Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 A 9/2015 - 52

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Daniela Spratka Ph.D. a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci žalobce Arthro Biotherapy s.r.o., se sídlem Tyršova 1832/9, Ostrava, zastoupeného JUDr. Milanem Vašíčkem, advokátem se sídlem Lidická 710/57, Brno, proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje se sídlem 28. října 117, Ostrava, ve věci nezákonného zásahu žalovaného,

t a k t o :

I. Žaloba se z a m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se žalobou podanou 23.1.2015 domáhal, aby soud označil za nezákonný zásah výzvu žalovaného ze dne 27.11.2014 a zakázal žalovanému bez předchozího písemného souhlasu pacientů vyzývat žalobce, aby umožnil žalovanému nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené o pacientech ošetřených postupem aplikace buněk stromální vaskulární frakce.

Žalobce uvedl, že byl registrován žalovaným jako nestátní zdravotnické zařízení, je poskytovatelem zdravotních služeb podle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o zdravotních službách). Žalovaný zahájil u žalobce dne 23.10.2014 kontrolu, podnětem byl přípis ministerstva zdravotnictví. Výzvou ze dne 27.11.2014 vyzval žalovaný žalobce k umožnění nahlížení do zdravotnické dokumentace vedené o celkem 402 pacientech ošetřených postupem aplikace buněk stromální vaskulární frakce v období od 1.4.2013 do 30.9.2014. Podle žalobce k tomu však žalovaný není oprávněn, neboť se na něj nevztahuje zákona o zdravotních službách. Má-li být předmětem kontroly podle přípisu ministerstva to, zda byl buněčný přípravek aplikován v souladu s vydaným povolením, je ke kontrole příslušný pouze Státní úřad pro kontrolu léčiv (dále jen SÚKL) a nikoli žalovaný. Žalobce považuje postup žalovaného za zásah do svobody podnikat garantované d ve spojení s této y, podle něhož lze uplatňovat státní moc jen v případech a mezích stanovených zákonem. Žalovaný ve výzvě upozornil žalobce na možnost zahájení řízení o uložení pokuty ve výši 500 000 Kč. Pokud by snad žalovaný byl věcně příslušný ke kontrole, namítl žalobce nezákonnost výzvy spočívající v nedůvodně velkém počtu vyžadovaných zdravotnických dokumentací, když zde není doloženo žádné žalobcovo pochybení.

Podáním ze dne 27.2.2015 žalobce rozšířil žalobu o další tvrzený nezákonný zásah, když žalovaný vydal dne 17.2.2015 další výzvu, opět ke zpřístupnění zdravotnické dokumentace 402 pacientů ošetřených postupem aplikace buněk stromální vaskulární frakce v období od 1.4.2013 do 30.9.2014, navíc s požadavkem, aby žalobce předložil jmenný seznam těchto pacientů včetně údajů umožňujících jejich identifikaci. Podle žalobce není žalovaný zmocněn žádným zákonným ustanovením k takovému požadavku, je to v rozporu se , ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně osobních údajů).

Krajský soud připustil změnu žaloby, když její rozšíření spočívá na obdobných skutkových i právních základech jako původně podaná žaloba.

Žalovaný ve vyjádření namítl, že žaloba ze dne 23.1.2015 je opožděná, neboť žalobce již v den zahájení kontroly věděl o rozsahu a předmětu kontroly, o požadavku nahlížet do zdravotnické dokumentace. K věci samé žalovaný poukázal na § 107, § 108 zákona o zdravotních službách. Žalovaný je oprávněn prověřovat, zda zdravotní služby byly poskytnuty s pacientovým svobodným a informovaným souhlasem (§ 34 cit. zákona) a zda byla služba poskytnuta na náležité odborné úrovni (§ 45 cit. zákona). Žalovaný připustil, že oprávněným kontrolním orgánem může být v tomto případě i jiný orgán, např. SÚKL, rozsah působnosti orgánů se prolíná, z toho však nelze usuzovat na nepříslušnost žalovaného k této kontrole. Výsledek kontroly může být podkladem pro řízení ve věci správního deliktu podle § 117 cit. zákona, i z tohoto důvodu je rozsah prováděné kontroly, tedy i požadavek na předložení všech 402 zdravotnických dokumentací, dán na správním uvážení žalovaného. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

Žalobce v replice namítl ke včasnosti žaloby, že žalovaný při zahájení kontroly nepožadoval veškerou zdravotnickou dokumentaci, o tom se žalobce dozvěděl až z výzvy. Překrývání kontrolních pravomocí by vedlo k absurdním situacím, kdy by stejnou činnost kontrolovalo více orgánů a výsledky by se vzhledem k jejich rozhodovací praxi lišily.

Pokud jde o výzvu v rámci kontroly správním orgánem, obecně lze říci, že by sama o sobě mohla za určitých okolností představovat nezákonný zásah (srov. např. přiměřeně rozsudek Nejvyššího správního soudu – dále jen NSS – ze dne 30.1.2007 č.j. -70).

Soud se dále zabýval včasností žaloby. Podle a 2 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ), žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. Zmeškání lhůty nelze prominout.

Z obsahu správního spisu soud zjistil, že se v něm nenachází protokol ze dne zahájení kontroly 23.10.2014. Žalobce byl o kontrole nejprve informován obecným přípisem ze dne 8.10.2014, následoval stejně obecný přípis o změně data zahájení kontroly ze dne 13.10.2014. Žalobce v oznámení, doručeném žalovanému dne 21.10.2014, upozorňoval na zcela obecně vymezený předmět kontroly. Následovala e-mailová korespondence mezi účastníky ze dne 30.10.2014, kdy žalobce zaslal žalovanému počty pacientů ošetřených tímto postupem, s tím, že ceník a kopie dokumentace vybraných pacientů posílá poštou. Následovala napadená výzva žalovaného ze dne 27.11.2014.

Z obsahu správního spisu tedy nevyplývá, že by se žalobce dozvěděl o konkrétním požadavku žalovaného dříve než výzvou ze dne 27.11.2014, proto soud považuje žalobu týkající se nezákonného zásahu – výzvy ze dne 27.11.2014 - za včasnou. Pokud jde o druhou výzvu, ta obsahovala navíc požadavek jmenného seznamu pacientů, takže ji nelze označit za zcela totožnou výzvu, k rozšíření žaloby o tento zásah došlo 10 dnů po vydání druhé výzvy, žaloba je včasná i v této části.

Z obsahu správního spisu soud dále zjistil, že žalovaný rozhodnutím z 10.11.2011 registroval žalobce jako nestátní zdravotnické zařízení (obor traumatologie). Žalovaný zahájil u žalobce kontrolu na základě dopisu ministerstva zdravotnictví ze dne 31.7.2014, v němž je mj. uvedeno, že ministerstvo získalo informace zakládající podezření, že přípravek, vyráběný společností Cellthera, s.r.o., byl poskytovateli zdravotních služeb v řadě případů aplikován pacientům v rozporu s doporučením výrobce (nitrokloubně a nikoli pouze do měkkých tkání v okolí kloubu). Žalobce je v dopise uveden jako jeden z poskytovatelů zdravotních služeb, kteří spolupracují s Celltherou, s.r.o. Žalovaný měl podle ministerstva prověřit, zda byl přípravek podáván v souladu s doporučením výrobce, a zda byly zdravotní služby poskytnuty pacientovi s jeho svobodným a informovaným souhlasem. Podle vyjádření žalobce zaslaného žalovanému 30.10.2014 bylo u žalobce v Ostravě ošetřeno postupem aplikace SVF buněk od 1.4.2013 do 30.9.2014 celkem 402

pacientů. Výzvou ze dne 27.11.2014 vyzval žalovaný žalobce k umožnění nahlížení do zdravotnické dokumentace vedené o 402 pacientech ošetřených postupem aplikace buněk stromální vaskulární frakce v období od 1.4.2013 do 30.9.2014. Sdělením ze 17.2.2015 vyzval žalovaný žalobce ke zpřístupnění zdravotnické dokumentace vedené o 402 pacientech ošetřených postupem aplikace buněk stromální vaskulární frakce v období od 1.4.2013 do 30.9.2014 a k předložení jmenného seznamu těchto pacientů vč. údajů umožňujících jejich identifikaci. U soudního jednání nikdo z účastníků netvrdil, že by snad zásahy či jejich důsledky již netrvaly.

Z dokladů předložených žalobcem soud zjistil, že SÚKL vydal dne 15.3.2013 společnosti Cellthera s.r.o. povolení činnosti tkáňového zařízení v rozsahu konkretizovaném v dokumentu, žalobce byl jedním z účastníků tohoto řízení. Ze sdělení Úřadu pro ochranu osobních údajů z 5.1.2015 soud zjistil, že jde o odpověď na žalobcovo oznámení, v níž se úřad obecně vyjadřuje ke zpracovávání osobních údajů, s tím, že kontrolní orgán jako orgán veřejné moci musí postupovat vždy pouze v mezích zákona.

Podle , každý, kdo tvrdí, že byl přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka), může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

Jak vyplývá z judikatury soudů rozhodujících ve správním soudnictví (srov. např. rozsudek NSS ze dne 17.3.2005 č.j. -65), ochrana podle a násl. je důvodná tehdy, jsou-li, a to kumulativně, tedy zároveň, splněny všechny podmínky tohoto ustanovení. Není-li byť jen jediná z nich splněna, nelze ochranu podle a násl. poskytnout.

Výzvy samy o sobě nepochybně jsou zásahem v širším smyslu, neboť se jedná o pokyn správního orgánu žalobci, aby něco učinil (umožnil nahlédnutí do zdravotnických dokumentací, předložil jmenný seznam pacientů), přičemž nejde o rozhodnutí - 4. podmínka je tedy splněna. Nepochybně je splněna i 5. podmínka, neboť výzvy byly zjevně směřovány přímo vůči žalobci jako konkrétní osobě, nejde tedy zejména o žádný abstraktní akt s neurčitým okruhem adresátů.

Soud se dále zabýval 3. podmínkou, tj. tím, zda postup žalovaného byl či nebyl zákonný.

Žalovaný je „příslušným správním orgánem“ ve smyslu § 15 odst. 1 písm. a) zákona o zdravotních službách, neboť rozhodl o udělení oprávnění žalobci k poskytování zdravotních služeb. Jakožto příslušný správní orgán je zároveň kontrolním orgánem ve smyslu § 107 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, který provádí kontrolu poskytovatelů v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, tedy, podle § 108 odst. 1 tohoto zákona, kontroluje plnění povinností a podmínek stanovených tímto zákonem nebo jinými právními předpisy upravujícími zdravotní služby nebo činnosti související se zdravotními službami. V souladu s § 109 písm. a) zákona o zdravotních službách je žalovaný oprávněn ukládat k odstranění zjištěných nedostatků nápravná opatření.

Podle § 45 odst. 1 zákona o zdravotních službách, poskytovatel je povinen poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů a dalších oprávněných osob, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování zdravotních služeb.

Podle § 65 odst. 2 písm. d) zákona o zdravotních službách, do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi mohou bez jeho souhlasu nahlížet, jestliže je to v zájmu pacienta nebo jestliže je to potřebné pro účely vyplývající z tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, a to v nezbytném rozsahu, osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, které se podílejí na výkonu působnosti správních orgánů, oprávněné k výkonu kontroly v rozsahu jejich pověření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a pověřené osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání přizvané ke kontrole v rozsahu jejich pověření.

