Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 A 174/2013 - 45

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery

Horčicové a soudců Mgr. Kamila Tojnera a Mgr. Jiřího Lifky v právní věci žalobce: MPM –

QUALITY v.o.s., sídlem Příborská 1473, Frýdek-Místek, zast. JUDr. Milanem Kyjovským,

advokátem, sídlem Poštovská 8, Brno, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, sídlem

Budějovická 7, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 6. 2013, č. j. 20532-

2/2013-900000-304.3,

t a k t o :

I . Usnesení Celního úřadu pro hlavní město Prahu ze dne 11. 3. 2013, č. j. 46145/2013-

510000-12, a rozhodnutí Generálního ředitelství cel ze dne 14. 6. 2013, č. j. 20532-

2/2013-900000-304.3, j s o u n i c o t n á .

II. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto

rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 11.228,- Kč k rukám JUDr. Milana

Kyjovského, advokáta.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo

zamítnuto jeho odvolání proti usnesení Celního úřadu pro hlavní město Prahu (dále

jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 11.3.2013, č. j. 46145/2013-510000-12. Tímto

usnesením bylo rozhodnuto, že žalobce není účastníkem řízení ve věci 17 kusů hodinek

zadržených dne 15.3.2012 v rámci kontroly provedené celní správou u společnosti ELTON

hodinářská, a. s.

Žalobce uvádí, že k uvedené kontrole došlo na základě jeho podnětu, jímž upozornil,

že v prodejně společnosti ELTON hodinářská, a.s. dochází k porušování jeho ochranné

známky „PRIM“. Žalobce má za to, že byl účastníkem shora uvedeného řízení dle ustanovení

, neboť rozhodnutím v něm vydaným může být přímo dotčen

pokračování

na svých právech a povinnostech. Za účastníka měl být žalobce považován až do okamžiku,

kdy nabylo právní moci rozhodnutí o tom, že účastníkem není; do té doby mu tedy měly být

zasílány y ze spisu a mělo mu být umožněno k věci se vyjádřit. Dotčení svých práv

v řízení vedeném proti společnosti ELTON hodinářská, a.s. žalobce spatřuje ve skutečnosti,

že se řízení týkalo porušení jeho ochranné známky. Tuto skutečnost však žalovaný ve svém

postupu nezohlednil; dle názoru žalobce též nebyly provedeny všechny důkazy a řízení bylo

zatíženo procesními pochybeními.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že se s žalobními námitkami neztotožňuje. Má

za to, že žalobce účastníkem řízení nebyl, což podrobně rozvedl v odůvodnění svého

rozhodnutí, kde odkázal na relevantní správně právní judikaturu. Většina odvolacích námitek

žalobce nesměřovala proti obsahu usnesení správního orgánu I. stupně, jímž bylo rozhodnuto

o tom, že žalobce není účastníkem řízení, ale proti postupu ve věci samé. Žalovaný ve svém

rozhodnutí upozornil, že námitky týkající se obsahu řízení proti společnosti ELTON

hodinářská, a.s. se míjely s předmětem řízení o odvolání, a tedy nemohly být věcně

vypořádány. Pokud žalobce tvrdí, že s ním mělo být jednáno jako s účastníkem až do nabytí

právní moci usnesení o tom, že není účastníkem, poukazuje žalovaný na skutečnost, že

žalobci byla v červenci roku 2012 zaslána část správního spisu, kterou požadoval. Fakticky

tedy ke zkrácení jeho práv nemohlo dojít. O tom, že žalobce účastníkem řízení není, bylo

rozhodnuto až po jeho skončení, a tedy žalobce v průběhu řízení nemohl být nijak dotčen.

Ze správního spisu soud zjistil následující, pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti.

Protokolem o kontrole ze dne 15.3.2012, č.j. 8202-4/2011-176100-033, zadržel

správní orgán I. stupně společnosti ELTON hodinářská, a.s. podle ustanovení § 29a odst. 1

, o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží

porušujícího některá práva duševního vlastnictví (dále jen „ “) 17 kusů

hodinek, u nichž bylo dáno podezření, že porušují ochrannou známku vlastněnou žalobcem.

Rozhodnutím ze dne 16.3.2012, č. j. 8202-6/2012-176100-033, správní orgán I. stupně uložil

společnosti ELTON hodinářská, a.s. povinnost se zadrženým zbožím nijak nenakládat.

Autoremedurou však správní orgán I. stupně toto rozhodnutí zrušil rozhodnutím ze dne

17.4.2012 , č. j. 8202-11/2012-176100-021. Současně bylo rozhodnutím správního orgánu

I. stupně ze dne 17.4.2012, č. j. 8202-10/2012-176100-021, zrušeno zadržení výše uvedeného

zboží.

Dne 27.7.2012 žalobce podal odvolání proti autoremedurnímu rozhodnutí ze dne

17.4.2 012, č. j. 8202-11/2012-176100-021, jímž byly zrušeny zákazy týkající se zadrženého

zboží. Správní orgán odvolání předložil nadřízenému orgánu, Generálnímu ředitelství cel,

které rozhodnutím ze dne 21.6.2013, č.j. , odvolání žalobce

zamítlo pro nepřípustnost. Dále správní orgán I. st. dne 11.3.2013 vydal usnesení č. j.

46145/2013-510000-12, jímž rozhodl, že žalobce není účastníkem řízení o zboží zadrženém

dne 15.3.2012 společnosti ELTON hodinářská, a.s. Své rozhodnutí opřel o závěr, že řízení o

zadrženém zboží, jež nepatřilo žalobci, se nikterak dotýká jeho práv a povinností, a tedy není

účastníkem ve smyslu .

Odvolání žalobce proti tomuto usnesení bylo zamítnuto napadeným rozhodnutím

žalovaného ze dne 14.6.2013, č. j. 20532-2/2013-900000-304.3, přičemž bylo změněno návětí

výroku prvostupňového usnesení, avšak po obsahové stránce bylo usnesení potvrzeno. Též

žalovaný dospěl k závěru, že žalobcova práva nebyla v řízení nikterak dotčena, a proto jej

nebylo možné považovat za účastníka řízení, a to ani dle . Přitom

pokračování

žalovaný odkázal na relevantní judikaturu Nejvyššího správního soudu týkající se řešené otázky.

Městský soud v Praze napadené rozhodnutí v souladu s přezkoumal

v rozsahu žalobních bodů, přičemž podle vycházel ze skutkového

a právního stavu, který zde byl v době rozhodování správního orgánu. Soud ve věci rozhodl

bez nařízení ústního jednání podle ustanovení , neboť vyslovil, že napadené

rozhodnutí žalovaného je nicotné.

Zásada dispoziční, která řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ovládá,

je dle ustanovení prolomena v případě, že je napadené rozhodnutí nicotné.

Tehdy soud i bez návrhu vysloví nicotnost rozsudkem. Právě o takovou situaci se jedná v nyní

projednávané věci.

Usnesení správního orgánu I. stupně o tom, že žalobce není účastníkem řízení, bylo

vydáno dle ustanovení věty druhé a třetí , kde se uvádí následující:

„O tom, zda osoba je či není účastníkem, vydá správní orgán usnesení, jež se oznamuje pouze

tomu, o jehož účasti v řízení bylo rozhodováno, a ostatní účastníci se o něm vyrozumí. Postup

podle předchozí věty nebrání dalšímu projednávání a rozhodnutí věci.“ Správní orgán

I. stupně však o tom, že žalobce není účastníkem řízení, rozhodl až po jeho skončení.

Předmětem původního řízení bylo zboží, které bylo při kontrole dne 15. 3. 2012 zadrženo

společnosti ELTON hodinářská, a.s. Zadržení tohoto zboží však bylo zrušeno rozhodnutím ze

dne 17. 4. 2012, čímž řízení o zadrženém zboží v souladu s

Sb., skončilo.

Soud se proto musel nejprve zabývat otázkou, zda byl správní orgán I. stupně

oprávněn rozhodnout o tom, že žalobce není účastníkem již skončeného správního řízení.

Ustálená judikatura správních soudů na tuto otázku poskytuje jednoznačně negativní

odpověď. Smysl a účel výše citovaného ustanovení byl podrobně

popsán v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2015, č. j. -147,

č. 3288/2015 Sb. NSS. Zde Nejvyšší správní soud vyložil, že jakmile je v prvostupňovém

řízení vydáno rozhodnutí ve věci samé, byť nepravomocné, bylo toto řízení skončeno. Pokud

správní orgán poté zjistí, že opomenul některého z účastníků skončeného řízení, nemůže již

tuto vadu zhojit usnesením, že tento subjekt je účastníkem. Účelem usnesení o účastenství

podle je rozhodnout o sporném účastníkovi ještě předtím, než je

řízení skončeno. Po vydání rozhodnutí ve věci se již může opomenutý účastník domáhat

svých práv jinými způsoby, zejména pak podáním odvolání proti takovému rozhodnutí;

v rámci řízení o odvolání je pak primárně řešena otázka účastenství žalobce v řízení

(srov. zejm. body 27-33 citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu).

Je tedy zřejmé, že usnesení správního orgánu I. stupně o tom, že žalobce není

účastníkem řízení, je nicotné, neboť v době jeho vydání zcela chyběla základní podmínka

pro vydání takového usnesení, jelikož řízení před správním orgánem I.st. již neprobíhalo.

Správní orgány tak rozhodly o procesním postavení žalobce a s tím souvisejících právech a

povinnostech, jejichž uplatnění právní řád a priori vylučuje.

Nicotnost rozhodnutí je upravena v ustanovení ; jedná

se o absolutní nedostatek věcné příslušnosti správního orgánu, který rozhodnutí vydal, a dále

takové vady rozhodnutí, které jej činí zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky

neuskutečnitelným, anebo jiné vady, pro něž vydaný akt nelze vůbec považovat za rozhodnutí

správního orgánu. V nyní projednávané věci má soud za to, že je namístě zkoumat, zda vada,

pokračování 4 10A 174/2013

kterou trpí prvostupňové rozhodnutí, a v důsledku toho i rozhodnutí odvolací, není natolik

závažná, že způsobuje nicotnost.

V obecné rovině se k otázce nicotnosti správního rozhodnutí vyjádřil rozšířený senát

Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 13.5.2008, č. j. -74

(č. 1629/2008 Sb. NSS), následovně: „Nicotnost (někdy též označována jako nulita, paakt,

absolutní zmatečnost, pseudorozhodnutí, non negotium, zdánlivý akt, pa-akt, právní nullum,

neexistence, naprostá (absolutní) neplatnost, či dokonce procesní potrat) představuje

specifickou kategorii vad správních rozhodnutí. Tyto vady jsou však vzhledem ke své povaze

vadami nejzávažnějšími, nejtěžšími a rovněž i nezhojitelnými. Rozhodnutí, které jimi trpí je

rozhodnutím nicotným. Nicotné rozhodnutí však není „běžným“ rozhodnutím nezákonným,

nýbrž „rozhodnutím“, které pro jeho vady vůbec nelze za veřejněmocenské rozhodnutí

správního orgánu považovat, a které není s to vyvolat veřejnoprávní účinky. Zatímco

v případě „běžných“ vad správních rozhodnutí se na tato, s ohledem na uplatnění zásady

presumpce platnosti a správnosti správních aktů, hledí jako na rozhodnutí existující

a způsobilá vyvolávat příslušné právní důsledky a působit tak na sféru práv a povinností

jejich adresátů, v případě nicotných správních rozhodnutí se ani tato zásada neuplatní.

Z povahy vad způsobujících nicotnost pak plynou i příslušné právní následky. S nejtěžšími

vadami jsou tak nutně spojeny i ty nejtěžší následky. Proto není nikdo povinen nicotné správní

rozhodnutí respektovat a řídit se jím. Hledí se na něj, jako by vůbec neexistovalo, pročež tedy

jde o nezhojitelné právní nic. Nicotnost nelze zhojit ani uplynutím času.“

Soud má za to, že postup správních orgánu se zcela míjí s možnostmi danými

ustanovením věty druhé a třetí . Jestliže žalobce z povahy věci

nemůže být procesním subjektem v řízení před správním orgánem I. stupně, které v dané

chvíli vůbec neprobíhá a ani probíhat nemůže a již z tohoto důvodu nemůže práva účastníka

nijak uplatňovat, jde v případě rozhodnutí o účastenství o procesní vadu natolik závažnou, že

způsobuje nicotnost rozhodnutí správního orgánu I. stupně.

Výše uvedené závěry, jež se primárně týkají prvostupňového rozhodnutí, dopadají též

na rozhodnutí žalovaného, kterým bylo nicotné usnesení správního orgánu I. stupně

potvrzeno. Jak vyplývá z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12.

3. 2013, č. j. -65 (č. 2837/2013 Sb. NSS), je-li podáno odvolání proti

nicotnému správnímu rozhodnutí, má odvolací orgán za úkol takové rozhodnutí zrušit

a vyslovit ve výroku svého rozhodnutí, že tak činí z důvodu nicotnosti. Pokud ovšem odvolací

rozhodnutí aprobuje nicotné rozhodnutí nižšího stupně, samo se toto odvolací rozhodnutí

stává nicotným, neboť z materiálního hlediska tvoří s prvostupňovým rozhodnutím jeden

celek (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 2. 2016, č. j. -57, č.

3379/2016 Sb. NSS, bod 40, a judikatura tam citovaná).

Protože soud prohlásil v souladu s § 76 odst. 2 s. ř. s napadené usnesení správního

orgánu I. stupně je nicotným, vyslovil podle per analogiam nicotnost i ve

vztahu k rozhodnutí odvolacího orgánu. Žalobními námitkami směřujícími proti důvodům

nicotného rozhodnutí se již soud v tomto řízení zabývat nemohl. Jak ovšem vyplývá z výše

uvedeného, žalobce měl možnost podat proti rozhodnutí, jímž se původní řízení skončilo,

odvolání jako opomenutý účastník. Této možnosti též využil, jeho odvolání bylo žalovaným

zamítnuto a o žalobě proti tomuto rozhodnutí nyní probíhá řízení před Městským soudem

v Praze sp. zn. . Právě v tomto řízení je soud oprávněn posoudit věcné námitky

žalobce, na základě nichž má za to, že měl být účastníkem řízení.

[OBRÁZEK]pokračování

Výrok o nákladech řízení vychází ze skutečnosti, že žalobce byl v řízení plně úspěšný,

a tak mu oproti žalovanému náleží náhrada nákladů řízení ( ). Žalobce

předně uhradil soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč. Další žalobcovy náklady tvoří odměna

advokáta za dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky Ministerstva

spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování

právních služeb (advokátní tarif), tedy převzetí právního zastoupení ve věci a podání návrhu

ve věci samé. Podle § 7 bodu 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu činí výše

odměny za jeden úkon právní služby 3.100,-Kč (2 x 3.100 = 6.200). Náhrada hotových výdajů

pak dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu tvoří 300 Kč za každý úkon (2 x 300 = 600). Odměna

advokáta tak činí 6.800,- Kč a DPH ve výši 21 %, celkem tedy 8.228,- Kč. Spolu zaplaceným

soudním poplatkem tedy žalobcovy náklady činily 11.228,- Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne

jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních

u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační

stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým

označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení

rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je

posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty

k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v

a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí,

proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá,

a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem;

to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná

nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních

zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní

symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu

lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 25. ledna 2017

JUDr. Ing. Viera Horčicová, v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Lucie Horáková