Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Ad 74/2014 - 87

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií

Trnkovou v právní věci žalobkyně D. H., právně zastoupené JUDr. Yvetou Konfrštovou, advokátkou, České Budějovice, U Trojice 780/5, proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 9. 2014, čj. X, takto :

Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 11. 9. 2014 čj. X se pro vady řízení z r u š u j e a věc se v r a c í žalované k dalšímu řízení.

Žalovaná je p o v i n n a zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5.661 Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

O d ů v o d n ě n í :

I. Vymezení věci.

(1) Žalobou doručenou dne 7. 11. 2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 11. 9. 2014 čj. X, kterým byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 3. 7. 2014 čj. X, kterým byl žalobkyni odňat od 22. 8. 2014 invalidní důchod podle a ustanovení , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, neboť podle posudku posuzujícího lékaře oddělení lékařské posudkové služby Okresní správy sociálního zabezpečení České Budějovice ze dne 20. 6. 2014 poklesla její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 20 %.

(2) Žalobkyně s rozhodnutím nesouhlasila a podala proti němu žalobu. V žalobě uvedla, že rozhodnutí považuje za nezákonné, vykazující vady řízení, kdy správní orgán překročil zákonem stanovené meze správního uvážení. Popsala postup správních orgánů při vydání správních rozhodnutí. Uvedla, že nezákonnost spatřuje v nezjištění jejího zdravotního stavu při rozporech v lékařských zprávách, neprovedení důkazů směřujících k ověření přístrojového zjištění funkce nervů vyšetřením EMG, neposouzením zdravotního stavu důsledně podle , neboť lékařská zpráva z 11. 6. 2014 nebyla nikde blíže vysvětlena. Navrhovatelka výslovně namítla, že skutkové zjištění bylo nesprávné, chybělo konstatování, že se u ní jedná o zánikovou kořenovou symptomatologii L5, S1 sin. s paretickými projevy akrálně, což znamená, že u žalobkyně zanikl nerv mezi bederním obratlem L5 a křížovým obratlem S1 vlevo s projevy okrajového ochrnutí. Žalobkyně k tomu poukázala na vývoj jejího zdravotního stavu a zadokumentování lékaři s odkazy na zprávy z odborných lékařských vyšetření. Došlo ke snížení procenta její pracovní schopnosti, přičemž klinický nález se neměnil. EMG vyšetření ze dne 11. 6. 2014 mělo za následek oduznání invalidity s tím, že jednalo se o lehké funkční postižení páteřové, které odpovídá 20 % poklesu pracovní schopnosti. Rozhodnutí však neobjektivizovalo všechny skutečnosti týkající se zdravotního stavu žalobkyně nebo funkčních výsledků významných pro posudkový závěr. Podle žalobkyně MUDr. P., která prováděla EMG vyšetření, nevyšetřila správně místa, kudy prochází nerv její dolní končetinou, EMG vyšetření bylo provedeno odborně nesprávně, nebyl zjištěn stav nervu. Navíc si lékařská vyšetření odporovala. Dne 12. 8. 2014 MUDr. U., který vyšetřoval žalobkyni, jí sdělil, že není možné, že nález je přítomen. Dne 21. 10. 2014 EMG vyšetření MUDr. J. H. vyústilo v závěr, že korelace EMG a klinického nálezu s obrazem zánikové radikulární léze S1 1.sin, což znamená, že shoda posouzení EMG a klinického nálezu s obrazem zánikového kořenového nálezu (stavu) postižení prvního křížového obratle vlevo. Stěžovatelka neměla k dispozici zprávu z vyšetření EMG ze dne 11. 6. 2014 a nemohla proto srovnávat naměřené hodnoty, a proto navrhla, aby soud ustanovil znalce z oboru neurologie, který by proměřil funkce nervů u žalobkyně. Žalobkyně dále popsala své potíže tak, jak je vnímá a uvedla, že se stupňují a vyslovila domněnku, že to zapříčiňuje zánik nervu. Rozhodnutí považuje za nepřezkoumatelné, nesrozumitelné, chybí důvody rozhodnutí, skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu a vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění. Proto bylo navrženo zrušení prvo i druhostupňového rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení. Žalobkyně přiložila k žalobě lékařskou zprávu MUDr. J. H. ze dne 21. 10. 2014.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu

(3) Žalovaná k věci uvedla, že s ohledem na žalobní námitky je navrhováno provést důkaz posudkem příslušné Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ve smyslu , ve znění pozdějších předpisů, která znovu dostatečně a objektivně posoudí zdravotní stav žalobkyně. Rozhodnutí ve věci samé ponechala žalovaná na úvaze soudu podle závěru posudkové komise.

III. Obsah správních spisů

(4) Z přiloženého posudkového spisu soud zjistil, že žalobkyně byla posuzována lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Českých Budějovicích dne 20. 6. 2014, který při konstatované diagnóze chronický recidivující VAS polytopní, max. v L úseku s iritační symptomatologií v distribuci kořenů L5/S1 vlevo, po operaci výhřezu L5/S1 vlevo v lednu 2003, EMG nález t. č. bez známek kořenové léze L5 a S1 vlevo, CB syndrom, příčně plochá klenba nožní bilat určil, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl E, položka 1, písm. b) přílohy k vyhl. č. , pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu a 4 vyhlášky nemění. Na základě tohoto posudkového závěru bylo vydáno Českou správou sociálního zabezpečení v Praze dne 3. 7. 2014 rozhodnutí, kterým byl žalobkyni invalidní důchod od 22. 8. 2014 odňat. Žalobkyně s rozhodnutím nesouhlasila a podala proti němu námitky. V námitkách ze dne 17. 7. 2014 vyslovila svůj názor, že zdravotní stav nadále odpovídá invaliditě I. stupně. Novým posudkem o invaliditě vypracovaným posuzujícím lékařem dne 27. 8. 2014 bylo zjištěno, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který odpovídá stavům uvedeným v kapitole XIII, oddíl E, položka 1, písm. c), kdy byla zvolena dolní hranice taxace 30 %. Toto hodnocení lékař určil s odůvodněním, že elektromiografické vyšetření již neprokazuje poškození nervu. Zdravotní postižení není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo vyšší míru poklesu pracovní schopnosti. Žalobkyně nemá další posudkově významné zdravotní postižení s dopadem na její pracovní potenciál. Námitky žalobkyně proto byly zamítnuty se závěrem, že žalobkyně nebyla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní v žádném stupni.

(5) Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise ve svém posudku určeném pro krajský soud ze dne 21. 1. 2015 uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl v době vydání napadeného rozhodnutí dne 11. 9. 2014 chronický vertebrogenní algický syndrom polytopní, max. v L úseku s iritační symptomatologií v distribuci kořenů L5/S1 vlevo, po operaci výhřezu L5/S1 vlevo v lednu 2003, EMG nález toho času bez známek kořenové léze L5 a S1 vlevo. Ostatní komorbidita tj. CB syndrom i příčně plochá klenba nožní oboustranně výrazným způsobem neomezují aktivní hybnost žalobkyně a nemají podstatný vliv na pracovní schopnost. Žalobkyně je plně adaptovaná na své pracovní postižení. Tomu odpovídá posudkově objektivně zjištěný její zdravotní stav. Její zachovalé tělesné schopnosti jí umožňují dlouhodobě vykonávat výdělečnou činnost. Smyslové a duševní schopnosti postiženy nejsou vůbec. Posledně provedená ambulantní neurologická vyšetření – MRI a EMG jsou s nálezem širokého volného páteřního kanálu a bez známek recidivy hernie disku v L úseku. Komise proto rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posoudila podle kapitoly XIII, oddíl E, položka 1, písm. c) , kterou se stanoví procentní míra poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a pokles stanovila na 30 %. Zvolila dolní hranici procentní míry poklesu s přihlédnutím k tíži obtíží, komorbiditě a profesi žalobkyně. Pro použití citované nebyl shledán posudkový důvod. O těžké funkční postižení podle položky 1 písm. d) se u žalobkyně nejednalo. Den zániku invalidity byl stanoven na 20. 6. 2014.

(6) Soud nařídil ve věci jednání na den 25. 5. 2015. Žalobkyně se k posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ze dne 14. 4. 2015 dne 29. 4. 2015 vyjádřila. Odmítla závěr, který byl obsažen v posudku. Při opětovném vyšetření EMG byla totiž odeslána na stejné pracoviště Nemocnice České Budějovice a bylo jí provedeno u stejné lékařky MUDr. P. Žalobkyně měla být v rámci objektivity odeslána na jiné pracoviště a k jinému lékaři. Opětovné vyšetření proběhlo dne 13. 3. 2015. Žalobkyně zadala dne 19. 3. 2015 vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví – odvětví neurologie, který byl vypracován dne 20. 4. 2015 soudním znalcem MUDr. Pavlem Dohnalem se specializací neurologie. Znalec je zaměstnán v Nemocnici České Budějovice. Z posudku vyplynulo, že zlepšení daného postižení není možné, neboť posuzující znalec uvedl, že porušená motorika, atrofika příslušné svalové skupiny po odstranění inzultace nervového kořene má jen omezené regenerační schopnosti. Určitý deficit zůstává trvale. Znalec se vyjádřil i ke způsobům vyšetření daného postižení navrhovatelky. V závěru uvedl, že kořenové postižení získané díky výhřezu ploténky zanechalo výsledky, které jsou patrny řadu let po operaci. Z medicínského hlediska nelze nalézt důvod, který by vedl ke zlepšení zdravotního stavu tohoto vertebrogenního onemocnění. Znalec též žalobkyni pečlivě vyšetřil. Z tohoto důvodu žalobce nesouhlasila s posudkovým zhodnocením, ani se zánikem invalidity dne 20. 6. 2014. Znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví neurologie vypracovaný dne 20. 4. 2015 žalobkyně zaslala spolu se svým vyjádřením soudu.

(7) Krajský soud v Českých Budějovicích zaslal dne 29. 4. 2015 vyjádření žalobkyně včetně posudku znalce Posudkové komisi Ministerstva práce a sociálních věcí ČR za účelem zhodnocení tohoto vyjádření a závěrů vyjádřených v posudku a o doplnění posudku a stanovil k tomu Posudkové komisi Ministerstva práce a sociálních věcí ČR lhůtu do 20. 5. 2015. Doplňující posudek byl soudu zaslán dne 22. 5. 2015. K doplňku setrvala komise na svém závěru tak, jak byl vysloven v původním posudku. Závěry znaleckého posudku, který byl komisi zaslán, komise označila jako obecného charakteru s popisem vertebrogenního kořenového postižení, které u žalobkyně nebylo vyšetřeními, které měla komise k dispozici jasně prokázáno. Znalcem kladený důraz na význam zobrazovacího vyšetření magnetické rezonance byl komisi dostatečně znám a komise si jej před vypracováním posudku vyžádala. Žalobkyně nedoložila žádný nález, který by svědčil o změně jejího zdravotního stavu.

(8) Při jednání před krajským soudem, které se konalo dne 25. 5. 2015 žalobkyně navrhla vypracování srovnávacího posudku Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Plzni, neboť posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, jakož i doplněk posudku této komise označila za neobjektivní. Ve spise nejsou založeny zprávy z doplněného vyšetření žalobkyně formou magnetické rezonance ze dne 8. 3. 2015, ani EMG vyšetření ze dne 13. 3. 2015. Soud návrhu žalobkyně na vypracování srovnávacího posudku vyhověl.

(9) Ve srovnávacím posudku, který vypracovala Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Plzni ze dne 11. 8. 2015 dospěla komise k závěru, že zdravotní stav žalobkyně odpovídá invaliditě I. stupně podle , ve znění pozdějších předpisů, neboť pokles pracovní schopnosti činil 35 % podle kapitoly XIII, oddíl E, položka 1c) přílohy k vyhl. č. , ve znění pozdějších přepisů, přičemž procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu a 4 vyhlášky nemění. Komise se podrobně zabývala za přítomnosti odborného lékaře z oboru neurologie zdravotním stavem žalobkyně. Měla k dispozici lékařský nález Pl. MUDr. J. V., České Budějovice ze dne 27. 2. 2014, neurologického vyšetření MUDr. Z. U., České Budějovice ze dne 18. 2. 2014, EMG vyšetření Nemocnice České Budějovice a.s., MUDr. H. P. ze dne 11. 6. 2014, neurologického vyšetření MUDr. Z. U., České Budějovice ze dne 12. 8. 2014 a dále nálezy ze dne 27. 11. 2003, 14. 2. 2006, 18. 1.2010 a 12. 8. 2014. Dále byly k dispozici zprávy z neurologického a EMG vyšetření MUDr. J. H., České Budějovice ze dne 21. 10. 2014, znalecký posudek z oboru neurologie MUDr. P. D. ze dne 20. 4. 2015. Žalobkyně byla vyšetřena při jednání Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích odbornou neuroložkou MUDr. A., dále byla k dispozici zpráva z MRI vyšetření Nemocnice České Budějovice MUDr. K. ze dne 8. 3. 2015, EMG vyšetření Nemocnice České Budějovice ze dne 13. 3. 2015 a vyšetření bylo žalobkyni provedeno i neurologem při jednání Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Plzni. Komise vycházela ze všech neurologických nálezů, uvedla, že je diskrepance provedených EMG vyšetření na rozdílných pracovištích v Českých Budějovicích, ale komise nepovažovala za nutné provádět další EMG vyšetření, kdy po vyšetření neurologem v komisi uzavřela, že jedná se o levostranný LS syndrom s těžkou residuální parézou S1 s L5. Komise se neshodla s posudkovým závěrem Okresní správy sociálního zabezpečení České Budějovice ani s posudkovým hodnocením námitkového řízení, nebyla v souladu ani s posudkovým hodnocením Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, konstatovala, že se jedná o 35 % míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně podle kapitoly XIII, oddíl E, položka 1 písm. c) přílohy k vyhl. č. , kdy procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu a 4 vyhlášky nezměnila. Míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena uprostřed procentního rozpětí s přihlédnutím i k postižení krční páteře a povolání prodavačky. Jednalo se o středně těžké funkční postižení, závažné postižení jednoho nebo více úseků páteře se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, insuficiencí svalového korzetu s často recidivujícími projevy kořenového dráždění s funkčně významným neurologickým nálezem s poškozením nervu se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení, přičemž některé denní aktivity byly omezeny. Komise uvedla, že zdravotní potíže žalobkyně nelze hodnotit podle kapitoly XIII, oddíl E, položka 1d), neboť se nejedná o těžké funkční postižení, těžké postižení více úseků páteře s trvalými projevy kořenového dráždění, trvalým funkčně významným neurologickým nálezem, s těžkým poškozením nervů, závažné parézy, svalové atrofie, poruchy hybnosti končetin, závažné poruchy funkce svěračů, pokles celkové výkonnosti při lehkém zatížení, některé denní aktivity značně omezeny. Datum vzniku invalidity bylo ponecháno na 28. 3. 2006, kdy komise uzavřela, že žalobkyně pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav není schopna práce fyzicky těžké s manipulací s těžkými břemeny, práce ve vynucené poloze, v nepříznivých klimatických podmínkách. Je schopna lehčí práce a možnosti změny polohy sed, stoj, v příznivém klimatu. Je schopna práce s dodržením výše uvedených obecných pracovních kontraindikací.

IV. Právní názor soudu

(10) V dané záležitosti soud postupoval podle , ve znění pozdějších předpisů (dále ) a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná, a proto napadené rozhodnutí pro vady řízení zrušil.

(11) Podle , ve znění platném od 1. 1. 2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. Podle odstavce 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnost než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též o to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení, se považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, kterému mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.

(12) Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, tudíž medicínskou, neboť důchod je podmíněn dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu z toho důvodu závisí na odborném lékařském posouzení. Správní soudy nemohou učinit úsudek o této otázce samy. To vyplývá z , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kdy posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí. To zatím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Ty jsou vybaveny oprávněním k posuzování poklesu pracovní schopnosti a k zaujmutí posudkových závěrů o invaliditě (vznik, trvání, zánik). Posudkové řízení proto představuje specifickou formu správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Posudková činnost vyžaduje vedle odborných lékařských znalostí zároveň znalosti z oboru posudkového lékařství Soud tyto posudky hodnotí jako každý jiný důkaz ve smyslu a u posudku se zabývá otázkou úplnosti, přesvědčivosti posudku, který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr musí být zdůvodněn, avšak nemůže být soudem měněn v důsledku toho, že soud nemá potřebné odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí.

(13) Jinými slovy řečeno, soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod neposuzuje a nepřezkoumává. Ověřuje pouze, zda je posudek úplný a přesvědčivý. Zároveň se zabývá správností posudku a případně otázkou řádného složení komise. Bere přitom v úvahu, že úloha posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí se opírá o stanovenou zákonnou úpravu. Komise jednají ve složení předseda, tajemník a vždy ještě alespoň jeden přísedící odborný lékař klinického oboru. Posudkový závěr se přijímá komisionálně. Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že posudková komise se musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, zvláště pak s těmi, které posuzovaná osoba namítá a musí své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl posouzen komplexně na základě úplné zdravotnické dokumentace a s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy.

(14) V dané záležitosti byl žalobkyni správním orgánem I. stupně odňat invalidní důchod. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala námitky, které byly žalobou napadeným rozhodnutím s odkazem na nové souzení zdravotního stavu žalobkyně jako nedůvodné zamítnuty. V řízení o žalobě byl vypracován posudek Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, který potvrdil závěry lékařů, které byly ohledně zdravotního stavu žalobkyně vysloveny v řízení před správními orgány. Žalobkyně soudu předložila znalecký posudek, který si z vlastní iniciativy nechala vypracovat, neboť se neztotožnila se závěrem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ze dne 14. 4. 2015 a závěr uvedený v posudku odmítla. Soud zaslal tento posudek, který představoval s ohledem na to, že jeho zadání si z vlastní iniciativy opatřila žalobkyně, důkaz ve formě y Posudkové komisi Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích k posouzení a doplnění posudku ze dne 14. 4. 2015. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích v doplňku posudku ze dne 19. 5. 2015 svůj závěr nezměnila. Podle komise žalobkyně nesplňovala požadavky pro ponechání dávky invalidního důchodu I. stupně. Žalobkyně při jednání před krajským soudem posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, jakož i doplněk posudku této komise zpochybnila pro neobjektivitu. Postrádala ve spise zprávy z vyšetření magnetickou rezonancí ze dne 8. 3. 2015 a EMG vyšetření ze dne 13. 3. 2015 a požádala o vypracování srovnávacího posudku Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Plzni. Soud s ohledem na žalobkyní vznesené námitky její žádosti na vypracování srovnávacího posudku vyhověl.

(15) Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Plzni ve srovnávacím posudku ze dne 11. 8. 2015 dospěla k odlišnému závěru než Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, stejně tak se neshodla se závěry, které byly vysloveny v posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Českých Budějovicích a v posudku, který byl proveden v námitkovém řízení. Komise uzavřela, že zdravotní stav žalobkyně ke dni vydání rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (3. 7. 2014) odpovídal invaliditě I. stupně podle ve znění pozdějších předpisů, neboť míra poklesu pracovní schopnosti činila 35 % podle kapitoly XIII, oddíl E, položka 1c) přílohy k vyhl. č. , a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu a 4 vyhlášky nezměnila. Komise po vyšetření žalobkyně v komisi neurologem dospěla k jednoznačnému závěru s přihlédnutím ke zprávám z odborných lékařských vyšetření, že jednalo se o levostranný LS syndrom s těžkou residuální parézou S1 a L5.

(16) Soud zhodnotil podle důkazy jím provedené jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly doloženy a hodnoceny v řízení před správním orgánem. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu takto zjištěného a dospěl k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí není správné, a to pro vady řízení. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Plzni dospěl totiž k závěru, že zdravotní stav žalobkyně odpovídá stavům uvedeným v kapitole XIII oddíl E, položka 1c) a hodnotila ji uprostřed procentního rozpětí a stanovila 35 %. Jednalo se totiž o středně těžké funkční postižení, závažné postižení jednoho nebo více úseků páteře se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, insuficiencí svalového korzetu s často recidivujícími projevy kořenového dráždění s funkčně významným neurologickým nálezem s poškozením nervu se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení, přičemž některé denní aktivity byly omezeny. Komise uzavřela, že žalobkyně byla invalidní podle , ve znění pozdějších předpisů a jednalo se o invaliditu I. stupně podle téhož zákona. Žalobkyni bylo ponecháno datum vzniku invalidity dne 28. 3. 2006 a vzhledem k charakteru postižení žalobkyně se nestanovila kontrolní lékařská prohlídka. Žalobkyni byla stanovena i pracovní rekomandace. Tento posudek, který komplexně zhodnotil zdravotní stav žalobkyně, soud považuje za dostačující, úplný, objektivní a přesvědčivý. Byl vypracován v řádném složení komise po studiu a vyhodnocení veškeré dostupné zdravotní dokumentace včetně lékařských nálezů a tyto nálezy a zprávy byly v posudku citovány. V posudku vypracovaném na základě požadavku soudu byl vysloven závěr, že zdravotní stav žalobkyně odpovídal invaliditě I. stupně.

V. Závěr, náklady řízení.

(17) Soud proto uzavřel, že žaloba žalobkyně byla důvodná, a proto ji podle ve vztahu k napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil České správě sociálního zabezpečení k dalšímu řízení. V dalším řízení Česká správa sociálního zabezpečení v Praze rozhodne znovu o námitkách žalobkyně a bude vycházet ze závěrů, že zdravotní stav žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí I. stupně odpovídal invaliditě I. stupně ve smyslu , ve znění pozdějších předpisů a zároveň bude vycházet z faktu, že datum vzniku invalidity žalobkyně bylo ponecháno dnem 28. 3. 2006.

(18) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení , podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů před soudem proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla úspěšná, a proto jí bylo přiznáno právo na náhradu nákladů ve výši 5.661 Kč. Jednalo se o odměnu právního zastoupení podle a , ve znění za 4 úkony právní pomoci po 1.000 Kč, celkem 4.000 Kč (převzetí věci, sepsání žaloby, 2x účast na soudním jednání), 4x režijní paušál po 300 Kč, celkem 1.200 Kč, cestovné žalobkyně z Českých Budějovic do Plzně a zpět k posudkové komisi za účelem vypracování srovnávacího posudku, a to 363 Kč cesta vlakem a 18 Kč jízdenka MHD.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž

směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 31. srpna 2015

Samosoudkyně: JUDr. Marie T r n k o v á v. r.

Za správnost vyhotovení:

Sládková Blanka