Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

45 A 48/2014 - 14

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

3

– 14

U S N E S E N Í

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a JUDr. Milana Podhrázkého v právní věci žalobce: V. M., bytem, proti žalovanému: J. B., bytem , o žalobě o nezpůsobilosti žalovaného být znalcem a o určení neplatnosti znaleckého posudku žalovaného č. 4633/115/2013,

t a k t o :

I. Žaloba s e o d m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce žalobou ze dne 12. 7. 2014, doručenou Krajskému soudu v Praze dne 16. 7. 2014, žádá, aby soud určil, že 1) žalovaný není způsobilým k tomu, aby vyhověl jmenování být znalcem o oboru stavebnictví – ekonomika staveb a že 2) znalecký posudek č. 4633/115/2013, ze dne 6. 11. 2013 vypracovaný žalovaným je neplatný. Tuto žalobu žalobce označil jako „žalobu správní“. Žalobce ve své žalobě napadá shora uvedený znalecký posudek vypracovaný žalovaným pro řízení u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. o bezdůvodné obohacení, přičemž mimo jiné dodává, že v uvedeném soudním řízení namítl podjatost žalovaného jako znalce pro uvádění vědomých nepravd v citovaném znaleckém posudku.

Soud dospěl k závěru, že žalobu je třeba odmítnout.

Ve vztahu k žalobním návrhům žalobce je třeba nejprve připomenout, že ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon [ , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “)]. Do pravomoci soudů ve správním soudnictví přitom patří rozhodování o žalobách proti rozhodnutím správního orgánu, o ochraně proti nečinnosti správního orgánu, o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu a o kompetenčních žalobách ( ). Dále soudy ve správním soudnictví rozhodují ve věcech volebních (místního a krajského referenda), ve věcech politických stran (hnutí) a o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem ( ).

Pokud jde o shora reprodukované návrhy žalobce, je zřejmé, že návrh ad 1) týkající se určení nezpůsobilosti žalovaného být znalcem se nachází zcela mimo rámec pravomoci soudů ve správním soudnictví. Státní správu ve věcech znalců vykonávají Ministerstvo spravedlnosti a krajské soudy, které však v daném případě nevystupují jako orgány soudní, ale tuto agendu vykonávají v rámci výkonu státní správy znalecké a tlumočnické činnosti, která jim je zákonem výslovně svěřena [srov. např. , , a 3, , , a , o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “)]. Pokud by správní soud zasahoval do výkonu státní správy ve věcech znalců tím způsobem, že by „určil nezpůsobilost žalovaného být znalcem“, nepochybně by postupoval v rozporu s principem plynoucím z y ČR, podle něhož státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Jestliže znalec nevyková svou činnost řádně, dopustí se tak přestupku, o němž rozhoduje krajský soud nebo Ministerstvo spravedlnosti [srov. , , ]. přitom neobsahuje žádné návrhové oprávnění zahájit přestupkové řízení se znalcem nebo řízení o jeho vyškrtnutí ze seznamu znalců. Krajské soudy nebo Ministerstvo spravedlnosti postupují v těchto věcech z moci úřední. Z toho vyplývá, že žalobce může dát Ministerstvu spravedlnosti nebo krajskému soudu jako orgánu státní správy ve věcech znalců (nikoliv jako soudu vykonávajícímu pravomoc správního soudnictví) pouze podnět k zahájení řízení, avšak je na těchto orgánech, zda takové řízení zahájí či nikoli. Takový podnět přitom žalobce dle obsahu žaloby podal, přičemž soudu je z úřední činnosti známo, že na tento podnět Krajský soud v Praze přípisem ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. , reagoval, přičemž tato písemnost byla vložena do schránky žalobce (P. O. BOX , N. S.) dne 31. 1. 2014.

Pokud jde o návrh žalobce ad 2) týkající se určení neplatnosti znaleckého posudku, je zřejmé, že takový návrh se rovněž nachází zcela mimo rámec pravomoci soudů ve správním soudnictví. Pokud by správní soud zasahoval do jakéhokoliv řízení vedeného před soudem tím způsobem, že by „určil neplatnost znaleckého posudku“, nepochybně by postupoval v rozporu s principem plynoucím z y ČR, podle něhož státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Pokud účastník občanského soudního řízení nesouhlasí se závěry znaleckého posudku nebo s postupem znalce, své námitky musí vznést v rámci toho kterého soudního řízení a je věcí procesního soudu, aby se s těmito námitkami při projednávání věci vypořádal [srov. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “)]. Účastník řízení může též vyzvat procesní soud k ustanovení znalce za účelem vypracování revizního znaleckého posudku jiným znalcem (srov. ), nebo si může sám nechat zpracovat nový znalecký posudek jiným znalcem a tento předložit jako důkaz procesnímu soudu (srov. ).

Vzhledem k tomu, že nedostatek pravomoci soudu k rozhodnutí představuje neodstranitelnou podmínku řízení, soud žalobu jako celek odmítl za užití ustanovení Nebylo přitom na místě tuto žalobu postoupit jinému orgánu k projednání a rozhodnutí, neboť z výše uvedeného vyplývá, že není žádný orgán, v jehož pravomoci by bylo rozhodnout o takovém návrhu.

Za tohoto stavu již soud nerozhodoval o návrhu žalobce ze dne 11. 8. 2014 na rozšíření žaloby v tom smyslu, aby byl žalobce vyškrtnut ze seznamu znalců, neboť ani takový návrh by s argumenty totožnými jako u návrhu na určení nezpůsobilosti žalovaného být znalcem nebyl ve správním soudnictví projednatelný.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením , podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 25. srpna 2014

Mgr. Jitka Zavřelová, v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost:

Božena Kouřimová