Oprávnění žalovaného vůči žalobci podle zákona o zdravotních službách mají generální charakter, nejsou vymezena jako výčet pouhých jednotlivých konkrétních opatření. Žalovaný rozhodl o udělení oprávnění žalobci k poskytování zdravotních služeb, je tedy logické a žádoucí, aby byl také oprávněn kontrolovat úroveň jejich poskytování – žalovaný může za určitých okolností také rozhodnout o odejmutí oprávnění k poskytování služeb (viz § 22 písm. f/ zákona o zdravotních službách). Jedním z nástrojů kontroly je nahlížení do zdravotnické dokumentace pacienta bez nutnosti vyžadovat jeho souhlas.

Na základě shora uvedeného soud neshledal v postupu žalovaného vůči žalobci nic nezákonného. Žalovaný na podnět ministerstva zahájil u žalobce kontrolu poskytování určitého typu zdravotních služeb, zjistil rozsah poskytnutých služeb za konkrétní období a rozhodl se zkontrolovat, zda žalobce poskytl tyto služby na náležité odborné úrovni, k čemuž hodlal využít nahlížení do zdravotnické dokumentace pacientů. Nahlížení bylo potřebné pro účely vyplývající ze zákona o zdravotních službách, tedy pro účely kontroly příslušným kontrolním orgánem. Pokud jde o nezbytný rozsah nahlížení, je třeba přihlédnout i k poměrně dlouhému časovému rozmezí, v němž byly tyto služby poskytnuty (v průběhu 17 měsíců), nejen k samotnému počtu pacientů. Soud nepovažuje za nutné, aby podnětem ke kontrole u žalobce bylo předchozí zjištění pochybení přímo u žalobce – vzhledem k citlivé oblasti lidského zdraví, v níž žalobce poskytuje služby, stačí podle názoru soudu jako podnět ke kontrole i pochybení zjištěné u jiného poskytovatele, pokud se týkalo stejného přípravku, který je aplikován i žalobcem. Kromě toho, žalobce neuvedl v žalobě žádná tvrzení k tomu, proč by se podle jeho názoru nemělo v případě 402 zdravotnických dokumentací jednat o nezbytný rozsah.

Pokud jde o druhou výzvu, platí zde totéž, co bylo řečeno již k první výzvě. Ani požadavek na jmenný seznam pacientů nepovažuje soud za nezákonný, neboť informace potřebné k identifikaci pacientů jsou nedílnou součástí jejich zdravotnické dokumentace (viz § 53 odst. 2 písm. a/ zákona o zdravotních službách) a do té je žalovaný oprávněn nahlížet i bez souhlasu pacientů. Soud proto v postupu žalovaného neshledal rozpor ani se zákonem o ochraně osobních údajů.

Pokud jde o SÚKL, ten podle § 108 odst. 3 zákona o zdravotních službách kontroluje technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení v případě poskytování lékárenské péče, zacházení s léčivými přípravky a zdravotnickými prostředky při poskytování zdravotní péče a provádí kontrolu jakosti a bezpečnosti při poskytování zdravotních služeb v zařízeních transfuzní služby a v tkáňových zařízeních podle jiných právních předpisů. Jeho kontrolní oprávnění jsou speciálnější, užší než v případě žalovaného. Soud se ztotožňuje s názorem žalovaného, že rozsah působnosti jednotlivých orgánů se může prolínat, a na rozdíl od žalobce v tom neshledává nic absurdního. Jinak řečeno, SÚKL mohl v tomto případě kontrolovat, jakým způsobem žalobce používá daný přípravek, avšak to nic nemění na oprávnění žalovaného ke kontrole žalobce ve výše uvedeném rozsahu.

V daném případě nebyla splněna 3. podmínka podle , soud se proto již nezabýval zkoumáním zbylých podmínek č. 1 a 2. a žalobu v souladu s zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn , když procesně úspěšný žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení vzdal.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je m o ž n o podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

V Ostravě dne 11. srpna 2015

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu