Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Ad 53/2015 - 26

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce R. K., zastoupeného Mgr. Petrem Miketou, advokátem se sídlem Jaklovecká 1249/18, Ostrava-Slezská Ostrava, proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, k žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 20.5.2015 č.j. MPSV-UM/12703/15/4S-MSK a č.j. MPSV-UM/12817/15/4S-MSK o nároku na dávky pomoci v hmotné nouzi

t a k t o:

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žádnému z účastníků s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.

III. Odměna advokáta Mgr. Petra Mikety se určuje částkou 1.573,- Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Česká republika n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

I.

[1] Žalobci nebyly přiznány dávky pomoci v hmotné nouzi, a to příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, z důvodu nedoložení potřebných dokladů.

[2] V zákonné lhůtě podal žalobce u zdejšího soudu žalobu proti oběma v záhlaví označeným rozhodnutím žalovaného správního orgánu, ve které uvedl, že správní orgán již dříve nutil jeho manželku k informacím o synovi, na což neměl nárok, a bylo to nezákonné. Manželka tak pod hrozbou údaje dodala. Syn sice vydělá kolem 9.000,- Kč, avšak splácí kolem 5.000,- Kč, přesto žalovaný započítal neexistující výši příjmu, a tak mají méně, než činí životní minimum. Tím, že příjem syna žalovaný správní orgán započetl, tak jej odkázal na příjem 2.830,- Kč. Dále vytkl správnímu orgánu, že požadoval přehled plateb za elektřinu přesto, že tímto přehledem se nic nedokazuje, toto je zjistitelné ze SIPA. Nesouhlasil s názorem správního orgánu, že do nákladů za bydlení nelze započítat výši hypotéky, která činí 8.000,- Kč. V důsledku postupu správního orgánu dochází k narůstání dluhu na splátkách hypotéky. Navrhl zrušit napadená rozhodnutí.

[3] Soud vyhověl žádosti o ustanovení advokáta usnesením zdejšího soudu ze dne 10.8.2015 č.j. -19, před vyloučením věci k samostatnému projednání (usnesení ze dne 7.9.2015 č.j. -24).

[4] Žalovaný k žalobě dne 21.10.2015 zpochybnil důvodnost žaloby, podrobně se k žalobě vyjádřil, přičemž vyjádření koresponduje s o odůvodněním napadených rozhodnutí. Navrhl žalobu zamítnout.

[5] Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez ústního jednání.

II.

