Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)50 A 28/2014 - 49.pdf
PDF · 0 B
No categories available
50 A 28/2014 - 49
Legal thesis
Soud z předložené spisové dokumentace zjistil, že okrsková volební komise v okrsku Černuc byla složena z výše již vyjmenovaných šesti členů, okrskovou volební komisi v Mileticích tvořili čtyři členové, a to F. K. (předseda), M. K. (místopředsedkyně), A. Š. (členka) a M. G. (zapisovatelka) a že okrsková volební komise v Bratkovicích byla vytvořena rovněž ze čtyř členů, konkrétně z předsedy Bc. M. Š. (syna navrhovatelky), L. V. (místopředsedkyně), I. R. (členky) aj. L. (zapisovatelky).
Z právě předestřeného zjevně plyne, že starostka obce a kandidátka ve volbách R. K. nebyla členkou žádné z okrskových volebních komisí. Námitka navrhovatelky v tomto směru uplatněná je tedy zcela lichá a zjevně nepravdivá.
Neopodstatněnou je pak ta část první námitky, v níž navrhovatelka poukazuje na příbuzenský vztah mezi starostkou obce (kandidátkou ve volbách) a členkami okrskové volební komise. Citované ustanovení ani žádné jiné ustanovení volebního zákona ani jiných volebních zákonů totiž příbuzenský vztah mezi kandidátem do voleb a členy okrskové volební komise nezapovídá a nečiní tak ani pro případ příbuzenského vztahu mezi členy volební komise navzájem. Důvod lze spatřovat především v tom, že vyloučení osoby s příbuzenským vztahem ke kandidátovi či k členovi volební komise z členství ve volební komisi by mohlo způsobit (zejména v malých obcích s nízkým počtem občanů) nemalé obtíže při sestavování volební komise. Navíc je volební komise kolektivním volebním orgánem sestaveným především ze zástupců ve volbách si konkurujících stran, čímž je zajištěna a výrazně posílena (i pro případ, že členem komise je příbuzný kandidáta) kontrola regulérnosti volebního dění ve volební místnosti, při sčítání hlasů a při sepisování zápisu o průběhu a výsledku hlasování.
Pokud jde o poslední část první námitky, v níž navrhovatelka poukazuje na nepřítomnost předsedy okrskové volební komise ve volební místnosti v první den voleb 10. 10. 2014 a sporadickou přítomnost ve druhém dni voleb dne 11. 10. 2014, je pro soud určující ustanovení § 17 odst. 5 písm. e) volebního zákona, podle něhož členství v okrskové volební komisi zaniká ve dny voleb, trvá-li nepřítomnost člena okrskové volební komise ve volební místnosti bez souhlasu komise déle než 3 hodiny. Soud se proto předně zaměřil na zjištění, zda předseda okrskové volební komise v Černuci byl ve dny voleb nepřítomen v rozsahu tvrzeném navrhovatelkou a dále, zda tak učinil bez souhlasu okrskové volební komise. Na základě vyjádření předsedy okrskové volební komise a všech jejích členek, včetně zapisovatelky, nelze k takovému závěru dopět. Navrhovatelka v návrhu tvrdí, že předseda komise nebyl ve volební místnosti v první den voleb vůbec a druhý jen sporadicky. Toto obecné tvrzení však blíže nekonkretizuje ani ničím nedokládá. Navrhovatelka tak soudu neposkytla žádnou indicii, na základě níž by mohl nabýt pochybnosti o řádném výkonu funkce předsedy okrskové volební komise. Předseda okrskové volební komise připustil, že nebyl ve dnech voleb přítomen ve volební místnosti po celou dobu, avšak současně popřel, že by tak učinil bezdůvodně a v rozsahu, jenž přesahuje zákonem povolený časový limit a bez souhlasu ostatních členů volební komise. Oproti nekonkrétnímu tvrzení navrhovatelky důvody své nepřítomnosti podrobně popsal a způsobem pro soud akceptovatelným logicky vysvětlil. Stejně tak zcela věrohodně vymezil časové úseky své nepřítomnosti ve volební místnosti. Věrohodně bylo také vyvráceno tvrzení navrhovatelky o stálé přítomnosti starostky obce ve volební místnosti. Soud proto hodnotí tuto navrhovatelkou uplatněnou námitku jako nedůvodnou.
V druhé námitce navrhovatelka vytýká starostce obce, že jí neumožnila delegovat do okrskové volební komise svého zástupce. Pro posouzení této námitky jsou významná ustanovení § 15 písm. d) a § 17 odst. 2 volebního zákona. Podle prvně zmíněného ustanovení starosta stanovuje s přihlédnutím k počtu voličů ve volebním okrsku ve lhůtě 60 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva obce minimální počet členů okrskové volební komise, a to tak, aby počet členů byl nejméně šest, s výjimkou volebních okrsků do 300 voličů, kde může být okrsková volební komise čtyřčlenná. Druhé zmíněné ustanovení stanovuje, že každá volební strana, jejíž kandidátní listin listina byla zaregistrována pro volby do zastupitelstva obce, může delegovat nejpozději do 30 dnů přede dnem voleb jednoho člena a jednoho náhradníka do okrskové volební komise v každém volebním okrsku, ve kterém se do příslušného zastupitelstva volí. Není-li takto dosaženo nejnižšího stanoveného počtu členů volební okrskové komise, jmenuje členy na neobsazená místa starosta. Z citované zákonné úpravy vyplývají pro posuzovanou věc dvě podstatné skutečnosti. Předně, že starosta obligatorně stanovuje minimální počet členů okrskové volební komise a dále, že rovněž obligatorně jmenuje členy okrskové volební komise tehdy, pokud počet členů okrskové volební komise, kteří byli delegováni jednotlivými volebními stranami, nedosahuje starostou stanoveného nejnižšího počtu členů okrskové volební komise.
Zmínit je rovněž třeba ustanovení § 16 volebního zákona, podle něhož okrsková volební komise a) dbá o pořádek ve volební místnosti, b) zajišťuje a dozírá na průběh hlasování, c) sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování a d) odevzdává volební dokumentaci do úschovy obecnímu úřadu s výjimkou jednoho stejnopisu zápisu o průběhu a výsledku hlasování.
Z citovaných ustanovení plyne, že okrsková volební komise jako kolektivní orgán vykonává celý soubor činností a že volební zákon s žádným „privilegovaným“ členstvím v okrskové volební komisi v podobě účasti pouze při sčítání hlasů nepočítá. Navrhovatelka zde směšuje členství v okrskové volební komisi vzniklé na základě delegování zástupce kandidáta ve volbách s institutem osoby disponující povolením k účasti na sčítání hlasů, jež vydává Státní volební komise. Z volební dokumentace a výše uvedených zjištění je zcela patrné, že právo navrhovatelky delegovat do okrskové volební komise svého zástupce porušeno nebylo. Předsedou jedné z okrskových volebních komisí se totiž stal syn navrhovatelky Bc. M.Š.. Z pohledu soudu pak není významné, že zástupce navrhovatelky byl členem (ve funkci předsedy) jiné okrskové volební komise než v Černuci. Především proto, že volební strana, jež byla do voleb registrována pod označením „Pro obec společně“, za níž kandidovala starostka obce, získala nejvyšší procento hlasů (75,32) nejenom ve volebním okrsku v Černuci, ale také ve volebním okrsku v Bratkovicích (72,04), tedy v okrsku, v němž byl předsedou okrskové volební komise právě syn navrhovatelky. Ostatně sama navrhovatelka v návrhu výslovně uvádí, že sčítání hlasů v okrskové volební komisi v Černuci bylo v pořádku, byť je přesvědčena, že se tak stalo pouze díky přítomnosti Ing. P. B. (držitele povolení vystaveného Státní volební komisí). Ani toto přesvědčení navrhovatelky nepovažuje soud za odůvodněné. Z přílohy č. 1 k zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva obce Černuc totiž plyne, že v obci Černuc bylo odevzdáno celkem 3263 platných hlasů, z toho pro volební stranu „Pro obec společně“ celkem 2058 hlasů, pro volební stranu MILETICE celkem 1082 hlasů a pro volební stranu navrhovatelky 123 hlasů. Celkové výsledky voleb do zastupitelstva obce Černuc tak zjevně nesvědčí o tom, že by větší počet odevzdaných hlasů pro volební konkurenty navrhovatelky byl způsoben volebními „machinacemi“, naopak prokazují nezájem voličů o volební stranu navrhovatelky. Důvod pro vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva obce Černuc proto soud neshledal.
