Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 274/2025-94

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: B2 Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 16 975 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud žalobu zamítá pro částku 14 975 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 340,12 Kč, s 11,75% úrokem ročně z 5 723,55 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a s 11,75% úrokem z prodlení ročně z 5 723,55 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Soud žalobu zamítá pro částku 14 975 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 340,12 Kč, s 11,75% úrokem ročně z 5 723,55 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a s 11,75% úrokem z prodlení ročně z 5 723,55 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 16 975 Kč (z toho dlužná jistina úvěru 5 723,55 Kč, dlužný poplatek 4 351,45 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně vypočtená ke dni 1. 2. 2022 ve výši 4 500 Kč a sankční poplatky za upomínání ve výši 2 400 Kč) s 11,75% úrokem ročně z částky 5 723,55 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, dále s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 5 723,55 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení 340,12 Kč, jakožto dluhu žalovaného ze zápůjčky č. hodnota, kterou žalovaný uzavřel dne 15. 3. 2019 s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta v hotovosti částka 9 000 Kč za poplatek 8 075 Kč. Celkovou částku 17 075 Kč se žalovaný zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách ve výši 285 Kč, poslední splátka ve výši 260 Kč. Žalovaný plnil pouze částečně, když v době od 19. 3. 2019 do 23. 1. 2020 uhradil celkem 7 000 Kč. Žalobkyně nejprve obecně sdělila, jakým způsobem byla ověřena úvěruschopnost žalovaného, načež podáním ze dne 1. 12. 2025 toto k výzvě soudu doplnila. Žalobkyně rozsáhle odcitovala právní úpravu, odbornou literaturu a vybraná soudní rozhodnutí, a uvedla, jak by měla být právní úprava vykládána, dále uvedla obecná tvrzení, kdy zhodnotila informace požadované a získané od klienta (žalovaného) před uzavřením uvedené smlouvy, žalovaný měl být lustrován ve veřejných databázích umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného (BRKI, NRKI, SOLUS, interní databáze právního předchůdce žalobkyně, Insolvenční rejstřík, CEE, neplatné doklady a evidence adres obecních, resp. městských úřadů), dále měl být dotazován na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a tyto měly být ověřeny oproti předloženým dokladům, toto je zaznamenáno v zákaznické kartě klienta - předložené doklady však žalobkyně nemá vyjma zákaznické karty k dispozici. Žalobkyně uvedla, že žalovaný sdělil, že jeho příjem je 14 136 Kč (jedná se o příjem ze zaměstnání u právnická osoba., kde je zaměstnán od datum na pozici dělník), další příjem domácnosti je 15 000 Kč, což ověřoval při sjednávání úvěru a zaznamenání do zákaznické karty jméno FO, narozený 14. 4. 1960, IČO IČO, sídlem adresa, vázaný zástupce právnická osoba, a protože neměl žalovaný úvěr či zápůjčku u jiné společnosti, dospěla právnická osoba, k závěru o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek , (dále jen „“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Ze zákaznické karty (žádost o spotřebitelský úvěr) soud zjistil, že tuto žalovaný podepsal dne 15. 