Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
10 A 59/2015 - 19.pdf
PDF · 0 B
No categories available
10 A 59/2015 - 19
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobce P.V., bytem Jindřichův Hradec, Kosmonautů 8/V, zastoupeného JUDr. Jiřím Machem, advokátem se sídlem v Jindřichově Hradci, Masarykovo náměstí 1/II, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje České Budějovice, se sídlem České Budějovice, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 2. 2015 čj. KUJCK 11398/2015/OLVV/P12, t a k t o :
Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje České Budějovice ze dne 23. 2. 2015 čj. KUJCK 11398/2015/OLVV/P12 se z r u š u j e pro vady řízení a věc se v r a c í žalovanému k dalšímu řízení.
Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 9.800 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zástupce žalobce.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Jindřichův Hradec čj. OKS/1589/15-Sm-434, 435/14 ze dne 7. 1. 2015 tak, že odvolání žalobce bylo zamítnuto a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno.
Žalobce v žalobě namítá, že žalovaný postupoval v rozporu se zákonem, nevypořádal se se všemi námitkami skutkového i právního rázu a posoudil věc po právní stránce vadně. Žalobce namítá, že správní orgány nesprávně zjistily skutkový stav, neboť za podklad rozhodnutí vzaly tvrzení poškozeného, přestože jeho výpovědi jsou rozporné. Rovněž rozporně vypovídala svědkyně L. přítelkyně poškozeného. Z ambulantní zprávy vyhotovené v den incidentu vyplývá, že poškozený K.M. uvedl, že byl napaden neznámou osobou údery pěstí do obličeje a hrudníku, zranění kromě jiného spočívala v citlivosti hematomů v oblasti levého ramena a levé lopatky. Žalovaný nesprávně dospěl k závěru, že věrohodnější je verze událostí, jak se podává z výpovědi poškozeného, svědkyně L. a obsahu lékařské zprávy. Žalobce jednal v nutné obraně. Za nesprávný proto považuje žalobce závěr žalovaného, že nejednal v nutné obraně, neboť sice napřáhl před sebe ruce proti chystanému úderu poškozeného, ovšem poškozeného udeřil, který ho neohrožoval. Žalobce nesouhlasí s tím, že byly logicky vysvětleny příčiny konfliktu. Rozepři, byť slovní, vyvolal svým jednáním poškozený. Z vyjádření poškozeného nevyplývá proč žalobce ve vozidle následoval, ani důvod toho, že po zastavení vozidla žalobce se k němu dostavil. Žalobce odvracel přiměřeným způsobem hrozící útok. U žalobce se jednalo evidentně o nutnou obranu. Žalobce neměl důvod poškozeného napadnout, rovněž ho nepronásledoval, toto naopak činil poškozený. Jestliže byl žalobce fyzicky napaden, musel vyvinout větší sílu, než byla síla útočníka. V opačném případě by pouze udržoval rovnovážný stav, tedy jednal by v podstatě tak, jak měl dle žalovaného jednat. To by ovšem žádný útok neodrazil.
Žalobce namítá, že v odvolání navrhl další důkaz, a to výslech svědka F.D. Tento důkazní návrh však žalovaný neakceptoval, v napadeném rozhodnutí v tomto směru není žádný závěr. Správný orgán se neřídil zásadou v pochybnost ve prospěch obviněného. V daném případě jsou o skutku důvodné pochybnosti spočívající v nutné obraně. Žalobce proto navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.
Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. V napadeném rozhodnutí se dostatečně věnoval námitkám žalobce uplatněných v odvolání, rovněž i zdůvodnil, proč se nezabýval námitkami, jež uplatnil ve formě doplňujících dotazů před správním orgánem I. stupně. Žalovaný řádně vyhodnotil svědecké výpovědi i rovněž výpověď žalobce a dospěl k závěru, že fyzické napadení K.M. nespočívalo pouze v přiznaném úderu pěstí do obličeje, ale pokračovalo několika dalšími údery v situaci, kdy se napadený po ztrátě dioptrických brýlí, které mu po první ráně pěstí do oblasti levého oka spadly na zem, pouze se přikrčil a otočil se k útočícímu žalobci zády, aby jeho další údery již nesměřovaly do obličeje. Rovněž lékařská zpráva potvrzuje další hematomy a bolestivá místa u napadeného za levým uchem a na horní polovině jeho zadní části těla. Tvrzení žalobce, že jednal vůči napadenému v nutné obraně žalovaný podrobně a logicky vyvrátil v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalovaný dospěl k závěru, že postižený a jeho přítelkyně I.L. utrpěli z agresivního jednání žalobce traumatický šok, pod kterým se mohli před přivolanou policií při prvotním výslechu k předchozímu incidentu dopustit drobných nepřesností. Žalovaný neshledal při přezkumu prvostupňového rozhodnutí pochybení, která by znamenala jeho nezákonnost, proto rozhodnutí potvrdil a odvolání žalobce zamítl.
Ze spisu vyplývá, že žalobce se dostal dne 10. 7. 2014 do slovní rozepře při řízení motorových vozidel s K.M., kdy této rozepři předcházel nesprávný způsob jízdy žalobce na kruhovém objezdu mezi obcí Otín a benzínovou čerpací stanicí OMV. Podle úředního záznamu policie ze dne 11. 7. 2014 nedáním přednosti v jízdě donutil žalobce K.M. jedoucího po hlavní silnici k prudkému brzdění, kterým se mu podařilo zabránit střetu s vozidlem žalobce, se kterým se žalobce na hlavní silnici při své jízdě připojoval. Tato slovní rozepře pokračovala po vystoupení žalobce z vozidla, kdy žalobce zaznamenal, že K.M. napřahuje pravou ruku. Žalobce měl za to, že ho K.M. chce udeřit, proto nejprve před sebe napřáhl ruce a následně udeřil K.M. do obličeje, aby zabránil jeho dalšímu útoku. Po tomto úderu K.M. zavrávoral a následně ještě padlo několik nadávek a urážek.
K.M. ve výpovědi se vyjádřil ke slovní rozepři, popřel, že by z jeho strany došlo k pokusu o fyzické napadení žalobce. Nevzpomněl si, zda dostal další nějaký úder, poté co se otočil, tak ho žalobce udeřil do zad. K.M. byl lékařsky ošetřen a byla mu vystavena pracovní neschopnost v trvání od 11. 7. do 22. 7. 2014.
Jako svědkyně byla vyslechnuta přítelkyně K.M. I.L., která potvrdila konfliktní dopravní situaci na kruhovém objezdu, rovněž potvrdila, že po zaparkování obou automobilů KJ.M. přistoupil k otevřeným dveřím u automobilu žalobce, s nímž si chtěl ohledně předchozí dopravní situace na kruhovém objezdu promluvit. Žalobce vystoupil z vozidla a K.M.udeřil pěstí do obličeje, dal mu více ran, některé i do zad. K.M. se pouze bránil, chránil si obličej.
Jako svědek byl vyslechnut P.H., který měl sledovat konflikt ze svého bytu ve čtvrtém patře, který vypověděl, že kromě „strkanice“ neviděl žádný úder, potvrdil slovní rozepři.
Z lékařské zprávy vystavené dne 10. 7. 2014 vyplývá, že K.M. utrpěl hematom a otok na levé straně obličeje v oblasti levého oka, dále drobný hematom za levým uchem. Při vyšetření hrudníku byl citlivý v místě hematomů v oblasti levého ramene a levé lopatky.
Městský úřad vydal dne 4. 11. 2014 příkaz k uložení sankce, jímž byl žalobce uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití dle § 49 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích, jehož se žalobce měl dopustit tím, že dne 10. 7. 2014 po předchozí slovní rozepři ohledně řízení motorových vozidel fyzicky napadl na sídlišti Hvězdárna, v ulici Na Točně v Jindřichově Hradci K.M., kterému způsobil drobný hematom a otok v obličeji a hematom v oblasti levého ramene bez pracovní neschopnosti. Za tento přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 1.000 Kč. Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal odpor.
Městský úřad v Jindřichově Hradci zahájil dne 24. 11. 2014 řízení a žalobce předvolal k ústnímu jednání. Řízení bylo zahájeno pro podezření ze spáchání přestupku dle § 49 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích.
Věc byla projednána dne 8. 12. 2014. Při tomto jednání byl vyslechnut žalobce K.M., svědek P.H., svědkyně I.L.. Prvostupňový správní orgán dospěl k závěru, že žalobce naplnil svým jednáním skutkovou podstatu přestupku proti občanskému soužití dle § 49 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích. Obhajobu obviněného P.V., že se jednalo o nutnou obranu, když K.M., jehož útok měl hrozit, udeřil pěstí do obličeje, ve vztahu k popisovaným zraněním nemůže být jako nutná obrana chápána. Při dokazování nebylo prokázáno, že K.M. fyzicky napadl nebo se snažil napadnout žalobce. Tato skutečnost vyplývá pouze z výpovědi žalobce a nebyla potvrzena žádným ze svědků. Městský úřad v Jindřichově Hradci proto vydal dne 7. 1. 2014 rozhodnutí, jímž žalobce uznal vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití a byla mu za to uložena pokuta ve výši 1.000 Kč. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal, nesouhlasil se skutkovým a právním hodnocení věci, považoval rozhodnutí za nesprávné a nezákonné. V odvolání poukázal na rozporné výpovědi K.M.. Žalobce dále v odvolání uvedl, že se mu podařilo zajistit i dalšího svědka F.D., který jako svědek je schopen dosvědčit, že jak celý incident proběhl. Žalobce zejména namítal, že se jednalo z jeho strany o nutnou obranu. Odvolání žalobce bylo napadeným rozhodnutím zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno s odůvodněním, že se žalobce dopustil uvedeného přestupku proti občanskému soužití.
Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
Soud se nejprve zabýval námitkou, v níž žalobce vytýkal žalovanému vadu řízení spočívající v tom, že neprovedl žalobcem navržený důkaz, a to výslech svědka Františka Dočkala.
Soud poznamenává, že žalobci musí být dána ve správním řízení možnost vyjádřit se nejen k provedeným důkazům a k věci samé, ale rovněž označit a navrhnout důkazy, jejichž provedení pro zjištění svých tvrzení pokládá za potřebné; tomuto procesnímu právu účastníka odpovídá povinnost správního orgánu nejen o vznesených návrzích včetně návrhů důkazních rozhodnout, ale také pokud jim nevyhovují ve svém rozhodnutí vyložit proč, z jakých důvodů navržené důkazy neprovedl, respektive pro základ svých skutkových zjištění nepřevzal. Jestliže tak správní orgán neučiní, zatíží své rozhodnutí vadou spočívající v porušení obecných procesních předpisů. Tzv. opomenuté důkazy, tj. důkazy o nichž v řízení nebylo soudem rozhodnuto, případně důkazy, jimiž se správní orgán nezabýval, proto vždy založí nepřezkoumatelnost vydaného rozhodnutí.
Dle ustanovení § 68 odst. 3 správního řádu správní orgán v odůvodnění svého rozhodnutí uvede důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.
Dle ustanovení § 82 odst. 4 správního řádu správní orgán k novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. Namítá-li účastník, že mu nebylo umožněno učinit v řízení v prvním stupni určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s odvoláním.
Z obsahu odvolání vyplývá, že žalobce navrhl výslech svědka F.D., bytem Jindřichův Hradec, Kosmonautů čp. 9, který se jako svědek mohl vyjádřit k tomu, že celý incident proběhl tak jak uvádí žalobce. V odůvodnění napadeného rozhodnutí se však žalovaný nevyjádřil k důvodům, pro které nebyl proveden důkazní návrh žalobce, tedy proč nebyl jako svědek F.D. vyslechnut. Odůvodnění rozhodnutí tedy není uveden konkrétní důvod, pro který žalovaný neprovedl účastníkem řízení navržený důkaz, proto se jedná o vadu řízení, zakládající jeho nepřezkoumatelnost. Soud poznamenává, že správní orgán má právo posoudit a rozhodnout, z kterých navržených důkazů provede a které nikoli, ale toto právo jej nezbavuje povinnosti odůvodnit, co jej vedlo k takovému závěru a z jakého důvodu považuje provedení důkazů za nadbytečné. Této povinnosti však v projednávané věci žalovaný nedostál, svůj postup nijak neodůvodnil v napadeném rozhodnutí.
Soud proto uzavřel, že za zásadní vadu je nutno považovat postup žalovaného, který za situace, kdy bylo žalobcem navrženo provedení konkrétního důkazu, se s tímto návrhem řádně nevypořádal.
Na základě výše uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že řízení před žalovaným bylo zatíženo vadou ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu . Vzhledem k této vadě nebylo možno projednat zbývající námitky uplatněné v žalobě. Z uvedeného důvodu soud rozhodnutí žalovaného dle § 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil pro vady řízení a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalobce měl v řízení úspěch. Proto mu na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka 9.800 Kč, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000 Kč, náklady zastoupením advokátem za dva úkony právní pomoci po 3.100 Kč, tedy 6.200 Kč a 2 x režijní paušál po 300 Kč. Celkem tedy náklady řízení představující částku 9.800 Kč a je povinností žalovaného uvedenou částku žalovanému uhradit ve lhůtě třiceti dnů na účet právního zástupce žalobce.
Soud rozhodl rozsudkem bez jednání dle § 51 odst. 1 s.ř.s. , neboť účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Krajský soud v Českých Budějovicích
dne 31. července 2015
Mgr. Helena Nutilová v.r .
Samosoudkyně
Za správnost vyhotovení :
Prázdná Jaroslava