Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

78 Ad 11/2013 - 63

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., v právní věci žalobce T.D.P., s místem podnikání A. P. 24/1, O. zastoupeného Mgr. Jiřím Hladíkem, advokátem se sídlem Příkop 8, Brno, proti žalovanému Státnímu úřadu inspekce práce se sídlem Kolářská 451/13, Opava, o přezkoumání rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí č. j. 2009/81635-424 ze dne 27. 1. 2010, ve věci správního deliktu,

t a k t o :

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí č. j. 2009/81635-424 ze dne 27. 1. 2010, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce v Ostravě č. j. OTA-2009/365232/Kr ze dne 15. 9. 2009. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání správních deliktů dle , d) a e) , o zaměstnanosti, ve znění účinném ke dni rozhodnutí (dále jen „“), jichž se dopustil tím, že umožnil čtyřem cizincům práci bez povolení k zaměstnání a ve vztahu ke třem dalším cizincům nesplnil oznamovací povinnost o jejich zaměstnání, jak je podrobně specifikováno ve výroku napadeného rozhodnutí.

Žalobce v žalobě namítal, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě neúplně zjištěného skutkového stavu, neboť skutková zjištění vycházejí z důkazů, které nebyly provedeny v souladu se a nebylo je lze jako důkazy ve správním řízení použít. Skutkový závěr správních orgánů vychází toliko z protokolu o kontrole ze dne 18. 3. 2009, který přejímá obsah protokolů o vysvětleních fyzických osob podaných celnímu úřadu, provádějícímu kontrolu v provozovně žalobce. Vysvětlení mají podobnou povahu jako záznamy o podaném vysvětlení dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), které nelze k důkazu použít, a rovněž v trestním řízení je využitelnost vysvětlení podaných celním orgánům striktně omezena. Použitelnost protokolu je dle žalobce omezena toliko na příkazní řízení ve smyslu .

Ministerstvo práce a sociálních věcí v postavení žalovaného a současný žalovaný ve svých vyjádřeních k žalobě uvedli, že mají za to, že napadené rozhodnutí je správné a zákonné. Z žádného právního předpisu neplyne, že by protokol o kontrole nemohl být použit jako důkazní prostředek. To, že ho výslovně připouští v příkazním řízení, vede k závěru, že tím spíše je použitelný ve standardním správním řízení. Protokol o kontrole jako způsobilý podklad pro vydání rozhodnutí běžně aprobují i správní soudy (např. Vrchní soud v Praze v rozhodnutí č. j. -21 ze dne 27. 8. 1993). Jestliže žalobce v řízení obsah protokolu nijak nezpochybňoval, neměl správní orgán důvod z něj nevycházet či pochybovat o dostatečnosti skutkových zjištění z něj plynoucích. Důkazním prostředkem byl jen protokol o kontrole, nikoli jednotlivé protokoly o podaných vysvětleních. Oba žalovaní zdůraznili, že žalobce nikterak nereagoval ani v rámci kontrolního šetření, ani v prvostupňovém správním řízení, a v druhostupňovém řízení vznesl toliko námitky procesního rázu, věcnou správnost kontrolních zjištění však nezpochybnil.

Věc byla původně vedena u Městského soudu v Praze pod sp. zn. a následně byla v důsledku změny právní úpravy příslušnosti správních soudů usnesením -41 ze dne 10. 1. 2013 postoupena podepsanému soudu.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) je žalovaným správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na který jeho působnost přešla. Na základě čl. II bod 16 , kterým se mění , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, přešla s účinností od 1. 1. 2012 působnost Ministerstva práce a sociálních věcí k vedení správních řízení, v nichž jsou projednávány správní delikty podle zákona o zaměstnanosti, na Státní úřad inspekce práce. Státní úřad inspekce práce se tak ode dne 1. 1. 2012 stal rovněž procesním nástupcem ministerstva v soudních řízeních v těchto věcech, a ze zákona tak vstoupil i do postavení žalovaného v nyní projednávané věci (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. ze dne 31. října 2012).

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( ), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že ve dnech 18. 3. 2009 a 25. 3. 2009 provedl Celní úřad Ostrava kontrolu dodržování v provozovně žalobce v Ostravě-Třebovicích. Zjištěná porušení byla popsána v protokolu o výsledku kontroly ze dne 25. 3. 2009, proti němuž neměl žalobce námitky. Do protokolu o výsledku kontroly byla pojata zjištění z protokolů o podaných vysvětleních pracovníků žalobce v předmětné provozovně. Žalobce nereagoval na žádost celního úřadu o podání zprávy o nápravě zjištěných nedostatků. Spisová dokumentace byla následně předána Úřadu práce v Ostravě, který zahájil řízení ve věci podezření ze spáchání správních deliktů. V prvostupňové řízení žalobce neučinil žádný úkon. Dne 15. 9. 2009 bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí, v němž byl žalobce uznán vinným ze spáchání tam popsaných správních deliktů a uložena mu pokuta ve výši 190 000,- Kč. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, v němž namítal nemožnost použití kontrolního protokolu jako důkazu a absenci poučení o možnosti přítomnosti tlumočníka. Odvolání bylo zamítnuto napadeným rozhodnutím.

Soud nemůže přisvědčit námitce žalobce, že protokol o výsledku kontroly pořízený na základě záznamů o skutečnostech zjištěných při kontrole nelze použít jako důkaz. Jedná se o jiný institut než je záznam o podání vysvětlení dle . Soud se ztotožňuje s názorem žalovaného, že přípustnost použití protokolu o kontrole zakotvenou v lze vztáhnout dle interpretační zásady a minori ad maius na standardní správní řízení, a to i s ohledem na obecnou zásadu použitelnosti všech skutečností jako podkladu pro vydání rozhodnutí dle , ledaže tyto skutečnosti jsou výslovně vyloučeny (jako např. v ). Ostatně i správní judikatura konstantně a dlouhodobě připouští protokol o výsledcích kontroly jako důkaz (kromě již zmíněného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. -21 ze dne 27. 8. 1993 srov. např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. -80 ze dne 30. 5. 2008 či č. j. -35 ze dne 13. 2. 2014). Žalobce sice správně poukazuje na rizika spojená s postupem pořizování protokolů o kontrole, kdy účastník nemá táž práva jako při standardním správním řízení, nicméně tato rizika není důvod eliminovat takovým krajním opatřením, jako je vyloučení protokolu z podkladů pro vydání rozhodnutí. Uvedená rizika spojená s procesními deficity při podávání vysvětlení při provádění kontroly jsou eliminována tím, že protokol sám o sobě je napadnutelný námitkami a v navazujícím správním řízení o deliktu je navíc podroben hodnocení spolu s dalšími důkazy, které jej mohou vyvracet. Pokud správní soudy kritizují správní orgány za použití protokolu o výsledku kontroly jako jediného podkladu pro vydání rozhodnutí deliktu, pak tak činí vždy v situaci, kdy ze strany žalobce je napadána věcná správnost kontrolních zjištění a tyto námitky jsou podloženy jinými důkazními návrhy. V projednávané věci však k ničemu takovému nedošlo. Žalobce nikdy nezpochybnil věcnou správnost kontrolních zjištění, a ve spisovém materiálu není nic, co by uvádělo správní orgán do pochybností ohledně správnosti a úplnosti zjištěného skutkového stavu na podkladě kontrolního protokolu.

K námitce žalobce vznesené u jednání dne 15. 4. 2014, že z protokolu nevyplývá prokázání soustavnosti nelegální práce, soud poznamenává, že se touto námitkou nemohl zabývat, neboť byla uplatněna opožděně. S ohledem na to, že uvedená námitka nemá žádného (byť minimálního) předobrazu v původně podané žalobě, dospěl soud k závěru, že byla uplatněna v rozporu se zásadou koncentrace zakotvenou v ve spojení s , a proto je nepřípustná.

Žádný z žalobcem uplatněných žalobních bodů tak nebyl shledán důvodným, a proto krajský soud žalobu podle zamítl.

O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle , neboť procesně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu nevznikly v tomto řízení žádné náklady přesahující jeho obvyklou úřední činnost.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je m o ž n o podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Krajský soud v Ostravě

dne 15. dubna 2014

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu