Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Ad 54/2014 - 33

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně K. V., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 1.7.2014, o změnu výše invalidního důchodu,

t a k t o :

I. Žaloba se z a m í t á .

II. Žádnému z účastníků se n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

I.

[1] Žalobkyni byla zamítnuta žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu, neboť nadále byla prokázána invalidita II. stupně.

[2] Žalobkyně v zákonné lhůtě podala u zdejšího soudu žalobu, ve které uvedla, že nesouhlasí s posouzením zdravotního stavu a požádala o posouzení nové.

[3] Žalovaná k žalobě uvedla, že v předmětné věci se jedná o dávku podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve věci navrhla důkaz posudkem příslušné posudkové komise MPSV ČR. U jednání soudu, s ohledem na závěry posudku posudkové komise, navrhla žalobu zamítnout.

[4] Napadeným rozhodnutím žalovaná námitky zamítla a své rozhodnutí ze dne 24.3.2014 č.j. X potvrdila. V odůvodnění odkázala na posudek Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 10.3.2014, dle kterého nadále byla zjištěna invalidita II. stupně a na další posouzení v námitkovém řízení dne 28.5.2014, kde byl stanoven pokles pracovní schopnosti na 60 %.

II.

[5] Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že k žádosti žalobkyně o invalidní důchod byl zdravotní stav nejdříve hodnocen lékařem OSSZ Ostrava dne 10.3.2014 se závěrem, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je nadále vícečetné artrotické postižení malých kloubů nohou a levého kolene se synovitidou, se značným omezením pohybových schopností i celkové výkonnosti při středně těžkém zatížení, funkčně jde o postižení těžké a nález je srovnatelný s doloženými nálezy při posledním posouzení 18.7.2013. Vzhledem k psychiatrickému onemocnění stanovena míra poklesu pracovní schopnosti z rozmezí 40-50 %, horní taxací 50 %; hodnoceno dle kap. XIII, odd. A, položka 1 písm. c) přílohy k vyhl.č. Žalovaná dne 24.3.2014 tedy o žádosti rozhodla tak, že tuto zamítla právě s odkazem na posudek Okresní správy sociálního zabezpečení v Ostravě ze dne 10.3.2014. K námitkám ze dne 25.4.2014 byl znovu zdravotní stav posuzován lékařem žalované dne 28.5.2014 se shodným závěrem o rozhodující příčině dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, jak určil lékař OSSZ, a tudíž i se shodným posudkovým závěrem poklesu pracovní schopnosti o 50 % dle kap. XIII, odd. A, položka 1 písm. c) přílohy k vyhl.č. , avšak s ohledem na další postižení zdravotního stavu při využití ust. cit. vyhlášky došlo k dalšímu navýšení o 10 procentních bodů, tedy celkově 60 %.

[6] Z posudku posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 19.12.2014, který byl vypracován k žádosti soudu, bylo prokázáno, že u žalobkyně k datu napadeného rozhodnutí se jedná o stav daný po operaci klenby vpravo a palce oboustranně – bez subjektivní úlevy, stavem po operaci vnitřního menisku levého kolene 14.6.2012, smíšenou anxiózně depresivní poruchou, syndromem karpálního tunelu vlevo, s kompresivní neuropathií n. medianu – dle EMG s progresí, alimentární obezitou a oboustrannou percepční symetrickou nedoslýchavostí. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu 1.7.2014 je stav po operační úpravě klenby pravé nohy a palce, stav po operaci hallux rigidus oboustranně s artrotickými změnami a počínající artrózou levého kolene s posudkovým hodnocením dle kap. XIII, odd. A, položka 1 písm. c) přílohy k vyhl.č. s mírou poklesu pracovní schopnosti o 40 %. Komise hodnotila i dlouhodobě stabilní anxiózně depresivní poruchu, a proto dospěla k závěru, že pokles pracovní schopnosti je nutno hodnotit horní hranicí nabízeného rozpětí, tedy 50 %. Pro další zvýšení této hodnoty neexistuje medicínský důvod. Stanovení poklesu pracovní schopnosti 40 % z pohledu rozhodujícího onemocnění bylo provedeno nejen s ohledem na obsah předložených odborných lékařských nálezů, ale i vyšetřením v komisi provedeným přítomným ortopedem, kdy bylo zjištěno středně těžké postižení v oblasti pravé nohy a lehké v oblasti levého kolene. Komise dále vyslovila, že přiznání invalidity III. stupně 22.4.2010 bylo významným posudkovým omylem při výrazném nadhodnocení stupně postižení a při posudkovém hodnocení ve správné položce. Hodnocení bylo provedeno v položce 1, mělo však být provedeno v položce 4, kde jsou uvedeny úzkostně depresivní poruchy. Pro posouzení dle kap. XIII, odd. A, položka 1 písm. d) přílohy cit. vyhlášky nebyla zjištěna kritéria, z ortopedických vyšetření a vyšetření rehabilitačního nelze odvodit těžké postižení pohybových schopností, posuzovaná se pohybuje bez opěrných pomůcek.

