Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
78 A 2/2014 - 30.pdf
PDF · 0 B
No categories available
78 A 2/2014 - 30
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Petra Indráčka a JUDr. Jany Záviské v právní věci žalobce Soukromé gymnázium a Střední zdravotnická škola Havířov, s.r.o., IČ 253 67 684, se sídlem K. Světlé 1393/5, Havířov-Podlesí, zastoupeného Mgr. Václavem Žaludem, advokátem se sídlem Praha 1, Platnéřská 191/4, proti žalované 1) Okresní správě sociálního zabezpečení Karviná, IČ 00006963, se sídlem nám. Budovatelů 1333/31, Karviná, 2) České správě sociálního zabezpečení, IČ: 00006963 se sídlem Křížová 25, Praha 5, o žalobě proti nezákonnému zásahu spočívajícímu ve zrušení hlášení o převodu zaměstnanců a provedení zápisu žalobce do registru zaměstnavatelů,
t a k t o :
I. Určuje se, že zásah žalované 1) spočívající ve zrušení oznámení žalobce o skončení zaměstnání, kterým žalobce dne 4.5.2011 nahlásil žalované 1) skončení zaměstnání zaměstnankyň M. D., B. F., A. O., M. S. a E. R. v souvislosti s přechodem práv a povinností z jejich pracovněprávních vztahů založených mezi nimi a žalobcem na společnost Vyšší odborná škola DAKOL a Střední škola DAKOL, o.p.s., IČ 25353446, a zapsání žalobce jako zaměstnavatele M. D., B. F., A. O., M. S. a E. R. do registru zaměstnavatelů dne 8.11.2013 s účinky od 1.9.1997 dosud, je nezákonný.
II. Určuje se, že zásah žalované 2) spočívající v evidování žalobce v registru zaměstnavatelů jako zaměstnavatele M. D., B. F., A. O., M. S. a E. R. od 8.11.2013 s účinky od 1.9.1997 dosud je nezákonný.
III. Žalované 1) se přikazuje provést výmaz žalobce z registru zaměstnavatelů jako zaměstnavatele M. D., B. F., A. O., M. S. a E. R.
IV. Žalované 2) se přikazuje neevidovat žalobce v registru zaměstnavatelů jako zaměstnavatele M. D., B. F., A. O., M. S. a E. R.
V. Žalovaná 1) je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.550,- Kč do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Václava Žaluda, advokáta se sídlem Praha 1, Platnéřská 4.
VI. Žalovaná 2) je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.550,- Kč do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Václava Žaluda, advokáta se sídlem Praha 1, Platnéřská 4.
O d ů v o d n ě n í :
[1] Žalovaná 1) dne 8.11.2013 zrušila hlášení o převodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů podaných žalobcem, a tím od 8.11.2013 znovu žalobce zavedla do registru zaměstnavatelů, který vede žalovaná 2) se zápisem „od 1.9.1997 dosud“.
[2] Žalobce v žalobě uvedl, že byl do 31.8.2010 právnickou osobou vykonávající činnost střední školy evidované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a do uvedeného data provozoval Soukromé gymnázium a Střední zdravotnickou školu na ul. Moravská v Havířově-Šumbarku a do uvedeného data působil rovněž jako zaměstnavatel pedagogických a nepedagogických pracovníků na této škole. Dne 4.5.2011 oznámil žalované 1) skončení zaměstnání zaměstnankyň M. D., B. F., A. O., M. S. a E. R. podle § 94 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb. , a to k datu 31.8.2010. Právním důvodem skončení zaměstnání uvedených zaměstnankyň byl přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů na Vyšší odbornou školu DAKOL a Střední školu DAKOL, ke kterému došlo ze zákona s účinností od 1.9.2010. Skončení zaměstnání nahlásil žalované 1) prostřednictvím tiskopisu „Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání)“. K 31.8.2010 došlo k ukončení registrace žalobce jako zaměstnavatele v registru zaměstnavatelů k datu 31.10.2010, kdy došlo i k odhlášení posledního zaměstnance žalobce. V registru zaměstnavatelů tak došlo k zápisu: „Vznik zaměstnavatele 1.9.1997, zánik zaměstnavatele 31.10.2010“. Po více než dvou letech provedla žalovaná 1) šetření ve věci ukončení pojistných poměrů uvedených zaměstnankyň a oznámením ze dne 29.11.2013 č.j. 48004/068606/13/110/SV informovala žalobce, že neexistuje dostatek relevantních důkazů, které by hlášení o převodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů potvrzovaly. Na základě tohoto zjištění bylo přistoupeno ke zrušení hlášení o převodu, přičemž tento úkon byl fyzicky proveden 8.11.2013. V oznámení je současně uvedeno, že od 8.11.2013 je v registru zaměstnavatelů žalobce opět veden jako zaměstnavatel, a to se zápisem od 1.9.1997 dosud. Nezákonnost zásahu spatřuje v absenci zákonného podkladu pro provedení zásahu a jeho svévolnosti, v absenci hodnocení důkazů předložených žalobcem a nesprávné právní hodnocení přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Navrhl určit, že zásah žalované 1) spočívající ve zrušení oznámení žalobce o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání), kterými žalobce dne 4.5.2011 nahlásil žalované 1) skončení zaměstnání zaměstnankyň M. D., B. F., A. O., M. S.a E. R. v souvislosti s přechodem práv a povinností z jejich pracovněprávních poměrů založených mezi nimi a žalobcem na společnost Vyšší odborná škola DAKOL a Střední škola DAKOL, o.p.s., IČ 253 53 446 a navazující zápis žalobce jako zaměstnavatele do registru zaměstnavatelů žalovanou 1) provedený dne 8.11.2013 s účinky od 1.9.1997 dosud je nezákonný a žalované 1) se přikazuje, aby obnovila stav zápisu žalobce v registru zaměstnavatelů do stavu před tímto zásahem a dále uložit žalované 1) povinnost zaplatit náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku. V případě, že dojde-li soud k závěru, že zásah provedla žalovaná 2), navrhuje, aby soud vydal rozsudek, že se určuje, aby obnovila stav zápisu žalobce v registru zaměstnavatelů do stavu před tímto zásahem, včetně uložení povinnosti zaplatit žalobci náklady řízení.
[3] Obě žalované ve svém písemném vyjádření k podané žalobě ze dne 7.3.2014 uvedly, že na základě zaslání tiskopisu typu akce 6 žalobcem dne 4.5.2011, kterým byl s účinností od 1.9.2010 u zaměstnanců M. D., B. F., A. O., M. S. a E.R. nahlášen převod práv a povinností z pracovněprávních vztahů k novému zaměstnavateli – Vyšší odborná škola DAKOL a Střední škola DAKOL, o.p.s. a následným doručením dne 22.6.2011 odhlášky z registru zaměstnavatelů k 31.10.2010 provedla jejich zadání, čímž došlo k zápisu údajů do registru pojištěnců a do registru zaměstnavatelů, neboť neměla pochybnosti o správnosti údajů. Později však s ohledem na dotazy pojištěnců Mgr. F. a Mgr. S., které požádaly potvrzení o jejich účasti na pojištění si žalovaná 1) vyžádala smlouvu uzavřenou mezi Vyšší odbornou školou DAKOL a Střední školou DAKOL, o.p.s a Soukromým gymnáziem a Střední zdravotnickou školou Havířov, s.r.o. (dále jen Smlouva) včetně příloh a dospěla k závěru, že nebyl důvod k provedení zápisu údajů do registru pojištěnců a registru zaměstnavatelů k 31.10.2010, neboť v bodě 1.4. předložené Smlouvy je konstatováno, že stávající pracovněprávní vztahy budou ukončeny a přebírající škola se zavazuje se zaměstnanci, jejichž seznam je nedílnou součástí této smlouvy a tvoří přílohu 4, uzavřít stejné pracovní nebo obdobné vztahy tak, aby byly zachovány stejné podmínky, které pro ně vyplývají ze vztahů u zanikající školy. Porovnáním předložených dokladů bylo zjištěno, že subjekty předložily rozdílné přílohy 4, resp. jsou zde uvedeni jiní zaměstnanci. U Vyšší odborné školy DAKOL se jednalo o seznam zaměstnanců v členění na pedagogické a nepedagogické v celkovém počtu 14 a Soukromým gymnáziem s.r.o. byla předložena příloha nazvaná stav zaměstnanců – viz příloha č. 10, která obsahovala 29 jmen v abecedním členění. Žalované navrhly, aby žaloba byla odmítnuta.
[4] Krajský soud vycházel z přípisu žalovaných ze dne 7.3.2014 č.j. 48004/008881/14/110/SV a z připojeného spisu a poté dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
[5] Z obsahu předloženého spisu žalované 1) krajský soud zjistil, že jeho součástí je
· tiskopis typ akce 6 – oznámení o nástupu do zaměstnání vyjmenovaných pojištěnkyň v odstavci [2] tohoto rozsudku ze dne 1.9.2010, které bylo předloženo žalované 1. dne 4.5.2011,
· odhláška z registru zaměstnavatelů ze dne 16.6.2011 o obsahu, že Soukromé gymnázium a Střední zdravotnická škola Havířov, s.r.o. zanikla dne 31.10.2010 a právním nástupcem je Vyšší odborná škola DAKOL a Střední škola DAKOL, o.p.s. s prezentačním razítkem žalované 1) dne 22.6.2011,
· korespondence žalované 1) s Mgr. M. S. ve věci jejího pojištění,
· protokol Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj o kontrole ve dnech 28.8., 23.10 a 30.10.2012 u Vyšší odborné školy DAKOL a Střední školy DAKOL, o.p.s. na dodržování pracovněprávních předpisů, především na vznik pracovních poměrů zaměstnanců a případný přechod práv a povinností od zaměstnavatele Soukromé gymnázium a Střední zdravotnická škola Havířov, s.r.o. se závěrem, že skutečnosti, zda v tomto konkrétním případě došlo k převodu činností, části činností, úkolů nebo části úkolů mezi zainteresovanými stranami dle ust. § 338 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce , nepřísluší rozhodnout OIP jakožto kontrolnímu orgánu, podle zákona č. 251/2005 Sb. , o inspekci práce. To přísluší výhradně soudům, neboť pouze příslušný soud je oprávněn projednávat a rozhodovat spory mezi stranami o existenci právních vztahů a o nároku z těchto vztahů vyplývajících; s výsledkem, že kontrolou nebylo zjištěno porušení pracovněprávních předpisů,
· smlouva o povinnosti zanikající školy k výmazu ze školského rejstříku a zajištění žákům a studentům zanikající školy možnosti pokračovat ve vzdělávání ve stejném nebo obdobném oboru vzdělání dle příslušných ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. , školského zákona, Smlouva budoucí o uzavření pracovněprávních smluv a smluv o studiu, smlouva o součinnosti při uzavření smlouvy o nájmu nebytových prostor, včetně všech příloh. V preambuli (část I) je uvedeno, že tato smlouva je dále uzavírána v úmyslu navázat na činnost zanikající školy, a to jednak nabídkou oborů vzdělání v rozsahu, jež nabízela zanikající škola, jednak umístěním školy ve stávajících nebytových prostorách zanikající školy a využitím veškerého aparátu školy, a tím umožnit stávajícím studentům a žákům, jakož i pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům nerušené a navazující pokračování ve studiu a výkonu práce za stejných či obdobných podmínek jako u zanikající školy. V části II. uvedené smlouvy, bodu 1.4. – povinnost přebírající školy k uzavření pracovněprávních smluv je uvedeno, že „přebírající škola se zavazuje po právní moci rozhodnutí příslušného správního úřadu o vyhovění žádosti přebírající školy o zápis oborů zanikající školy uvedených v příloze č. 1 této smlouvy uzavřít se všemi pedagogickými i nepedagogickými zaměstnanci zanikající školy, jejichž seznam je nedílnou součástí této smlouvy a tvoří přílohu č. 4 této smlouvy, pracovní smlouvy, smlouvy o provedení práce či smlouvy o pracovní činnosti (dále jen „pracovněprávní smlouvy“), a to v podobě, jak je uvedeno v příloze č. 5 této smlouvy, která je její nedílnou součástí, přičemž v těchto pracovně právních smlouvách budou mít zachovány stejné podmínky včetně mzdových, které pro ně vyplývají z pracovně právních smluv u zanikající školy. Přebírající škola se zavazuje pracovněprávními smlouvami dle předchozího odstavce, zajistit zaměstnancům nerušený a plynulý přechod zaměstnanců zanikající školy k přebírající škole jako novému zaměstnavateli“,
· z výpisu z rejstříku škol a školských zařízení ze dne 17.9.2013, že právnická osoba Vyšší odborná škola DAKOL a Střední škola DAKOL, o.p.s. vykonává k 1.9.2009 činnost škol: 1. střední škola v oboru zámečnická práce a údržba, tesařské a truhlářské práce – truhlářské práce ve stavebnictví, dřevařské práce, malířské, lakýrnické a natěračské práce, zednické, železobetonářské práce, ekonomika a podnikání, management strojírenství, hotelnictví a turismus, hotelnictví, stravovací a ubytovací služby, kuchařské práce, prodavačské práce, masér sportovní a rekondiční, právě ve zdravotnických a sociálních zařízeních - provozní práce, 2. vyšší odborná škola v oboru podnikatel pro obchod a služby, obchodně-podnikatelská činnost. K 1.9.2010 vykonává činnost těchto škol: 1. Střední škola v oboru vzdělání zámečnické práce a údržba, strojírenské práce, tesařské a truhlářské práce – truhlářské práce ve stavebnictví, malířské a natěračské práce, zednické práce, ošetřovatel, ekonomika a podnikání, hotelnictví a turismus, hotelnictví, stravovací a ubytovací služby, kuchařské práce, prodavačské práce, masér sportovní a rekondiční, provozní služby, sociální péče – pečovatelská činnost, gymnázium všeobecné, gymnázium, 2. Vyšší odborná škola v oboru podnikatel pro obchod a služby, obchodně podnikatelská činnost,
· ze smluv o nájmu nebytových prostor, a to ze dne 21.11.2002 uzavřenou mezi Statutárním městem Havířov a Soukromým gymnáziem a Střední zdravotnickou školou – Havířov, s.r.o. k objektu č.p. 539 na pozemkové parcele č. 2105/694, v k.ú. Šumbark a ze dne 13.7.2010 mezi Statutárním městem Havířov a Vyšší odbornou školou DAKOL a Střední školou DAKOL, o.p.s k objektu č.p. 539 na pozemkové parcele č. 2105/694, v k.ú. Šumbark s využitím pro školu,
· seznam zaměstnanců Soukromého gymnázia a Střední zdravotnické školy Havířov, s.r.o. o celkovém počtu 29, mezi nimiž jsou uvedeni i zaměstnanci vyjmenovaní v odst. [ 2] tohoto rozsudku.
[6] Podle ust. § 82 zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád správní (dále jen s.ř.s. ) každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah “) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.
[7] S ohledem na nerozhodnost žalobce, zda nezákonně zasahujícím orgánem byla Okresní správa sociálního zabezpečení v Karviné či Česká správa sociálního zabezpečení, či oba, soud nejdříve vyhodnotil otázku pasivní legitimace.
[8] Dle ust. § 85 odst. 1 písm. d) , e) zákona č. č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění, Česká správa sociálního zabezpečení vede registr pojištěnců, jde-li o zaměstnané osoby a osoby samostatně výdělečně činné a vede registr zaměstnavatelů zaměstnávajících zaměstnané osoby.
[9] Dle ust. § 122 odst. 2 písm. a) zákona o nemocenském pojištění Česká správa sociálního zabezpečení je správcem registrů pojištěnců, jde-li o zaměstnané osoby a osoby samostatně výdělečně činné a rovněž Česká správa sociálního zabezpečení je dle ust. § 123 odst. 2 písm. a) cit. zákona správcem registru zaměstnavatelů, jde-li o zaměstnavatele zaměstnaných osob.
[10] Jestliže s odvoláním na výše citovaná právní ustanovení je Česká správa sociálního zabezpečení správcem registru, pak bezesporu je i orgánem odpovídajícím za údaje vyznačené v registru, a proto je v dané věci pasivně legitimovaná.
