Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 Af 63/2014 - 23

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně

JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci

žalobkyně D.N., bytem X, zast. Ing. Josefem Vilímem, daňovým poradcem v Písku, Velké

nám. 116, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství v Brně, Masarykova 31,

o žalobě proti rozhodnutí ze dne 9. 6. 2014, čj. 14916/14/5000-14101-709052, t a k t o :

Žaloba s e z a m í t á .

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou doručenou dne 13. 8. 2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se

žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 6. 2014,

čj. 14916/14/5000-14101-709052, jímž bylo změněno rozhodnutí Finančního úřadu pro

Jihočeský kraj, územního pracoviště v Milevsku o dodatečném stanovení k přímé úhradě daně

z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků za zdaňovací období 2010 a

současně uložena povinnost uhradit z doměřené částky penále.

Pokračování - 2 -

V žalobě se uvádí, že úhrada částek konkrétním osobám na základě dohod o občanské

výpomoci nepředstavuje příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků. Žalobkyni nebylo

prokázáno vykonávání závislé činnosti a zjištění bylo učiněno na základě právní domněnky.

Pro tu nebyly splněny podmínky § 92 odst. 5 bod b) daňového řádu. Není tu žádný důkazní

prostředek, kterým by bylo podpořeno zjištění žalovaného o tom, že vztahy mezi žalobcem a

konkrétními osobami nesou znaky závislé činnosti. Žalovaný se omezil na zjištění skutkového

stavu a toho, zda žalobkyní byly učiněny úkony spojené s vedením a zdaněním mezd. Nebylo

prokázáno plnění pracovních úkolů zmíněných v kontrolní zprávě. Důkazní prostředky

žalobkyně nebyly vyvráceny. Dohody o občanské výpomoci nesplňovaly požadavky § 6 odst.

1 písm. a) zákona o daních z příjmů. O závislou činnost nešlo. Dohody s jednotlivými

osobami byly uzavřeny v zájmu jednoznačně deklarované vůle. Z dohod nevyplývá, že

jednotlivé osoby byly povinny dbát příkazů žalobkyně. Nebyly nuceny podřizovat se

pracovnímu řádu, neměly stanovenou pracovní dobu, nebylo prokázáno plnění pracovních

úkolů. Dohody byly uzavřeny na jednu činnost a dohodnuté práce byly provedeny v režii

jednotlivých osob. Proto vztah mezi žalobkyní a těmito osobami neodpovídá pracovně

právnímu vztahu ve formě dohod konaných mimo pracovní poměr podle

Z toho důvodu na příjem smluvních partnerů nelze vztáhnout ustanovení § 6 odst. 1 písm. a)

zákona o daních z příjmů.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že při daňové kontrole bylo zjištěno, že

žalobkyně uplatnila v daňových výdajích částky vyplacené v kontrolovaném zdaňovacím

období za provedené práce přebírání brambor a oprava palet. Tyto příjmy byly posouzeny

jako příjmy ze závislé činnosti a tak také měly být zdaněny. K dohodám o občanské

výpomoci uzavřené žalobkyní bylo poukázáno na to, že právní předpis

upravující takový právní vztah byl s účinností od 1. 1. 1992 zrušen. V úvahu by mohla

přicházet pouze smlouva inominátní či smlouva o dílo nebo smlouva příkazní. V dohodách je

vymezen druh práce, výše odměny a termín provedení práce. Přístup žalobkyně svědčí o

obcházení zákona. Práce se v České republice vykonává podle na základě

smluv uzavřených podle tohoto zákona nikoli podle . Všechny osoby,

s nimiž žalobkyně smlouvy uzavřela, nezahrnuly přijaté částky do daňového přiznání,

poněvadž se domnívaly, že jde o příjem daňově osvobozený podle § 10 odst. 3 písm. a)

zákona o daních z příjmů. Skutkový stav zjištěný správcem daně nasvědčuje tomu, že

smluvně založené vztahy měly povahu ryze pracovně právní. V té souvislosti se odkazuje na

konkrétní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Dané rozhodnutí lze vztáhnout i na

posouzenou věc, kdy rámcově byl dohodnut rozsah prací, termín splnění a odměna za

provedenou práci. Místem provádění práce byla provozovna žalobkyně. Lze si velmi těžko

představit, že pracovníci do provozovny chodili kdykoli, nikdo jejich práci nekontroloval,

došlo-li podle výdajových pokladních dokladů k vyplacení dohodnuté částky. Předmětem