Potřebnou míru validity nelze přiznat ani přesvědčení navrhovatelky, podle něhož není možné, aby v první den voleb v pátek 10. 10. 2014 přišla hlasovat větší část voličů oproti sobotě dne 11. 10. 2014, kdy se k volebním urnám dostavilo pouze 80 voličů. Je totiž obecně známou skutečností prezentovanou především médii ve zpravodajských relacích natáčených ve dnech voleb přímo ve volebních místnostech, že voliči využívají k realizaci svého volebního práva především první den voleb (např. důchodci, studenti nebo voliči, kteří směřují na víkend mimo trvalé bydliště) a jen zbytek voličů přichází k volebním urnám druhý den voleb (v sobotu). Domněnka navrhovatelky tak není dostatečnou indicií, jež by mohla zvrátit výsledek voleb v obci Černuc. Uvedený závěr je umocněn také tím, že žádný volební zákon volebním komisím neukládá zaznamenávat „docházku“ voličů v závislosti na tom, v který den voleb navštívili volební místnost. Po příchodu voliče do volební místnosti ověří příslušný člen volební komise pouze totožnost voliče, místo jeho trvalého bydliště a platnost dokladu, jímž volič prokazuje svou totožnost. Následně člen volební komise v seznamu voličů vyznačí (odškrtnutím, zaškrtnutím či jinak) prostou účast voliče ve volbách bez jakýchkoli dalších, natož pak časových, údajů. A priori sice nelze vyloučit, že si okrsková volební komise z vlastní iniciativy pořizuje přehled volební účasti právě proto, aby mohla vyhovět případným dotazům na průběžnou účast ve volbách. Nicméně navrhovatelka v tomto směru soudu žádný důkaz (vyjma údajných informací Ing. B.) nenabídla, ani nenavrhla. Soud nepovažoval za potřebné požadovat vyjádření od shora jmenovaného, neboť i kdyby akceptoval navrhovatelčino tvrzení (80 voličů v sobotu), nebyla by ani tato skutečnost dostatečným důvodem pro vyslovení neplatnosti voleb. Z veřejně dostupných zdrojů (www.volby.cz) o vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstva obce Černuc a z volební dokumentace totiž plyne, že ve volebním okrsku Černuc se z celkového počtu 486 oprávněných voličů dostavilo k volbám 247 voličů, což představuje 50,82 % účast, ve volebním okrsku Miletice se ze 158 oprávněných voličů, dostavilo 86 voličů, což představuje 54,43 % volební účast a konečně ve volebním okrsku Bratkovice ze 163 oprávněných voličů přišlo volit 50 voličů, což představuje 30,67 % účast. Nelze tedy konstatovat, že by volební účast ve volebním okrsku Černuc (v němž zvítězila strana, v níž kandidovala starostka obce) byla v zjevném nepoměru k volební účasti ve zbylých dvou volebních okrscích.
Zbývá se vypořádat s poslední námitkou, v níž navrhovatelka zpochybňuje trvalý pobyt P. V. v obci Černuc poukazem na to, že jmenovaného nezná a že v rejstříku dlužníků je k jmenovanému uváděna adresa Černuc xx. K tomu soud předesílá, že tuto výhradu měla navrhovatelka uplatnit již dříve v řízení podle § 89 odst. 1 písm. c) s. ř. s. s. ř. s. , jež umožňuje domáhat se ochrany proti registraci strany nebo přihlášky k registraci oprávněným osobám vyjmenovaným v odst. 2 téhož ustanovení, mezi něž patří také navrhovatelka, neboť sama podala přihlášku k registraci do zastupitelstva obce a byla proto k podání takového návrhu aktivně legitimována. Přesto, že by se soud s ohledem na právě uvedené nemusel touto námitkou vůbec zabývat, považuje za nezbytné poukázat na ustanovení § 5 volebního zákona, podle něhož členem zastupitelstva v obci může být zvolen každý volič, který má v obci trvalý pobyt. Jde o podmínku, která má zajistit, aby se na samosprávě občanů podíleli pouze ti, kteří do tohoto společenství patří. Této podmínce se P. V. zjevně nezpronevěřil, neboť jak vyplývá z dokladů založených ve volební dokumentaci (prohlášení kandidáta z 24. 7. 2014) a z údajů v evidenci obyvatel (ověřených soudem), má P. V. trvalé bydliště na adrese Černuc xx, a to nepřetržitě již od roku 1976. Je proto zcela nepochybné, že splňuje podmínku volitelnosti do orgánu obce Černuc. Navíc jsou adresa trvalého pobytu a adresa podnikání (bez ohledu na to, zda bylo ukončeno či nikoli) v téže obci. Námitka navrhovatelky je tedy opět zjevně nedůvodná a není způsobilá zpochybnit volbu zvoleného kandidáta P. V..
Soud své úvahy uzavírá konstatováním, že na základě zčásti nepravdivých a zčásti nepodložených námitek navrhovatelky nelze neplatnost voleb v obci Černuc, ani neplatnost volby kandidáta P. V. dovodit. S přihlédnutím ke shora uvedenému soud návrh zamítl. Učinil tak bez nařízení jednání jak výslovně umožňuje ustanovení § 90 odst. 3 s. ř. s. s. ř. s. , když skutková zjištění převzal z veřejně dostupných zdrojů a ze stanovisek k návrhu.
Náhrada nákladů řízení nebyla žádnému z účastníků přiznána, neboť podle § 93 odst. 4 s. ř. s. s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení ve věcech volebních.
Usnesení doručí soud účastníkům řízení a vyvěsí na úřední desce Krajského soudu v Praze. Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení (§ 93 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. ).
Poučení : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. Ve věcech volebních je podle § 104 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. kasační stížnost nepřípustná.
V Praze dne 30. října 2014
JUDr. Věra Šimůnková, v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Vlasáková