[11] Na druhé straně je to však okresní správa sociálního zabezpečení, která bezprostředně činí zásahy do dat vedených v registrech, což žalovaná 1) sama ve svém vyjádření k žalobě nezpochybnila. Ač zákon o nemocenském pojištění nemá ustanovení, která by přímo ukládala okresním správám sociálního zabezpečení činit zásahy do registrů, lze k takovému závěru dojít s odkazem na ustanovení § 122 odst. 1 písm. b) zákona o nemocenském pojištění, dle kterého registr pojištěnců slouží okresním správám sociálního zabezpečení k provádění pojištění, a pokud se týká registru zaměstnavatelů, pak dle ust. § 123 odst. 1 cit. zákona slouží orgánům nemocenského pojištění k provádění pojištění, k plnění úkolů vyplývajících pro ně z práva Evropského společenství a z mezinárodních smluv a ke kontrole plnění povinností zaměstnavatelů ve věcech pojištění. Vzhledem k uvedenému je pasivně legitimována v dané věci i žalovaná 1., která je oprávněna přímo do údajů v registrech zasahovat.
[12] Účelem ochrany podle zákonného ustanovení citovaného v odstavci [6] tohoto rozsudku je zamezení nezákonného jednání správního orgánu v takových případech, kdy se nejedná o rozhodnutí, vůči kterému lze brojit jiným způsobem a postižená osoba nemá povinnost zmíněné jednání správního orgánu snášet. Z tohoto zákonného ustanovení vyplývá, že zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu není rozhodnutí správního orgánu. Pojmem rozhodnutí uvedeným v ust. § 65 odst. 1 s.ř.s. se rozumí úkon správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti účastníků řízení. K rozdílu mezi zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu a rozhodnutím správního orgánu se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 3Aps 4/2011 tak, že se musí jednat o faktický úkon správního orgánu, z něhož vzniká žalobci újma, navíc tento úkon musí být učiněn mimo správní řízení, neboť jinak by se mohl žalobce domáhat ochrany svých práv v rámci žaloby proti vydanému správnímu rozhodnutí a nebyly by splněny podmínky přípustnosti žaloby podle ust. § 85 s.ř.s. Pojem zásah , pokyn nebo donucení správního orgánu ani soudní řád správní ani jiný právní předpis nedefinuje. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu jde o úkony neformální, pro které mohou a nemusí být stanovena pravidla, např. faktické pokyny, bezprostřední zásahy, zajišťovací úkony atd., tedy obecně úkony, které nejsou činěny formou rozhodnutí, ale přesto jsou závazné pro osoby vůči nimž směřují, a ty jsou povinni na jejich základě něco konat, nějaké činnosti se zdržet nebo nějaké jednání strpět, a to na základě jak písemného, tak i faktického pokynu či příkazu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 2As 17/2003 ). V povaze zásahu správního orgánu se rozšířený senát Nejvyššího správního soudu usnesením sp. zn. 7Aps 3/2008 publikovaném pod číslem 2206/2011 Sb. k rozhodnutí NSS vyjádřil tak, že zásahová žaloba chrání proti jakýmkoliv jiným aktům či úkonům veřejné správy směřujícím proti jednotlivci, které jsou způsobilé zasáhnout sféru jeho práv a povinností, a které nejsou pouhými procesními úkony technicky zajišťujícími průběh řízení.
[13] Při věcném posouzení žaloby soud vyšel z rozsudku Nejvyššího správního soudu publikovaného pod č. 603/2005 Sb. NSS, ve kterém Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že ochrana podle § 82 a nasl. s.ř.s. je důvodná tehdy, jsou-li, a to kumulativně, splněny podmínky: žalobce musí být přímo (1.podmínka) zkrácen na svých právech (2.podmínka) nezákonným (3.podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, která nejsou rozhodnutím (4.podmínka) a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5.podmínka), přičemž „zásah“ v širším smyslu nebo jeho důsledky musí trvat nebo musí hrozit opakování zásahu (6.podmínka). V dané věci úkon správního orgánu spočívající ve zrušení hlášení o převodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů podaných žalobcem a současně znovuzapsáním žalobce do registru zaměstnavatelů od 8.11.2013 nutno hodnotit jako zásah , nikoliv správní rozhodnutí (splnění podmínky 4.), tento zásah byl učiněn přímo vůči žalobci (splnění 5. podmínky).
[14] Pokynem žalované 1. došlo dne 8.11.2013 (po dvou letech) ke zrušení hlášení o převodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů podaných žalobcem dne 4.5.2011, a tím od 8.11.2013 znovu žalobce žalovaná 1. zavedla do registru zaměstnavatelů, který vede žalovaná 2. se zápisem „od 1.9.1997 dosud“ z důvodu, že tento nebyl oprávněn podat oznámení o nástupu/skončení zaměstnání - typ akce 6 a zavázat tak k plnění úkolů na úseku pojištění vůči žalované 1. jiný subjekt. Pro vyhodnocení, zda tento zásah byl nezákonný či učiněn v souladu se zákonem, soud musel nejdříve jako předběžnou otázku vyřešit, zda došlo nebo nedošlo k převodu zaměstnanců v souladu s ust. § 338 odst. 2 zákoníku práce , tedy, zda došlo k přechodu práv a povinností z uzavřené Smlouvy mezi žalobcem a Vyšší odbornou školou DAKOL a Střední školou DAKOL, o.p.s., a dospěl k závěru, že k přechodu práv a povinností z uzavřené Smlouvy mezi uvedenými subjekty, došlo. K ustanovení § 338 zákoníku práce je nutno zdůraznit, že toto ustanovení slouží k ochraně zaměstnanců, spočívající především v uskutečnění automatického přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů z převodce na nabyvatele tak, aby byla zachována existence pracovněprávního vztahu. Citované ustanovení zákoníku práce je implementací čl.1 Směrnice 2001/23/ES, jenž sice pracuje s pojmem „převod hospodářské jednotky“, avšak tento lze srovnat dle české právní úpravy s pojmem zaměstnavatel, přičemž podstatným znakem je činnost, která je vykonávána na dobu neurčitou, útvarem zaměstnanců a hmotných i nehmotných prostředků sloužících k výkonu určité činnosti. K přechodu hospodářské jednotky dojde tehdy, pokud je zachována i u nového zaměstnavatele její totožnost (srovnej např. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 26.5.2005 ve věci C-478/03, Celtec Ltd v. John Astley a další, celex č. 62003CJ0478, rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 3. 1986 ve věci 24/85, Jozef Maria Antonius Spijkers v. Gebroeders Benedik Abattoir CV and Alfred Benedik en Zonen BV, celex č. 61985CJ0024, rozsudek č. C-392/92 ve věci Christel Schmidt vs. Spar – und Leihkasse der früheren Ämter Bordesholm, Kiel und Cronshagen, celex č. 61992J0392, http://eur-lex.europa.eu/).
V souzené věci je rozhodující skutečnost, že došlo k přechodu veškeré činnosti z žalobce na školu DAKOL, neboť tato na základě Smlouvy nově od 1.9.2010 do své výuky zahrnula obory, jejíž výuku zajišťoval žalobce, a to ošetřovatel, sociální péče – pečovatelská činnost, gymnázium všeobecné a gymnázium včetně všech žáků, včetně všech zaměstnanců a včetně i budovy. Nebylo vůbec podstatné, že pojištěnkyně vyjmenované v odstavci [2] tohoto rozsudku čerpaly v době uzavření Smlouvy a přechodu činnosti od žalobce na nabyvatele mateřskou nebo rodičovskou dovolenou. I po dobu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené trvá pracovní poměr, nebyl-li dohodou ukončen, a proto i na tyto zaměstnance se vztahuje ochranné ustanovení § 338 odst. 2 zákoníku práce (Podle ustanovení § 338 odst. 2 zákoníku práce , ve znění k 24.6.2010, dochází-li k převodu činnosti zaměstnavatele nebo části činnosti zaměstnavatele nebo k převodu úkolů zaměstnavatele anebo jejich části k jinému zaměstnavateli, přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele. Za úkoly nebo činnost zaměstnavatele se pro tyto účely považují zejména úkoly související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobná činnost podle zvláštních právních předpisů, které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Za přejímajícího zaměstnavatele se bez ohledu na právní důvod převodu a na to, zda dochází k převodu vlastnických práv, považuje právnická nebo fyzická osoba, která je způsobilá jako zaměstnavatel /§ 7 až 10/ pokračovat v plnění úkolů nebo činností dosavadního zaměstnavatele nebo v činnosti obdobného druhu).
[15] Krajský soud na tomto místě již jen opakuje, že převzetím školní výuky v plném rozsahu subjektem Vyšší odborná škola DAKOL a Střední škola DAKOL, o.p.s. od žalobce, s využitím aparátu školy, studentů i budovy došlo v plném rozsahu i k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů ke všem zaměstnancům, tedy i těm, které čerpaly mateřskou nebo rodičovskou dovolenou. Jestliže za této situace žalovaná 1. zrušila žalobcovo hlášení ze dne 4.5.2011 a znovu jej zapsala do registru zaměstnavatelů žalované 2., pak tento zásah byl nezákonný (splnění podmínky 3. a 6.) a žalobce tak byl přímo (splnění podmínky 1.) na svých právech zkrácen.
[16] Protože bylo splněno všech 6. podmínek a dle zákona o nemocenském pojištění není přípustný proti zapsání do registru žádný opravný prostředek, soud jak výše uvedeno, žalobu věcně projednal.
[17] Žalobce vymezil svůj petit tak, že požadoval vyslovení, že zásah žalované 1. a 2. (nebo pouze žalované 1. nebo pouze žalované 2.) spočívající ve zrušení oznámení žalobce o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání), kterými žalobce dne 4.5.2011 nahlásil žalované č. 1. skončení zaměstnání zaměstnankyň M. D., B. F., A. O., M. S. a E. R. v souvislosti s přechodem práv a povinností z jejich pracovněprávních poměrů založených mezi nimi a žalobcem na společnost Vyšší odborná škola DAKOL a Střední škola DAKOL, o.p.s., IČ 253 53 446 a navazující zápis žalobce jako zaměstnavatele do registru zaměstnavatelů žalovanou č. 1. nebo žalovanou 2. provedený dne 8.11.2013 s účinky od 1.9.1997 dosud je nezákonný a žalované č. 1. nebo žalované č. 2. se přikazuje, aby obnovila stav zápisu žalobce v registru zaměstnavatelů do stavu před tímto zásahem.
[18] K otázce petitu soud nejdříve poukazuje na novelu soudního řádu správního zákonem č. 303/2011 Sb. , která umožňuje soudu vydat kromě výroku určovacího, jímž soud pouze určuje, že zásah byl nezákonný, též výrok na plnění (přikazují či zakazující). Ustanovení § 87 odst. 2 věta první s.ř.s. zní: soud rozsudkem určí, že provedený zásah byl nezákonný, a trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování, zakáže správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva pokračoval, a přikáže, aby, je-li to možné, obnovil stav před zásahem. S odkazem na právě uvedené soud v předmětné věci vydal jak výrok určovací tak i výrok na plnění.
[19] Soud odkazuje na odstavce [14a15] tohoto rozsudku, kde odůvodnil svou úvahu o nezákonnosti zásahu, a protože do dne rozhodnutí soudu nedošlo k ukončení zásahu vyslovil, že tento je nezákonný. V této souvislosti dále soud odkazuje na ustanovení § 57 správního řádu , a to odst. 1 písm. c) dle kterého správní orgán si může učinit sám úsudek o otázce, o které ji nepřísluší rozhodovat, jestliže vydání rozhodnutí závisí na jejím řešení. Dle citovaného ustanovení nelze učinit úsudek toliko o tom, zda byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt a kdo za něj odpovídá, ani o otázkách osobního stavu. Žalované správní orgány tak byly oprávněny postupovat dle tohoto ustanovení a spornou otázku, zda došlo nebo nedošlo k situaci, která by měla za následek převod zaměstnanců v souladu s ustanovením § 338 odst. 2 zákoníku práce , posoudit.
[20] Za této situace krajský soud žalobě podle § 87 odst. 2 s.ř.s. zcela vyhověl a rozhodl tak, jak uvedeno ve výrocích I. až IV. tohoto rozsudku.
[21] Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. , dle kterého procesně úspěšný účastník má právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnému žalobci vznikly náklady s právním zastoupením. Advokátovi, který dle spisu provedl jen jeden úkon, a to převzetí věci a přípravu zastoupení byla přiznána odměna za jeden úkon právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a , § 9 odst. 3 písm. d) v návaznosti na ust. § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění v částce 3.100- Kč. K zaplacení této částky byly zavázány obě žalované, každá v padesáti procentní výši, jak uvedeno ve výrocích V a VI. tohoto rozsudku.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Ostravě dne 21. července 2015
Mgr. Jiří Gottwald
předseda senátu