Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

57 Af 9/2014 - 18

3

pokračování

U S N E S E N Í

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Miroslavy Kašpírkové a Mgr. Ing. Veroniky Baroňové v právní věci žalobce M.V., proti žalovanému Generálnímu ředitelství cel, se sídlem Praha 4, Budějovická 1387/7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11.12.2013, č.j. 42092/2013-900000-304.6,

t a k t o:

I.

Žaloba s e o d m í t á.

II.

Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í

Dne 17.2.2014 byla soudu doručena žaloba žalobce prostřednictvím emailové zprávy z adresy faltyn@ak-faltynova.cz, advokátem JUDr. Václavem Faltýnem.

Vzhledem k tomu, že ač bylo v úvodu žaloby avizováno, že přílohou žaloby je i plná moc, tato plná moc nebyla soudu předložena, vyzval soud výzvou ze dne 13.3.2014 advokáta k předložení plné moci, přičemž advokáta současně poučil o tom, že nebude-li výzvě soudu vyhověno, soud žalobu odmítne podle , (dále jen „“). Advokát na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nijak nereagoval.

Soud proto výzvou ze dne 10.4.2014 vyzval k předložení plné moci přímo žalobce, přičemž i jej poučil o tom, že nebude-li výzvě soudu vyhověno, soud žalobu odmítne podle Ani žalobce na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nijak nereagoval.

S ohledem na skutečnost, že předchozí napadená rozhodnutí týkající se žalobce byla předmětem soudního řízení, ověřil soud v soudních spisech zdejšího soudu sp.zn. a sp.zn. , zda se zde nenachází generální plná moc, kterou by žalobce zmocnil JUDr. Václava Faltýna svým zastoupením. Plné moci zde založené byly však omezeny pouze na soudní řízení týkající se toho kterého napadeného rozhodnutí označeného vždy datem jeho vydání a číslem jednacím. Nejsou tudíž způsobilé prokázat existenci zastoupení v této věci.

Podle , , ve spojení s , (dále jen ), kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

Podle nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

V rozsudku ze dne 17.1.2012, č.j. -45 (dostupný na www.nssoud.cz), Nejvyšší správní soud uvedl, že „nedoložením oprávnění zastupovat účastníka řízení vzniká pochybnost, zda zástupce skutečně vykonává v řízení práva osoby, za jejíhož zástupce se označil. Doložení plné moci zástupce je považováno za jednu z podmínek řízení. Tento názor potvrdil i rozšířený senát Nejvyšší správního soudu v usnesení ze dne 16. 12. 2008, č. j. - 247( publ. pod č. 1773/2009); uvedl, že „[v]e správním soudnictví jsou podmínky řízení vnímány jako takové podmínky, za nichž soud může rozhodnout ve věci samé; jejich nedostatek tedy brání soudu vydat meritorní rozhodnutí (srov. podpůrně za použití ). Jsou chápány jako podmínky přípustnosti procesu jakožto celku, přičemž se upínají k procesním úkonům stran či soudu. … Teorie procesního práva i soudní praxe řadí mezi podmínky řízení na straně soudu především pravomoc, příslušnost, na straně účastníků řízení způsobilost být účastníkem řízení, procesní způsobilost, popřípadě též plná moc zmocněnce v případě zastoupení“. Nejvyšší správní soud v tomto rozsudku rovněž dospěl k závěru, že k předložení plné moci je nezbytné vyzvat nejprve advokáta, a pokud on nesplní svoji povinnost, dále ještě přímo žalobce. Teprve tedy až po nečinnosti obou těchto osob je nutné přistoupit k odmítnutí žaloby.

Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 19.4.2012, sp.zn. (dostupný na http://nalus.usoud.cz), uvedl, že „mezi podmínky řízení na straně účastníků řízení patří způsobilost být účastníkem řízení (procesní subjektivita) a způsobilost před soudem samostatně jednat (procesní způsobilost). Je-li navíc účastník řízení zastoupen zmocněncem na základě udělené plné moci, vzniká další podmínka v podobě předložení plné moci, která opravňuje zmocněnce vystupovat před soudem jménem účastníka řízení. Není-li tato plná moc soudu předložena, soud na základě ustanovení učiní vhodná opatření, aby tuto vadu odstranil. Nedojde-li ke konvalidaci, soud postupuje podle stadia řízení. V zásadě platí, že nedoložení plné moci zmocnitelem nebo zmocněncem nevede k zastavení řízení, nýbrž soud bude nadále jednat pouze s účastníkem řízení. Poněkud odlišná je situace, kdy podá žalobu (návrh na zahájení řízení) zmocněnec. V tomto případě záleží na tom, zda byla či nebyla žaloba podepsána kromě zmocněnce také účastníkem řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2001 sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 60/2002). Je-li podání, jímž se zahajuje řízení, podepsáno i účastníkem řízení (osobou, jejímž jménem ten, kdo vystupuje jako zmocněnec, v řízení jedná), pohlíží soud nadále na uvedeného účastníka jako na osobu, jež v řízení zastoupena není. Je-li ovšem takové podání podepsáno jen tvrzeným zástupcem účastníka, vede okolnost, že se uvedený nedostatek podmínky řízení nezdařilo odstranit, k zastavení řízení“.

Právě tato Ústavním soudem označená „odlišná situace“ nastala v případě žalobce. Žaloba jím podepsaná není a plná moc nebyla k výzvě soudu ve stanovené lhůtě předložena advokátem ani žalobcem.

Ve smyslu ustanovení tak přes výzvu soudu nedošlo k odstranění odstranitelné podmínky řízení. Vzhledem k tomu, že pro neodstraněný nedostatek jedné z podmínek řízení nelze v řízení pokračovat, když není především zřejmé, s kým má soud jednat, soud žalobu odmítl.

O nákladech řízení soud rozhodl podle , jelikož byla žaloba odmítnuta, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud (, , a 4 ).

V Plzni dne 30. května 2014

Mgr. Alexandr Krysl,v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

Lenka Kovandová