[6] Napadeným rozhodnutím ze dne 20.5.2015 č.j. MPSV-UM/1270315/4S-MSK žalovaný podle ust. odvolání zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Ostravě ze dne 23.3.2015, č.j. 9378/2015/ODR, kterým byla dle ust. , a , o pomoci v hmotné nouzi, nepřiznána dávka příspěvek na živobytí, potvrdil. V odůvodnění žalovaný zdůraznil, že žádost o dávku příspěvek na živobytí byla podána dne 26.11.2014. Do žádosti uvedl jako společně posuzované osoby manželku I. K. a syna J. Z úřední činnosti bylo zjištěno, že odvolatel je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce a je invalidní v I. stupni, kdy pobírá invalidní důchod ve výši 8.282,- Kč. Má zvýšené náklady na dietní stravování. Manželka odvolatele je v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce s nárokem na podporu v nezaměstnanosti. Rodina bydlí v rodinném domě, ve kterém mají trvalé bydliště i syn R. K. a dcera J. K. Z tohoto důvodu byla odvolateli zaslána výzva, kterou odvolatel převzal dne 23.12.2014. Prvoinstanční správní orgán ve výzvě uvedl, že z centrální databáze bylo zjištěno, že syn R. a dcera J. mají stále trvalé bydliště na adrese V. 185, Odry a v žádosti o příspěvek na živobytí nejsou uvedeni. Vzhledem k tomu je nutné doplnit do žádosti chybějící údaje. Pokud syn a dcera žijí ve společné domácnosti, je nutno doložit pracovní smlouvu, doklad o výši měsíčních příjmů nebo potvrzení o registraci v evidenci uchazečů o zaměstnání s rozhodnutím o přiznání nebo nepřiznání podpory v nezaměstnanosti a vyplněné prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech. V případě, že syn a dcera nežijí ve společné domácnosti, je nutné doložit doklad prokazující tuto skutečnost. Dále prvoinstanční správní orgán požadoval doložit rozpis záloh elektrické energie na rok 2014/2015 a doklady o výši nákladů za služby spojené s užíváním bytu. Požadované skutečnosti byl odvolatel povinen doložit do 8 dnů ode dne oznámení výzvy. Ve výzvě byl upozorněn, že v souladu s ust. zákona o pomoci v hmotné nouzi, pokud nesplní povinnost, kterou úřad stanovuje ve výzvě, může být žádost o dávku zamítnuta. Na výzvu odvolatel nereagoval a požadované skutečnosti ve stanovené lhůtě neosvědčil. Povinností žadatele o dávku pomoci v hmotné nouzi je uvést všechny osoby společně užívající byt či dům. Prvoinstanční správní orgán z úřední činnosti zjistil, že jsou k trvalému pobytu v domě odvolatele přihlášeny jeho další dvě děti R. a J.K. Pro správné posouzení nároku na dávku a její výši je nutno stanovit okruh společně posuzovaných osob. Dle ust. zákona o životním a existenčním minimu se společně posuzují rodiče a zletilé děti, pokud tyto děti společně s rodiči užívají byt a nejsou společně posuzovány s jinými osobami. Pokud tedy syn R.a dcera J. společně s odvolatelem bydlí v jedné domácnosti a nejsou společně posuzováni s jinými osobami, tvoří společně s odvolatelem, jeho manželkou a synem J. okruh společně posuzovaných osob. Při posuzování nároku na dávku pomoci v hmotné nouzi se posuzují příjmy a sociální a majetkové poměry dalších společně posuzovaných osob. Z uvedeného důvodu je prvoinstanční správní orgán oprávněn zjišťovat, které osoby společně užívají dům odvolatele a požadovat doklady týkající se těchto osob. Odvolatel při podání žádosti o dávku doložil, jak sám uvádí, inkasní lístek a daňový doklad o úhradě propanbutanové láhve ve výši 700,- Kč. Z uvedených dokladů však není zřejmé, v jaké výši má odvolatel stanoveny náklady na elektrickou energii. Ve zmiňovaném inkasním lístku jsou uvedeny pouze platby za rozhlas a televizi.

[7] Rozhodnutím ze dne 20.5.2015 č.j. MPSV-UM/12817/15/4S-MSK žalovaný podle ust. odvolání zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Ostravě ze dne 23.3.2015, č.j. 9384/2015/ODR, kterým byla dle ust. , a , o pomoci v hmotné nouzi, nepřiznána dávka doplatek na bydlení, potvrdil. V odůvodnění žalovaný uvedl, že do žádosti žadatel uvedl jako společně posuzované osoby manželku I. K. a syna J. Z úřední činnosti bylo zjištěno, že odvolatel je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce a je invalidní v I. stupni, kdy pobírá invalidní důchod ve výši 8.282,- Kč. Má zvýšené náklady na dietní stravování. Manželka odvolatele je v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce s nárokem na podporu v nezaměstnanosti. Rodina bydlí v rodinném domě, ve kterém mají trvalé bydliště i syn R. K. a dcera J. K. Z tohoto důvodu byla odvolateli zaslána výzva, kterou odvolatel převzal dne 23.12.2014. Prvoinstanční správní orgán ve výzvě uvedl, že z centrální databáze bylo zjištěno, že syn R. a dcera J. mají stále trvalé bydliště na adrese V. 182, O. a v žádosti o doplatek na bydlení nejsou uvedeni. Vzhledem k tomu je nutné doplnit do žádosti chybějící údaje. Pokud syn a dcera žijí ve společné domácnosti, je nutno doložit pracovní smlouvu, doklad o výši měsíčních příjmů nebo potvrzení o registraci v evidenci uchazečů o zaměstnání s rozhodnutím o přiznání nebo nepřiznání podpory v nezaměstnanosti a vyplněné prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech. V případě, že syn a dcera nežijí ve společné domácnosti, je nutné doložit doklad prokazující tuto skutečnost. Dále prvoinstanční správní orgán požadoval doložit rozpis záloh elektrické energie na rok 2014/2015 a doklady o výši nákladů za služby společné s užíváním bytu. Požadované skutečnosti byl odvolatel povinen doložit do 8 dnů ode dne oznámení výzvy. Ve výzvě byl upozorněn, že v souladu s ust. zákona o pomoci v hmotné nouzi, pokud nesplní povinnost, kterou úřad stanovuje ve výzvě, může být žádost o dávku zamítnuta. Na výzvu odvolatel nereagoval a požadované skutečnosti ve stanovené lhůtě neosvědčil. Povinností žadatele o dávku pomoci v hmotné nouzi je uvést všechny osoby společně užívající byt či dům. Prvoinstanční správní orgán z úřední činnosti zjistil, že jsou k trvalému pobytu v domě odvolatele přihlášeny jeho další dvě děti R. a J. K. Pro správné posouzení nároku na dávku a její výši je nutno stanovit okruh společně posuzovaných osob. Dle ust. zákona o životním a existenčním minimu se společně posuzují rodiče a zletilé děti, pokud tyto děti společně s rodiči užívají byt a nejsou společně posuzovány s jinými osobami. Pokud tedy syn R. a dcera J. společně s odvolatelem bydlí v jedné domácnosti a nejsou společně posuzováni s jinými osobami, tvoří společně s odvolatelem, jeho manželkou a synem J. okruh společně posuzovaných osob. Při posuzování nároku na dávku pomoci v hmotné nouzi se posuzují příjmy a sociální a majetkové poměry osoby, která žádá o dávku, společně s příjmy a sociálními a majetkovými poměry dalších společně posuzovaných osob. Z uvedeného důvodu je prvoinstanční správní orgán oprávněn zjišťovat, které osoby společně užívají dům odvolatele a požadovat doklady týkající se těchto osob. Odvolatel při podání žádosti o dávku doložil, jak sám uvádí, inkasní lístek a daňový doklad o úhradě propanbutanové láhve ve výši 700,- Kč. Z uvedených dokladů však není zřejmé, v jaké výši má odvolatel stanoveny náklady na elektrickou energii. Ve zmiňovaném inkasním lístku jsou uvedeny pouze platby za rozhlas a televizi. Dle zákona o pomoci v hmotné nouzi je k žádosti o doplatek na bydlení nutno doložit mimo jiné rovněž doklad o výši úhrady za dodávku elektrické energie. Výše záloh za elektrickou energii jsou stanoveny při podpisu smlouvy o dodávce elektrické energie, případně při vyúčtování elektrické energie je součástí vyúčtování také rozpis plateb na další období.

III.

[8] Ve věci dávky v hmotné nouzi příspěvku na živobytí z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že správní řízení bylo zahájeno žádostí o příspěvek na živobytí ze dne 26.11.2014. V žádosti žalobce do části „ostatní společně posuzované osoby“ uvedl manželku I., syna J. Dále předložil fotokopii platby za poplatky ČT a ČRO za říjen 2014 v celkové výši 180,- Kč a fotokopii paragonu na LPG ze dne 25.11.2014 ve výši 700,- Kč. Na třech tiskopisech prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech ze dne 26.11.2014 žalobce uvedl, že nemovitost sloužící k bydlení má hodnotu 1.100.000,- Kč a zahrada je o výměru 800 m², totéž uvedl ve vztahu k manželce. Na tiskopisech doklad o výši měsíčních příjmů za měsíc srpen až říjen 2014 ke své osobě uvedl, že měsíční příjem činí 8.282,- Kč, manželčin příjem v srpnu činil 4.988,- Kč, v září 2014 činil rovněž 4.988,- Kč a v říjnu 2014 4.489,- Kč, syn J., ročník 2004, je bez příjmu. Ve správním spise je založena výzva správního orgánu ze dne 8.12.2014, zaslaná žalobci, o obsahu, aby k žádosti o příspěvek na živobytí, podané dne 26.11.2014, doložil a doplnil údaje ve vztahu k synu R., který má totéž trvalé bydliště s žadatelem za účelem posouzení okruhu společně posuzovaných osob, a totéž ve vztahu k dceři J., dále nechť doloží rozpis záloh elektřiny 2014/2015 a doklady o výši nákladů za služby spojené s užíváním bytu, to vše do 8 dnů ode dne oznámení výzvy. Výzva byla doručena žalobci dne 23.12.2014. Dne 3.2.2015 byla žalobci doručeno vyrozuměni o možnosti se vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Dne 23.3.2015 správní orgán I. stupně rozhodl nepřiznat příspěvek na živobytí z důvodu nedoložení dokladů potřebných k vyhodnocení dávky příspěvku na živobytí. Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně žalobce podal u Úřadu práce ČR dne 1.4.2015 odvolání, ve kterém uvedl, že nemůže doložit rozpis plateb za elektřinu, neboť tento nemá k dispozici a správní orgán není oprávněn se domáhat údajů o jeho dětech.

[9] Ve věci dávky doplatku na bydlení z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že správní řízení bylo zahájeno žádostí podanou na úřadu dne 26.11.2014. V žádosti žalobce do části „ostatní společně posuzované osoby“ uvedl manželku I. a syna J. Ve správním spise je založena výzva ze dne 8.12.2014 zaslaná žalobci o obsahu, aby k žádosti o doplatek na bydlení podané dne 26.11.2014 doložil a doplnil údaje ve vztahu k synu R., který má totéž trvalé bydliště s žadatelem za účelem posouzení okruhu společně posuzovaných osob, totéž ve vztahu k dceři J., dále nechť doloží rozpis záloh elektřiny 2014/2015 a doklady o výši nákladů za služby spojené s užíváním bytu, to vše do 8 dnů ode dne oznámení výzvy. Výzva byla doručena žalobci dne 23.12.2014. Dne 3.2.2015 bylo žalobci doručeno vyrozumění o možnosti se vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Dne 23.3.2015 správní orgán I. stupně rozhodl nepřiznat doplatek na bydlení z důvodu nedoložení dokladů potřebných k vyhodnocení nároku na předmětnou dávku. Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně žalobce podal u Úřadu práce ČR dne 10.4.2015 odvolání, ve kterém uvedl, že nemůže doložit rozpis plateb za elektřinu, má k dispozici jen SIPO, které na úřad předložil a toto si pracovnice ÚP okopírovala. Pokud se týká údajů jeho dvou dalších dětí, z důvodu ochrany osobních dat není správní orgán toto požadovat.

IV.

[10] Po přezkoumání skutkového a právního stavu v rozsahu ustanovení , (dále jen ), dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

[11] V ust. je dána povinnost žadateli o dávku pomoci v hmotné nouzi osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu a na výzvu se osobně dostavit k příslušnému orgánu pomoci v hmotné nouzi, nebrání-li tomu těžko překonatelné překážky, zejména zdravotní stav. Podle odst. 5 nesplní-li osoba uvedená v odst. 1 až 4 ve lhůtě stanovené příslušným orgánem povinnosti uvedené v odst. 1 až 4, může být po předchozím upozornění žádost o dávku zamítnuta, výplata dávky zastavena, nebo dávka odejmuta.

[12] Správní orgán na úseku rozhodujícím o dávkách v hmotné nouzi, v souzené věci konkrétně příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení, z centrální databáze zjistil, že na stejné adrese jako žalobce, jeho manželka a syn Jiří, jsou dále hlášeni k trvalému pobytu další dvě žalobcovy děti, a to syn R., nar. X a dcera J., nar.X, přičemž tyto dva jmenované žalobce v žádostech na předepsaném tiskopise neuvedl. Rovněž žalobce nedoložil doklady o platbách elektřiny. Správní orgán jej v obou správních řízení vyzval (doručeno dne 23.12.2014) k doplnění žádostí, přičemž ve výzvách přesně konkretizoval údaje k doplnění s odůvodněním svého požadavku a poučením o následcích nesplnění uložené povinnosti.

[13] Výchozí podmínkou pro nárok na dávky v hmotné nouzi je vždy stanovení okruhu společně posuzovaných osob. Pro nárok na příspěvek na živobytí okruh společně posuzovaných osob se stanoví podle zákona o životním a existenčním minimu, pokud zákon o pomoci v hmotné nouzi nestanoví jinak (viz ust. § 2 odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi). Společně se posuzují dle § 4 odst. 1 písm. c) bodu 2. zákona o životním a existenčním minimu rodiče a zletilé děti, pokud tyto děti společně s rodiči užívají byt a nejsou společně posuzovány s jinými osobami. Pro doplatek na bydlení je okruh společně posuzovaných osob shodný jako u příspěvku na bydlení poskytovaný podle zákona o státní sociální podpoře, ; podle za rodinu se považují všechny osoby, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu; podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se nevyžaduje.

[14] Jestliže si správní orgán z evidence, ke které má úřední přístup, zjistí, že žalobce pro posouzení nároku na dávky v hmotné nouzi neuvedl své dvě zletilé děti mající na téže adrese trvalý pobyt, byl povinen v tomto směru provést šetření a bylo žalobcovou povinností dle na výzvu ze dne 23.12.2014 reagovat. Žalobce byl v obou výzvách zcela srozumitelně a nepřehlédnutelně poučen o možnosti nepřiznání dávky, jestliže stanovenou povinnost nesplní.

[15] Soud nemůže než zdůraznit, že je povinností správního orgánu zjistit skutečný stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti ( ). Při zjišťování skutečného stavu věci v mezích vytýčených podmínek pro nárok na předmětnou dávku správní orgán nemůže rozhodnout jen na základě žadatelem předestřených informací bez jakéhokoliv vlastního ověření. Soud nespatřil v postupu správního orgánu, který žalobce vyzval k předložení podkladů ohledně dalších osob žijících na stejné adrese jako žalobce, a dokladů o všech výdajích spojených s bydlením, tedy i výdaje za elektřinu, překročení jeho oprávnění. Správní řízení je obecně ovládáno zásadou vyšetřovací a zásadou materiální pravdy. To znamená, že správní orgán musí být aktivní při zjišťování podmínek pro nárok na dávky v hmotné nouzi a nemůže pasivně vyjít jen z údajů předložených žalobcem, který z důvodu svého zájmu, ať již vědomě nebo nevědomě, všechny podstatné informace neuvede. Stejně tak však i žalobce nemůže být pasivní a očekávat aktivitu jen ze strany správního orgánu a musí aktivně plnit povinnosti dané zvláštními zákony, v souzené věci

[16] Soud přisvědčil správním orgánům, že žalobce k výzvě správního orgánu prvého stupně nedoložil v dané lhůtě doklady rozhodné pro posouzení nároku na obě předmětné dávky hmotné nouze, a proto v souladu s byly splněny podmínky pro zamítnutí žádosti.

[17] K námitce ohledně nezapočítání hypotéky do nákladů řízení soud uvádí, že tato nemá souvislost s napadenými rozhodnutími, neboť touto otázkou se žalovaný v napadených rozhodnutích vůbec nezabýval, jestliže předmětné dávky v hmotné nouzi nepřiznal z důvodu nedoložení požadovaných dokladů, a tudíž nerozhodl o nároku a výši dávek.

[18] Krajský soud hodnotil nejen napadená rozhodnutí, ale i zákonnost správního řízení, které předcházelo vydání napadených rozhodnutí, dle skutkového a právního stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí ( , , dále jen ) a v rozsahu žalobních bodů ( ) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žaloba byla zamítnuta dle ust.

V.

[19] O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle ustanovení a 2 , podle nichž má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce neměl v řízení úspěch a úspěšný žalovaný nemá právo na náhradu ze zákona.

[20] Advokátu Mgr. Petru Miketovi náleží odměna za jeden úkon právní služby v částce 1.000,- Kč dle , , vyhl. č. , v platném znění, (převzetí a příprava zastoupení), dále jeden režijní paušál 300,- Kč dle , 3 vyhl. č. ; celkem 1.300,- Kč. Krajskému soudu je z rozhodovací činnosti ve věcech žalobce, např. ve věci 20Ad 26/2015, známo, že ustanovený advokát je plátcem DPH, proto byla tato odměna zvýšena o 21 %, tedy o 273,- Kč. Celkem tedy náleží advokátovi částka ve výši 1.573,- Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 60 dnů od právní moci rozhodnutí.

[21] Výrok IV. tohoto rozsudku je odůvodněn ustanovením věta první za středníkem , dle kterého ustanovenému zástupci hotové výdaje a odměnu za zastupování platí stát.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ostravě dne 27. června 2016

JUDr. Jana Záviská

samosoudkyně