Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 Af 73/2014 - 31

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně

JUDr. Marie Trnkové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci

žalobců a. P.M., bytem v X, b. E.S., bytem v X, oba zastoupeni JUDr. Ivanem Punčochářem,

advokátem v Plané nad Lužnicí, Nad Hejtmanem 17, proti žalovanému Odvolacímu

finančnímu ředitelství, sídlem v Brně, Masarykova 427/31, o žalobách proti rozhodnutí

žalovaného ze dne 30. 9. 2014 č.j. 25685/14/5000-14101-700779, za účasti společnosti

Sloupárna Majdalena s. r. o., IČ 490 50 648, sídlem Majdalena 141, zast. JUDr. Jaroslavou

Krybusovou, advokátkou v Českých Budějovicích, nám. Přemysla Otakara II. 58/16,

t a k t o :

I. Žaloba se z a m í t á .

II. Žalovanému se náhrada nákladů n e p ř i z n á v á .

O d ů v o d n ě n í :

I. Vymezení věci

(1) Včasnou žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen

„krajský soud“) dne 27. 11. 2014 se žalobci domáhají zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne

30. 9. 2014, č.j. 25685/14/5000-14101-700779, kterým bylo zamítnuto jejich odvolání proti

rozhodnutí Finančního úřadu pro Jihočeský kraj ze dne 3. 3. 2014

Pokračování - 2 - 10Af 73/2014

č.j. 453500/14/2214-05700-302619, kterým byla zamítnuta stížnost žalobců proti postupu

plátce daně, společnosti Sloupárna Majdalena s. r. o., který dle názoru žalobců nesprávně

stanovil daň a její základ. Žalobci v předmětné stížnosti namítali nesprávný způsob zdanění

výplaty vypořádacího podílu z důvodu nesprávně stanovené nabývací ceny s tím, že srážková

daň měla být stanovena v nulové výši.

(2) Žalobou napadené rozhodnutí nemá oporu v právních předpisech a postupem

správních orgánů v daňovém řízení byli žalobci zkráceni na svých právech. Žalobci je

rozporován postup správce daně, který v jejich případě nesprávně aplikoval

ust. , o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních

z příjmů“). V daném případě zůstaviteli nárok na vypořádání podílu v obchodní korporaci

nevznikl, vznikl pouze jeho dědicům, na které nabývací cenu obchodního podílu zůstavitele

vztahovat nelze. Dědic není společníkem obchodní korporace, a proto na něj nelze vztahovat

ust. § 24 odst. 8 písm. a) zákona o daních z příjmů, neboť zákon nestanoví, že by toto

ustanovení bylo aplikovatelné i na právní nástupce společníka. Postupem žalovaného navíc

vzniká výrazný nepoměr zdanění v situacích, kdy by dědicům byl vyplácen pouze vypořádací

podíl po zůstaviteli bez jejich účasti ve společnosti, a v situacích, kdy by se dědic domáhal

zrušení své účasti ve společnosti a následného vyplacení vypořádacího podílu. Pokud tedy

dědic není dle daňových orgánů společníkem a ust. § 36 odst. 2 písm. f) zákona o daních

z příjmů se váže výlučně na osobu společníka, pak dotyčný příjem z vypořádacího podílu

srážkové dani nepodléhá vůbec a potom se jedná o příjem podléhající pouze dani dědické.

(3) Z důvodů výše uvedených bylo žalobci navrženo žalobou napadené rozhodnutí zrušit a věc žalovanému vrátit k dalšímu řízení.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného

(4) Žalovaný navrhl projednávanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Se závěry

učiněnými žalobci v projednávané žalobě žalovaný nesouhlasí. Postup daňových orgánů byl

v souladu se zákonem, když výplata vypořádacího podílu podléhá ust. § 36 odst. 2 písm. e)

zákona o daních z příjmů. Základem této daně je hodnota vypořádacího podílu snížená o

nabývací cenu obchodního podílu, tato nabývací hodnota je specifikována v ust. § 24 odst. 7

zákona o daních z příjmů. V případě úmrtí společníka obchodní společnosti je nutné

rozlišovat situaci, (1) kdy by došlo k dědění obchodního podílu a situaci, (2) kdy dědici

obchodní podíl nenabývají a jejich dědictví představuje nárok na vypořádací podíl. Pokud by

se jednalo o první případ a dědic by zdědil obchodní podíl a následně by ze společnosti

vystoupil, měl by nárok na vypořádací podíl, přičemž základ zdanění tohoto podílu by byla

pořizovací cena v hodnotě obchodního podílu, stanovená k datu úmrtí zůstavitele. Pokud by

bylo dědění obchodního podílu společenskou smlouvou vyloučeno, náležel by dědicům pouze

vypořádací podíl, základ daně je v takovém případě snižován o nabývací cenu podílu

zemřelého společníka. Tento způsob zdanění odpovídá situaci, kdy by společník za svého

života žádal o vyplacení vypořádacího podílu a předmětem dědictví by byla takto vyplacená

částka. Předmětem dědění je zůstavitelův vypořádací podíl a nabývací cena se proto musí

posuzovat u zůstavitele. Postup správce daně tudíž nezakládá nerovný přístup k dědicům.

Ustanovení § 36 odst. 2 písm. e) zákona o daních z příjmů je vázáno na vypořádací podíl

společníka společnosti, nikoli na společníka společnosti. Závěrem žalovaný uplatnil nárok na

náhradu nákladů řízení, a to s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 7. 10. 2014,

sp. zn. .

Pokračování - 3 - 10Af 73/2014

III. Obsah správních spisů

(5) Usnesením Okresního soudu v Táboře ze dne 24. 10. 2013 č.j. – 83

byla schválena dědická dohoda mezi žalobci, dle které nárok na vypořádací podíl ve výši

23,7%, odpovídající vkladu do základního kapitálu společnosti ve výši 38.000 Kč, namísto

obchodního podílu náležejícího zůstaviteli, nyní zapsaného jako uvolněný obchodní podíl

společnosti Sloupárna Majdalena s. r. o., v hodnotě 22.681.000 Kč, nabývají žalobci rovným

dílem.

(6) Ze sdělení společnosti Sloupárna Majdalena s. r. o. ze dne 30. 1. 2014 vyplývá, že

společnost na základě rozhodnutí Okresního soudu v Táboře, provedla výpočet vypořádacího

podílu žalobců, a to s ohledem na zdanění, které byla povinna v souladu

s ust. § 36 odst. 2 písm. e) zákona o daních z příjmů provést. Částka určená soudem ve výši

22.681.000 Kč byla ponížena o částku 38.000 Kč, odpovídající vkladu do základního kapitálu

společnosti a zbylou částku ve výši 22.643.000 Kč zdanila dle ust. § 36 odst. 2 písm. e)

zákona o daních z příjmů částkou ve výši 3.396.450 Kč. Žalobci tedy měli nárok na částku ve

výši 19.284.550 Kč, která jim byla dne 28. 11. 2013 odeslána na účty. V rámci výpočtu však

společnost opomněla zohlednit částku ve výši 3.696.200 Kč, představující zůstavitelem

odkoupený podíl od dalšího společníka, a rovněž částku ve výši 2.572.972 Kč, představující

další zůstavitelem odkoupený podíl po jiném společníkovi. Nově provedeným výpočtem, kdy

od částky 22.681.000 Kč byla odečtena částka 38.000 Kč, částka 3.696.200 Kč a částka

2.572.972 Kč, byla 15% daní zdaněna výsledná částka 16.373.828 Kč. Nová stanovená výše

daně – 2.456.074 Kč měla být Finančnímu úřadu Třeboň odvedena dne 31. 1. 2014. Celková

částka vyplacená žalobcům tudíž byla stanovena ve výši 20.224.926 Kč.

(7) Proti výše popsanému postupu plátce daně byla žalobci dne 5. 2. 2014 podána

stížnost ke správci daně. Žalobci s provedeným daňovým odvodem nesouhlasí z důvodu

nesprávně stanovené srážkové daně, která dle jejich názoru měla být nulová. Z tohoto důvodu

žalobci požádali o doplacení částky 2.456.074 Kč, představující plátcem daně stanovenou

srážkovou daň.

(8) Stížnost žalobců byla rozhodnutím správce daně ze dne 3. 3. 2014 zamítnuta.

Správce daně v odůvodnění rozhodnutí konstatoval správnost postupu plátce daně. V daném

případě je třeba vycházet z ust. § 36 zákona o daních z příjmů, dle něhož výplata

vypořádacího podílu podléhá 15% srážkové dani z příjmů. Základ pro srážkovou daň vychází

z ust. § 24 odst. 7 zákona o daních z příjmů, dle něhož je základem daně hodnota

vypořádacího podílu snížená o nabývací cenu obchodního podílu. V případě úmrtí společníka

je pak nutno rozlišovat dvě situace, a to dědění obchodního podílu a dědění vypořádacího

podílu. V případě úmrtí společníka, kdy společenská smlouva vylučuje dědění obchodního

podílu, nabývají dědici pouze vypořádací podíl, přičemž základ daně se snižuje o nabývací

cenu podílu u zemřelého společníka. Konstrukce je v daném případě stejná, jako kdyby

zůstavitel za života požadoval vyplatit vypořádací podíl. Předmětem dědění je však vždy

zůstavitelův vypořádací podíl a nabývací cena podílu se tak musí posuzovat u zůstavitele.

(9) Proti rozhodnutí správce daně bylo žalobci dne 1. 4. 2014 podáno odvolání, kterým

se žalobci domáhají změny rozhodnutí správce daně. Žalobci se se závěry správce daně

týkajícími se způsobu zdanění vypořádacího podílu neztotožnili. Podklad pro srážkovou daň

by měl být snížen o cenu pro účely daně dědické i v případě, kdy na dědice obchodní podíl

nepřechází, ale přechází na ně právo na výplatu vypořádacího podílu. Cena pro účely dědické

Pokračování - 4 -

daně byla v případě žalobců stanovena částkou 22.681.000 Kč, tato částka tedy představuje

daňový základ a srážková daň je tudíž nulová.

(10) Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 30. 9. 2014

č.j. 25685/14/5000-14101-700779 bylo odvolání žalobců zamítnuto. Žalovaný shledal postup

správce daně jako správný. Výplata vypořádacího podílu podléhá ust. § 36 odst. 2 písm. e)

zákona o daních z příjmů, a to dani ve výši 15% vybírané srážkou. Základem daně je hodnota

vypořádacího podílu snížená o nabývací cenu obchodního podílu, pokud je poplatníkem

prokázána. Stanovení nabývací ceny podílu podléhá ust. § 24 odst. 7 zákona o daních

z příjmů. V případě úmrtí společníka může nastat situace, kdy dědic zdědí obchodní podíl a ze

společnosti následně vystoupí, v takovém případě má nárok na vypořádací podíl, při jehož

zdanění je základem nabývací cena, představující hodnotu obchodního podílu, stanovenou

k datu úmrtí zůstavitele. Odlišná situace pak nastává v případě, kdy společník zemře a

společenská smlouva zakazuje dědění obchodního podílu po tomto společníkovi. Dědicům

náleží pouze vypořádací podíl a základ daně se potom snižuje o nabývací cenu podílu u

zemřelého společníka. V daném případě proti výnosu za převod podílu lze jako daňový

náklad uznat částku, za niž původní podíl nabyl zůstavitel. Konstrukce je stejná jako

v případě, kdy by zůstavitel za života požadoval vyplatit vypořádací podíl a vyplacená částka

by pak byla dále předmětem dědictví. Předmětem dědění je zůstavitelův vypořádací podíl a

nabývací cena se proto musí posuzovat u zůstavitele. Správce daně tudíž postupoval správně,

pokud stížnost žalobců neshledal důvodnou a jako takovou ji zamítl. Žalovaný, ve shodě se

správcem daně, shledal postup plátce daně správným. V daném případě je třeba vycházet

především ze skutečnosti, že na dědice nemohou být ze strany zůstavitele převedena větší

práva, než měl on sám. Postup správce daně, kterým jako výdaj stanovil cenu nabytí podílu u

zůstavitele, byl shledán správným. Žalobci navrhovaný důkaz výslechem daňových poradkyň,

které již v dané věci podaly k žádosti žalobců písemné odborné vyjádření, byl žalovaným

shledán nadbytečným. Jejich osobní výslech by v dané věci nemohl přinést žádné nové

skutečnosti, daňové poradkyně nebyly v pozici svědků.

IV. Právní názor soudu

(11) Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí podle ust. § 75 odst. 2

, (dále jen „“), v mezích daných

žalobními body, a dospěl k závěru, že žaloba důvodná není.

(12) Žalobci je rozporován postup daňových orgánů, které potvrdily postup plátce

daně v rámci odvodu daně z převodu vypořádacího podílu po zesnulém společníkovi. Dle

názoru žalobců měla být daň stanovena v nulové výši, neboť dědic není společníkem

společnosti, žádný vklad do ní nevložil a z tohoto důvodu není možné aplikovat nabývací

cenu podílu dle ust. § 24 odst. 8 písm. a) zákona o daních z příjmů. Dle žalobců nelze činit

rozdíl mezi děděním obchodního podílu a následným ziskem vypořádacího podílu a mezi

děděním vypořádacího podílu v případě, kdy je dědění obchodního podílu společenskou

smlouvou vyloučeno.

(13) V obecné rovině lze uvést, že smrt společníka ve společnosti s ručením

omezeným je spojena buď s majetkovým vypořádáním dědiců anebo se vstupem dědiců do

společnosti. V případě smrti společníka tedy náleží dědici nárok na výplatu vypořádacího

podílu nebo obchodní podíl ve společnosti. Tento zděděný obchodní podíl se pak do

majetkové roviny dostává při ukončení účasti nového společníka (dědice) ve společnosti, kdy

[OBRÁZEK]Pokračování - 5 - 10Af 73/2014

společníkovi náleží právo na vypořádací podíl, obchodní podíl je v takovém případě

transformován do majetkového práva (práva na výplatu vypořádacího podílu). Pokud tedy

obchodní podíl přechází na dědice, stává se předmětem daně dědické. Výše vypláceného

vypořádacího podílu se stanoví ke dni zániku účasti společníka ve společnosti z vlastního

kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné a mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku

účasti společníka ve společnosti. Pokud na dědice obchodní podíl nepřechází (typicky

v případech, kdy tento přechod vylučuje společenská smlouva), mají dědici právo na

vypořádací podíl zemřelého společníka, resp. na jeho majetkové právo na vypořádání jeho

účasti ve společnosti.

(14) V nyní projednávané věci podléhá zdanění předmětného vypořádacího podílu

podle ust. § 36 odst. 2 písm. e) zákona o daních z příjmů, zde zvláštní sazba daně z příjmů pro

poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 nebo 9 stanoveno jinak, činí 15 %, a

to z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným,

komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu, z vrácení emisního

ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo těmto plněním obdobná plnění; tento příjem se

snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci, je-li plátci poplatníkem prokázána.

(15) Nabývací cena podílu na obchodní společnosti je definována

v ust. § 24 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů jako pořizovací cena majetkové účasti v

případě nabytí podílu koupí nebo cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování

majetku ke dni nabytí v případě nabytí podílu bezúplatně.

(16) Dle ust. , o obchodních korporacích (dále jen

„zákon o obchodních korporacích“) lze přechod obchodního podílu v případě smrti

společníka zakázat či omezit společenskou smlouvou. Stejnou možnost společníkům ve

společnosti s ručením omezeným dávalo ust. , obchodní

zákoník.

(17) Komentované znění ust. k možnosti

vyloučení dědění obchodního podílu uvádí, že společnost (resp. její společníci) se může bránit

nástupu dědiců tak, že ve společenské smlouvě dědění obchodního podílu vyloučí. Obchodní

podíl potom na dědice nepřechází, nýbrž se uvolňuje a přechází na společnost. Ve vztahu k

dědicům však nejde o vyloučení dědění jako právního nástupnictví, ale jen o to, že předmětem

dědění nemůže být obchodní podíl zemřelého společníka. Předmětem dědění se stává jen

majetkové právo zemřelého společníka na vypořádání se společností, tedy vypořádací podíl.

Toto řešení nelze použít výběrově jen pro některé společníky (zásada stejného zacházení se

všemi společníky, ochrana svobody zůstavitele pořizovat závěť o svém majetku, vyloučení

možnosti zneužití hlasovacího práva ze strany většinových společníků), nýbrž se musí týkat

všech společníků. Dědicové jsou tedy v tomto případě vypořádáni vypořádacím podílem,

který je předmětem dědění, a společnost naloží s uvolněným obchodním podílem postupem,

který upravuje § 113 odst. 5 a 6. [Pokorná, J., a kol., Obchodní zákoník: komentář. Praha:

Wolters Kluwer (ČR), 2009].

(18) Jak již bylo krajským soudem uvedeno shora pod bodem 13, v případě smrti

společníka je nutné rozlišovat dvě situace, a to situaci, kdy dědic nevstoupí do společnosti,

neboť to vylučuje společenská smlouva, a je mu vyplácen vypořádací podíl zemřelého

společníka stanovený k datu smrti tohoto společníka a situaci, kdy se dědic stane k datu smrti

společníka společníkem a po ukončení dědického řízení dojde k ukončení účasti dědice jako

nového společníka ve společnosti, v tomto případě je předmětem dědění obchodní podíl.

[OBRÁZEK]Pokračování - 6 - 10Af 73/2014

(19) Zmiňované situace je nutné odlišit i z hlediska zdanění vypořádacího podílu.

Pokud zemře společník ve společnosti, jejíž společenská smlouva dědění obchodního podílu

vylučuje, náleží dědici vypořádací podíl a základ daně se snižuje o nabývací cenu podílu

zemřelého společníka, neboť se jedná o vypořádací podíl společníka. Obchodní podíl ve

společnosti dědici v takovém případě nikdy nenabyli a s ohledem na znění společenské

smlouvy ani nabýt nemohli. Pokud v případě smrti společníka společenská smlouva dědění

jeho obchodního podílu nevylučuje, dědí dědic obchodní podíl, a to i pokud by do společnosti

fakticky nevstoupil (ukončil by účast dohodou ve smyslu ust. § 203 zákona o obchodních

korporacích nebo by požádal o zrušení své účasti soudem ve smyslu ust. § 211 zákona o

obchodních korporacích), nebo pokud by se stal společníkem pouze na krátkou dobu

(minimálně po dobu řízení o dědictví), hodnota vypořádacího podílu by se v takových

případech odvíjela od data ukončení účasti nového společníka (dědice) a základ daně by

snižoval o nabývací cenu obchodního podílu nového společníka (dědice). V takovém případě

by se výše těchto hodnot odvíjela od doby, po kterou by dědic fakticky byl společníkem ve

společnosti, a bylo by nutné zkoumat řádnou účetní závěrku společnosti, z níž by byla výše

vypořádacího podílu určena.

(20) Takový postup se krajskému soudu nejeví jako nelogický či nespravedlivý.

Zákonodárce se tímto způsobem snažil odlišit situace, kdy k dědění obchodního podílu

společníka ve společnosti s ručením omezeným může dojít a v takovém případě je pouze na

vůli nového společníka (dědice), jakým způsobem se svou účastí naloží. Pokud ve společnosti

setrvá a rozhodne se pro ukončení své účasti například po roce, je logické, že hodnota

vypořádacího podílu tohoto společníka se bude odvíjet od aktuálních výsledků účetní závěrky

společnosti a v rámci zdanění bude tento vypořádací podíl ponížen o nabývací hodnotu podílu

tohoto společníka (dědice), který se na činnosti společnosti nějakou dobu podílel. Naproti

tomu je zřejmé, že v případě, kdy dědici na základě společenské smlouvy nabýt obchodní

podíl nemohou, bude jejich vypořádací podíl odpovídat majetkovému právu zůstavitele a

v rámci zdanění tak bude vypořádací podíl zůstavitele ponížen o nabývací hodnotu jeho

podílu, neboť dědici nikdy obchodní podíl nenabyli.

(21) Společnost Sloupárna Majdalena s. r. o. v souladu se zákonem vyloučila dědění

obchodního podílu společníka. K nabytí obchodního podílu žalobci po zůstaviteli jakožto

společníkovi obchodní společnosti tudíž v nyní projednávané věci nemohlo dojít a žalobcům

tak vznikl nárok pouze na nabytí vypořádacího podílu zemřelého společníka. Předmětem

dědění se stalo majetkové právo zemřelého společníka po vypořádání se společností. Takto

vzniklé majetkové právo koresponduje se situací, kdy by společník z vlastní vůle ze

společnosti vystoupil a v důsledku tohoto úkonu by mu vzniklo právo na vypořádací podíl.

Sazba daně z tohoto příjmu proto odpovídá 15% z vypořádacího podílu při zániku účasti

společníka ve společnosti snížená o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci.

(22) Pokud je předmětem dědění majetkové právo zemřelého společníka na

vypořádání se společností, bezpochyby se jedná o právo na vypořádací podíl tohoto

zemřelého společníka. Předmětný vypořádací podíl se tak jednoznačně váže právě k osobě

zemřelého společníka. Sazbu daně tak bude nutné určit z tohoto vypořádacího podílu

zemřelého společníka sníženého o cenu, za kterou svůj podíl ve společnosti původně nabyl.

Tvrzení žalobců, dle nichž by měla výše nabývacího podílu odpovídat hodnotě jejich

nabývacího podílu, nelze považovat za správné, neboť vzhledem k tomu, že dědí majetkové

právo zemřelého společníka na vypořádání se společností, je nutné i nabývací podíl odvíjet od

osoby tohoto zemřelého společníka. Žalobci žádný obchodní podíl nenabyli a mají nárok

Pokračování - 7 -

pouze na podíl vypořádací, který by za života náležel zůstaviteli, pokud by se rozhodl ze

společnosti vystoupit.

(23) V nyní projednávané věci byla hodnota vypořádacího podílu zůstavitele

stanovena v částce 22.681.000 Kč. Nabývací cena podílu pak sestává z částky 38.000 Kč, za

kterou byl podíl zůstavitelem původně pořízen, dále z částky 3.696.200, představující

zůstavitelem odkoupený obchodní podíl po bývalém společníkovi a z částky 2.572.972 Kč,

představující další zůstavitelem odkoupený obchodní podíl po bývalém společníkovi. Dani

podléhající částka tudíž byla stanovena ve výši 16.373.828 Kč, a to na základě odečtení

nabývací ceny podílu od ceny vypořádacího podílu. Takto zvolený postup správce daně byl

krajským soudem shledán v souladu se zákonem.

(24) Povinností společnosti při splnění důvodu pro ukončení účasti společníka

(respektive zánik účasti smrtí zůstavitele) ve společnosti, byla výplata vypořádacího podílu,

jehož výši, jak je shora popsáno, společnost stanovila, vypočítala srážkovou daň, po jejímž

odpočtu určila výši čistého podílu, který byl předmětem dědictví. Soud neshledal

opodstatněnou žalobní námitku, která byla vznesena pouze v obecné rovině, že postup, který

byl v dané věci aplikován, odporuje rovnému zacházení s dědici a zásadě nezdanění

dědického podílu mezi osobami v první a druhé příbuzenské linii. Je totiž třeba vzít na zřetel,

že žalobci zmiňovaná zásada se týká daně dědické v souvislosti s nabýváním majetku

dědictvím. V konkrétní záležitosti nemohl být děděn obchodní podíl, neboť to vylučovala

společenská smlouva, smrtí zůstavitele se obchodní podíl transformoval na podíl vypořádací.

Předmětem dědění byl zůstavitelův vypořádací podíl a nabývací cena se posuzovala u

zůstavitele. Srážková daň tudíž nezatěžovala dědice, ale vypořádací podíl, který teprve poté

ve výši čistého podílu byl předmětem dědictví. Žalobci v žalobě v podstatě poukazují na

určitou tvrdost zákona, která však není nelogická, neboť v daném případě byla konstrukce

stejná jako by vypořádací podíl byl vyplacen zůstaviteli, přičemž takto není pochyb o výši a

postupu při stanovení nabývací ceny podílu, která by byla následně zděděna.

V. Závěr, náklady řízení

(25) Na základě shora uvedených skutečností dospěl krajský soud k závěru, že

žalovaný, stejně tak jako správce daně, postupovali v souladu s platnou právní úpravou.

Krajský soud tedy neshledal v jejich postupu nesprávnost ani nezákonnost. Napadené

rozhodnutí je přezkoumatelné, žalovaný se řádně vypořádal s žalobcem uplatněnými

odvolacími námitkami. Z tohoto důvodu shora uvedenou žalobu v souladu

s ust. zamítl.

(26) Současně v souladu s ust. věty první ve výroku ad II. rozsudku

nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobci neměli ve věci

úspěch a žalovanému náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly, byť je

uplatňoval. V nyní projednávané věci krajský soud na straně úspěšného žalovaného neshledal

existenci účelně vynaložených nákladů, přesahujících jeho běžnou činnost. Krajský soud

k tomuto závěru odkazuje na rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze

dne 31. 3. 2015 č.j. - 50.

Poučení:

[OBRÁZEK]Pokračování - 8 -

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne

jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního

soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší

správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým

označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí).

Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty

nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze

prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a

kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž

směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy

mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí,

má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,

vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro

výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní

symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat

na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 10. března 2016

JUDr. Marie Trnková v. r.

Předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení :

Prázdná Jaroslava