3. 2019, uvedl, že žádá právnická osoba, IČO IČO, o úvěr 9 000 Kč s měsíčním splácením, zaškrtl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, má základní vzdělání, bydlení uvedl „jiné“, je zaměstnán jako dělník u právnická osoba., s příjmem 14 136 Kč, další příjem domácnosti je 15 000 Kč, celkem příjem 29 136 Kč, jeho výdaje jsou 2 000 Kč na splácení právnická osoba, a odhadované měsíční výdaje 7 100 Kč, jiné zápůjčky nebo úvěry nemá, nemá bankovní účet, nemá kreditní kartu. V rámci položek ověřených dokumentů jsou zaškrtnuty položky pracovní smlouva s doplněním na dobu od 25. 9. 2018 do 30. 9. 2019 a 2 výplatní pásky. Je uvedeno, že tuto zákaznickou kartu vyplňoval s žalovaným, coby žadatelem o zápůjčku, jméno FO. Žalobkyně doložila výpis z veřejné části Živnostenského rejstříku k osobě jméno FO, narozený 14. 4. 1960, IČO IČO, sídlem adresa, s platností k 1. 12. 2025, ze kterého soud nezjistil ničeho rozhodného pro posouzení této věci. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 15. 3. 2019 mezi právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba, IČO IČO, a žalovaným, soud zjistil, že právnická osoba, se zavázala žalovanému poskytnout částku 9 000 Kč, a to v hotovosti, za poplatek 8 075 Kč (číslo smlouvy Anonymizováno). adresa 000 Kč byla dle textu smlouvy vyplacena v hotovosti k rukám žalovaného. Poplatek 8 075 Kč sestává z úroku 1 610 Kč, poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 3 812 Kč, poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortního splácení 2 653 Kč. adresa 075 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 60 splátkách splatných v týdenním splátkovém období, vždy ke konci tohoto období, výše první až předposlední splátky je 285 Kč, výše poslední splátky je 260 Kč. Zápůjční úroková sazba je 29 % ročně, RPSN 24385 %. Podpis žalovaného je na druhé straně (ze čtyř) smlouvy, součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, které tvoří hustě popsané další dvě strany velikosti A4. Čl. 6 obsahuje ujednání ve vztahu k prodlení žalovaného. Obdobné informace jsou obsaženy vě označené jako standardní informace o spotřebitelském úvěru. Na č. l. 15 - 18 spisu je založena tabulka umoření, ze které plyne, že žalovaný zaplatil dne 19. 3. 2019 částku 1 000 Kč, dne 18. 4. 2019 částku 1 000 Kč, dne 16. 5. 2019 částku 1 000 Kč, dne 27. 6. 2019 částku 500 Kč, dne 1. 8. 2019 částku 2 000 Kč, dne 6. 11. 2019 částku 500 Kč, dne 13. 12. 2019 částku 500 Kč a dne 23. 1. 2020 částku 500 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, kterou uzavřela společnost právnická osoba, a žalobkyně (v té době pod obchodní firmou právnická osoba.), byla postoupena pohledávka za žalovaným na žalobkyni. V příloze smlouvy na straně 3 je na řádku 214 uvedena tato pohledávka, označená číslem původní smlouvy. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 1. 2. 2022 (žalobkyně doložila podací lístek prokazující jeho odeslání). Dopisem ze dne 10. 2. 2022 byl žalovaný vyzván k okamžitému splacení dluhu. Dopisem ze dne 21. 3. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost jejich soudního vymáhání (žalobkyně doložila podací lístek prokazující jeho odeslání).

5. Závazkový vztah, vzniklý dne 15. 3. 2019 mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovaným se řídí , (dále „o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se řídí , o spotřebitelském úvěru.

6. Ust. § 419 o. z., definuje spotřebitele, ust. § 420 odst. 1 a 2 o. z., definuje podnikatele.

7. Dle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 první věta o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

8. Dle , spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Dle , poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle , poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu , se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle , poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

10. Dle (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2023), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Dle a 2 (ve znění platném a účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat z úřední povinnosti, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, k tomu nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-679/18 ze dne 5. 3. 2020. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, či si je nechá od žadatele doložit.

13. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

14. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , již z textu ustanovení a 2 vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení věta první ve spojení s o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy. Ustanovení , lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

15. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

17. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud za to, že právní předchůdce žalobkyně postoupil platně pohledávku za žalovaným na žalobkyni (§ 1879 an. o. z.), postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno. Soud má dále za to, že žalovaný zažádal právního předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, o poskytnutí úvěru dne 15. 3. 2019 a téhož dne s ním byla zápůjčka sjednána, žalovanému byla poskytnuta v hotovosti částka 9 000 Kč (§ 2390 an. o. z.). Závazek, k jehož úhradě se žalovaný zavázal v 60 týdenních splátkách, činil 17 075 Kč (9 000 Kč poskytnutá jistina a 8 075 Kč poplatek). V této věci se nepochybně jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání bylo a je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele. Jedná se o spotřebitelskou zápůjčku, poskytovanou nebankovními subjekty osobám, které by obdobný finanční produkt (zápůjčku, úvěr) od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. Dle bylo povinností právního předchůdce žalobkyně posoudit řádně úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdce žalobkyně mohl dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ust. představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Povinností žalobkyně bylo zcela konkrétně uvést a doložit, jaké informace zapůjčitel po žalovaném vyžadoval a jakých se mu dostalo, čím a jak si je ověřil, jak byly zapůjčitelem vyhodnoceny. Soud má za to, že informace, které žalovaný uvedl v zákaznické kartě, byly přitom nedostatečné pro dospění k závěru, zda se jedná v případě žalovaného o solventní osobu či nikoli. Pokud žalovaný uvedl jiné bydlení (neuvedl o bydlení v jaké formě se jedná) a jiné splátky u právnická osoba, ve výši 2 000 Kč, přitom jeho příjem činil 14 136 Kč, pak výdaje uvedené ve výši 7 100 Kč jsou očividně nepravdivé a uvedení jeho majetkových poměrů celkově nevěrohodné. Další tvrzený příjem 15 000 Kč nebyl nijak upřesněn (kdo je jeho příjemcem, co je zdrojem tohoto příjmu). právnická osoba, zjevně vycházela pouze z toho, co jí žalovaný sdělil. Soud pochybuje o tom, že právnická osoba, žalovaného lustrovala v tvrzených evidencích či v systémech databází, ostatně ničeho v tomto ohledu nebylo doloženo. Soud pochybuje o tom, že bylo cílem zapůjčitele zjistit skutečnou úvěruschopnost žalovaného. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v , je neplatnost smlouvy o zápůjčce, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. V tomto případě právní předchůdce žalobkyně nedostál zákonné povinnosti, když poskytl zápůjčku, aniž by řádně ověřil úvěruschopnost žalovaného. Pokud není žalobkyně schopna doložit kopie dokladů (byť je toto její zákonnou povinností ), je pochybné, nakolik byly skutečně doloženy a co z nich mohlo být zjištěno. Soud nepřistoupil k výslechu jméno FO, neboť jej považoval za nadbytečný pro rozhodnutí v této věci, zejména s ohledem na profesní vztah jméno FO, coby vázaného zástupce právního předchůdce žalobkyně, a zejména s ohledem na to, že samotné potvrzení, že byla doložena pracovní smlouva a dvě výplatní pásky ničeho nemění na závěru, že další údaje nebyly nijak ověřovány, přičemž samotné ověření pouhého příjmu je nedostačující. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o zápůjčce. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy (poplatky a smluvní pokuta). Porušením , však není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného. Platby realizované žalovaným, které žalobkyně započetla na plnění z neplatně sjednané smlouvy, tedy na neexitující dluh žalovaného, je nutné započíst na poskytnuté bezdůvodné obohacení žalovaného. Jiný výklad by naopak na straně žalobkyně zakládal bezdůvodné obohacení, které by vedlo k množení sporů, což je zcela neúčelné a absurdní, lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany žalovaného. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení, žalovanému byla poskytnuta částka 9 000 Kč, žalovaný uhradil 7 000 Kč, tuto částku soud započetl oproti 9 000 Kč. Žalovaný je tak povinen vydat žalobkyni zbývající bezdůvodné obohacení 2 000 Kč. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaný se nemohl dostat do prodlení s úhradou této částky z neplatně sjednaného úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem (soud určuje splatnost). Soud má současně za to, že přiznání úroků z prodlení by bylo v rozporu s principem poctivosti ( až 8 o. z.) a ochrany slabší strany, která je v těchto typech sporů poskytovateli spotřebitelských úvěrů, již při samotném sjednání závazku, zcela (a záměrně) pomíjena. Protože se však žalovaný v řízení nevyjádřil, soud nemohl posoudit, jaká doba je dobou přiměřenou jeho možnostem ke splacení, proto soud rozhodl v souladu s Ve zbytku je žaloba nedůvodná a soud ji zamítl (výrok II.).

18. Dle první věta , o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn , dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 8,9 %, v rozsahu 91,1 % úspěšná nebyla. Procesně úspěšnému žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.