Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 A 163/2015 - 13

2

pokračování

-13

U S N E S E N Í

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Kateřiny Mrázové, Ph.D., v právní věci žalobkyně Z. H., zastoupené JUDr. Karlem Maláskou, advokátem se sídlem Tišnov, Hornická 901, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, sídlem Brno, Žerotínovo náměstí 3/5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 8. 2015, č. j. JMK 111123/2015, sp. zn. S-JMK 92276/2015 OÚPSŘ,

t a k t o :

I. Žaloba s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou ze dne 29. 10. 2015 se žalobkyně domáhala zrušení výše označeného rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Tišnov (dále též „stavební úřad“) ze dne 25. 5. 2015, č. j. MUTI 12198/2015, sp. zn. OSŘ/26481/2014/Ma. Tímto rozhodnutím stavební úřad podle , 3, 5, 6 , o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), povolil žadatelce E. G. výjimku z , o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, pro umístění stavby „Novostavba rodinného domu s garáží Drásov, lokalita U Školy“ na pozemku parc. č. 671/1 (zahrada) v katastrálním území Drásov.

Žalobkyně v podané žalobě zejména uvedla, že stavební úřad se jejími námitkami zabýval pouze nedostatečně. Rovněž rozhodnutí žalovaného je naprosto nepřesvědčivé. Žalobkyně byla správními orgány odkázána na možnost uplatnění jejích námitek v řízení o umístění stavby s tím, že řízení o povolení výjimky má pouze předběžný charakter k řízení o umístění stavby a vydání rozhodnutí ve věci. S tímto závěrem žalobkyně nesouhlasí. Rozhodnutí o povolení výjimky je rozhodnutím konečným, správní orgán je musí v navazujícím řízení respektovat a jeho obsahem je vázán. Potenciálnímu stavebníkovi umožňuje nebo zakazuje realizaci určitého záměru a nepochybně tedy zasahuje do právní sféry účastníků řízení, neboť otázka povolení výjimky je v tomto řízení vyřešena definitivně. Pojmy rozhodnutí o předběžné otázce a rozhodnutí předběžné povahy, které žalovaný ztotožnil, nemají stejný význam a je třeba je důsledně rozlišovat. Rozhodnutí o povolení výjimky nesplňuje zejména časovou podmínku předběžnosti, neboť jeho účinky nejsou omezeny do vydání navazujícího rozhodnutí, není stanovena žádná lhůta, do které je třeba zahájit nějaké navazující řízení, a konečně, vydáním rozhodnutí v navazujícím řízení nepozbývá rozhodnutí o povolení výjimky účinků. Jedná se o výjimku z obecně platných zásad a její povolování by tedy nemělo být automatickým procesem. Pro povolení výjimky musí existovat závažný důvod a současně musí být dány důvody, které vylučují provedení stavby za standardních podmínek. Dle a vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území lze udělit výjimku z této vyhlášky, nikoliv však z jejího odstavce prvního. Podmínky stanovené prvním odstavcem vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území tedy musí být splněny a zkoumány rovněž při povolování výjimky z odstupových vzdáleností stanovených v odstavci druhém téhož paragrafu. Dodržení těchto podmínek stavební úřad nezkoumal, naopak odkázal žalobkyni s jejími námitkami zejména stran ztráty oslunění, zásahu do práva na soukromí, hrozících imisí a nemožnosti údržby stavby až na rozhodování o umístění konkrétní stavby v územním řízení. Tento postup je nesprávný. Je-li výjimka z vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území pravomocně povolena, není již možné toto rozhodnutí v dalším řízení přezkoumávat, správní orgán z něj bude v územním řízení vycházet a bude pro něj závazné. Závěr žalovaného, že rozhodnutí o povolení výjimky není schopné samo o sobě zasáhnout právní sféru účastníků, je tak naprosto mylný. Určení podmínek pro vzájemné odstupy staveb je přitom v zájmu obou vlastníků sousedních pozemků. Na základě výše uvedeného žalobkyně navrhla, aby soud rozhodnutí žalovaného, jakož i rozhodnutí stavebního úřadu, zrušil.

Zdejší soud se v prvé řadě zabýval splněním podmínek řízení, přičemž dospěl k závěru, že o žalobě nemůže věcně jednat a odmítl ji z následujících důvodů.

Předmětem řízení učinil žalobce rozhodnutí o povolení výjimky z obecných požadavků na výstavbu dle . Otázkou, zda takové rozhodnutí podléhá soudnímu přezkumu, se zabýval rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 30. 7. 2013, č. j. -66, publ. pod č. 2908/2013 Sb. NSS (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). Dospěl k závěru, že rozhodnutí o výjimce z obecných požadavků na výstavbu zpravidla nezakládá práva a povinnosti fyzických a právnických osob samo o sobě, ale až ve spojení s navazujícím aktem správního orgánu, kterým je rozhodováno o celém předmětu řízení. Takové rozhodnutí lze proto soudně přezkoumat pouze v režimu , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), tedy v rámci řízení o žalobě proti onomu navazujícímu aktu. Samostatně soudně přezkoumatelným ve smyslu by rozhodnutí o výjimce z obecných požadavků na výstavbu bylo pouze v případě, pokud by po jeho vydání nebylo k uskutečnění příslušného stavebního záměru zapotřebí žádného navazujícího úkonu stavebního úřadu.

Ze stejnopisů rozhodnutí stavebního úřadu a žalovaného doložených žalobcem soud zjistil, že v daném případě bylo o předmětnou výjimku žádáno v souvislosti s předpokládanou novostavbou rodinného domu, dvoupodlažního, nepodsklepeného, se zastavěnou plochou 149 m2. Je zřejmé, že se nejedná o stavbu, která by dle nevyžadovala rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. Předmětné rozhodnutí o výjimce tak samo o sobě nemohlo zasáhnout do práv žalobkyně, bude na něj totiž navazovat buď rozhodnutí vydané v územním řízení či územní souhlas.

Podanou žalobou napadené rozhodnutí o povolení výjimky z vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, vydané dle , tedy není rozhodnutím ve smyslu (úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti) a není tak ve správním soudnictví samostatně přezkoumatelné. Z tohoto důvodu soud žalobu odmítl pro nepřípustnost podle , a

O nákladech řízení soud rozhodl podle , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 9. listopadu 2015

JUDr. Zuzana Bystřická, v.r.

předsedkyně senátu