[7] S ohledem na námitky u jednání soudu dne 11.3.2015 vznesené zástupkyní žalobkyně (plná moc pouze pro toto jednání) byl vyžádán srovnávající posudek u posudkové komise MPSV ČR v Brně. Tato komise ve svém posudku ze dne 10.6.2015 se zcela shodně s posudkovou komisí MPSV v Ostravě vyjádřila ke zdravotnímu stavu a stupni invalidity žalobkyně. Za rozhodující onemocnění shodně s posudkovou komisí v Ostravě vzala postižení pohybového systému a vyslovila, že pokud by za rozhodující příčinu mělo být voleno postižení duševní, které lze hodnotit maximálně jako středně těžké, pak by k datu vydání napadeného rozhodnutí bylo hodnoceno dle kap. V, položka 5, písm. c) přílohy k vyhl.č. o 35 % a pak by i při možném zvýšení o 10 % dle cit. vyhlášky celková míra poklesu činila maximálně 45 %, byla by tedy nižší.

[8] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízení ve výsledku zhodnotila zdravotní stav žalobkyně jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti o 60 %, přičemž posudky posudkových komisí MPSV byl přesvědčivě odůvodněn pokles pracovní schopnosti v míře 50 %.

III.

[9] Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Soud při přezkoumávání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu by v době rozhodování správního orgánu, tedy ke dni 1.7.2014 ( , – dále jen ).

[10] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobkyně, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě a s ohledem na námitky zástupkyně žalobkyně srovnávací posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Brně. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudkové komise podaly posudek v řádném složení, stanoveném v ust. , v platném znění, když v posudkové komisi v Ostravě byl přísedícím odborný lékař z ortopedie a v Brně odborný lékař z psychiatrie. Oba posudky mají náležitosti uvedené v ust. vyhl. č. , vyhl. č. Obě posudkové komise posuzovaly zdravotní stav na základě zdravotní dokumentace žalobkyně, zejména nálezů ortopedických, neurologických, psychiatrických a dalších. Žalobkyně byla vyšetřena u jednání komise ortopedem primářem MUDr. M. Obě komise na základě odborných lékařských nálezů časově kopírující datum vydání napadeného rozhodnutí dospěly ke shodnému závěru, že míra poklesu pracovní schopnosti u žalobkyně je ve výši 50 %, tedy, že nedosahuje míry, která zakládá invaliditu III. stupně. Posudkové komise shodně zaujaly jednoznačný závěr, že zdravotní stav je objektivně zdokumentován a odpovídá posudkově kapitole XIII, odd. A, položka 1, písm. c) přílohy k

[11] Podle ustanovení , o důchodovém pojištění (dále jen zdp) pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle zdp jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Vzhledem k právě uvedenému je nutno k uznání invalidity III. stupně prokázat pokles pracovní schopnosti alespoň v míře 70 %, avšak u žalobkyně v takovém rozsahu prokázán nebyl. Soud nezpochybnil závěry posudků posudkových komisí MPSV ani přes námitky žalobkyně vznášené u jednání soudu. S ohledem na uvedené, soud žalobě nevyhověl a tuto zamítl dle ustanovení

[12] Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla úspěšná a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona (, 2 a zákona č. 582/91 Sb. v plat. znění).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ostravě dne 15.7.2015

JUDr. Jana Záviská

samosoudkyně