Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Af 60/2013 - 31

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci žalobce BALESO s.r.o., se sídlem Vodárenská 724, Kralupy nad Vltavou, zastoupeného JUDr. Petrem Poledníkem, advokátem se sídlem v Brně, Příkop 4, proti žalovanému Ministerstvu financí se sídlem Letenská 15, Praha 1, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 26.4.2013 č.j. -1204, ve věci odvodu za porušení rozpočtové kázně,

t a k t o :

I. Rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 26.4.2013 č.j. -1204 se z r u š u j e a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 9.800,- Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám JUDr. Petra Poledníka, advokáta se sídlem v Brně, Příkop 4.

O d ů v o d n ě n í :

Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava ze dne 31.10.2012 č.j. OKN-PRK 24/2012 ve věci uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně ve výši 300 000,- Kč.

Žalobce v žalobě namítl, že správní orgán 1. stupně i žalovaný vycházeli z nedostatečně zjištěného skutkového stavu, žalobci neumožnili seznámit se s podklady a vyjádřit se k nim, žalovaný se nedostatečně a nepřesvědčivě vypořádal s odvolacími námitkami. Žalobce argumentoval konkrétně k jednotlivým dokladům, z nichž správní orgány vycházely (protokol stavebního úřadu z 11.12.2006 a shodně revizní zprávy elektro – podle žalobce byly provedeny pouze zabezpečovací práce, nikoli investiční, projektová dokumentace pro stavební povolení ze srpna 2008 – vyhodnocení žádosti o dotaci se konalo v červnu 2008, takže pokud by byly zřejmé nějaké nejasnosti, žalobce by byl vyzván k upřesnění atd.). Dále uvedl, že se nemůže vyjádřit k expertnímu posudku Ing. J. G. z 14.6.2008, když tento nebyl žalobci vůbec doručen.

Žalovaný ve vyjádření zopakoval odůvodnění napadeného rozhodnutí a zdůraznil, že žalobce uplatnil výdaje, uskutečněné ještě před rozhodnutím o poskytnutí dotace.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( , , ve znění pozdějších předpisů – dále jen ) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Z obsahu správních spisů soud zjistil, že žalobce byl příjemcem dotace na rekonstrukci areálu bývalého mlýna (vytvoření 28 lůžek, welness, provozní kanceláře, dětského hřiště, půjčovny kol atd.), o poskytnutí dotace bylo rozhodnuto výborem Regionální rady 25.6.2008. U žalobce byl nejprve prováděn audit (odkaz na zprávu o auditu z června 2012 v protokole o kontrole), byly zjištěny nesrovnalosti, na základě toho zahájil úřad Regionální rady dne 2.7.2012 „veřejnosprávní kontrolu – administrativní“, spočívající zjevně v překontrolování listinných podkladů, bez jakékoli spolupráce s žalobcem. Kontrola byla ukončena 13.8.2012 a protokol o kontrole doručen žalobci do datové schránky s poučením, že může do 5 dnů podat námitky. Dne 31.10.2012 byl vydán správním orgánem 1. stupně platební výměr, jímž byl žalobci uložen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 300 000,- Kč s odůvodněním, že žalobce předložil k proplacení výdaje, které byly realizovány před rozhodnutím o poskytnutí dotace. To bylo podle správního orgánu zjištěno z dokumentů vyjmenovaných v platebním výměru (stejné dokumenty jako v protokolu o kontrole - protokoly stavebního úřadu z 11.12.2006 a 27.4.2007, usnesení stavebního úřadu z 15.1.2007, revizní zprávy elektro, projektová dokumentace pro stavební povolení z března 2007 a ze srpna 2008, fotodokumentace k projektové žádosti, expertní posudek Ing. J. G. z 14.6.2008). Žalobce podal odvolání proti platebnímu výměru, v němž argumentoval shodně jako nyní v žalobě, tj. uváděl zcela konkrétní námitky vůči jednotlivým podkladům rozhodnutí. Žalovaný zamítl odvolání napadeným rozhodnutím, v němž jednak opakoval skutečnosti uvedené již v platebním výměru, jednak poukazoval na skutečnosti uvedené ve zprávě o auditu (tato zpráva však není součástí správního spisu předloženého soudu). S odkazem na zákon o finanční kontrole a na zákon o státní kontrole žalovaný vyslovil, že zpráva o auditu a protokol o veřejnosprávní kontrole jsou použitelnými důkazními prostředky, neboť mají povahu veřejné y, u nichž platí, že není-li prokázán opak, je třeba ze skutečností tam uvedených vycházet. K námitce ohledně expertního posudku žalovaný uvedl, že tuto námitku mohl žalobce uplatnit již v rámci auditu, případně v rámci administrativní kontroly, což neučinil.

