Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
2 Ad 15/2016 - 33.pdf
PDF · 0 B
No categories available
2 Ad 15/2016 - 33
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobce M.H., bytem P., tř. P., zastoupeného Mgr. Pavlem Jakimem, advokátem v Písku, Velké náměstí 119, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 1. 2016 č.j. X, t a k t o :
Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště České Budějovice ze dne 28. 1. 2016 č.j. X se z r u š u j e pro vady řízení a věc se v r a c í žalované k dalšímu řízení.
Žalovaná je p o v i n n a nahradit žalobci náklady řízení ve výši 4.908,-- Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobce Mgr. Pavla Jakima.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se žalobou doručenou dne 22. 3. 2016 Krajskému soudu v Českých Budějovicích domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalované, kterým byly zamítnuty jeho námitky a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 16. 10. 2015, jímž byl žalobci odňat invalidní důchod s odůvodněním, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho zdravotní schopnost poklesla pouze o 25 %.
Žalobce v žalobě uvedl zdravotní obtíže, kterými trpí. Rovněž poukázal na předchozí posudky vypracované MUDr. P.E. v roce 2012, kdy lékař dospěl k závěru, že jeho pracovní schopnost poklesla o 35 % s tím, že jeho zdravotní stav byl tehdy hodnocen jako ustálený bez předpokladu zlepšení. Rovněž při dalším psychologickém vyšetření dne 25. 3. 2015 dospěla lékařka MUDr. J.Š. k závěru, že nedošlo u žalobce ke zlepšení zdravotního stavu. Žalobce rovněž poukázal na to, že dne 31. 8. 2015 byl hospitalizován, přičemž u něho proběhl parciální záchvat komplexní u pacienta v psychické zátěži s léčenou kryptogenní epilepsií se záchvaty CPS. Žalobce má za to, že u něho nedošlo ke zlepšení zdravotního stavu, proto nadále splňuje předpoklady pro dávku ve formě invalidního důchodu.
V daném případě soud doplnil řízení posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise v posudku ze dne 26. 5. 2016 zaznamenala subjektivní potíže udávané žalobcem. Popsala výsledky odborných lékařských vyšetření a stanovila klinickou diagnózu, podle které se u žalobce jedná zejména o epilepsii kryptogenní s dialeptickými záchvaty a o oboustrannou pokročilou omartrózu, poúrazovou luxaci levého ramene, odlomení hrany glenoideální jamky.
Posudková komise po prostudování podkladové dokumentace a na základě vlastního zjištění při jednání dospěla k závěru, že jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje fyzické schopnosti žalobce a má vliv na pokles jeho pracovní schopnosti. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je epilepsie.
Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti u epileptických syndromů se zhodnocuje závažnost epilepsie (druh epilepsie, závažnost záchvatu, frekvence záchvatů, kompenzovatelnost léčbou včetně saturace antiepileptiky), funkční stav v období mezi záchvaty, neuropsychický deficit a případně i nežádoucí vedlejší účinky léčby. S ohledem na doloženou dekompenzaci stavu po oduznání invalidity komise hodnotí posuzovaného identickým posudkovým kritériem, kterým byl hodnocen lékařem lékařské posudkové služby ČSSZ – jde o zdravotní postižení uvedené v kapitole VI, položka 4b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Závažnost záchvatů, frekvence záchvatů i kompenzovatelnost léčbou by vedla k volbě dolní hranice taxace míry poklesu pracovní schopnosti. Psychický deficit zdůvodňuje již volbu středu taxace. S ohledem na komorbidity (postižení pohybového aparátu) i s ohledem na pracovní kvalifikaci je plně indikována volba již horní hranice taxačního rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti, tj. 40 %. Komorbidity zejména pak postižení ramenních kloubů posuzovaného limituje v pracovním zařazení, to s ohledem na jeho původní profesi. Komise přihlíží i ke skutečnosti již delší dobu trvající pracovní inaktivity žalobce a jeho věku - žalobce nepracuje od roku 2011, je mu 60 let, jeho schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, jeho schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti a jeho schopnost rekvalifikace jednoznačně podporují volbu horní hranice taxace. Na straně druhé kvalifikační potenciál ani komorbidity již nezdůvodňují případné navyšování míry poklesu pracovní schopnosti.
K datu napadených rozhodnutí z důvodu zjištěného dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u žalobce poklesla pracovní schopnost více než o 35 %. Zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídal prvnímu stupni invalidity.
Na základě takto provedeného vyhodnocení dospěla posudková komise MPSV k závěru, že posudkový závěr z posudkových jednání ze dne 11. 8. 2015 a ze dne 19. 1. 2015 ve smyslu neuznání žádného stupně invalidity nelze potvrdit. Námitkám žalobce uvedeným v žalobě je vyhověno.
Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. , v platném znění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odstavce 2, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. Podle odstavce 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4, při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní činnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace na jiný druh výdělečné činnost než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost ze zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může přitom být podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na celé zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, kterému spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňuje vykonávat výdělečnou činností bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.
Rozhodnutí o určení výše invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.
Soud při rozhodování vycházel z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborného neurologa a psychiatra. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, vzala zřetel, jak subjektivním důvodům udávaných žalobcem, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů. Posudková komise dospěla na základě vyhodnocení lékařských zpráv k závěru, že posudkový závěr z posudkových jednání ohledně neuznání žádného stupně invalidity je nesprávný. Žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní dle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, přičemž u žalobce se jednalo o invaliditu prvního stupně, jestliže u něho pokles pracovní schopnosti představuje z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu celkem nejméně 40 %.
Posudkem posudkové komise bylo prokázáno, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobce představuje 40 %, pak se u žalobce jedná o invaliditu prvního stupně a náleží jí invalidní důchod odpovídající tomuto stupni invalidity. K datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, přičemž se u žalobce jednalo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění.
Soud proto uzavřel, že zcela nesprávně byl žalobci odňat invalidní důchod, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu představuje u žalobce pokles pracovní schopnosti 40 %. Žalobce je tedy nadále invalidní v prvním stupni. Napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s § 39 odst. 1 , 2 zákona o důchodovém pojištění a soud proto podle § 78 odst. 1 s.ř.s. rozhodnutí zrušil pro vady řízení a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalobce byl v řízení úspěšný, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují 3 úkony právní pomoci po 1.000 Kč (§ 9 odst. 2 , § 7 bod 3 advokátního tarifu), 3x režijní paušál po 300 Kč, cestovné ve výši 608 Kč z Písku do Českých Budějovic a zpět a náhradu za promeškaný čas advokáta 400 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu). Celkem náklady řízení činí 4.908 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Krajský soud v Českých Budějovicích
dne 20. června 2016
samosoudkyně:
Mgr. Helena N u t i l o v á v.r.
Za správnost vyhotovení:
Zdeňka Soukupová