Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 A 95/2014 - 30

3

pokračování

-30

U S N E S E N Í

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Evy Lukotkové v právní věci žalobkyně: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, se sídlem Ostrava, 17. listopadu 2172/15, proti žalovanému Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem Brno, třída Kpt. Jaroše 7, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o rozkladu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 5. 2014, č. j. ÚOHS-S140/2014/VZ-10908/2014/531/Olu/LFr,

t a k t o :

I. Žaloba s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyni s e z účtu Krajského soudu v Brně v r a c í zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou ze dne 27. 11. 2014 se žalobkyně domáhala soudní ochrany proti nečinnosti žalovaného [konkrétně předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „předseda Úřadu“)] v řízení o rozkladu proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalovaného. Uvedla, že předmětné rozhodnutí žalovaného obdržela dne 26. 5. 2014. Dne 5. 6. 2014 proti němu podala rozklad. O rozkladu však dosud nebylo rozhodnuto, ačkoli již uplynula zákonná lhůta pro vydání rozhodnutí. Žalobkyně navrhla, aby soud žalovanému uložil povinnost vydat rozhodnutí o rozkladu do 5 dnů od právní moci rozsudku.

Usnesením ze dne 2. 12. 2014 (č. l. 17) soud žalobkyni vyzval ke sdělení, zda a případně s jakým výsledkem ve věci vyčerpala přípustné prostředky k ochraně proti nečinnosti žalovaného.

Dne 8. 12. 2014 soud obdržel sdělení, v němž žalobkyně s poukazem na názor uvedený v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 9. 2009, č. j. -79, uvedla, že není žádných nutně uplatnitelných prostředků ochrany, které by před podáním žaloby nevyčerpala. Z důvodu procesní opatrnosti se nicméně přípisem obrátila na předsedu Úřadu. Za tímto účelem přiložila potvrzení o odeslané zprávě ze dne 8. 12. 2014.

Žalovaný k žalobě uvedl, že do dne jejího podání žalobkyně nevyčerpala prostředky ochrany proti nečinnosti podle , . Jedná se přitom o jednu z procesních podmínek nečinnostní žaloby. Dle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 5. 2014, č. j. -278, se tato podmínka uplatní i v případech ochrany proti nečinnosti ústředního správního úřadu. Až dne 8. 12. 2014 žalovaný obdržel podání, jímž žalobkyně požádala o uplatnění opatření proti nečinnosti ve věci vydání rozhodnutí o rozkladu. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu odmítl pro předčasnost.

Zdejší soud se v prvé řadě zabýval splněním podmínek řízení, přičemž dospěl k závěru, že o žalobě nemůže věcně jednat a odmítl ji z následujících důvodů.

Žalobkyně se u soudu domáhala ochrany proti tvrzené nečinnosti žalovaného coby ústředního orgánu státní správy, resp. jeho vedoucího, v řízení o rozkladu proti výše označenému rozhodnutí žalovaného.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též „ “), ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.

Jak je naznačeno v předchozím odstavci zvýrazněním textu, jednou z podmínek řízení o tzv. nečinnostní žalobě je bezvýsledné vyčerpání prostředků na ochranu proti nečinnosti již ve správním řízení. K této problematice Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 18. 10. 2007, č. j. -100 (publ. pod č. 1683/2008 Sb. NSS; rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz), konstatoval, že „[n]ezbytnou podmínkou řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je podle ust. bezvýsledné vyčerpání procesních prostředků, které má žalobce k ochraně proti nečinnosti k dispozici ve správním řízení. (…) Uvedená podmínka vychází z celkové koncepce správního soudnictví v České republice, která je založena na subsidiaritě ochrany veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob ve správním soudnictví oproti ochraně, která je těmto právům poskytována v rámci veřejné správy. Před použitím některé z žalob ve správním soudnictví je tedy nutné vždy vyčerpat řádné opravné prostředky či jiné procesní prostředky nápravy, které jsou k dispozici v řízení před správním orgánem. Tato zásada je v obecné rovině vyjádřena v ust. a je pak pro jednotlivé typy žalob konkretizována v ust. , a Takovým prostředkem ochrany proti nečinnosti je ve správním řízení žádost k nadřízenému správnímu orgánu podle ust. .“

Ke splnění této podmínky řízení žalobkyně poukázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. -79, podle něhož v případě žaloby na ochranu proti nečinnosti ústředního orgánu státní správy nemusí účastník správního řízení využít opatření proti nečinnosti podle . Jak však správně poznamenal žalovaný, tento právní názor byl již překonán, a to konkrétně usnesením rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 5. 2014, č. j. -278 (publ. pod č. 3071/2014 Sb. NSS). Rozšířený senát v něm vyslovil závěr, že účastník řízení naopak je povinen vyčerpat prostředek ochrany proti nečinnosti podle před podáním žaloby podle i za situace, kdy se domáhá ochrany proti nečinnosti ústředního správního úřadu nebo jeho vedoucího.

Jak je v daném případě patrno z tvrzení účastníků i z předloženého správního spisu, žalobkyně před podáním žaloby bezvýsledně nevyčerpala prostředek, který jí procesní předpis stanoví k její ochraně proti nečinnosti žalovaného. Příslušnou žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti dle podala až po podání žaloby.

Brojila-li žalobkyně proti nečinnosti žalovaného, resp. jeho předsedy, měla tak nejprve (ještě před podáním žaloby) učinit v souladu s u nadřízeného správního orgánu (tedy u předsedy Úřadu) a teprve pokud by taková žádost nebyla úspěšná, mohla se domáhat soudní ochrany. Z tohoto důvodu soud žalobu podle odmítl pro nesplnění podmínky řízení uvedené v

O nákladech řízení soud rozhodl podle , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta.

Výrok o vrácení zaplaceného soudního poplatku žalobkyni se opírá o in fine , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 19. prosince 2014

JUDr. Zuzana Bystřická

předsedkyně senátu

v. z. Mgr. Petr Pospíšil, v.r.

člen senátu

( věta druhá )