Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Ad 18/2015 - 35

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně E. Š., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 5.2.2014, o nároku na invalidní důchod

t a k t o :

I. Žaloba se z a m í t á .

II. Žádnému z účastníků se n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

I.

[1] Žalobkyni byla zamítnuta žádost o invalidní důchod z důvodu zjištění poklesu pracovní schopnosti jen v míře 30 %.

[2] Žalobkyně v zákonné lhůtě podala u zdejšího soudu žalobu, ve které uvedla, že její zdravotní stav se stále zhoršuje, a proto žádá o prošetření zdravotního stavu. Vyslovila nesouhlas se zamítnutím invalidního důchodu.

[3] Žalovaná k žalobě ve svém písemném vyjádření ze dne 9.4.2015 popřela důvodnost žaloby, odkázala na posudky o zdravotním stavu žalobkyně vyhotovené ve správním řízení a s ohledem na námitky navrhla provedení důkazu posudkem posudkové komise MPSV ČR.

[4] Napadeným rozhodnutím žalovaná námitky zamítla a své rozhodnutí ze dne 31.10.2014 potvrdila. V odůvodnění poukázala na posudek Okresní správy sociálního zabezpečení v Ostravě ze dne 20.10.2014, dle kterého pokles pracovní schopnosti byl stanoven o 30 % a dále na posudek vypracovaný v námitkovém řízení dne 21.1.2015, kdy pokles pracovní schopnosti byl stanoven v míře 30 %.

II.

[5] Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že žalobkyně požádala o invalidní důchod dne 15.9.2014. K žádosti byl zdravotní stav posouzen lékařem OSSZ Ostrava dne 20.10.2014 se závěrem, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. XIII, odd. E, položka 1.b) přílohy k vyhl.č. se stanovením míry poklesu pracovní schopnosti 20 % a vzhledem k dalším postižením navýšeno dle cit. vyhlášky o 10 %. V námitkovém řízení byl zdravotní stav lékařem žalované posuzován dne 21.1.2015 se shodným závěrem, že posudkově lze hodnotit podle kap. XIII, odd. E, položka 1 písm. b) přílohy k vyhl.č. s poklesem pracovní schopnosti o 20 % a vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu podle cit. vyhlášky navýšeno o 10 % na celkových 30 %.

[6] Z posudku posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 10.6.2015 a doplňujícího posudku ze dne 3.9.2015, které byly vypracovány k žádosti soudu, bylo prokázáno, že u žalobkyně k datu napadeného rozhodnutí se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav daný difúzním vertebrogenním algickým syndromem, pozitivitou HLAB27 (M. Bechtěrev nepotvrzen), subklinickou toxikózou, anxiózními fobickými stavy, klaustrofobií a chronickou žilní nedostatečností I. dle Widmera. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl vertebrogenní algický syndrom celé páteře s intermitentním omezením dynamiky lehkého stupně bez známek kořenové symptomatologie, bez trvalé medikace, s posudkovým hodnocením dle kap. XIII, odd. E, položka 1.b přílohy k vyhl.č. se stanovením 20 % poklesu pracovní schopnosti, když v rámci rozmezí 10 – 20 % komise postižení páteře hodnotí jako velmi lehký funkční nález vyjádřený jen dolní hranicí nabízeného procentního rozmezí, avšak s ohledem i na funkčně nevýznamný revmatologický nález a psychické potíže při cestování tramvají, stanovena pak horní hranice nabízeného rozmezí s tím, že již dále se nezvyšuje dle cit. vyhlášky.

[7] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízení ve výsledku zhodnotila zdravotní stav žalobkyně jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti zakládající invaliditu I. stupně. Posudkem posudkové komise MPSV nebylo prokázáno jiné zjištění.

III.

[8] Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

[9] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobkyně, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek a doplňující posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise v obou případech podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. , v platném znění, když zdravotní stav žalobkyně posuzoval vždy posudkový lékař s odborným lékařem neurologem. Posudek obsahuje náležitosti uvedené v ust. vyhl. č. a navíc žalobkyně byla u jednání komise přítomnou neuroložkou vyšetřena. Toto vyšetření neprokázalo žádné funkční omezení v oblasti páteře. Při jednání komise žalobkyně neuváděla ani žádné vertebrogenní potíže, nebylo prokázáno ani žádné omezení hybnosti kloubů horních končetin, včetně zápěstí, nebyly zjištěny žádné otoky, a to ani v zápěstí, ač jsou uváděny revmatoložkou. Na dolních končetinách nález symetrický, hybnost v nosných kloubech volná, nejsou žádné otoky ani trofické změny kůže bérců, jde tedy klinicky maximálně o chronickou žilní nedostatečnost I. stupně. Komise na základě odborných lékařských nálezů, zejména z období před datem vydání napadeného rozhodnutí, dospěla k závěru, že pokles pracovní schopnosti u žalobkyně dosahuje míry, která nezakládá invaliditu, neboť je v míře nižší než 35 %. Posudková komise míru poklesu pracovní schopnosti posudkově hodnotila dle kap. XIII, odd. E, položka 1.b přílohy k vyhl.č. Dle uvedeného je pokles pracovní schopnosti dán v rozmezí 10-20 %, když komise s přihlédnutím ke všem zdravotním potížím stanovila horní hranici 20 % a nezjistila důvod pro eventuelní další navýšení o max. možných 10 %, jak bylo učiněno v předcházejícím správním řízení.

[10] Podle ust. § 39 zákona o důchodovém pojištění jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Vzhledem k tomu, že k uznání invalidity je nutno prokázat pokles pracovní schopnosti alespoň v míře 35 %, a v takovém rozsahu prokázán nebyl, není možno žalobkyni považovat za invalidní. S ohledem na uvedené, soud žalobě nevyhověl, přičemž při přezkoumávání napadeného rozhodnutí vycházel z ust. , (dále jen ), tzn. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního soudu.

[11] Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla úspěšná a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona ( , 2 a zákona č. 582/91 Sb. v plat. znění).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ostravě dne 30. září 2015

JUDr. Jana Záviská

samosoudkyně