Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Ad 4/2014 - 57

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Miladou Haplovou ve věci žalobkyně I. M., bytem ………………, zast. JUDr. Pavlem Kvíčalou, advokátem se sídlem T.G.Masaryka 195/18, 796 01 Prostějov, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o invalidní důchod, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15.1.2014, č. j. X,

t a k t o :

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Odměna zástupce žalobkyně JUDr. Pavla Kvíčaly, se sídlem T.G.Masaryka 195/18, 796 01 Prostějov se stanovuje částkou 7.699 Kč, která bude zaplacena z účtu Krajského soudu v Brně ve lhůtě 30-ti dnů od právní moci rozsudku.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím ze dne 15.1.2014, č. j. X, žalovaná zamítla námitky žalobkyně a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 24.10.2013, č.j. 635 731 6779 potvrdila. Potvrzeným rozhodnutím ČSSZ zamítla podle a pro nesplnění podmínek ust. , o důchodovém pojištění žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu, neboť podle posudku OSSZ Prostějov ze dne 8.10.2013 je nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně podle V námitkách účastnice řízení připustila, že aktuálně je zdravotní stav stacionární, nezlepšil se, má však trvalá omezení a následky, není schopna jakékoliv běžné činnosti a odkázána na pomoc okolí. Svůj zdravotní stav a s tím související následky popsala a doložila odborné lékařské nálezy. ČSSZ přezkoumala napadené rozhodnutí vzhledem k námitkám účastnice řízení a posoudila její invaliditu podle a Podle posudku o invaliditě ze dne 9.1.2014, který byl podán na základě dostupné zdravotní dokumentace vyplynulo, že byla účastnice řízení invalidní podle , a šlo o invaliditu druhého stupně podle téhož zákona. Míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena ve výši 60%, když rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kap. XV, oddílu A, položce 1, písm. d) přílohy k vyhl. č. , o posuzování invalidity. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena na horní hranici procentního rozmezí a nebyla navýšena ve smyslu ust. citované vyhlášky.

Žalobou ze dne 14.3.2014 se žalobkyně domáhá přezkoumání rozhodnutí, neboť jí byl odňat plný invalidní důchod a nebyl přiznán třetí stupeň, ačkoliv je těžce nemocná, což může prokázat zdravotní dokumentací, případně znaleckým posudkem. V doplnění žaloby zástupce žalobkyně uvedl, že rozhodnutí je nesprávné, neboť vychází z nesprávných skutkových zjištění, na základě nichž byl učiněn nesprávný právní závěr, zdravotní stav nebyl posouzen objektivně. Dále popsal vývoj invalidity od 22.9.2010 a z uvedeného dovodil, že do roku 2014 nemohlo dojít ke zlepšení zdravotního stavu o 10%, když v roce 2010 byl pokles pracovní schopnosti stanoven ve výši 70%. Zdravotní stav se naopak výrazně zhoršil. Navrhl, aby po provedených důkazech bylo napadené rozhodnutí zrušeno a vráceno žalované k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření uvedla, že je při rozhodování vázána odborným lékařským posudkem ze dne 9.1.2014 a tam stanoveným poklesem pracovní schopnosti, když tento posudek podle žalované splňuje všechny požadavky na takové posudky vypracované v námitkovém řízení a k důkazu navrhla posudek PK MPSV.

Soud vyžádal a provedl důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“) v Brně ze dne 10.2.2016. Posudková komise za účasti odborného lékaře neurologa hodnotila zdravotní stav na základě lékařských nálezů v posudkové dokumentaci, doložených k námitkovému řízení a ve zdravotní dokumentaci praktické lékařky. Z jednání komise se posuzovaná i zástupce omluvili s tím, že posuzovaná není schopna cesty do Brna a vzhledem k tomu, že komise má k dispozici zdravotní dokumentaci praktické lékařky, souhlasila s projednáním zdravotního stavu v nepřítomnosti z doložené zdravotní dokumentace. Lékařské nálezy, které posudková komise hodnotila při posuzování zdravotního stavu, jsou uvedeny a citovány ve vypracovaném posudku v rozsahu postačujícím pro posudkové zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně z lékařských podkladů. Z uvedené dokumentace komise zhodnotila lékařské nálezy z roku 2012 a 2013, neboť zdravotní stav posuzovala ke dni 15.1.2014. V posudkovém zhodnocení popsala vývoj zdravotního stavu od roku 2009 včetně všech chirurgických zákroků a jejich důsledků, které vznikly v období do roku 2014. Jde o úplnou hluchotu levého ucha, potíže plynoucí z postižení vestibulárního aparátu vlevo, regredující projevy periferního postižení levého lícního nervu, přetrvávající pocity slabosti a únavy, potíže psychické – depresivní rozlady, porucha paměti a soustředění, bolesti hlavy a končetin. Na uvedené potíže medikovala léky. Komise konstatovala, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl u posuzované prokázán stabilizovaný pooperační nález na kostech lebky, trvalá hluchota levého ucha a snížená úroveň sluchu ucha pravého s celkovou ztrátou slyšení odpovídající oboustranné středně těžké nedoslýchavosti nedosahující úrovně praktické nebo úplné hluchoty, případně těžké nedoslýchavosti nezpůsobující ztrátu. Uvedená nedoslýchavost podmiňuje pokles pracovní schopnosti dle kap. VIII, položka 6 20%. Poruchy zraku a zrakového orgánu neprokázány, občasné projevy periferního vestibulárního syndromu s chůzí o širší bázi, bez těžkých projevů tohoto postižení, bez závažného narušení stability stoje ani chůze, bez pádů, bez nutnosti používat opěrných pomůcek pro nestabilitu. Periferní paréza lícního nervů jen v lehké podobě, jako snížení cítivosti levé tváře a chuti levostranně, přítomna je minimální insuficience levého ústního koutku nenarušující schopnost příjmu stravy a řečového projevu. Bolesti hlavy a končetin tlumeny analgetickou medikací v ambulanci léčby bolesti, která je hodnocena jako lehčí s občasnými výkyvy. V oblasti psychické byla medikována pro depresivní ladění, závažná forma deprese nebyla prokázána. Těžký nebo zvlášť těžký kognitivní deficict u posuzované prokázán nebyl, nebyla přítomna porucha orientace ani závažná porucha chování. Funkce horních a dolních končetin plně zachována, bolesti páteře způsobené lehčí statodynamickou poruchou s oslabením svalového korzetu, bez závažných blokád páteře a známek nervového postižení. Po stránce interní plně kompenzována. S přihlédnutím k přetrvávajícím postižením psychickým toto postižení hodnotí jako těžké, nikoliv zvlášť těžké, neboť nebylo prokázáno v žádné z oblastí duševních, smyslových a motorických funkcí. Komise se vyjádřila také k období přiznání třetího stupně invalidity v říjnu 2010 a uvedla, že ani v této době přiznání třetího stupně invalidity nebylo z hlediska zdravotního stavu, ale šlo o volbu přechodnou s ohledem na očekávaný rozsáhlý neurochirurgický zákrok, tudíž z důvodů období peroperačního a pooperačního, rekonvalescenčního a adaptačního s kontrolou v roce 2012, kdy byla prokázána stabilizace zdravotního stavu s poruchami funkcí odpovídajících druhému stupni invalidity. Na základě posouzení zdravotní dokumentace dospěla komise k závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí šlo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byl stav po operaci lebky s přetrvávající těžkou funkční poruchou odpovídající zdravotnímu postižení uvedenému v příloze vyhl. č. , kap XV, oddíl A, položka 4d, pro které je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena v rozpětí 50% - 60% a s ohledem na ostatní zdravotní postižení a předchozí vykonávané výdělečné činnosti komise zvolila horní hranici rozpětí. Posudková komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla invalidní podle , a šlo o invaliditu druhého stupně podle téhož zákona a nešlo o invaliditu třetího stupně. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50%, nedosahoval však více než 69%.

K nařízenému jednání dne 25.2.2016 se žalobkyně nedostavila, byla omluvena svým zástupcem. Zástupce žalobkyně nesouhlasil s posudkem a navrhl jeho doplnění, v němž by se posudková komise vyjádřila k otázce přiznání třetího stupně invalidity v roce 2010 a nepřiznání tohoto stupně invalidity v roce 2013 a navrhl vyžádání revizního znaleckého posudku s tím, aby posudkový orgán byl zcela nezávislý na MPSV ČR. Oba návrhy na doplnění dokazování soud usnesením zamítl, neboť důvody pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně v roce 2010 posudková komise v posudku řádně vysvětlila. Pokud se týká návrhu na vypracování znaleckého posudku s omezením, jak si vymínila žalobkyně, toto objektivně není možné, neboť znalci z oboru posudkového lékařství jsou vesměs posudkovými lékaři v obou stupních posudkové činnosti, pokud nikoliv, pak vázáni na Ústav pro další vzdělávání lékařů, odbor posudkové služby, který poskytuje vzdělávání posudkovým lékařům na všech úrovních, tudíž spolupracuje s MPSV ČR. K uvedenému poznatku dospěl soud k závěru v jiné právní věci probíhající u zdejšího soudu.

Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl vzhledem k závěru v posudku PK MPSV v Brně ze dne 10.2.2016.

Na základě shora provedeného důkazu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Zásadní žalobní námitku – nesprávné, neúplná skutková zjištění a neobjektivní posouzení zdravotního stavu dosavadními posuzujícími lékaři soud posuzoval podle posudku PK MPSV se sídlem v Brně ze dne 10.2.2016, který si vyžádal. Posudková komise zhodnotila lékařské nálezy v posudkové dokumentaci v období od poslední kontrolní lékařské prohlídky v roce 2012 až do data vydání napadeného rozhodnutí. Tyto lékařské nálezy podrobně v posudku citovala a vycházela z jejich závěrů. Zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně podle soudu posudková komise provedla podrobně, popsala jeho vývoj od poslední KLP v roce 2012 do doby vydání napadeného rozhodnutí, zdůvodnila, proč nelze pokles pracovní schopnosti hodnotit pro žalobkyni příznivěji. Rovněž se přesvědčivě vyjádřila k otázce přiznaného třetího stupně invalidity v říjnu 2010 vzhledem k tehdejšímu zdravotnímu stavu žalobkyně, a proč uvedený stupeň invalidity netrvá až do doby vydání napadeného rozhodnutí. Pokud žalobkyně tvrdí, že její zdravotní stav nebyl řádně posouzen a byla nesprávná skutková zjištění, pak musí soud konstatovat, že žalobkyně se ničím nepřičinila k tomu, aby zdravotní stav byl objektivizován podle jejích představ, neboť sama se nedostavila ani k jednomu posudkovému orgánu (OSSZ, námitkové řízení, PK MPSV) po podání žádosti o zvýšení důchodu s tvrzením, že jí to její zdravotní stav neumožňuje, ale toto své tvrzení objektivně před posudkovými lékaři neprokázala a neumožnila jim objektivně orientačně svůj zdravotní stav přešetřit. Stabilizace zdravotního stavu byla posudkovými lékaři zjištěna již při KLP v roce 2012, zhoršení zdravotního stavu do dne vydání napadeného rozhodnutí prokázáno nebylo. Pokud se týká důkazních návrhů zástupce žalobkyně přednesených při ústním jednání, tyto byly zamítnuty z důvodu shora uvedených. Podle soudu posudek PK MPSV v Brně ze dne 10.2.2016 je přesvědčivý, objektivní a úplný, splňuje všechna kritéria kladená na tyto posudky v řízeních o důchodových dávkách podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Posudek je tak rozhodujícím důkazem pro posouzení žaloby. Závěr posudku, že ke dni 15.1.2014 byla žalobkyně invalidní a šlo o invaliditu druhého stupně podle zákona o důchodovém pojištění činí napadené rozhodnutí žalované správným a v souladu se zákonem. Soud proto žalobu ve smyslu ust. zamítá.

Žalobkyně nebyla ve věci úspěšná, žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona, soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku shora a nepřiznal jí náhradu nákladů řízení (, 2 ).

Soudem ustanovenému zástupci žalobkyně náleží odměna za její zastupování. Na nákladech řízení zástupce žalobkyně účtoval za 4 úkony právní služby (převzetí věci a příprava zastoupení, sepis doplnění žaloby, další porada s klientem přesahující jednu hodinu 18.2.2016 a účast u jednání u Krajského soudu v Brně). Podle , d), e) vyhl. č. , v platném znění náleží 1.000 Kč za 1 úkon právní služby, podle ve spojení s vyhlášky (nikoliv zástupcem žalobkyně účtovaných 3.100 Kč), celkem tedy 4.000 Kč. Ke každému úkonu právní služby náleží náhrada hotových výdajů, která činí podle advokátního tarifu 300 Kč, tj. celkem 1.200 Kč, podle ust. náleží náhrada za promeškaný čas a to strávený na cestě 4 x půl hodiny, tj. 400 Kč. Částku 6.362,5 Kč soud navýšil o 21% DPH na konečnou výši 7.699 Kč. Odměna za zastupování bude vyplacena advokátovi Krajským soudem v Brně ve lhůtě 30-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 25. února 2016

JUDr. Milada Haplová, v.r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení:

Karolina Marešová