Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 289/2025-113

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Kopeckou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 18 237,63 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 999,97 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 999,97 Kč od 7. 6. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 237,66 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 388,56 Kč od 21. 1. 2025 do 6. 6. 2025 a z částky 388,59 Kč od 7. 6. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 999,97 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 999,97 Kč od 7. 6. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 237,66 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 388,56 Kč od 21. 1. 2025 do 6. 6. 2025 a z částky 388,59 Kč od 7. 6. 2025 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení v zákonné výši. Uvedla, že mezi ní a žalovaným byla dne datum uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši částka. První splátka byla splatná datum a konec kreditového rámce měl nastat dne datum. Úvěr byl žalovanému vyplácen bezhotovostně, a to dne datum v částce částka. Protože žalovaný nedodržoval splátkový kalendář a dostal se do prodlení s denními splátkami, žalobkyně smlouvu dne datum vypověděla. Dluh žalovaného se skládá z částky nesplacené jistiny ve výši částka, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši částka, smluvního úroku ve výši částka poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši částka, poplatku za službu „Presto“ ve výši částka a poplatku za službu „Informační SMS servis“ ve výši částka. Žalobkyně dále nárokovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to za období od datum do datum v celkové výši částka. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni neuhradil ani na základě předžalobní výzvy ze dne datum. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že zjišťovala počet členů domácnosti žalovaného včetně členů s příjmy, pravidelné měsíční výdaje žalovaného a jeho čisté měsíční příjmy, které ověřovala, dále provedla lustraci žalovaného v databázích (CEE, ISIR, BRKI, NRKI apod.). Příjem žalovaného byl ověřen ve výši částka měsíčně. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného byla použita služba společnosti Kontomatik a majetková situace žalovaného byla hodnocena podle poskytnutého výpisu z jeho účtu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení , (dále jen „ ”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek ( ). Účastníci se k této výzvě nevyjádřili, ač jim byla oběma řádně doručena, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, z nichž zjistil následující skutkový stav:

4. Dne datum uzavřela žalobkyně s žalovaným Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které se zavázala umožnit žalovanému částečné i opakované čerpání úvěrového (kreditového) rámce až do výše částka. Úvěr měl být splácen v pravidelným denních splátkách počínaje dnem datum. Denní úroková sazba činila 1,016 % z čerpané částky. Při čerpání celého kreditového rámce činila RPSN 2072,10 % ročně a úvěr byl splatný do datum. Denně mělo být spláceno částka (viz Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne datum a Předpis denních splátek).

5. Žalovaný při sjednávání úvěru uvedl, že žije v domácnosti se dvěma dalšími výdělečně činnými osobami. Příjem má ve výši 40 000 Kč. Žalobkyně však vycházela z čistého příjmu žalovaného ve výši 20 800 Kč, kterou zjistila soupisem přijatých plateb na účtu žalovaného. Žalovaný dále uvedl, že má výdaje na bydlení 10 000 Kč, pravidelné výdaje na půjčky 2 000 Kč, nezbytné výdaje 1 000 Kč a zbytné výdaje 5 000 Kč (viz Výpis o posouzení úvěruschopnosti a Identifikované příjmy).

6. V souvislosti se zkoumáním úvěruschopnosti žalovaný poskytl žalobkyni výpisy ze svého účtu za období jednoho roku bezprostředně předcházejícího uzavření úvěrové smlouvy. Z těchto výpisů se podává, že žalovaný měl dlouhodobé a relativně vysoké výdaje na hry a sázky (Kaizen Gaming, Fortuna, Tipsport apod.). Výdaje na bydlení měl žalovaný v srpnu 2024 ve výši 27 500 Kč, v červenci 2024 ve výši 34 500 Kč a v červnu 2024 ve výši 27 500 Kč. Pravidelný stabilní příjem z výpisu z účtu nevyplývá (viz Výpisy z účtu žalovaného za období od datum do datum)

7. Dne datum byla žalovanému na základě úvěrové smlouvy vyplacena částka částka na jeho bankovní úvěr č. č. účtu (viz Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli).

8. Smlouvu o úvěru žalobkyně vypověděla ke dni datum, kdy se žalovaný dostal do prodlení v rozsahu 92 dnů, a tuto skutečnost oznámila žalovanému e-mailem na jeho adresu uvedenou ve smlouvě (viz Zesplatnění úvěru ze dne datum).

9. Žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení celého dluhu do 3 dnů od doručení výzvy, která byla doručena žalovanému dne datum (viz Výzva k úhradě ze dne datum a Sjetina webových stránek PoštaOnline sledování zásilky).

10. Z dalších předložených listin soud neučinil žádná pro posouzení věci podstatná zjištění.

11. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku, nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

12. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě , (dále jen „o. z.“) a , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “).

13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odstavce 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

18. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

19. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že účastníci zamýšleli uzavřít smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupoval žalovaný jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru.

20. Z provedeného dokazování soud učinil závěr, že žalobkyně nesplnila svou povinnost řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Z předložených listin vyplývá, že úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána pouze formálně. Žalobkyně měla k dispozici podklady, z nichž vyplývalo, že žalovaný nemá stabilní příjem, vykazuje známky závislosti na sázkách a má vysoké výdaje na bydlení. Přesto žalobkyně poskytla žalovanému předmětný spotřebitelský úvěr, ač jí mělo být z doložených výpisů z účtu zřejmé, že je zde vysoké riziko toho, že žalovaný nebude schopen předmětný úvěr splácet. Soud proto uzavřel, že žalobkyně nesplnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní.

21. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti (k tomu blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. a zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18).

22. Protože je smlouva absolutně neplatná, náleží žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o. z.) pouze nesplacená jistina úvěru ve výši částka. Ohledně úroku z prodlení soud aplikoval podpůrnou zákonnou úpravu času plnění a výzvy věřitele podle § 1958 o. z. Žalovaný v řízení nijak nebrojil proti dodatečné lhůtě splatnosti stanovené žalobkyní, a to ani v intencích § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto uzavřel, že žalobkyní stanovenou lhůtu pro zaplacení úvěru je nutno posoudit jako lhůtu k vydání bezdůvodného obohacení, která splňuje zákonný požadavek na lhůtu bez zbytečného odkladu a je i lhůtou přiměřenou, proto soud žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle o. z. v zákonné výši dle , a to ode dne následujícího po dni, který žalobkyně stanovila jako dodatečnou lhůtu ke splnění dluhu ve výzvě ze dne datum, která byla žalovanému doručena dne datum (výrok I.). Ve zbytku je pak žaloba nedůvodná, a proto ji soud zamítl (výrok II.).

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle , když žalobkyně byla se svým nárokem v převážené části neúspěšná. Náhrada nákladů řízení by tedy příslušela žalovanému, kterému však žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu ( ) nebo za podmínek zvláštního zákona ( ) u soudního exekutora.