činnosti žalobkyně je pěstební činnost – pěstování brambor, práce byly provedeny právě

v oboru tohoto podnikání, přebírání brambor a oprava palet na brambory. To se dělo za

odměnu. Proto se jednalo o pracovně právní vztah. Takové práce lze vykonávat pouze podle

pokynů žalobkyně a najaté osoby plnily pracovní úkoly, nešlo a nemohlo jít o jejich osobní

aktivitu, ale cílem bylo plnění úkolů daných žalobkyní. Vzniklý vztah je vztahem

pracovněprávním, pojem práce se v dohodách o občanské výpomoci výslovně uvádí, dohoda

byla sjednána na dobu 4 měsíců, je v ní stanoven objem práce, sjednaná odměna u takových

dohod není zaměstnavatel povinen rozvrhnout pracovní dobu, proto fakticky došlo k uzavření

smlouvy o pracovní činnosti. O příjem podle § 10 se pak může jednat jedině tehdy, není-li

podřaditelný příjmům podle § 6 až 9 zákona o daních z příjmů. Žalobkyně ke svým tvrzením

o povaze vykonávané činnosti nepředložila žádné důkazní prostředky. Vztah založený

konkrétními smlouvami byl trvalé povahy. Objem prací sjednaných dohodami o občanské

Pokračování - 3 - 10Af 63/2014

výpomoci nebylo možné splnit jednorázově, tato činnost musela být vykonávána soustavně a

dlouhodobě. Byla vykonávána v předmětu podnikání žalobkyně v její provozovně, z čehož je

zřejmé, že pracovníci byli na osobě plátce závislí. Pokud by žalobkyně nepěstovala v rámci

své ekonomické činnosti brambory, nepotřebovala by pomocné síly pro jejich přebírání a

opravu palet. Pracovníci po dobu 4 měsíců měli zajištěnu práci a odměnu na ekonomickou a

právní odpovědnost žalobkyně nikoli samostatně na vlastní odpovědnost. Přebrané brambory

a opravené palety žalobkyně dále používala ke své ekonomické činnosti. Předmět plnění

nebyl nahodilý, pravidelně se opakoval, a proto nešlo o příležitostnou činnost. O využití

právní domněnky či fikce v souzené věci nešlo. Žádná právní domněnka nebyla použita,

žalovaný prokázal, že daný vztah nebyl vztahem občanskoprávním, ale pracovněprávním.

Bylo postupováno podle § 8 odst. 2 daňového řádu i dohody o občanské výpomoci byly

posouzeny jako zastřený právní úkon a právní vztah byl kvalifikován jako závislá činnost.

Ze spisů finančních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti.

Z vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti plyne, že žalobkyně zaměstnávala tři zaměstnance.

V kontrolovaném zdaňovacím období bylo zjištěno, že V.M. žalobkyně uhradila

19.860 Kč a F.Š. 19.900 Kč za opravu palet na brambory. Z.J., R.K., L.S., A.P. zaplatila

každé 19.980 Kč za přebrání brambor. J.K. 19.960 Kč za přebrání 1098 q brambor, E.S. 9.980

Kč za přebrání 100 q brambor.

Žalobkyně s uvedenými osobami uzavřela dohody o občanské výpomoci, ve které se

specifikuje druh vykonané práce (oprava palet na brambory, přebírání brambor). Uvádí se

smluvená cena za vykonanou práci a doba, ve které bude provedena. Úhrada za tyto práci je

doložena výdajovými pokladními doklady.

Žalobkyně byla dne 12. 4. 2013 vyslechnuta. Uvedla, že prve vyjmenované osoby pro

žalobkyni přebíraly brambory a opravovaly palety, činily tak v objektu zemědělské farmy

žalobkyně, časové rozmezí výkonu prací žalobkyně nezná. Práce byly vykonány podle

smlouvy o sousedské výpomoci, nešlo o pracovněprávní vztah, mzdové listy nebyly vedeny,

výdaje za tyto práce byly zahrnuty do provozní režie, z uhrazené odměny, nebyla odvedena

žádná daň. Žalobkyně má tři zaměstnance. Z příjmů těchto zaměstnanců odvádí zálohy na

daň.

K výzvě správce daně ze dne 18. 4. 2013 k prokázání žalobkyní tvrzené výpomoci se žalobkyně písemně vyjádřila, žádné důkazy nabídnuty nebyly.

Žalobkyně byla s výsledky kontrolního zjištění seznámena, a poté co nebylo žalobkyní

podáno vyjádření k tomuto zjištění, byla vyhotovena kontrolní zpráva.

V té se uvádí, že práce prováděné pro žalobkyni nelze vykonávat jinak než podle

příkazů žalobkyně. Právní vztah odpovídá pracím vykonávaným na základě dohody o pracích

konaných mimo pracovní poměr. Nejednalo se o činnost pracovníky vykonávanou nezávisle,

tudíž vlastním jménem na vlastní účet a na vlastní odpovědnost. Předložené doklady byly

posouzeny v souvislosti s tím, co v řízení vyšlo najevo. Práce byla vykonávána závisle, na

ekonomickou a právní odpovědnost zadavatele a příjem za tuto práci vyplacený je příjmem

podle § 6 zákona o daních z příjmů. Pracovníkům tudíž byly vypláceny příjmy ze závislé

činnosti a ty podléhají zdanění. Byl proveden výpočet zálohy na daň u jednotlivých

Pokračování - 4 - 10Af 63/2014

zaměstnanců. Následovalo vydání dodatečného platebního výměru na daň z příjmů fyzických

osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků za zdaňovací období 2010 a současně sděleno

penále.

V odvolání bylo namítáno, že příjem osob vykonávajících práce v příležitostné

činnosti je příjmem podřaditelným pod § 10 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Nejedná se o

pracovněprávní vztah, a tudíž není důvod rozhodovat o dani ze závislé činnosti.

Odvolání bylo projednáno napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že

zásada materiální pravdy podle § 8 odst. 3 daňového řádu upřesňuje skutkový stav před

stavem formálně právním, což znamená, že nepřihlíží se k zastřeným právním úkonům, které

jsou formálně upraveny tak, že odlišují se od skutečnosti. Rozhodné je, jaký druh příjmů byl

smluvním partnerům vyplácen. Smluvně založené vztahy měly povahu pracovněprávní a

nikoli občanskoprávní, protože předmětem činnosti žalobkyně je pěstební činnost a

jmenované osoby na základě dohod prováděly práce v tomto oboru za odměnu. Plnily tudíž

pracovní úkoly, nešlo o jejich osobní aktivitu. Vzniklému vztahu nejvíce odpovídá pracovně

právní vztah v podobě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr podle zákoníku

práce. Proto byly příjmy posouzeny jako příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků ve

smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů, a proto byla žalobkyně

povinna srazit a správci daně odvést zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé

činnosti a funkčních požitků.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí, jímž žalobkyni byla stanovena k přímé

úhradě daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků. Pro

přezkoumání napadeného rozhodnutí je rozhodný charakter příjmů vyplácený žalobkyní

jednotlivým osobám, které na základě dohod o občanské výpomoci pro žalobkyni přebíraly

brambory a opravovaly palety na brambory. Tyto dohody byly uzavírány na dobu 4 měsíců,

druh práce je označen jako přebírání brambor či oprava palet. Uvádí se cena, která bude za

provedenou práci vyplacena. Pro posouzení právního vztahu mezi žalobkyní a osobami, které

s ní dohody uzavřely, má význam skutečnost, že žalobkyně je podnikatelkou v zemědělství,

pěstební činnosti, v rámci které pěstovala brambory. Jí vypěstované brambory byly

smluvními partnery přebírány a opravované palety byly rovněž určeny pro brambory.

Z toho, co bylo uvedeno, vyplývá, že plněním podle dohod o občanské výpomoci byla

práce při přebírání brambor a opravě palet a byla vykonána za úplatu. Přitom se jednalo o

práci, kterou žalobkyně využila při své podnikatelské činnosti v zemědělství – pěstební

činnosti. Se zřetelem k vymezení rozsahu prací a době trvání odpovídá práce vykonaná pro

žalobkyni pracím vykonávaným na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní

poměr podle a násl. .

Na výkon práce rozvržené do doby 4 měsíců nelze nahlížet jako na příležitostnou

činnost podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. Činnost při přebírání brambor a

opravě palet na brambory byla vykonávána v tomto období soustavně po celou uvedenou

dobu. Nejednalo se o práci, kterou bylo možno vykonat jednorázově.

Ukládá-li ustanovení § 8 odst. 3 daňového řádu finančním orgánům vycházet ze skutečného stavu právního úkonu nebo jiné skutečnosti rozhodné pro správu daní, pak nebylo

Pokračování - 5 - 10Af 63/2014

možno vycházet z formálního označení smluv uzavřených žalobkyní označených jako dohoda

o občanské výpomoci, ale rozhodným bylo plnění, které podle těchto dohod bylo uskutečněno

a tím je práce pro žalobkyni v oboru jejího podnikání. Proto je zapotřebí vycházet z toho, že

mezi žalobkyní a těmito osobami byl navázán pracovněprávní vztah.

Právní zjištění o povaze příjmů vyplacených žalobkyní jednotlivým osobám bylo

učiněno na základě zhodnocení důkazů, které představují písemné dohody o občanské

výpomoci a výpověď žalobkyně samé. Toto zjištění nebylo učiněno na základě domněnky

podle § 92 odst. 5 písm. b) daňového řádu, jak je tvrzeno v žalobě. Právní domněnkou je

skutečnost, která se předpokládá. Žádná taková právní domněnka však využita nebyla,

finanční orgány vycházely z prve uvedených důkazů a tyto důkazy zhodnotily. Úsudek o tom,

o jaký příjem se jedná, byl učiněn dokazováním bez využití jakékoli právní domněnky.

Dokazování bylo zaměřeno zcela správně v zájmu zjištění, o jaké smluvní vztahy se jednalo a

jaká je povaha příjmu na základě takových vztahů vyplaceného. Z výpovědi žalobkyně samé

vyplývá, že nebyly činěny pouze úkony související s vedením a zdaněním mezd. Žalobkyně

sama uvedla, že jednalo se o přebrání hromady brambor a opravu určitého počtu palet. Tyto

práce byly vykonávány v objektu farmy žalobkyně. Zaměstnanci do práce chodili, jak chtěli.

Tvrdila, že o pracovněprávní vztah nešlo a výdaje, které s touto prací vyvstaly, byly zahrnuty

do provozní režie. Byl tudíž zjišťován druh i místo vykonávané práce, rozvržení pracovní

doby. Poznamenává se, že podle § 74 odst. 2 zák. práce, není zaměstnavatel u prací

vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr rozvrhnout

pracovní dobu. Dokazování bylo tudíž zaměřeno na charakter pracovní činnosti tak, aby

následně mohl být zhodnocen druh vyplaceného příjmu. Zhodnocením dohod o občanské

výpomoci a výpovědí žalobkyně finanční orgány vyvrátily tvrzení žalobkyně o tom, že příjem

podle těchto dohod vyplacený je podřaditelný příjmu uhrazenému za příležitostnou činnost.

Jiné důkazní prostředky než dohody žalobkyně nepředložila a tyto dohody byly zhodnoceny

podle jejich obsahu. Nutno poznamenat, že na žalovaném není vyvracet tvrzení žalobkyně, ale

naopak důkazní břemeno podle § 92 odst. 3 daňového řádu spočívá na daňovém subjektu,

tedy na žalobkyni. Jak již bylo uvedeno, ta žádné důkazy v zájmu prokázání svých tvrzení

nenabídla, proto bylo na správci daně, aby shromážděné důkazní prostředky zhodnotil, což

také učinil. Právní zjištění o povaze právního vztahu mezi žalobkyní a smluvními partnery o

tom, že jedná se o pracovně právní vztah, je zcela správné a odpovídá obsahu uzavřených

dohod a povaze prací, které byly pro žalobkyni provedeny.

Dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr, je pracovněprávní vztahem, a

tudíž příjmy z tohoto vztahu jsou podřaditelné § 6 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů.

Podle tohoto přepisu se za příjmy ze závislé činnosti považují mimo jiné též příjmy plynoucí

z pracovněprávního poměru nebo jemu obdobného poměru, přičemž příjemce příjmu je

povinen dbát příkazů plátce. Právě těmto požadavkům výkon činnosti při přebírání brambor a

opravě palet pro žalobkyni odpovídá. Osoby, s nimiž žalobkyně smlouvy uzavřela, přebíraly

podle jejího vyjádření hromady brambor a opravovaly palety ve farmě žalobkyně. Činily tak

opakovaně po dobu 4 měsíců, přičemž není rozhodno, jak byla práce časově rozvržena.

Výsledky takto provedené práce žalobkyně využívala při svém podnikání. Jak již bylo

uvedeno, rozhodný je skutečný stav právního vztahu a nikoli ten, jak byl deklarován písemně,

případně účastníky chápán. Smluvní partneři prováděli opakovaně po dobu 4 měsíců stejnou

činnost pro žalobkyni, tudíž pro žalobkyni vykonávali práci a výkon takové práce v uvedeném

rozsahu a době nelze chápat jako činnost příležitostnou. Na práci opakující se po dobu 4

měsíců nelze nahlížet jako práci jednorázovou, přestože má sezónní povahu a děje se po

sklizni brambor.

Pokračování - 6 - 10Af 63/2014

Námitka, že smlouvy neobsahují ustanovení o tom, že je zapotřebí dbát příkazů

žalobkyně, nemá opodstatnění. Osoby, s nimiž žalobkyně smlouvy uzavřela, plnily pracovní

povinnosti při přebírání brambor a opravování palet. Právě pro tuto činnost byly dohody

uzavřeny, dělo se tak v provozovně žalobkyně a je tu tudíž předpoklad, že žalobkyně tyto

osoby pověřila právě prve uvedenými činnostmi. Skutečnost, že dohody neobsahují povinnost

řídit se pracovním řádem, není stanovena pracovní doba, ani není upraveno používání

pracovních pomůcek žalobkyně, nečiní z těchto dohod smlouvy, které se vymykají

požadavkům § 6 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. K žalobní argumentaci je

zapotřebí uvést, že žalobkyně nepředložila žádné důkazní prostředky k tomu, zda a jaké

pracovní pomůcky či nástroje byly pro výkon dané práce zapotřebí. Rozvržení pracovní doby

u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se nepředpokládá, k pracovnímu řádu

nebyly rovněž nabídnuty žádné důkazy. Pro podřazení příjmu podle zákona o daních z příjmů

je rozhodné, že dohody o občanské výpomoci jsou ve skutečnosti dohodami o pracích

konaných mimo pracovní poměr. Ty se uskutečnily v provozovně žalobkyně na základě její

nabídky takové práce, která se bez pokynu žalobkyně k výkonu této práce neobešla. Jedná se

proto o závislou činnost odpovídající zcela požadavkům § 6 odst. 1 písm. a) zákona o daních

z příjmů.

Skutečnost, že práce byly uzavřeny na jednu činnost, neprokazuje, že jedná se o

občanskoprávní vztah. Činností poskytovanou žalobkyní byla práce na přebírání brambor a

opravě palet na brambory vykonávaná opakovaně po dobu 4 měsíců, a tudíž podřaditelná

dohodám o pracích vykonaných mimo pracovní poměr. I podle těchto dohod se předpokládá

specifikace předmětu práce a doba plnění. Režií osob lze argumentovat velmi obtížně, protože

tak jako smluvní partneři žalobkyně docházeli vykonávat práce do její provozovny, činí tak

shodně zaměstnanci docházející do provozoven svých zaměstnavatelů na základě

pracovněprávního vztahu, ať již ve formě pracovního poměru, či podle dohody o pracích

konaných mimo pracovní poměr.

Nezbývá než zopakovat, že hodnocení vztahu mezi žalobkyní a jejími partnery zcela

odpovídá dohodám o pracích konaných mimo pracovní poměr. Žalobkyně byla zcela

jednoznačně v nadřízeném postavení osobám, kterým dávala práci při přebírání brambor a

opravě palet na brambory. Tyto osoby byly povinny dodržovat pracovní řád vztahující se

k danému pracovišti, pracovní dobu nebylo zapotřebí vzhledem k ustanovení § 74 odst. 2

rozvrhnout a nebyl nabídnout žádný důkaz k používání pracovních pomůcek

žalobkyně. Nutno poznamenat, že vzniká otázka, jakých pracovních pomůcek je při přebírání

brambor zapotřebí a nebyly nabídnuty žádné důkazy k tomu, jaké pracovní pomůcky

přicházely v úvahu při opravě palet na brambory.

Soud proto uzavřel, že z důvodů tvrzených v žalobě není právní zjištění finančních

orgánů o tom, že práce vykonané pro žalobkyni odpovídají pracím podle dohod o pracích

konaných mimo pracovní poměr, vadné.

Vyplacení odměny za takto vykonanou práci je pak zapotřebí podřadit příjmům ze

závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. Napadené rozhodnutí

nebylo proto vydáno v rozporu s uvedenou právní normou.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle žalobu zamítl.

[OBRÁZEK]Pokračování - 7 - 10Af 63/2014

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení , a vychází ze

skutečnosti, že úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující rámec

jeho obvyklé administrativní činnosti.

Podle nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne

jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního

soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší

správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým

označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí).

Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty

nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze

prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v

a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž

směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy

mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí,

má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,

vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno

pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní

symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat

na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 29. května 2015

JUDr. Věra Balejová v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení :

Prázdná Jaroslava