Jak správně uvedl žalovaný pod bodem III. napadeného rozhodnutí, v řízení, v němž byl vydán platební výměr na odvod peněžních prostředků za porušení rozpočtové kázně – a následné rozhodnutí o odvolání proti němu – má žalobce postavení daňového subjektu podle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád). Tím však správnost napadeného rozhodnutí končí, dále už se jedná pouze o porušování procesních práv žalobce.

Podle § 92 odst. 2 daňového řádu, správce daně dbá, aby skutečnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně byly zjištěny co nejúplněji, a není v tom vázán jen návrhy daňových subjektů.

Podle § 92 odst. 5 písm. e) daňového řádu, správce daně prokazuje skutečnosti rozhodné pro uplatnění následku za porušení povinnosti při správě daní.

Podle § 116 odst. 2 daňového řádu, v odůvodnění rozhodnutí o odvolání musí být vypořádány všechny důvody, v nichž odvolatel spatřuje nesprávnosti nebo nezákonnosti napadeného rozhodnutí.

Žalovaný zcela ignoroval konkrétní odvolací námitky žalobce a zaštiťoval se přitom protokolem o kontrole a zprávou o auditu. Přehlédl však, že se nachází v řízení podle daňového řádu, v němž má žalobce postavení daňového subjektu, a že je na správních orgánech, aby prokázaly rozhodné skutečnosti. Pouhý poukaz na protokol o kontrole, za situace, kdy žalobce namítal konkrétní skutečnosti vůči jednotlivým podkladům, shromážděným při kontrole a vyjmenovaným v platebním výměru, tedy neobstojí. Bylo na žalovaném, aby se konkrétními námitkami žalobce zabýval, a pokud tak neučinil, zatížil řízení nepřezkoumatelností. Žalovaný dále argumentoval skutečnostmi z řízení o auditu, tedy něčím, co nebylo obsahem odůvodnění platebního výměru, navíc správní spis, jak byl předložen soudu, neobsahuje z řízení o auditu zhola nic. Je přitom nerozhodné, že žalobce nepodal námitky vůči protokolu o kontrole, neboť řízení o odvodu je řízením samostatným, odlišným od řízení o kontrole. Tentýž závěr platí ohledně nesprávného vypořádání žalobcovy námitky k expertnímu posudku.

Kromě poukazu na znění zákona lze připomenout i judikaturu soudů rozhodujících ve správním soudnictví, např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30.5.2008 č.j. -80: Vyjde-li správní úřad při rozhodování o sankci za správní delikt pouze z protokolu o kontrole pořízeného podle , o státní kontrole, aniž by se v následném správním řízení o uložení sankce jakkoli vypořádal s důkazními návrhy účastníka řízení v tomto řízení učiněnými, které mají vyvrátit či jinak interpretovat kontrolní zjištění, je výsledné rozhodnutí zpravidla nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

Soud proto rozhodnutí žalovaného zrušil v souladu s , b) a c) a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn , když procesně úspěšnému žalobci vznikly náklady zaplacením soudního poplatku ve výši 3.000,- Kč a náklady právního zastoupení advokátem ve výši 6.800,- Kč (2 úkony právní služby po 3.100,- Kč, 2 x režijní paušál po 300,- Kč – převzetí věci, sepis žaloby). Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení, a to dle ve spojení s , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ) k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval. Vzhledem k odlišné úpravě a , týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. , , ), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je m o ž n o podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Ostravě dne 25. září 2014

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu