spisu, jímž má za prokázané, že u správního orgánu I. stupně

probíhala paralelně dvě správní řízení na základě dvou různých žádostí žalobce, a to

žádosti o prodloužení dlouhodobého pobytu a žádosti o povolení k trvalému pobytu.

V řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu byl žalobce dne 18.7.2014 vyslechnut

jako účastník řízení. Protokol o jeho výslechu byl založen také do správního spisu

vedeného ve věci žádosti o prodloužení dlouhodobého pobytu. Protokol, který byl

sepsán pod č.j. OAM-9692-8/TP-2014 identifikujícím, že výslech byl proveden

v rámci řízení o povolení k trvalému pobytu, byl založen do správního spisu

vedeného ve věci žádosti o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu pod č.j.

OAM-29649-5/DP-2014. Dalším úkonem správního orgánu I. stupně v řízení

o prodloužení dlouhodobého pobytu bylo seznámení žalobce s podklady pro vydání

rozhodnutí, které proběhlo téhož dne, tj. 18.7.2014 evidentně poté, co byl proveden

výslech žalobce v řízení o povolení k trvalému pobytu, neboť protokol o seznámení

žalobce s podklady pro vydání rozhodnutí má č.j. OAM-29649-6/DP-2014. Jako

podklady, z nichž bude správní orgán I. stupně vycházet při posouzení žádosti

o prodloužení dlouhodobého pobytu, jsou uvedeny: žádost o prodloužení povolení

k dlouhodobému pobytu, materiály cizinecké evidence a vyjádření účastníka řízení.

Žalobce se písemně vyjádřil do protokolu, že se s těmito podklady nechce seznámit

a nechce se k nim vyjádřit. Z uvedeného sledu úkonů správního orgánu I. stupně je

seznatelné, že v posuzovaném řízení, na jehož základě bylo vydáno napadené

pokračování - 4 -

rozhodnutí, vycházel skutečně z výslechu žalobce uskutečněného v řízení o povolení

k trvalému pobytu. Krajský soud nesdílí názor žalobce, že by tento postup byl

nezákonný a že by jím byla porušena jeho procesní práva. Krajský soud má za to, že

postup zvolený správním orgánem I. stupně naplňuje principy zásady hospodárnosti

při činnosti správního orgánu vyjádřené v ust. a 2

Sb., , v platném znění (dále jen ), neboť tento postup

přispěl k vyřízení žádosti žalobce bez zbytečných průtahů a bez zbytečných nákladů,

přičemž také žalobce jako dotčená osoba byl co nejméně zatěžován postupem

správního orgánu. V rámci veřejné správy je zcela běžným jevem, že správní orgány

při svém rozhodování využívají podkladů a znalostí, jež mají ze své úřední činnosti, a

soud neshledal žádný důvod, pro který by se tak v posuzované věci nemělo stát.

Obsahem správního spisu má soud také za prokázané, že protokol o výslechu

žalobce provedený v druhém z probíhajících správních řízení, byl do správního spisu

vedeného v posuzované věci řádně založen a opatřen číslem jednacím zahrnujícím

také označení čísla listu správního spisu. Žalobce byl s obsahem správního spisu

v této podobě seznámen, což žádným svým tvrzením nerozporoval. Soud sdílí názor

žalované, že byl-li žalobce seznámen s obsahem spisu v této podobě, nebyla tím

nijak porušena jeho procesní práva. Skutečnost, že výslech žalobce není výslovně

uveden v podkladech pro vydání rozhodnutí (protokol o seznámení s podklady

rozhodnutí č.j. OAM-29649-6/DP-2014), není pochybením zásadního významu,

jestliže byl tento protokol součástí správního spisu předloženého žalobci, o čemž

soud nemá pochybnost a nerozporuje to ani žalobce. První žalobní bod na základě

uvedené argumentace neshledal krajský soud důvodným.

Ani druhý žalobní bod krajský soud důvodným neshledal. Soud nijak

nezpochybňuje důvody uvedené žalobcem k vysvětlení, proč si nepřizval do řízení

o žádosti o povolení trvalého pobytu tlumočníka. Tlumočníka však nepožadoval ani

v řízení o žádosti o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu. Dle právní úpravy

obsažené v ust. a 3 se v řízení jedná a písemnosti se

vyhotovují v českém jazyce. Každý, kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede

jednání, má právo na tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků, kterého si

obstará na své náklady. V řízení o žádosti si žadatel, který není občanem České

republiky, obstará tlumočníka na své náklady sám, nestanoví-li zákon jinak.

V posuzované věci muselo být žalobci zřejmé, a to i s ohledem na dlouhodobost jeho

pobytu v ČR a na řízení před správním orgánem I. stupně, která již v minulosti jako

cizinec absolvoval, že řízení probíhá v českém jazyce. Úprava ust. § 16 odst. 3

je pak jednoznačně založena na iniciativě cizince, který je tím

subjektem, jenž musí prohlásit, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání a který si

v takovém případě obstará tlumočníka na své náklady. V posuzované věci se jedná

o řízení o žádosti, v níž žalobce vystupuje jako žadatel, a proto ve smyslu ust. § 16

odst. 3 věty druhé bylo jeho věcí, aby si obstaral tlumočníka na své

náklady sám. Je sice pravdou, že v posuzovaném řízení žalobce vyslýchán nebyl,

vyjádřil se však v protokolu o seznámení s podklady rozhodnutí a námitku, že

neovládá český jazyk, neuplatnil. Použití výslechu, který byl sepsán v řízení

o povolení k trvalému pobytu, krajský soud s odkazem na argumentaci, kterou byl

vypořádán žalobní bod 1), považuje za legitimní. Soud rovněž zdůrazňuje, že projev

žalobce před správním orgánem musí být konzistentní, i když se jedná o řízení

o různých žádostech. Skutkový stav musí být zjišťován objektivně a není možné, aby

žadatel svá tvrzení přizpůsoboval typu řízení, které je vedeno. Žalobce navíc

pokračování - 5 -

neuvedl, zda, v jakém rozsahu a čím konkrétně jej poškodila výpověď, kterou učinil

v řízení o žádosti o povolení trvalého pobytu, zda došlo k nepochopení nebo

nesprávnému zaprotokolování některého jeho vyjádření. Žalobce obsah svého

výslechu nijak skutkově nezpochybnil. Na základě uvedeného dospěl krajský soud

k závěru, že k porušení procesních práv žalobce ani z hlediska tohoto žalobního

tvrzení nedošlo.

Z již shora uvedené argumentace je seznatelné, že krajský soud neshledal

důvodným ani poslední žalobní bod, v němž žalobce brojil proti způsobu, jakým se

s identickými odvolacími námitkami vypořádala žalovaná v napadeném rozhodnutí.

Krajský soud má za to, že odvolací námitky byly žalovanou vypořádány věcně

správně, přezkoumatelně a dostatečně (str. 4 napadeného rozhodnutí) a její závěry

plně aprobuje. Žalobce v podané žalobě argumentaci žalované žádným nosným

způsobem nerozporoval, pouze zopakoval své odvolací námitky. Soud proto nemá,

co by k věci více dodal.

Jelikož krajský soud neshledal žádný z žalobních bodů důvodným, žalobu

v souladu s ust. jako nedůvodnou zamítl.

Ve věci bylo rozhodnuto bez jednání v souladu s ust.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. , když

procesně úspěšné žalované s tímto řízením podle obsahu soudního spisu nevznikly

žádné náklady nad rámec její běžné úřední činnosti.

Po uč ení : Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou

týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu

v Brně.

V Ostravě dne 16. června 2017

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu