Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 A 137/2015 - 27

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Ing. Veroniky Baroňové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobkyně: Y. K., státní příslušnost Ukrajina, zastoupené Mgr. Radimem Strnadem, advokátem se sídlem Příkop 8, Brno, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 10. 2015, č. j. MV-161285-3/SO/sen-2014,

t a k t o:

I. Žaloba s e z a m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se včas podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno usnesení Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále též „správní orgán I. stupně“)

ze dne 16. 10. 2014, č. j. OAM-24489-16/DP-2014. Tímto usnesením bylo podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), zastaveno řízení o žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu žalobkyně na území České republiky za účelem studia dle , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Žalobkyně se proti tomuto rozhodnutí bránila odvoláním, které žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla a usnesení správního orgánu I. stupně potvrdila. V odůvodnění rozhodnutí žalovaná popsala průběh řízení před správním orgánem I. stupně a uzavřela,

že v případě, kdy žalobkyně nedoložila všechny doklady, které je dle ustanovení § 44a odst. 6 písm. c) zákona o pobytu cizinců povinna předložit k žádosti o prodloužení dlouhodobého pobytu na území České republiky za účelem studia, jednalo se o podstatné vady žádosti, které bránily pokračování v řízení. Správní orgán I. stupně tedy dle žalované postupoval v souladu se zákonem, když dle ustanovení řízení zastavil.

I. Obsah žaloby

Žalobkyně pokládala napadené rozhodnutí za nezákonné. V této souvislosti namítala, že předmětem přezkumu v odvolacím řízení není pouze přezkum samotného napadeného rozhodnutí, nýbrž součástí přezkumu v odvolacím řízení musí být i řízení před správním orgánem I. stupně, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo. Žalobkyně tak spatřovala nezákonnost napadeného rozhodnutí v tom, že z odůvodnění napadeného rozhodnutí nevyplývá, že by se žalovaná v odvolacím řízení zabývala i řízením před správním orgánem I. stupně, které vydání předmětného usnesení předcházelo.

Z výše uvedeného důvodu proto žalobkyně závěrem navrhla, aby krajský soud napadené rozhodnutí žalované zrušil, věc vrátil žalované k dalšímu řízení a uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady soudního řízení.

II. Vyjádření žalované k žalobě

Žalovaná ve svém vyjádření k podané žalobě v plném rozsahu odkázala

na odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde se dle svého názoru podrobně vypořádala

se všemi okolnostmi projednávané věci. Pouze doplnila, že v rámci přezkoumání spisového materiálu na základě podané žaloby zjistila, že doklad o zajištění prostředků po dobu pobytu na území České republiky žalobkyně doložila, a to dne 2. 7. 2014, ačkoliv v rámci odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaná uvedla, že nikoliv. Doklad o účelu pobytu – potvrzení o studiu však žalobkyně nedoložila, a její žádost tak nemohla být meritorně posouzena.

III. Posouzení věci krajským soudem

Žaloba byla podána včas [ in fine , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), ve spojení s zákona o pobytu cizinců)], osobou k tomu oprávněnou ( )] a jedná se o žalobu přípustnou (zejména , a ).

Vzhledem k tomu, že žalobkyně ani žalovaná ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení výzvy nevyjádřily nesouhlas s projednáním věci bez nařízení jednání, ačkoli byly poučeny

o tom, že nevyjádří-li svůj nesouhlas, bude se mít za to, že souhlas je udělen, rozhodl soud

v souladu s o věci samé bez jednání.

Dle , 2 vycházel soud při přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalované v mezích uplatněných žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Žalobkyně v podané žalobě namítala, že z odůvodnění napadeného rozhodnutí nevyplývá, že by se žalovaná v odvolacím řízení vedle přezkumu samotného napadeného rozhodnutí zabývala i řízením před správním orgánem I. stupně, ačkoli toto mělo být žalovanou přezkoumáno.

Ve vztahu k takto obecně formulované žalobní námitce krajský soud uvádí,

že z obsahu žalobou napadeného rozhodnutí je patrné, že žalovaná v něm podrobně rekapituluje průběh řízení před správním orgánem I. stupně, vyjmenovává jednotlivé doklady, které žalobkyně ke své žádosti o prodloužení dlouhodobého pobytu na území České republiky za účelem studia nedoložila, jakož i popisuje postup správního orgánu I. stupně, který vyzval žalobkyni k doložení chybějících náležitostí žádosti a následně žalobkyni na její žádost také prodloužil lhůtu stanovenou k doložení zbývajících dokladů. Dále žalovaná v napadeném rozhodnutí uvedla, že usnesení správního orgánu I. stupně bylo vydáno v souladu se zákonem, jelikož se v daném případě jednalo o podstatné vady žádosti, které bránily pokračování v řízení, neboť správním orgánem I. stupně nemohlo být vzhledem k absenci požadovaných dokladů prokázáno splnění základních podmínek pro prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem studia, a to podmínky prokázání plnění účelu pobytu uvedeného v žádosti.

Ze struktury i obsahu odůvodnění napadeného rozhodnutí je dle krajského soudu bezpochyby zjevné, že pokud žalovaná v první části napadeného rozhodnutí shrnula průběh řízení od podání žádosti až do vydání usnesení správním orgánem I. stupně, zcela jistě

se tímto řízením a jeho průběhem v rámci odvolacího přezkumu zabývala a toto hodnotila,

o čemž svědčí také pasáž obsažená v závěru odůvodnění napadeného rozhodnutí, že žalovaná „neshledala, že by napadené usnesení, případně řízení, jež předcházelo jeho vydání, bylo v rozporu se zákonem“. Takto uplatněné žalobní námitce proto krajský soud nepřisvědčil.

Nad rámec výše uvedeného pak krajský soud doplňuje, že ve správním spisu je

v souvislosti se studiem žalobkyně založen diplom ze dne 17. 1. 2014, č. 1423/2014/0153, podle něhož žalobkyně získala akademický titul bakalářka (Bc.) v bakalářském studijním programu Mezinárodní teritoriální vztahy ve studijním oboru Mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

K tomu ovšem krajský soud považuje za nutné konstatovat, že ačkoli žalobkyně tento diplom správnímu orgánu předložila na podkladě výzvy ze dne 13. 6. 2014, č. j. OAM-24489-5/DP-2014, je z jeho obsahu (zejména s ohledem na datum jeho vydání již dne 17. 1. 2014) zřejmé, že se nemohlo jednat o přesvědčivé prokázání a doložení podmínky účelu dlouhodobého pobytu na území České republiky, tj. aktuálně probíhajícího studia žalobkyně. Samotné předložení tohoto diplomu tedy nemohlo ve smyslu představovat odstranění podstatné vady žádosti, která správnímu orgánu I. stupně bránila

v řízení pokračovat a o věci meritorně rozhodnout.

Přesvědčivé prokázání plnění účelu pobytu uvedeného v žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, tj. prodloužení doby pobytu za účelem studia, přitom bylo ve smyslu § 44a odst. 6 písm. a), ve spojení s § 31 odst. 1 písm. b) zákona

o pobytu cizinců zcela zásadní náležitostí této žádosti. S ohledem na to byla také žalobkyně vyzvána k doplnění své žádosti, a to shora označenou výzvou, ve spojení s usnesením prvostupňového správního orgánu ze dne 13. 6. 2014, č. j. OAM-24489-6/DP-2014, jimiž byla žalobkyni poskytnuta dostatečná lhůta ke splnění podmínky prokázání účelu pobytu doložením potvrzení o studiu (přijetí ke studiu), o odborné praxi, dobrovolné službě apod., splňujících ve výzvě uvedené podmínky. Žalobkyně byla zároveň poučena o následcích nevyhovění této výzvě, tj. o tom, že nebudou-li náležitosti žádosti doloženy, bude řízení dle

zastaveno. Lhůta k doložení chybějících náležitostí pak byla žalobkyni na základě jí podané žádosti také prodloužena, a to usnesením prvostupňového správního orgánu ze dne 12. 8. 2014, č. j. OAM-24489-14/DP-2014. Žalobkyně však jiný doklad prokazující její studium, a tedy požadovaný účel pobytu, o jehož prodloužení žádala,

v průběhu řízení nepředložila, a neučinila tak ani v průběhu odvolacího řízení.

V podané žalobě pak žalobkyně již žádné další konkrétní námitky, které by zpochybňovaly samotný průběh řízení či jednotlivé úkony, které v řízení činily správní orgány obou stupňů, neuplatnila.

IV. Závěr a náklady řízení

Krajský soud tak na základě výše uvedených skutečností neshledal žalobu důvodnou,

a proto ji podle ustanovení zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , podle kterého žalobkyně, která neměla ve věci úspěch, nemá vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení před soudem a žalované žádné náklady řízení nad rámec její běžné úřední činnosti nevznikly. Krajský soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo

na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí,

má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 17. března 2016

Mgr. Milan Procházka

předseda senátu