Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
10 Af 73/2014 - 31.pdf
PDF · 0 B
No categories available
10 Af 73/2014 - 31
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně
JUDr. Marie Trnkové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci
žalobců a. P.M., bytem v X, b. E.S., bytem v X, oba zastoupeni JUDr. Ivanem Punčochářem,
advokátem v Plané nad Lužnicí, Nad Hejtmanem 17, proti žalovanému Odvolacímu
finančnímu ředitelství, sídlem v Brně, Masarykova 427/31, o žalobách proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 30. 9. 2014 č.j. 25685/14/5000-14101-700779, za účasti společnosti
Sloupárna Majdalena s. r. o., IČ 490 50 648, sídlem Majdalena 141, zast. JUDr. Jaroslavou
Krybusovou, advokátkou v Českých Budějovicích, nám. Přemysla Otakara II. 58/16,
t a k t o :
I. Žaloba se z a m í t á .
II. Žalovanému se náhrada nákladů n e p ř i z n á v á .
O d ů v o d n ě n í :
I. Vymezení věci
(1) Včasnou žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen
„krajský soud“) dne 27. 11. 2014 se žalobci domáhají zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne
30. 9. 2014, č.j. 25685/14/5000-14101-700779, kterým bylo zamítnuto jejich odvolání proti
rozhodnutí Finančního úřadu pro Jihočeský kraj ze dne 3. 3. 2014
Pokračování - 2 - 10Af 73/2014
č.j. 453500/14/2214-05700-302619, kterým byla zamítnuta stížnost žalobců proti postupu
plátce daně, společnosti Sloupárna Majdalena s. r. o., který dle názoru žalobců nesprávně
stanovil daň a její základ. Žalobci v předmětné stížnosti namítali nesprávný způsob zdanění
výplaty vypořádacího podílu z důvodu nesprávně stanovené nabývací ceny s tím, že srážková
daň měla být stanovena v nulové výši.
(2) Žalobou napadené rozhodnutí nemá oporu v právních předpisech a postupem
správních orgánů v daňovém řízení byli žalobci zkráceni na svých právech. Žalobci je
rozporován postup správce daně, který v jejich případě nesprávně aplikoval
ust. § 36 odst. 2 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních
z příjmů“). V daném případě zůstaviteli nárok na vypořádání podílu v obchodní korporaci
nevznikl, vznikl pouze jeho dědicům, na které nabývací cenu obchodního podílu zůstavitele
vztahovat nelze. Dědic není společníkem obchodní korporace, a proto na něj nelze vztahovat
ust. § 24 odst. 8 písm. a) zákona o daních z příjmů, neboť zákon nestanoví, že by toto
ustanovení bylo aplikovatelné i na právní nástupce společníka. Postupem žalovaného navíc
vzniká výrazný nepoměr zdanění v situacích, kdy by dědicům byl vyplácen pouze vypořádací
podíl po zůstaviteli bez jejich účasti ve společnosti, a v situacích, kdy by se dědic domáhal
zrušení své účasti ve společnosti a následného vyplacení vypořádacího podílu. Pokud tedy
dědic není dle daňových orgánů společníkem a ust. § 36 odst. 2 písm. f) zákona o daních
z příjmů se váže výlučně na osobu společníka, pak dotyčný příjem z vypořádacího podílu
srážkové dani nepodléhá vůbec a potom se jedná o příjem podléhající pouze dani dědické.
(3) Z důvodů výše uvedených bylo žalobci navrženo žalobou napadené rozhodnutí zrušit a věc žalovanému vrátit k dalšímu řízení.
II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného
(4) Žalovaný navrhl projednávanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Se závěry
učiněnými žalobci v projednávané žalobě žalovaný nesouhlasí. Postup daňových orgánů byl
v souladu se zákonem, když výplata vypořádacího podílu podléhá ust. § 36 odst. 2 písm. e)
zákona o daních z příjmů. Základem této daně je hodnota vypořádacího podílu snížená o
nabývací cenu obchodního podílu, tato nabývací hodnota je specifikována v ust. § 24 odst. 7
zákona o daních z příjmů. V případě úmrtí společníka obchodní společnosti je nutné
rozlišovat situaci, (1) kdy by došlo k dědění obchodního podílu a situaci, (2) kdy dědici
obchodní podíl nenabývají a jejich dědictví představuje nárok na vypořádací podíl. Pokud by
se jednalo o první případ a dědic by zdědil obchodní podíl a následně by ze společnosti
vystoupil, měl by nárok na vypořádací podíl, přičemž základ zdanění tohoto podílu by byla
pořizovací cena v hodnotě obchodního podílu, stanovená k datu úmrtí zůstavitele. Pokud by
bylo dědění obchodního podílu společenskou smlouvou vyloučeno, náležel by dědicům pouze
vypořádací podíl, základ daně je v takovém případě snižován o nabývací cenu podílu
zemřelého společníka. Tento způsob zdanění odpovídá situaci, kdy by společník za svého
života žádal o vyplacení vypořádacího podílu a předmětem dědictví by byla takto vyplacená
částka. Předmětem dědění je zůstavitelův vypořádací podíl a nabývací cena se proto musí
posuzovat u zůstavitele. Postup správce daně tudíž nezakládá nerovný přístup k dědicům.
Ustanovení § 36 odst. 2 písm. e) zákona o daních z příjmů je vázáno na vypořádací podíl
společníka společnosti, nikoli na společníka společnosti. Závěrem žalovaný uplatnil nárok na
náhradu nákladů řízení, a to s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 7. 10. 2014,
sp. zn. Pl. ÚS 39/13.
Pokračování - 3 - 10Af 73/2014
III. Obsah správních spisů
(5) Usnesením Okresního soudu v Táboře ze dne 24. 10. 2013 č.j. 24D 334/2013 – 83
byla schválena dědická dohoda mezi žalobci, dle které nárok na vypořádací podíl ve výši
23,7%, odpovídající vkladu do základního kapitálu společnosti ve výši 38.000 Kč, namísto
obchodního podílu náležejícího zůstaviteli, nyní zapsaného jako uvolněný obchodní podíl
společnosti Sloupárna Majdalena s. r. o., v hodnotě 22.681.000 Kč, nabývají žalobci rovným
dílem.
(6) Ze sdělení společnosti Sloupárna Majdalena s. r. o. ze dne 30. 1. 2014 vyplývá, že
společnost na základě rozhodnutí Okresního soudu v Táboře, provedla výpočet vypořádacího
podílu žalobců, a to s ohledem na zdanění, které byla povinna v souladu
s ust. § 36 odst. 2 písm. e) zákona o daních z příjmů provést. Částka určená soudem ve výši
22.681.000 Kč byla ponížena o částku 38.000 Kč, odpovídající vkladu do základního kapitálu
společnosti a zbylou částku ve výši 22.643.000 Kč zdanila dle ust. § 36 odst. 2 písm. e)
zákona o daních z příjmů částkou ve výši 3.396.450 Kč. Žalobci tedy měli nárok na částku ve
výši 19.284.550 Kč, která jim byla dne 28. 11. 2013 odeslána na účty. V rámci výpočtu však
společnost opomněla zohlednit částku ve výši 3.696.200 Kč, představující zůstavitelem
odkoupený podíl od dalšího společníka, a rovněž částku ve výši 2.572.972 Kč, představující
další zůstavitelem odkoupený podíl po jiném společníkovi. Nově provedeným výpočtem, kdy
od částky 22.681.000 Kč byla odečtena částka 38.000 Kč, částka 3.696.200 Kč a částka
2.572.972 Kč, byla 15% daní zdaněna výsledná částka 16.373.828 Kč. Nová stanovená výše
daně – 2.456.074 Kč měla být Finančnímu úřadu Třeboň odvedena dne 31. 1. 2014. Celková
částka vyplacená žalobcům tudíž byla stanovena ve výši 20.224.926 Kč.
(7) Proti výše popsanému postupu plátce daně byla žalobci dne 5. 2. 2014 podána
stížnost ke správci daně. Žalobci s provedeným daňovým odvodem nesouhlasí z důvodu
nesprávně stanovené srážkové daně, která dle jejich názoru měla být nulová. Z tohoto důvodu
žalobci požádali o doplacení částky 2.456.074 Kč, představující plátcem daně stanovenou
srážkovou daň.
(8) Stížnost žalobců byla rozhodnutím správce daně ze dne 3. 3. 2014 zamítnuta.
Správce daně v odůvodnění rozhodnutí konstatoval správnost postupu plátce daně. V daném
případě je třeba vycházet z ust. § 36 zákona o daních z příjmů, dle něhož výplata
vypořádacího podílu podléhá 15% srážkové dani z příjmů. Základ pro srážkovou daň vychází
z ust. § 24 odst. 7 zákona o daních z příjmů, dle něhož je základem daně hodnota
vypořádacího podílu snížená o nabývací cenu obchodního podílu. V případě úmrtí společníka
je pak nutno rozlišovat dvě situace, a to dědění obchodního podílu a dědění vypořádacího
podílu. V případě úmrtí společníka, kdy společenská smlouva vylučuje dědění obchodního
podílu, nabývají dědici pouze vypořádací podíl, přičemž základ daně se snižuje o nabývací
cenu podílu u zemřelého společníka. Konstrukce je v daném případě stejná, jako kdyby
zůstavitel za života požadoval vyplatit vypořádací podíl. Předmětem dědění je však vždy
zůstavitelův vypořádací podíl a nabývací cena podílu se tak musí posuzovat u zůstavitele.
(9) Proti rozhodnutí správce daně bylo žalobci dne 1. 4. 2014 podáno odvolání, kterým
se žalobci domáhají změny rozhodnutí správce daně. Žalobci se se závěry správce daně
týkajícími se způsobu zdanění vypořádacího podílu neztotožnili. Podklad pro srážkovou daň
by měl být snížen o cenu pro účely daně dědické i v případě, kdy na dědice obchodní podíl
nepřechází, ale přechází na ně právo na výplatu vypořádacího podílu. Cena pro účely dědické
Pokračování - 4 - 10Af 73/2014
daně byla v případě žalobců stanovena částkou 22.681.000 Kč, tato částka tedy představuje
daňový základ a srážková daň je tudíž nulová.
(10) Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 30. 9. 2014
č.j. 25685/14/5000-14101-700779 bylo odvolání žalobců zamítnuto. Žalovaný shledal postup
správce daně jako správný. Výplata vypořádacího podílu podléhá ust. § 36 odst. 2 písm. e)
zákona o daních z příjmů, a to dani ve výši 15% vybírané srážkou. Základem daně je hodnota
vypořádacího podílu snížená o nabývací cenu obchodního podílu, pokud je poplatníkem
prokázána. Stanovení nabývací ceny podílu podléhá ust. § 24 odst. 7 zákona o daních
z příjmů. V případě úmrtí společníka může nastat situace, kdy dědic zdědí obchodní podíl a ze
společnosti následně vystoupí, v takovém případě má nárok na vypořádací podíl, při jehož
zdanění je základem nabývací cena, představující hodnotu obchodního podílu, stanovenou
k datu úmrtí zůstavitele. Odlišná situace pak nastává v případě, kdy společník zemře a
společenská smlouva zakazuje dědění obchodního podílu po tomto společníkovi. Dědicům
náleží pouze vypořádací podíl a základ daně se potom snižuje o nabývací cenu podílu u
zemřelého společníka. V daném případě proti výnosu za převod podílu lze jako daňový
náklad uznat částku, za niž původní podíl nabyl zůstavitel. Konstrukce je stejná jako
v případě, kdy by zůstavitel za života požadoval vyplatit vypořádací podíl a vyplacená částka
by pak byla dále předmětem dědictví. Předmětem dědění je zůstavitelův vypořádací podíl a
nabývací cena se proto musí posuzovat u zůstavitele. Správce daně tudíž postupoval správně,
pokud stížnost žalobců neshledal důvodnou a jako takovou ji zamítl. Žalovaný, ve shodě se
správcem daně, shledal postup plátce daně správným. V daném případě je třeba vycházet
především ze skutečnosti, že na dědice nemohou být ze strany zůstavitele převedena větší
práva, než měl on sám. Postup správce daně, kterým jako výdaj stanovil cenu nabytí podílu u
zůstavitele, byl shledán správným. Žalobci navrhovaný důkaz výslechem daňových poradkyň,
které již v dané věci podaly k žádosti žalobců písemné odborné vyjádření, byl žalovaným
shledán nadbytečným. Jejich osobní výslech by v dané věci nemohl přinést žádné nové
skutečnosti, daňové poradkyně nebyly v pozici svědků.
IV. Právní názor soudu
(11) Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí podle ust. § 75 odst. 2
zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), v mezích daných
žalobními body, a dospěl k závěru, že žaloba důvodná není.
(12) Žalobci je rozporován postup daňových orgánů, které potvrdily postup plátce
daně v rámci odvodu daně z převodu vypořádacího podílu po zesnulém společníkovi. Dle
názoru žalobců měla být daň stanovena v nulové výši, neboť dědic není společníkem
společnosti, žádný vklad do ní nevložil a z tohoto důvodu není možné aplikovat nabývací
cenu podílu dle ust. § 24 odst. 8 písm. a) zákona o daních z příjmů. Dle žalobců nelze činit
rozdíl mezi děděním obchodního podílu a následným ziskem vypořádacího podílu a mezi
děděním vypořádacího podílu v případě, kdy je dědění obchodního podílu společenskou
smlouvou vyloučeno.
(13) V obecné rovině lze uvést, že smrt společníka ve společnosti s ručením
omezeným je spojena buď s majetkovým vypořádáním dědiců anebo se vstupem dědiců do
společnosti. V případě smrti společníka tedy náleží dědici nárok na výplatu vypořádacího
podílu nebo obchodní podíl ve společnosti. Tento zděděný obchodní podíl se pak do
majetkové roviny dostává při ukončení účasti nového společníka (dědice) ve společnosti, kdy
[OBRÁZEK]Pokračování - 5 - 10Af 73/2014
společníkovi náleží právo na vypořádací podíl, obchodní podíl je v takovém případě
transformován do majetkového práva (práva na výplatu vypořádacího podílu). Pokud tedy
obchodní podíl přechází na dědice, stává se předmětem daně dědické. Výše vypláceného
vypořádacího podílu se stanoví ke dni zániku účasti společníka ve společnosti z vlastního
kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné a mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku
účasti společníka ve společnosti. Pokud na dědice obchodní podíl nepřechází (typicky
v případech, kdy tento přechod vylučuje společenská smlouva), mají dědici právo na
vypořádací podíl zemřelého společníka, resp. na jeho majetkové právo na vypořádání jeho
účasti ve společnosti.
(14) V nyní projednávané věci podléhá zdanění předmětného vypořádacího podílu
podle ust. § 36 odst. 2 písm. e) zákona o daních z příjmů, zde zvláštní sazba daně z příjmů pro
poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 nebo 9 stanoveno jinak, činí 15 %, a
to z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným,
komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu, z vrácení emisního
ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo těmto plněním obdobná plnění; tento příjem se
snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci, je-li plátci poplatníkem prokázána.
(15) Nabývací cena podílu na obchodní společnosti je definována
v ust. § 24 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů jako pořizovací cena majetkové účasti v
případě nabytí podílu koupí nebo cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování
majetku ke dni nabytí v případě nabytí podílu bezúplatně.
(16) Dle ust. § 42 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen
„zákon o obchodních korporacích“) lze přechod obchodního podílu v případě smrti
společníka zakázat či omezit společenskou smlouvou. Stejnou možnost společníkům ve
společnosti s ručením omezeným dávalo ust. § 116 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní
zákoník.
(17) Komentované znění ust. § 116 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb. k možnosti
vyloučení dědění obchodního podílu uvádí, že společnost (resp. její společníci) se může bránit
nástupu dědiců tak, že ve společenské smlouvě dědění obchodního podílu vyloučí. Obchodní
podíl potom na dědice nepřechází, nýbrž se uvolňuje a přechází na společnost. Ve vztahu k
dědicům však nejde o vyloučení dědění jako právního nástupnictví, ale jen o to, že předmětem
dědění nemůže být obchodní podíl zemřelého společníka. Předmětem dědění se stává jen
majetkové právo zemřelého společníka na vypořádání se společností, tedy vypořádací podíl.
Toto řešení nelze použít výběrově jen pro některé společníky (zásada stejného zacházení se
všemi společníky, ochrana svobody zůstavitele pořizovat závěť o svém majetku, vyloučení
možnosti zneužití hlasovacího práva ze strany většinových společníků), nýbrž se musí týkat
všech společníků. Dědicové jsou tedy v tomto případě vypořádáni vypořádacím podílem,
který je předmětem dědění, a společnost naloží s uvolněným obchodním podílem postupem,
který upravuje § 113 odst. 5 a 6. [Pokorná, J., a kol., Obchodní zákoník: komentář. Praha:
Wolters Kluwer (ČR), 2009].
(18) Jak již bylo krajským soudem uvedeno shora pod bodem 13, v případě smrti
společníka je nutné rozlišovat dvě situace, a to situaci, kdy dědic nevstoupí do společnosti,
neboť to vylučuje společenská smlouva, a je mu vyplácen vypořádací podíl zemřelého
společníka stanovený k datu smrti tohoto společníka a situaci, kdy se dědic stane k datu smrti
společníka společníkem a po ukončení dědického řízení dojde k ukončení účasti dědice jako
nového společníka ve společnosti, v tomto případě je předmětem dědění obchodní podíl.
[OBRÁZEK]Pokračování - 6 - 10Af 73/2014
(19) Zmiňované situace je nutné odlišit i z hlediska zdanění vypořádacího podílu.
Pokud zemře společník ve společnosti, jejíž společenská smlouva dědění obchodního podílu
vylučuje, náleží dědici vypořádací podíl a základ daně se snižuje o nabývací cenu podílu
zemřelého společníka, neboť se jedná o vypořádací podíl společníka. Obchodní podíl ve
společnosti dědici v takovém případě nikdy nenabyli a s ohledem na znění společenské
smlouvy ani nabýt nemohli. Pokud v případě smrti společníka společenská smlouva dědění
jeho obchodního podílu nevylučuje, dědí dědic obchodní podíl, a to i pokud by do společnosti
fakticky nevstoupil (ukončil by účast dohodou ve smyslu ust. § 203 zákona o obchodních
korporacích nebo by požádal o zrušení své účasti soudem ve smyslu ust. § 211 zákona o
obchodních korporacích), nebo pokud by se stal společníkem pouze na krátkou dobu
(minimálně po dobu řízení o dědictví), hodnota vypořádacího podílu by se v takových
případech odvíjela od data ukončení účasti nového společníka (dědice) a základ daně by
snižoval o nabývací cenu obchodního podílu nového společníka (dědice). V takovém případě
by se výše těchto hodnot odvíjela od doby, po kterou by dědic fakticky byl společníkem ve
společnosti, a bylo by nutné zkoumat řádnou účetní závěrku společnosti, z níž by byla výše
vypořádacího podílu určena.
(20) Takový postup se krajskému soudu nejeví jako nelogický či nespravedlivý.
Zákonodárce se tímto způsobem snažil odlišit situace, kdy k dědění obchodního podílu
společníka ve společnosti s ručením omezeným může dojít a v takovém případě je pouze na
vůli nového společníka (dědice), jakým způsobem se svou účastí naloží. Pokud ve společnosti
setrvá a rozhodne se pro ukončení své účasti například po roce, je logické, že hodnota
vypořádacího podílu tohoto společníka se bude odvíjet od aktuálních výsledků účetní závěrky
společnosti a v rámci zdanění bude tento vypořádací podíl ponížen o nabývací hodnotu podílu
tohoto společníka (dědice), který se na činnosti společnosti nějakou dobu podílel. Naproti
tomu je zřejmé, že v případě, kdy dědici na základě společenské smlouvy nabýt obchodní
podíl nemohou, bude jejich vypořádací podíl odpovídat majetkovému právu zůstavitele a
v rámci zdanění tak bude vypořádací podíl zůstavitele ponížen o nabývací hodnotu jeho
podílu, neboť dědici nikdy obchodní podíl nenabyli.
(21) Společnost Sloupárna Majdalena s. r. o. v souladu se zákonem vyloučila dědění
obchodního podílu společníka. K nabytí obchodního podílu žalobci po zůstaviteli jakožto
společníkovi obchodní společnosti tudíž v nyní projednávané věci nemohlo dojít a žalobcům
tak vznikl nárok pouze na nabytí vypořádacího podílu zemřelého společníka. Předmětem
dědění se stalo majetkové právo zemřelého společníka po vypořádání se společností. Takto
vzniklé majetkové právo koresponduje se situací, kdy by společník z vlastní vůle ze
společnosti vystoupil a v důsledku tohoto úkonu by mu vzniklo právo na vypořádací podíl.
Sazba daně z tohoto příjmu proto odpovídá 15% z vypořádacího podílu při zániku účasti
společníka ve společnosti snížená o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci.
(22) Pokud je předmětem dědění majetkové právo zemřelého společníka na
vypořádání se společností, bezpochyby se jedná o právo na vypořádací podíl tohoto
zemřelého společníka. Předmětný vypořádací podíl se tak jednoznačně váže právě k osobě
zemřelého společníka. Sazbu daně tak bude nutné určit z tohoto vypořádacího podílu
zemřelého společníka sníženého o cenu, za kterou svůj podíl ve společnosti původně nabyl.
Tvrzení žalobců, dle nichž by měla výše nabývacího podílu odpovídat hodnotě jejich
nabývacího podílu, nelze považovat za správné, neboť vzhledem k tomu, že dědí majetkové
právo zemřelého společníka na vypořádání se společností, je nutné i nabývací podíl odvíjet od
osoby tohoto zemřelého společníka. Žalobci žádný obchodní podíl nenabyli a mají nárok
Pokračování - 7 - 10Af 73/2014
pouze na podíl vypořádací, který by za života náležel zůstaviteli, pokud by se rozhodl ze
společnosti vystoupit.
(23) V nyní projednávané věci byla hodnota vypořádacího podílu zůstavitele
stanovena v částce 22.681.000 Kč. Nabývací cena podílu pak sestává z částky 38.000 Kč, za
kterou byl podíl zůstavitelem původně pořízen, dále z částky 3.696.200, představující
zůstavitelem odkoupený obchodní podíl po bývalém společníkovi a z částky 2.572.972 Kč,
představující další zůstavitelem odkoupený obchodní podíl po bývalém společníkovi. Dani
podléhající částka tudíž byla stanovena ve výši 16.373.828 Kč, a to na základě odečtení
nabývací ceny podílu od ceny vypořádacího podílu. Takto zvolený postup správce daně byl
krajským soudem shledán v souladu se zákonem.
(24) Povinností společnosti při splnění důvodu pro ukončení účasti společníka
(respektive zánik účasti smrtí zůstavitele) ve společnosti, byla výplata vypořádacího podílu,
jehož výši, jak je shora popsáno, společnost stanovila, vypočítala srážkovou daň, po jejímž
odpočtu určila výši čistého podílu, který byl předmětem dědictví. Soud neshledal
opodstatněnou žalobní námitku, která byla vznesena pouze v obecné rovině, že postup, který
byl v dané věci aplikován, odporuje rovnému zacházení s dědici a zásadě nezdanění
dědického podílu mezi osobami v první a druhé příbuzenské linii. Je totiž třeba vzít na zřetel,
že žalobci zmiňovaná zásada se týká daně dědické v souvislosti s nabýváním majetku
dědictvím. V konkrétní záležitosti nemohl být děděn obchodní podíl, neboť to vylučovala
společenská smlouva, smrtí zůstavitele se obchodní podíl transformoval na podíl vypořádací.
Předmětem dědění byl zůstavitelův vypořádací podíl a nabývací cena se posuzovala u
zůstavitele. Srážková daň tudíž nezatěžovala dědice, ale vypořádací podíl, který teprve poté
ve výši čistého podílu byl předmětem dědictví. Žalobci v žalobě v podstatě poukazují na
určitou tvrdost zákona, která však není nelogická, neboť v daném případě byla konstrukce
stejná jako by vypořádací podíl byl vyplacen zůstaviteli, přičemž takto není pochyb o výši a
postupu při stanovení nabývací ceny podílu, která by byla následně zděděna.
V. Závěr, náklady řízení
(25) Na základě shora uvedených skutečností dospěl krajský soud k závěru, že
žalovaný, stejně tak jako správce daně, postupovali v souladu s platnou právní úpravou.
Krajský soud tedy neshledal v jejich postupu nesprávnost ani nezákonnost. Napadené
rozhodnutí je přezkoumatelné, žalovaný se řádně vypořádal s žalobcem uplatněnými
odvolacími námitkami. Z tohoto důvodu shora uvedenou žalobu v souladu
s ust. § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
(26) Současně v souladu s ust. § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. ve výroku ad II. rozsudku
nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobci neměli ve věci
úspěch a žalovanému náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly, byť je
uplatňoval. V nyní projednávané věci krajský soud na straně úspěšného žalovaného neshledal
existenci účelně vynaložených nákladů, přesahujících jeho běžnou činnost. Krajský soud
k tomuto závěru odkazuje na rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze
dne 31. 3. 2015 č.j. 7 Afs 11/2014 - 50.
Poučení:
[OBRÁZEK]Pokračování - 8 - 10Af 73/2014
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne
jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního
soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým
označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí).
Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty
nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze
prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a
kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž
směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy
mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí,
má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,
vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro
výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní
symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat
na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Krajský soud v Českých Budějovicích
dne 10. března 2016
JUDr. Marie Trnková v. r.
Předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení :
Prázdná Jaroslava