Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

50 A 4/2016 - 26

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana

Podhrázkého, PhD., a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Tomáše Kocourka, PhD., ve

věci navrhovatele Ing. L. Č., bytem x, proti odpůrci Magistrátu města Kladna, sídlem

náměstí Starosty Pavla 44, 272 52 Kladno, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy ze dne

30. 11. 2015, č. j. OŽP/3808/15-18/JM – stanovení záplavového území a vymezení aktivní

zóny Týneckého potoka, ř. km. 0,000 – 12,752,

t a k t o :

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého , soudní

řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) odeslaným dne 5. 5. 2016 se

navrhovatel domáhá zrušení opatření obecné povahy ze dne 30. 11. 2015, č. j. OŽP/3808/15-

18/JM – stanovení záplavového území a vymezení aktivní zóny Týneckého potoka,

ř. km. 0,000 – 12,752, (dále též „stanovení záplavového území“ či „napadené opatření obecné

povahy“) s odkazem na to, že je spoluvlastníkem rodinného domu č. p. x na pozemku

st. p. xv k. ú. a obci B. (dále jen „dotčená nemovitost“) a dotčená nemovitost byla napadeným

opatřením obecné povahy zahrnuta do záplavových území Q5, Q20 i Q100. Stanovením

záplavového území je podle navrhovatele dotčená nemovitost znehodnocena a navrhovatel

nesmí provádět jakoukoliv přestavbu nemovitosti s výjimkou oprav, ani nesmí zřídit (jím

plánované) oplocení.

Navrhovatel předně uvedl, že proti stanovení záplavového území brojil nejprve

podáním podnětu k provedení přezkumného řízení u Krajského úřadu Středočeského kraje

(dále jen „krajský úřad“), ten mu však dne 24. 4. 2016 sdělil, že důvody pro provedení

přezkumného řízení neshledal. Připomenul též, že v procesu přijetí stanovení záplavového

- 2 -

území uplatnil spolu s dalšími vlastníky nemovitostí připomínky, které však zpracovatel

nevzal v úvahu a setrval na vydání navrženého opatření obecné povahy beze změn.

Navrhovatel v první řadě namítá, že údaj v bodě 4.5 podkladů pro vyhlášení

záplavového území o tom, že „[n]a Týneckém potoce nejsou k dispozici zaznamenané údaje

o přirozených povodních“, který vychází z ustanovení ,

o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území (dále jen

„prováděcí vyhláška“), podle nějž podklady pro zpracování návrhu záplavového území musí

zahrnovat dostupné údaje o nejvyšší zaznamenané přirozené povodni, není pravdivý.

Zpracovatel měl možnost si vyžádat záznamy z obecních kronik, které by mu potvrdily, že

území vymezené jako aktivní zóna záplavového území (dále jen „AZZÚ“) nikdy nebylo

vodou zaplaveno. To potvrdila i obec B., která ve svých připomínkách uvedla, že minimálně

150 let nebyly v dané oblasti žádné záplavy. Navrhovatel zdůrazňuje, že oblast Týneckého

potoka nikdy povodní ani záplavou postižena nebyla a že zpracovatel pouze provedl modelaci

a výpočty s použitím příslušného programu, na základě nichž vymezil AZZÚ. Celé AZZÚ je

podle navrhovatele vymezeno pouze administrativně bez jakékoliv vazby na historické

skutečnosti.

Navrhovatel zpracovateli vytýká také to, že použil hodnoty dešťových srážek uvedené

ve statistických údajích Českého hydrometeorologického u (dále jen „ “) s tím, že

za jejich správnost ručí dodavatel dat, aniž by si jejich správnost ověřil sám a porovnal je

např. s údaji uváděnými na jeho internetových stránkách.

Navrhovatel také bez bližší konkretizace poukazoval na rozdílnost při vymezení

záplavových území spočívající v tom, že zatímco pro zástavbu Švermova v oblasti Týneckého

potoka byla učiněna výjimka a AZZÚ stanoveno nebylo, pro druhou obec (patrně myšlen B.)

taková výjimka udělena nebyla.

Odpůrce ve vyjádření poukázal na ustanovení ,

o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen

„vodní zákon“), které vylučuje aplikovatelnost ustanovení § 172 odst. 5 zákona

č. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “),

v důsledku čehož dotčení vlastníci nemohou v řízení předcházejícím vydání stanovení

záplavového území uplatňovat námitky. To je důvodem, proč námitky navrhovatele odpůrce

posoudil jako připomínky. K uplatněným žalobním bodům pak uvedl, že není jeho povinností

ověřovat, jaké podklady a od koho si opatřil zpracovatel návrhu záplavového území, neboť to

je v kompetenci zpracovatele a na jeho odpovědnosti, resp. za pravdivost prováděcí vyhláškou

požadovaných hydrologických údajů odpovídá . Odpůrce pouze kontroluje, zda

dokumentace obsahuje vše, co prováděcí vyhláška vyžaduje, a v tomto směru zkontroloval

všechny náležitosti podle § 5 prováděcí vyhlášky. Zpracovatel postupoval podle prováděcí

vyhláškou stanoveného výpočtu a odpovědnost za tyto výpočty a využití odpovídajících

zdrojů nese zpracovatel, odpůrce toto není povinen kontrolovat. Navíc to, že v oblasti

historicky povodeň nebyla, ještě neznamená, že tam v budoucnu nebude. V tomto odpůrce

citoval vyjádření zpracovatele podkladů, který konstatoval následující: „

1) Aktivní zóna záplavového území (dále jen AZZU) byla stanovena dle platné

metodiky (Metodika stanoveni aktivní zóny záplavového území, duben 2005).

Nejprve byla stanovena primární AZZU, do které spadá koryto vodního

hlavního toku. Dále se AZZU rozšířila metodou podle záplavového území. Tato

metoda je podnikem Povodí Vltavy preferována pro drobné vodní toky. Dle

samotné metodiky je tato metoda vhodná pro vodní toky s kratší dotokovou

dobou, což odpovídá charakteru Týneckého potoka. Dle metody je AZZU

- 3 -

rozšířeno do prostor odpovídajících záplavovému území dvacetileté vody (Q20).

Připomínkovaná lokalita je v levém inundačním území, které má rovinatý

charakter s komunikací, ke které je území mírně svažité. V případě vybřežování

povodňových vod z Týneckého potoka dojde k rozlivu v šíři tohoto rovinatého

území pod mostem v ulici Slánská, proudění inundačním území a v místě ČOV

se tato voda vrací zpět do koryta vodního toku. Z tohoto důvodu je území v ulici

V Angreštovně a část pozemku ČOV zahrnuto v AZZU. Rozsah AZZU tedy

vychází ze záplavového území dvacetileté povodně a nelze ji v řešené lokalitě

pozměňovat. Území areálu ČOV je cca z 1/3 zahrnuto v AZZU, což vychází

z použité metodiky.

2) Povodňové situace vycházejí z dlouhodobého pozorování a měření. Jedná se

o statistické údaje, které zpracovává Český hydrometeorologický ústav (dále

jen ) a který stanovuje hodnoty povodňových průtoků (Q5, Q20 a Q1OO).

Tyto hodnoty byly od objednány. V připomínkách jsou porovnávány

hodnoty průtoků od se situací z povodní z roku 2002. Bohužel však

porovnání těchto situací nelze provádět, protože z povodně 2002 není

dokumentace vyhodnocení povodní na Týneckém potoce. Zároveň na Týneckém

potoce v roce 2002 nemuselo dojít k významnější povodni, protože tato

povodňová situace ve středních Čechách byla způsobena regionálním deštěm

o trvání až 3 dny (zejména na území jižních Čech) a postihla zejména větší

vodní toky. Na malých vodních tocích, jak je Týnecký potok, jsou povodňové

situace způsobovány zejména kratšími dešťovými epizodami o velkých

intenzitách.“

Odpůrce dále popírá, že by kladenské čtvrti Švermov byla udělena jakákoliv výjimka,

což ostatně potvrzují i podklady napadeného opatření obecné povahy. Má-li žalobce na mysli

neumístění AZZÚ v místních částech Motyčín a Hnidousy, důvodem je pravděpodobně

zatrubnění potoka. K námitce administrativní povahy stanovení záplavového území pak

odpůrce poukázal na stanovisko krajského úřadu a ustanovení § 66 vodního zákona, které

potvrzuje to, že se jedná o administrativně vymezené území na základě přírodních podmínek

a reliéfu terénu, jehož cílem je identifikovat reálné riziko zaplavování zastavěných či

zastavitelných pozemků. Omezení vlastnického práva žalobce z toho plynoucí stanovuje

vodní zákon a důvodem těchto omezení je snaha omezit jak majetkové povodňové škody, tak

škody na lidských životech, přičemž vodní zákon v tomto případě se žádnou kompenzací

nepočítá. V návaznosti na tuto argumentaci odpůrce považoval návrh za nedůvodný a navrhl

jeho zamítnutí.

Navrhovatel v replice poukázal na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního

soudu (dále jen „NSS“) ze dne 21. 7. 2009, č. j. -120, publikované pod

č. 1910/2009 Sb. NSS, podle nějž soud v rámci testu proporcionality při přezkumu opatření

obecné povahy „především zkoumá, zda dotyčný zásah do vlastnického práva má ústavně

legitimní a o zákonné cíle opřený důvod a zda je činěn jen v nezbytně nutné míře

a nejšetrnějším ze způsobů vedoucích ještě rozumně k zamýšlenému cíli, nediskriminačním

způsobem a s vyloučením libovůle“. Navrhovatel trvá na tom, že v nynějším případě dochází

jednoznačně k diskriminaci části obyvatel ulice V Angreštovně, kteří v lokalitě bydlí nebo

vlastní stavební parcely, protože tato lokalita byla v roce 2012 zařazena v územním plánu

obce B. účinném ode dne 10. 2. 2012 jako lokalita pro výstavbu rodinných domů, nyní je však

administrativním zásahem označena za AZZÚ. Celý zásah do územního plánu nebyl učiněn

pouze v nezbytně nutné míře, protože skutečnosti uváděné v připomínkách nebyly správním

orgánem citlivě posouzeny, pouze byly administrativně zapracovány do odůvodnění. Přitom

- 4 -

odpovědným v této souvislosti nemůže být zpracovatel. Podle je za projednání

námitek a připomínek a za následné vydání napadeného opatření obecné povahy odpovědný

správní orgán – odpůrce. Navrhovatel též považuje za nepravdivé tvrzení odpůrce o

zatrubnění potoka v místních částech Motyčín a Hnidousy, neboť si celou oblast dne

10. 6. 2016 prošel a zjistil, že potok není veden potrubím, nýbrž volně teče danou krajinou.

Potrubím je do potoka svedena pouze místní dešťová kanalizace. V dané lokalitě se nachází

řada stavebních parcel nabízených realitní kanceláří k prodeji, což navrhovatele vede

k domněnce o administrativním stanovení záplavového území tak, aby z toho měly prospěch

osoby, kterým tyto lokality patří. V daném případě bylo napadené opatření obecné povahy

sice vypracováno podle platné legislativy, avšak nebyly vzaty v úvahu reálné skutečnosti.

Správní orgán se měl podle navrhovatele zabývat okolnostmi pravdivého vzniku AZZÚ.

Obě strany na výzvu podle výslovně souhlasily s rozhodnutím ve

věci bez nařízení jednání.

Soud po ověření, že návrh je včasný [stanovení záplavového území nabylo účinnosti

podle věty třetí patnáctým dnem po jeho vyvěšení na úřední

desce odpůrce (8. 12. 2015), tj. dne 23. 12. 2015, nikoliv 30. 12. 2015, jak sděloval odpůrce;

tříletá lhůta stanovená tedy dosud neuplynula], že navrhovatel je

stanovením záplavového území dotčen na svých právech (jako spoluvlastník nemovitostí

nemůže stavět) a že i petit návrhu odpovídá procesním podmínkám řízení o návrhu na zrušení

opatření obecné povahy nebo jeho části, se zabýval meritem věci, a to v rozsahu bodů

uplatněných v návrhu, které nelze dále rozšiřovat ( ). Dospěl přitom

k závěru, že návrh je nedůvodný. Pokud jde o aktivní legitimaci navrhovatele, soud v této

souvislosti ověřil, že navrhovatel je skutečně spoluvlastníkem předmětné nemovitosti a že

nemovitost je zahrnuta v aktivní zóně záplavového území.

Ze správního spisu ve věci napadeného opatření obecné povahy vyplynulo, že dne

3. 7. 2015 odpůrce obdržel žádost Povodí Vltavy, s. p., podle § 66 vodního zákona

o stanovení záplavového území pro drobný vodní tok Týnecký potok v říčním kilometru

0,000 až 12,752 s tím, že podklady byly zpracovány v rozsahu podle ustanovení § 4 a § 5

odst. 5 prováděcí vyhlášky a v souladu s metodickým pokynem Ministerstva zemědělství

č. j. 28181/2005-16000. Odpůrce ve dnech 27. 7. až 11. 8. 2015 návrh opatření obecné

povahy zveřejnil na své úřední desce (včetně elektronické) a rozeslal jej dotčeným obcím. Ve

stanovené lhůtě 30 dnů uplatnili písemné připomínky obec B., a množství majitelů

nemovitostí v ulici V Angreštovně, vedle nich samostatným podáním ze dne 17. 8. 2015

a jeho doplněním ze dne 18. 8. 2015 i navrhovatel, který namítl, že výpočty průtoků uvedené

v technické zprávě nebyly nikdy reálně prokázány.

Navrhovatel poukázal na mapu České asociace pojišťoven (dále jen „ČAP“)

využívanou pojišťovnami a pracující s pravděpodobností výskytu padesátileté vody, která

počítá maximálně se zatopením části zahrady předmětné nemovitosti, nikoliv se zatopením

celého údolí. Dále konstatoval, že z údajů zjistil průměrné srážky v měsících srpen

2002 a červen 2013, kdy došlo na území Středočeského kraje k rozsáhlým záplavám. Podle

těchto údajů je naprosto nereálné, aby průtok v korytu Týnského potoka dosahoval hodnot

uváděných ve výpočtech, protože množství dešťové vody na celém spádovém území je

minimálně desetkrát nižší, než uvádí výpočty již při průtoku Q5. Namítl též, že v historických

pramenech ani dotazy u pamětníků (své babičky narozené v r. 1910 a matky nar. 1932)

nenalezl žádné zmínky o tom, že by se Týnecký potok někdy rozvodnil v takovém rozsahu.

Upozornil dále, že nákresy jsou záměrně upraveny, protože čistírna odpadních vod (dále jen

„ČOV“) je v nejnižším bodě celého údolí (dle měření GPS téměř o 0,5 m níže než předmětná

[OBRÁZEK]- 5 -

nemovitost), a přesto ji záplavová voda obtéká a nezaplavuje. Zmínil též, že pozemek pod

jeho domem je umístěn v AZZÚ, což navrhovatele omezuje, neboť měl v úmyslu zahájit na

přilehlém pozemku přístavbu rodinného domu. Odkázal také na rozsudek NSS ze dne

21. 7. 2009, č. j. -185, č. 1971/2009 Sb. NSS, s tím, že měl obdobnou

problematiku již řešit.

V souběžné námitce obec B. žádala o nové posouzení zohledňující dopad stavby

„Výstavba povodňového parku v nivě Týneckého potoka“, kterou má obec ve fázi stavebního

povolení a která má za cíl snížit hladinu povodní a eliminovat případné nekontrolované

rozlití. Obec uvedla, že v této oblasti nedošlo k větší záplavě díky mostu pod ulicí Slánská

k ČOV, který slouží jako zádržné místo a pomáhá bezpečně rozlít vodu do povodňového

parku a mokřin. Obec zdůraznila, že potok se za posledních 150 let nikdy nevylil a koryto

stačí odvádět všechnu vodu, a žádala, aby byl zvolen individuální přístup stejně jako v oblasti

Švermov, kde bylo v zástavbě upuštěno od stanovení AZZÚ.

Připomínky byly předány zpracovateli dokumentace, který předložil návrh jejich

vypořádání citovaný zčásti již ve vyjádření odpůrce k žalobě, v němž dále uvedl, že stanovení

rizikových zón podle ČAP vychází z výpočtů pro celou ČR a nelze je srovnávat s detailními

studiemi záplavových území podle platné legislativy a že za přesnost hodnot průtoků Q5, Q20

a Q1OO odpovídá . Konstatoval, že na základě aktuálnosti veškerých podkladů,

hydrodynamických výpočtů, způsobu zpracování a použitých metodik nebude návrh na

základě připomínek upravován.

V návaznosti na to již bylo dne 30. 11. 2015 vydáno napadené opatření obecné

povahy, jímž odpůrce stanovil záplavové území Týneckého potoka v k. ú. Koleč, Dřetovice,

Třebusice, B., Cvrčovice, Hnidousy a Motyčín na pozemcích koryta vodního toku Týneckého

potoka a pozemcích přilehlých, které budou zaplavovány při průtocích přesahujících kapacitu

toku, a to pro pětiletou, dvacetiletou a stoletou vodu zakreslenou příslušnými záplavovými

čarami (modrou, zelenou a červenou), které vycházejí z projektové dokumentace zpracované

v listopadu 2014 společností Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a.s. Současně podle této

projektové dokumentace odpůrce vymezil také AZZÚ v rozsahu zakresleném v mapových

podkladech žlutým podbarvením. V odůvodnění odpůrce konstatoval, že návrh byl doložen

potřebnými náležitostmi podle § 6 odst. 5 prováděcí vyhlášky a že byl řádně vyvěšen, shrnul

obsah uplatněných připomínek a k připomínkám odcitoval vyjádření zpracovatele.

K rozsudku NSS ze dne 21. 7. 2009, č. j. -185, č. 1971/2009 Sb. NSS,

konstatoval, že k němu přihlédnout nemohl, neboť byl vydán ve věci zrušení územního plánu,

které se řídí jinými právními předpisy. V závěru odpůrce uvedl, že neshledal žádné překážky

bránící jeho povinnosti stanovit záplavové území a vymezit AZZÚ vodního toku Týnecký

potok, a proto napadené opatření obecné povahy vydal. Grafické zobrazení není samostatně

ve správním spise založeno, způsobem umožňujícím dálkový přístup na odkazované adrese

http://www.mestokladno.cz/opatreni-obecne-povahy-stanoveni-zaplavoveho-uzemi-a-

vymezeni-aktivni-zony-tyneckeho-potoka/d-1451703/p1=2100039892 také není dostupné a

v elektronické podobě je nelze nalézt ani za pomoci internetových vyhledávačů.

Ve spise je pouze založen projekt z listopadu 2014, který mapové podklady obsahuje.

Soud z něj dále vychází, neboť je patrné, že návrh byl odpůrcem přijat v navržené podobě

beze změn. Z mapových podkladů návrhu plyne, že celý předmětný pozemek včetně

převažující části přilehlé zahrady je zahrnut již do záplavového území Q5 a v důsledku toho

i do AZZÚ. To se však netýká jen žalobce, ale všech domů a zahrad v ulici V Angreštovně,

která je souběžná s korytem Týneckého potoka. Také pozemek ČOV, která se nachází na

konci této ulice, je malou částí zasažen záplavovým územím Q5, záplavové území Q100 pak

- 6 -

zasahuje cca polovinu pozemku a dotýká se ze dvou stran vlastní budovy ČOV. AZZÚ

odpovídající dvacetileté povodni se dotýká rohu budovy ČOV a zasahuje téměř polovinu

přilehlého pozemku. Pokud jde o k. ú. Hnidousy a Motyčín, z mapových podkladů je patrné,

že již na začátku zastavěného území Týnecký potok prochází zakrytým profilem (je

zatrubněn), což potvrzují ortofotomapy, které jsou také součástí mapových podkladů. To se

projevuje také na vymezení záplavových území a AZZÚ, které jsou vymezeny pouze

v pasážích před Hnidousy a za Motyčínem, kde se nachází vodní tok v otevřeném profilu.

Výjimkou je jen záplavové území stoleté povodně (Q100), které je vymezeno na povrchu

i podél zatrubněné trasy potoka, to však již důvodem pro vymezení AZZÚ není.

Ze spisu je ještě patrné, že navrhovatel uplatnil dne 4. 4. 2016 podnět k provedení

přezkumného řízení, k němuž však krajský úřad ve sdělení ze dne 25. 4. 2016 uvedl, že

důvody pro jeho zahájení neshledal.

Ze shora reprodukovaného správního spisu, zejména jeho grafické části tedy plyne, že

navrhovatel nemá pravdu, jestliže tvrdí, že Týnecký potok v k. ú. Hnidousy a Motyčín volně

protéká krajinou. Ortofotografické i mapové podklady dokládají opak. Ze spisu rozhodně

nevyplynulo, že by odpůrce udělil kladenské čtvrti Švermov nějakou výjimku. Fakt, že

v Hnidousech a Motyčíně nebylo vymezeno AZZÚ, je poměrně logicky dán tím, že Týnecký

potok je v tamějším zastavěném území veden pod povrchem a jak vyplynulo

z hydrotechnických výpočtů zpracovatele, kapacita podzemního vedení je dostatečná, aby

odvedla i předpokládaný průtok dvacetileté povodně, která byla stanovena pro vymezení

AZZÚ jako rozhodující. Skutečnost, že území města Kladno nebylo ze stanovení záplavových

území a AZZÚ uměle vyňato, dokládá i fakt, že přes zatrubnění toku napadené opatření

obecné povahy vymezuje na území města záplavové území Q100 a ostatní záplavová území

včetně AZZÚ vymezuje v těch okrajových částech, kde Týnecký potok teče po povrchu.

V dané situaci navrhovatel nemá důvod argumentovat diskriminací vlastníků

nemovitostí v ulici V Angreštovně, neboť odlišná situace vlastníků pozemků v Hnidousech

a Motyčíně je dána odlišnými charakteristikami toku potoka v obou srovnávaných územích.

Diskriminací by v takovém případě bylo shodné zacházení s oběma oblastmi, jestliže v jedné

oblasti rozlivu potoka nic nebrání a v druhé je koryto potoka pevně sevřeno v podzemním

potrubí dostačující kapacity, nikoliv reflektování této objektivní odlišnosti stanovením tomu

odpovídajícího odlišného průběhu záplavových území, a v důsledku toho i AZZÚ. Za

takového stavu se o diskriminaci nejedná.

Pokud jde o další argumenty navrhovatele, soud předně shrnuje rozhodnou právní

úpravu. Podle § 66 vodního zákona jsou záplavová území administrativně určená území, která

mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit

na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci

vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí

a s plány oblastí povodí (odst. 1). V zastavěných územích, v zastavitelných plochách podle

územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí

vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle

nebezpečnosti povodňových průtoků (odst. 2). Způsob a rozsah zpracovávání návrhu

a stanovování záplavových území a jejich dokumentace stanoví Ministerstvo životního

prostředí vyhláškou (odst. 3). Pokud záplavová území nejsou určena, mohou vodoprávní

a stavební úřady a orgány územního plánování při své činnosti vycházet zejména

z dostupných podkladů správců povodí a správců vodních toků o pravděpodobné hranici

území ohroženého povodněmi (odst. 5). Záplavová území a jejich aktivní zóny se stanovují

- 7 -

formou opatření obecné povahy (odst. 7). Při změnách záplavových území a jejich aktivních zón se odstavce 1 až 4 použijí přiměřeně (odst. 8).

Podle vodního zákona se ustanovení

v případě vydávání opatření obecné povahy podle § 6 odst. 4, § 25 odst. 3, § 66 odst. 7

a § 109 odst. 1 nepoužije.

Podle § 2 písm. e) prováděcí vyhlášky se pro její účely rozumí aktivní zónou

záplavového území v zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle

územních plánů, jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku, a tak

bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí; podle písm. f) se periodicitou povodně 5,

20 a 100 let rozumí výskyt povodně, který je dosažen nebo překročen průměrně jedenkrát za

5, 20 a 100 let.

Podle § 3 odst. 2 prováděcí vyhlášky, není-li předložený návrh záplavového území

zpracován v souladu s touto vyhláškou, vrátí jej vodoprávní úřad správci vodního toku

k doplnění nebo změně.

Podle § 4 prováděcí vyhlášky se návrh záplavového území zpracovává pro inundační

území vodního toku určené správcem vodního toku nebo Plánem hlavních povodí České

republiky a plány oblastí povodí (odst. 1). Pro každý úsek vodního toku se zpracovává návrh

záplavového území odpovídající přirozené povodni, jejíž hydrologické charakteristiky byly

výchozí pro vymezení záplavového území, a to pro průtoky, odpovídající příslušné technické

normě, 3) které se vyskytují při přirozené povodni s periodicitou 5, 20 a 100 let (odst. 2).

V zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územních plánů se

zároveň podle § 66 odst. 2 vodního zákona vymezí pro průtoky, odpovídající příslušné

technické normě, 3) které se vyskytují při přirozené povodni s periodicitou 100 let, aktivní

zóna záplavového území (odst. 3). Poznámka pod čarou 3) odkazuje na ČSN 751400

Hydrologické údaje povrchových vod.

Podle § 5 prováděcí vyhlášky musí podklady pro zpracovávání návrhu záplavového území zahrnovat

a) standardní hydrologické údaje poskytnuté Českým hydrometeorologickým ústavem,

b) manipulační řád vodního díla sloužícího ke vzdouvání nebo akumulaci vod, kterým

se mohou významně ovlivnit nejvyšší průtoky při průchodu přirozené povodně, pokud se

takové vodní dílo na řešeném úseku vodního toku vyskytuje,

c) Základní mapu České republiky 1 : 10 000 a základní bázi geografických dat České republiky,

d) výsledky geodetického zaměření podélného a příčných profilů koryta vodního toku

a přilehlého inundačního území, a to včetně objektů, které průtok ovlivňují,

e) výsledek hydraulického výpočtu,

f) dostupné údaje o nejvyšší zaznamenané přirozené povodni.

Podle § 6 odst. 5 prováděcí vyhlášky návrh záplavového území předkládá správce vodního toku s těmito náležitostmi:

a) standardními hydrologickými údaji [§ 5 písm. a)] použitými k vypracování návrhu

záplavového území,

- 8 -

b) zobrazením výpočtem zjištěné záplavové čáry (§ 4 odst. 2 a 3) a příčných profilů

nad vrstvami "vodní tok" a "vrstevnice" Základní mapy České republiky 1 : 10 000 nebo

základní báze geografických dat České republiky, a to v digitální formě,

c) zobrazením výpočtem zjištěného navrhovaného záplavového území, případně

vymezením aktivní zóny záplavového území do mapového podkladu podle § 5 písm. c), který

může být upraven do souvislého pásu o šířce přesahující toto záplavové území při periodicitě

povodně 100 let,

d) popisem způsobu zpracování návrhu záplavového území a případně aktivní zóny

záplavového území podle písmene b); popis může obsahovat odkaz na standardní

matematické modely použité při výpočtu,

e) přehlednou tabulkou údajů o vypočtených nadmořských výškách hladin povodně,

pro kterou byl návrh zpracován, a to pro periodicitu povodně 5, 20 a 100 let v jednotlivých

profilech,

f) zobrazením záplavového území nejvyšší zaznamenané přirozené povodně v existující příslušné dokumentaci.

Podle § 7 prováděcí vyhlášky vodoprávní úřad stanovuje záplavové území ve své

územní působnosti na základě návrhu záplavového území (odst. 1 věta první). Vodoprávní

úřad soustavně sleduje, například v rámci povodňových prohlídek, zda se nezměnily

podmínky, ze kterých návrh záplavového území vycházel. Jde zejména o ztrátu platnosti

výchozích standardních hydrologických údajů [§ 5 písm. a)] a o změny počtů nebo parametrů

objektů, které zásadně ovlivňují průběh povodní. Dojde-li k takovým změnám, uplatní

vodoprávní úřad v Plánu hlavních povodí České republiky a v plánech oblastí povodí návrh

na změnu záplavového území (odst. 2).

Z právní úpravy vyplývá, že nedůvodná je i (navíc opožděná, protože vznesená až

v replice) námitka, že napadené opatření obecné povahy nereflektuje územně plánovací

dokumentaci obce. K tomu lze jen uvést, že stanovení záplavového území představuje jeden

z územně plánovacích podkladů pro pořizování územního plánu obce, který stanovuje

konkrétní omezení vážící se k regulovanému území (viz např. § 66 odst. 5 vodního zákona,

a zejména pak body 50 a 51 části A přílohy č. 1 k , o územně

analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně

plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů), opačný vztah však neplatí. Je to územně

plánovací dokumentace, která se musí přizpůsobit zjištěným omezením plynoucím

z povodňových rizik daných profilem území kolem vodního toku [srov. též § 25 a 26 zákona

č. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších

předpisů a prováděcí předpisy], nikoliv naopak. Opačně by tomu mohlo být pouze tehdy,

pokud by takto byla plánována stavba, která by v souladu s právními předpisy změnila

průtočné parametry vodního toku (srov. § 67 odst. 1 vodního zákona, který ze zákazu

výstavby v AZZÚ vyjímá vodní díla k úpravě vodního toku), jako k tomu někdy v minulosti

právě došlo v Kladně, kde bylo koryto potoka svedeno pod zemský povrch. I v takovém

případě by však důvodem pro přepracování stanovení záplavových území podle § 66 odst. 8

vodního zákona byla teprve vlastní faktická realizace takového vodního díla (a tedy změna

v minulosti identifikovaných rizik) a nikoliv jen plánovaný stav. Úkolem napadeného opatření

obecné povahy je totiž popsat skutečný stav v území, byť založený v nezbytné míře při

neúplnosti vstupních dat na určitých odhadech, analogiích a matematických přepočtech,

a nikoliv stav, jaký by si zpracovatel či dotčené osoby přály a či jakého teprve plánují

dosáhnout.

- 9 -

Pokud navrhovatel argumentuje usnesením rozšířeného senátu NSS ze dne

21. 7. 2009, č. j. -120, č. 1910/2009 Sb. NSS, zde mu soud musí dát sice za

pravdu v tom, že teoreticky se i na jeho situaci v něm vyřčené závěry vztahují, s ohledem na

povahu institutu stanovení záplavového území však je zde jen minimální prostor pro to, aby

se v praxi projevily. Z tohoto usnesení vyplývá, že podmínkou zákonnosti územního plánu je

mimo jiné i to, že veškerá omezení vlastnických práv (jiných věcných práv z něho

vyplývající) mají ústavně legitimní a o zákonné cíle opřené důvody a jsou činěna jen

v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším ze způsobů vedoucích ještě rozumně k zamýšlenému

cíli, nediskriminačním způsobem a s vyloučením libovůle, což představuje zásadu subsidiarity

a minimalizace zásahu. Za předpokladu dodržení uvedené zásady může územním plánem

dojít k omezením vlastníka v území regulovaném tímto plánem, nepřesáhnou-li spravedlivou

míru; taková omezení nevyžadují souhlasu dotyčného vlastníka a ten je povinen strpět je bez

náhrady. Do procesu hodnocení proporcionality řešení přijatého územním plánem tedy

nevstupuje otázka náhrady za omezení vlastnického práva.

K uvedenému musí soud konstatovat, že územní plánování se od stanovení

záplavových území a AZZÚ podstatnou měrou liší. Zatímco v procesu územního plánování

má pořizovatel územního plánu poměrně široký prostor pro uvážení, neboť i přes četné

omezující parametry dané stavem území, požadavky právních předpisů a limity stanovené

vyššími úrovněmi územně plánovací dokumentace zde zpravidla zůstává pořád velmi široký

vějíř možných způsobů využití regulovaného území, v oblasti povodňové ochrany odpůrci

téměř žádný prostor pro výběr přijatého řešení nezbývá. Záplavové území včetně jeho aktivní

zóny se totiž stanoví na základě proudění vody při průtoku odpovídajícím pěti-, dvaceti-

a stoleté povodni. Je tedy stanovováno na základě objektivních dat a přírodních zákonitostí, ze

kterých posléze vychází matematický model, na jehož základě je určeno. Nelze se tedy

dožadovat např. toho, aby byla část území vyjmuta z AZZÚ, neboť ta je navržena na základě

objektivních dat (viz též shodné závěry ve Sborníku stanovisek veřejného ochránce práv,

ročník 2015, str. 72). Mají-li taková data být objektivní, nemohou záviset na vůli vlastníka

pozemku či pořizovatele opatření obecné povahy, stejně jako ani jejich výstupy, které, jak se

podává z § 6 odst. 5 písm. c) a d) prováděcí vyhlášky, mají povahu výsledků matematických

výpočtů na základě objektivních vstupních dat.

Byť i odpůrce je tedy povinen aplikovat principy proporcionality a volit

z rovnocenných řešení ta, která nejméně zatěžují vlastníky dotčených nemovitostí, nemá

zpravidla prostor pro vlastní uvážení, v němž by princip proporcionality aplikoval. Samotný

postup určení záplavových území má totiž být založen na co nejobjektivnějším odhadu

povodňového ohrožení a s ohledem na hodnoty, jež jsou zde v sázce (nejen majetkové škody,

ale i škody na životě a zdraví lidí i zvířat), nemůže pořizovatel ani volbu výpočtových metod

podřizovat přáním dotčených vlastníků či obcí, nýbrž tyto metody musí volit ve snaze

dosáhnout co nejlepší predikce průběhu hrozící povodně. Uvážení, jež se odpůrci dostává, tak

za stávající právní úpravy v podstatě spočívá jen v otázce, zda a jaké omezující podmínky

stanoví pro záplavová území mimo vlastní AZZÚ. Nemovitost navrhovatele však je přímo

v AZZÚ, pro niž jsou omezení stanovena samotným zákonem (viz § 67 odst. 1 a 2 vodního

zákona, který z těchto omezení nepřipouští žádné výjimky). Navíc, pokud jde o malou část

zahrady žalobce, která se nachází mimo AZZÚ, napadené opatření obecné povahy pro tuto

zónu zvláštní omezení ve smyslu § 67 odst. 3 vodního zákona nevymezuje. Zásady vyslovené

ve zmíněném usnesení NSS proto navrhovateli nemohou v dané věci jakkoliv prospět.

Zůstává zde tedy k řešení pouze vlastní jádro argumentace navrhovatele spočívající

v námitce použití vadných vstupních údajů o povodňových průtocích a nezohlednění

skutečnosti, že v minulých 150 letech podle navrhovatele na Týneckém potoce k žádné

[OBRÁZEK]- 10 -

povodni nedošlo. Zde navrhovatel napadá ve své podstatě relevanci vstupních dat pro

modelové výpočty, které vedly ke stanovení konkrétních záplavových území a následně

i AZZÚ. Navrhovatel nevznáší žádnou konkrétní námitku proti vlastnímu výpočtovému

modelu či zvolené metodice stanovení AZZÚ.

Napadá-li formulaci, že „[n]a Týneckém potoce nejsou k dispozici zaznamenané údaje

o přirozených povodních“, jako nesprávnou, jeho námitka je nedůvodná. Navrhovatel vychází

z toho, že pokud žádnou informaci o přirozené povodni nenalezl, znamená to, že k žádné

povodni v minulosti ani nedošlo, a fakticky se touto námitkou dožaduje, aby toto bylo

v podkladech pro napadené opatření obecné povahy uvedeno. Samotná prvotní úvaha

navrhovatele však není správná. Takový závěr by mohl platit pouze v situaci, pokud by

nebylo pochyb, že historická dokumentace za zmíněných posledních 150 let je úplná

a povodeň odpovídající stanoveným záplavovým územím by musela nutně zaznamenat. Soud

je však přesvědčen, že takový závěr nelze pro inkriminovanou oblast ulice V Angreštovně

bezpečně přijmout. Jak totiž vyplývá z podkladů pro stanovení záplavového území, na

Týneckém potoce nejsou dle všeho průtoky trvale sledovány (srov. třídy přesnosti III. a IV.

u hydrologických dat dodaných , které odpovídají krátkodobým pozorováním, pokud

nejde dokonce o přepočtené údaje z údajů naměřených na jiném blízkém toku,

v podrobnostech viz též http://voda.chmi.cz/hr04/images/o_4_1.jpg), nelze tedy předpokládat,

že by zde existovaly systematicky vedené záznamy o průtocích Týneckého potoka v obci B..

Ostatně pokud by takovými údaji navrhovatel disponoval, nepochybně by je uplatnil ve svých

připomínkách. Kromě toho, v grafických podkladech zachycené AZZÚ se v B. týká

z osídlených území v podstatě jen samotné ulice V Angreštovně, jednoho domu v ulici U

Potoku a fotbalového hřiště, samotné centrum obce není předpokládanou povodní jakkoliv

ohrožováno. Je tedy otázkou, jak dlouho zástavba v ulici V Angreštovně existuje a zda by

případné rozlití potoka z břehů vůbec bylo zaznamenáno v obecní kronice. S ohledem na

uvedené tedy bylo velice správně v návaznosti na požadavek § 6 odst. 5 písm. f) prováděcí

vyhlášky uvedeno, že o přirozené povodni nejsou údaje zaznamenány, a nikoliv že k žádné

přirozené povodni nedošlo. Navrhovatelem prosazovaný závěr je totiž přinejmenším dosti

nejistý.

Z předchozích úvah tedy vyplývá, že pro účely vstupních údajů nelze vycházet z toho,

že zde k žádné povodni v posledních 150 letech nedošlo. Jednak pro toto tvrzení nenabízí

navrhovatel odpovídající podklady, jednak je třeba přihlédnout i k tomu, že pětiletá povodeň

nemusí ve smyslu § 2 písm. f) prováděcí vyhlášky nastat každých 5 let a dvacetiletá každých

20 let. Jedná se o průměrnou hodnotu, tj. není ani vyloučeno, aby (v extrémním případě)

k takové povodni došlo např. čtyřikrát v průběhu pěti let a poté v dalších 15 (či 80) letech

taková povodeň vůbec nenastala. Přesto však tvrzení navrhovatele opírající se o informace od

pamětníků (jeho předků) svůj význam má a zejména s přihlédnutím k nízké přesnosti

hydrologických dat poskytnutých může mít svou relevanci.

V této souvislosti je třeba vytknout odpůrci nepřijatelnou rezignaci na jeho zákonné

povinnosti, které rozhodně nespočívají v pouhém formálním zkontrolování, zda má návrh

stanovení záplavového území a AZZÚ zákonem a prováděcí vyhláškou v § 5 a § 6 odst. 5

požadované náležitosti, jak se snaží tvrdit. Je to odpůrce, kdo je plně odpovědný za obsah

opatření obecné povahy, které vydává, a to nejen z hlediska jeho formálních náležitostí, ale

i správnosti jeho obsahu. Je proto povinen zkoumat též správnost vstupních údajů

a provedených výpočtů a nemůže se bez dalšího své odpovědnosti zbavovat poukazem na to,

že to je odpovědností pořizovatele návrhu. Je možné, že správní orgán nedisponuje potřebnou

vysokou odborností v oblasti hydrologie, matematického modelování apod. V takovém

případě mu nezbývá, než si v případě vzniku pochybností vyžádat odborné stanovisko jiného

- 11 -

správního orgánu nebo se obrátit na znalce, zejména v situaci, kdy je správnost vstupních

údajů či provedeného výpočtu napadena připomínkami. Lze akceptovat i obvyklou praxi, že si

správní orgán vyjádření k připomínkám vyžádá od samotného zpracovatele návrhu, avšak

i v takovém případě si musí na svou odpovědnost vyhodnotit úplnost, celistvost

a přesvědčivost takového vyjádření a v případě relevantních pochyb si vyžádat buď doplnění

vysvětlení, nebo správnost řešení obsaženého v návrhu vyhodnotit za pomoci jiného

odborníka, včetně např. postupu podle .

V tomto případě si nicméně odpůrce vyžádal k připomínkám žalobce vyjádření

zpracovatele, které vysvětluje, proč nebylo možné vyjít z údajů o množství srážek ze srpna

2002 a června 2013. Toto vyjádření velmi logicky vysvětluje, že u menších vodních toků,

jako je Týnecký potok, nejsou nebezpečné povodňové stavy vyvolány déletrvajícími dešti, ale

spíše krátkodobými dešti o velmi vysoké intenzitě. Proto údaje o déletrvajících srážkách

z doby povodní na velkých vodních tocích nejsou pro stanovení povodňových průtoků

relevantní. Stejně tak logicky vysvětlil, že mapy ČAP vycházejí z obecnějších dat, která

nejsou tak individualizovaná, jako vstupní údaje, z nichž vychází stanovení záplavového

území, a tyto mapy nejsou proto srovnatelně přesné. Uvedená argumentace je přesvědčivá

a i přes svou stručnost jasně vysvětluje, proč jsou argumenty navrhovatele liché a neobstojí.

Z tohoto hlediska tedy odpůrce (s výjimkou nesprávné argumentace o tom, kdo za zhodnocení

správnosti vstupních údajů a na nich založených výpočtů odpovídá, jež však v konečném

důsledku nemá vliv na zákonnost napadeného opatření obecné povahy) při vydání

napadeného opatření obecné povahy nic nezanedbal, stanovení záplavového území je plně

přezkoumatelné a umožňuje soudní přezkum. Soud přitom považuje vysvětlení vyžádané od

pořizovatele za dostačující i pro vypořádání námitek uplatněných v návrhu na zrušení opatření

obecné povahy a odkazuje na něj.

Soud zvažoval, zda s ohledem na odbornou povahu sporných otázek nevyžádat

posudek znalce z oboru hydrologie a hydrodynamiky, nicméně dospěl k závěru, že

navrhovatel nenabízí nosné argumenty, které by reálně byly s to vyjádření pořizovatele

stanovení záplavového území zpochybnit. Je nutno říci, že právní předpis přímo ukládá si

standardní hydrologické údaje (tj. údaj o N-letých průtocích) vyžádat od , v tomto

směru byl přitom požadavek právních předpisů splněn. Údaje o srážkách nebyl zpracovatel

povinen vyžadovat, natož ověřovat, neboť poskytuje pro stanovení záplavového

území mnohem relevantnější údaj o povodňových průtocích, který je přímým výpočetním

vstupem pro modelaci záplavových území a AZZÚ. Tvrdí-li navrhovatel, že si zpracovatel

poskytnuté údaje neporovnal se statistikou uváděnou na jeho internetových stránkách,

toto tvrzení nekonkretizuje předložením těchto statistik, ani označením jejich veřejně

dostupného umístění. Soud žádné veřejně dostupné statistiky o N-letých průtocích na

webových stránkách nenalezl. Navrhovatel je tedy v tomto směru ve svém tvrzení

zcela neurčitý, a již proto nemůže se svou argumentací obstát. Pokud snad navrhovatel měl na

mysli souhrnné statistické údaje o úhrnu srážek v jednotlivých měsících roku na území

představovaném Středočeským krajem a hlavním městem Prahou, jimiž argumentoval ve

svých připomínkách, je třeba konstatovat, že tyto samotné údaje nic nevypovídají o úhrnu

srážek v povodí samotného Týneckého potoka (v rámci kraje mohou panovat značné rozdíly

v množství srážek v té které lokalitě) a už vůbec z nich neplyne, jaké byly průtoky v korytu

potoka.

Z předchozí argumentace tudíž vyplynulo, že návrh na zrušení opatření obecné povahy

je nedůvodný. Důsledkem toho je tedy zamítnutí návrhu ( věta druhá ).

[OBRÁZEK]- 12 -

Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch.

Odpůrci, který byl ve věci plně úspěšný, žádné náklady nad rámec běžného výkonu úřední

činnosti nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne

jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího

správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti

rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým

označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení

rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je

posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty

k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v

a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí,

proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá,

a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to

neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo

jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních

zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní

symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu

lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Bude-li zbytek soudního poplatku doplacen dříve než usnesení nabude právní

moci, soud toto usnesení zruší (§ 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích).

V Praze dne 30. června 2016

JUDr. Milan Podhrázký, PhD., v. r.

předseda senátu

Za správnost: Božena Kouřimová