Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

40 A 4/2014 - 24

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Podle § 10 odst. 1 písm. d) zákona o místním referendu návrh přípravného výboru musí obsahovat odhad nákladů spojených s provedením místního referenda a realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu obce, popřípadě statutárního města.

Podle § 11 odst. 2 zákona o místním referendu oprávněná osoba podporující konání místního referenda uvede na podpisovém archu své jméno, příjmení, datum narození, adresu a připojí vlastnoruční podpis.

Podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu nemá-li návrh přípravného výboru náležitosti stanovené podle § 10 a 11 nebo obsahuje-li nesprávné nebo neúplné údaje, obecní úřad nebo magistrát statutárního města neprodleně písemně vyzve zmocněnce, aby takové nedostatky ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 7 dnů, odstranil. Současně obecní úřad nebo magistrát statutárního města návrh přípravného výboru zmocněnci podle potřeby vrátí a o tomto postupu učiní zápis a přiloží k němu kopii návrhu přípravného výboru.

Podle § 12 odst. 3 zákona o místním referendu v případě, že obecní úřad nebo magistrát statutárního města nevyrozumí zmocněnce o tom, že návrh přípravného výboru nemá nedostatky, nebo ho nevyzve k jejich odstranění, považuje se takový návrh přípravného výboru po uplynutí lhůty 30 dnů od jeho podání za bezvadný.

Soud považuje za nutné připomenout mechanismus přezkumu návrhu na určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky podle , neboť se jedná o mechanismus odlišný od běžného přezkumu správních rozhodnutí či jiných zásahů a pokynů správních orgánů.

Podstatou soudní ochrany ve věcech místního referenda v této fázi je hodnocení formálních náležitostí návrhu na konání místního referenda. Soud tak v daném řízení přezkoumává předmětné (namítané) vady návrhu na konání místního referenda. Pokud přitom dospěje k závěru, že návrh je důvodný, v rámci svého rozhodnutí na místo výše uvedených správních orgánů určí, že daný návrh na konání místního referenda nemá nedostatky (L. Jemelka, M. Podhrázký, P. Vetešník, J. Zavřelová, D. Bohadlo, P. Šuránek.: . Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 777-783). Výsledné rozhodnutí má přitom povahu deklaratorní, neboť v případě zjištění důvodnosti návrhu, obecní úřad neměl právo vyzývat přípravný výbor k odstranění nedostatků. Soudu je tak přiznáno právo vymknout se ze zásadně kasační povahy své pravomoci ve správním soudnictví a rozhodnout namísto správního orgánu (srov. Blažek, T.,Jirásek, J., Molek, P., Pospíšil, P., Sochorová, V., Šebek, P.: - online komentář. 3. aktualizace. Praha : C. H. Beck, 2014).

Výzva k odstranění vad návrhu podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu není správním rozhodnutím a jako taková nemůže být stižena nepřezkoumatelností (srov. usnesení KS v Praze ze dne 20.7.2012, sp. zn. , Sb.NSS č. 2712/2012, www.nssoud.cz). Z těchto důvodů je nutno nejprve zhodnotit, zda byla učiněna výzva podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu, vyvolávající účinky zabraňující nástupu fikce bezvadnosti návrhu podle § 12 odst. 3 zákona o místním referendu. Je však nutno odlišit případy, kdy výzva vůbec nebyla vydána nebo úkon úřadu nelze za výzvu považovat (viz usnesení KS v Praze ze dne 22.6.2009, , Sb.NSS č. 1921/2009, www.nssoud.cz) od případů, kdy byla výzva vydána a řádně doručena, byť třeba i s vadami, které by v případě správního rozhodnutí mohly způsobit nepřezkoumatelnost. Ve druhém uvedeném případě nemůže nastat fikce bezvadnosti návrhu podle § 12 odst. 3 zákona o místním referendu. O takový případ se v dané věci jedná. Soud konstatuje, že výzva vymezovala dva nedostatky návrhu, z nichž absence odhadu nákladů byla vyjádřena dostatečně a navrhovatel tento nedostatek následně podáním ze dne 3.7.2010 odstranil. Ve vztahu k vadě spočívající v nedostatku platných podpisů oprávněných osob však musí soud konstatovat, že byla vyjádřena nedostatečně, neboť její vymezení ve výzvě neumožňuje relevantně vyhodnotit charakter vad a zvolit náležitý postup, což ostatně dle tvrzení navrhovatele vedlo i podání tohoto návrhu k soudu. Odpůrce mohl typově vymezit vady ve vztahu k jednotlivým oprávněným osobám, které podepsali podpisovouu, mohl tabulku s uvedením jednotlivých vad, která je součástí spisového materiálu, přiložit k výzvě nebo mohl navrhovatele informovat, kde je k nahlédnutí. Nic z toho však neučinil. Navrhovatel nemohl tak zhodnotit, zda se jedná o jednu vadu systémového charakteru, které by se mohl vyvarovat při opětovném sběru podpisů (např. vady v tiskopise podpisového archu), nebo se jedná o různé vady u jednotlivých osob. Nelze tak souhlasit s obecným tvrzením odpůrce, že by vady podpisovéy, podlimitní stav podpisů z důvodu jejich neplatnosti, bylo možno zhojit jen novým sběrem, neboť na malých obcích si lze představit i odstraňování vad opětovnou výzvou jednotlivých oprávněných osob, aby vady zhojily (např. v případě neuvedení některého z povinných údajů).

I přes tyto vady však soud musí konstatovat, že výzva vyvolala účinky zabraňující fikci bezvadnosti návrhu a bylo na místě zhodnotit, zda v daném případě návrh nemá nedostatky. Vzhledem k tomu, že vada absence způsobu úhrady odhadu nákladů byla odstraněna, soud se zabýval druhou vytýkanou vadou spočívající v nedostatečném počtu podpisů oprávněných osob.

Jak vyplývá z ustanovení § 12 odst. 6, odst. 7, odst. 8 zákona o místním referendu využívá úřad pro kontrolu náležitostí návrhu i podpisových listin údaje ze základního registru obyvatel, informačního systému evidence obyvatel a informačního systému cizinců, a to mimo jiné jména a příjmení, data narození, údaje o státním občanství, adresu místa (trvalého) pobytu, omezení svéprávnosti. Je tedy předpokladem zákonodárce, že údaje na podpisových arších oprávněných osob se budou shodovat s údaji v uvedených informačních systémech. Tímto způsobem je tak ověřována platnost jednotlivých podpisů oprávněných osob, jestliže dojde k rozporu nebo neúplným údajů (v rozporu s ustanovením § 11 odst. 2 zákona o místním referendu), považuje úřad tento rozpor či absenci údaje za nedostatek návrhu a upozorní na něj přípravný výbor ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 zákona o místním referendu. Ačkoliv to není v ustanovení § 11 odst. 2 zákona o místním referendu výslovně vyjádřeno, není pochyb o tom, že adresou je myšlena adresa trvalého pobytu [viz § 10 odst. 1 písm. f) zákona o místním referendu], a to i proto, že trvalý pobyt v místě je podmínkou účasti na místním referendu (srov. § 4 odst. 1 a 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí).

Odpovědnost za pravost podpisů a správnost sdělených údajů ze strany oprávněných osob nese jednoznačně přípravný výbor nikoliv úřad či obec. Je-li účelem podpisu oprávněných osob na podpisové archy zjištění relevantní podpory záměru uspořádat místní referendum, nelze tento účel realizovat způsobem, z něhož není zřejmé, zda oprávněná osoba uvedla skutečně svoje vlastní údaje. Je tedy bezpochyby věcí přípravného výboru a osob sbírajících podpisy, aby upozornili oprávněné osoby na nutnost uvedení úplných a správných údajů, včetně adresy trvalého pobytu, která musí být na území Chomutova. Ostatně i důslednost a pečlivost oprávněných osob při vyplňování podpisových archů značí míru vážnosti jejich zájmu o vyhlášení místního referenda. Chybí-li některý z povinných údajů k osobě na podpisovém archu nebo je tento údaj v rozporu s údajem vedeným k osobě v základním registru obyvatel a informačním systému evidence obyvatel, nelze takový podpis považovat za platný a započítat ho do celkového počtu podporujících oprávněných osob. Obdobný právní názor o odpovědnosti kandidáta za obsah petice na podporu jeho kandidatury ve věci volby prezidenta republiky ostatně zaujal i Ústavní soud a Nejvyšší správní soud (srov. nález ÚS ze dne 7.1.2013, sp. zn. , www.usoud.cz; usnesení NSS ze dne 13.12.2012, sp. zn. , www.nssoud.cz).

Ze shora uvedeného je patrné, že úřadem vytýkané nedostatky způsobují neplatnost podpisů, neboť se v daném případě jedná o nemožnost jednoznačné identifikace oprávněných osob (neúplné údaje o pobytu, jméně či datu narození, absence vlastnoručního podpisu) a dále je nutno konstatovat, že některé podepsané osoby vůbec nejsou osobami oprávněnými (osoby mající trvalý pobyt mimo Chomutov, cizinci či osoby mladší 18 let). Soud ověřil z přehledu zachycujícího jednotlivé závady u jednotlivých podpisů, že veškeré vytýkané nedostatky způsobují neplatnost podpisu, mají odraz v zákoně o místním referendu a nelze je tedy považovat za platné. Soudu tak nezbylo než konstatovat, že návrh na vyhlášení místního referenda v rozporu s ustanovením § 8 odst. 2 nepodpořil svým podpisem dostatečný počet (10%) oprávněných osob, a proto výrokem I. tohoto usnesení návrh zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení , podle něhož v řízení ve věcech místního referenda nemá žádný z účastníků právo na náhradu těchto nákladů.

Usnesení bude doručeno účastníkům řízení a současně bude vyvěšeno na úřední desce soudu; usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Ústí nad Labem dne 5. srpna 2014

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v. r. předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení:

Kateřina Sigmundová, DiS.