Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

58 A 34/2011 - 34

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci

žalobkyně J. S., zastoupené JUDr. Josefem Cholastou, advokátem v Krnově, Hlavní náměstí

46/12, proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, 28.

říjn a 117, k žalobě na přezkoumání rozhodnutí žalovaného o přestupku proti občanskému

soužití ze dne 11.4.2011 číslo MSK 49514/2011

t a k t o :

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žalobkyně n e m á právo na náhradu nákladů ř ízení.

III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů říz en í.

O d ů v o d n ě n í :

Vymezení pře dmě tu řízení

pokračování -2- 58A 34/2011

[1] Žalobkyně byla uznána vinna z přestupku proti občanskému soužití podle ustanovení §

49 odst. 1 písm. c) , o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále

jen přestupkový zákon), kterého se měla dopustit tím , že úmyslně narušila občanské soužití

drobným ublížením na zdraví, když dne 17.8.2010 kolem 23:00 hodin na veřejném chodníku za

plotem domu 40 na ulici Tolstého v Krnově uchopila rukou D.M. a to v oblasti jeho bicepsu pravé

ruky a druhou rukou do něj strčila, kdy mu tímto jednáním způsobila hematom na pravé paži. Za

toto jednání jí byla podle ust. § 11 odst. 1 písm. b) a § 49 odst. 2 zákona o přestupcích uložena

pokuta ve výši 300,- Kč se splatností do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí a dále

podle ust. § 79 odst. 1 zákona o přestupcích uložena povinnost nahradit náklady spojené

s projednáváním přestupku ve výši 1.000,- Kč do 15-ti dnů od nabytí právní moci rozhodnutí.

[2] Žalovaný napadeným rozhodnutím k odvolání žalobkyně přezkoumal rozhodnutí Komise

k projednávání přestupků města Krnova (dále jen orgán I. stupně) ze dne 23.2.2011 č.j.

Mukrn/201057785/SP/PR/Bu, kterým byla žalobkyně uznána vinna tak, jak uvedeno v odst. 1

tohoto rozsudku, za což jí byla uložena sankce, jak uvedeno v odst. 1 tohoto rozsudku.

V odůvodnění žalovaný uvedl, že přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí, jakož i říz en í,

které mu předcházelo, s prá vn ími předpisy. Krajský úřad vytknul správnímu orgánu I. stupně

porušení ust. , kdy zaslal vyrozumění právnímu zástupci obviněné o konání

ústního jednání pouze jej ím u právnímu zástupci J. S. k ústnímu jednání nepředvolal. Nicméně

tato se nařízené ústního jednání dne 9.2.2011 za přítomnosti svého právního zástupce

účastnila, její účastí na ústním jednání byl tento nedostatek zhojen. Odvolac í orgán se po

přezkoumání napadeného rozhodnutí a ř ízení, které předcházel jeho vydání, zejména pak

skutkových závěrů, s tímto ztotožnil a má za to, že správní orgán I. stupně provedl všechny

relevantní důkazy, které se nabízely, a vyhodnotil je v souladu s .

Stejně tak se odvolac í správní orgán ztotožnil s úvahami o uložení sankce za přestupek

obviněné J. S. K námitce týkajíc í se vedení řízen í správním orgánem I. stupně s obviněnou J.

S., která byla v době spáchání přestupku nezletilá, odvolací správní orgán uved, že skutečně

v době spáchání přestupku, tj. dne 17.8.2010, nedovršila věku 18 let, a tedy byla mladistvá.

Ústní jednání bylo nařízeno ke dni 10.1.2011. V té době již J. S. nabyla zletilosti, tzn., že nebylo

potřeba vést ř ízení dle § 74 odst. 2 přestupkového zákona. Správní orgán I. stupně postupoval

v souladu se zákonem, když o konání ústního jednání nevyrozumíval zákonného zástupce a

orgán sociálně-právní ochrany dět í.

[3] Rozhodnutím Komise k projednání přestupků města Krnova ze dne 23.2.2011

čj. Mukrn/201057785/SP/PR/Bu byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku proti

občanskému soužití dle ust. § 49 odst. 1 p ísmeno c) zákona o přestupcích, a to tím, že úmyslně

narušila občanské soužití drobným ublížením na zdraví, když dne 17.8.2010 kolem 23:00 hodin

na veřejném chodníku za plotem domu 40 na ul. Tolstého v Krnově uchopila rukou D. M., a to

v oblasti jeho bicepsu pravé ruky a druhou rukou do něj strčila, kdy mu tímto jednáním způsobila

hematom na pravé paži. V odůvodnění správní orgán uvedl, že zahájil ř ízení proti obviněné J. S.

na základě oznámení o přestupku Policie České republiky, obvodního oddělení Krnov, pod č.j.

pokračování -3- 58A 34/2011

KRPT-71823-1/PŘ-2010-070113, které bylo postoupeno správnímu orgánu dne 19.10.2010 a

nařídil ve věci na den 10.1.2011 ústní jednání, kdy k tomuto jednání byla předvolána obviněná J.

S. (právní zástupce J. Cholasta), svědkové D. M., L. M. a I. S. Obviněná u jednání dne

10.1.2011 své jednání popírala a uvedla, že si m ys lí, že jsou v tom jiné věci, protože manželka

policisty pracovala v hotelu u její matky a ta s ní nebyla spokojena a nějak se nepohodly.

Uvedla, že mu maximálně bránila v tom, aby šel za m am kou, tak si stoupla před něj, ale

schválně to nebylo, policista do ní žduchl a ona se jej - asi za ruc e – chytla. Dle její výpovědi se

to odehrálo asi 2 m za brankou ke středu. S policisty nijak nekomunikovala, ptala se jich pouze,

co se děje. Správní orgán ve věci obv. J. S. rozhodoval na základě svědeckých výpovědí

podaných před správním orgánem u nařízených ústních jednání, kdy po provedeném

dokazování správní orgán dospěl k závěru, že vina obviněné J. S. byla dostatečně prokázána,

kdy byly provedeny všechny dostupné důkazy potřebné ke zjištění stavu věci. Správní orgán

nepovažoval za nutné ve věci vyslechnout dalš í svědky – družku svědka D. M., kdy tato na

místě nebyla a správní orgán zvážil, že není ani podstatné zjišťovat vztahy mezi ní a bývalou

zaměstnavatelkou I. S. byť se obviněná snažila jednání policisty „svalit“ právě na neurovnané

pracovní vztahy mezi její matkou a jeho př ítel kyn í, které však nijak nekonkretizovala, omezila se

pouze na obecné informace o nespokojenosti matky s ní a o tom, že se nepohodly. Ani

svědkyně I. S. konkrétněji situaci neobjasnila s tím, že se k tomu vyjadřovat blíže nechce.

Samotný D. M. se vyjádřil, že je pravdou, že jeho družka u I. S. pracovala, ale již má jinou práci

a o žádných problémech mezi svou družkou a I. S. ne ví. Správní orgán má za to, že D. M. nebyl

jakkoliv zaujatý proti osobě J. S., když této si až do doby, kdy sama dobrovolně z domu vyšla,

žádný z policistů nevšímal a řešilo se pouze jednání její matky I. S. Správní orgán má za to, že

poukazování obviněné na zaujatost policisty – svědka D. M. je pouze snaha vyvinit se

z protiprávního jednání a jeho osobu uvést do pozice nevěrohodného zaujatého svědka. Po

právní stránce správní orgán kvalifikoval jednání obviněné jako přestupek proti občanskému

soužití dle ust. § 49 odst. 1 p ísmene c) zákona o přestupcích, kdy občanské soužití lze obecně

vymezit jako souhrn pravidel chování, jejichž zachování – nad rámec právních norem – je podle

obecného názoru a přesvědčení nutnou podm ínkou klidného a spořádaného soužití občanů

v daném m ístě, čase a situaci. Ustanovení § 49 zákona o přestupcích chrání jen určité

společenské zájmy (čest a důstojnost občana, jeho zdraví a pokojný život), a tedy jen ta pravidla

občanského soužití, která směřují proti jeho zájmům. Jednáním J. S. byla naplněna skutková

podstata přestupku proti občanskému soužití dle ust. § 49 odst. 1 písm. c/ zákona o přestupcích,

a to drobné ublížení na zdraví, když stupeň nebezpečnosti pro společnost byl v konkrétním

jednání mladistvé J. S. malý, kdy závěrem bylo způsobené prokázané zranění – hematom na

pravé paži, kdy toto zranění neomezilo nijak D. M. na běžném způsobu života. Ohledně m íry

zavinění správní orgán spatřuje v jednání J. S. úmysl přímý, kdy správní orgán má za to, že

obviněná chtěla svým jednáním porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem – v tomto

konkrétním případě občanské soužití. Při stanovení druhu a výměry sankce správní orgán

přihlédl ke způsobu spáchání přestupku, tj. že k přestupku nebyly použity žádné prostředky, dále

přihlédl správní orgán i k okolnostem, za nic hž byl přestupek zaviněný úmyslným jednáním

obviněného spáchán, kdy obviněná se na spáchání skutku nijak nepřipravovala a jednala zřejmě

impulsivně. Přitěžující však je, že obviněná jednala s cílem pomoci matce vyhnout se k úkonům,

které byla povinna v rámci běžné kontroly její matka strpět. Správní orgán přihlédl také

k následkům přestupku, kdy sice bylo způsobeno zranění D. M., ale nejednalo se o nic

závažného, vznikl mu pouze hematom, kdy tento jej nijak neomezil na běžném způsobu života.

pokračování -4- 58A 34/2011

Bylo dále přihlédnuto i k pohnutce, kterou správní orgán spatřuje právě v tom, že došlo k nějaké

situaci, kdy obviněná chtěla zabránit činnosti policistů a pomoci matce vyhnout se těmto

úkonům. Konečně správní orgán přihlédl i k samotné osobě pachatelky, která dosud nemá

z áz nam v evidenci přestupků u zdejšího správního orgánu, bylo přihlédnuto i k tomu, že

obviněná se jednání dopustila jako mladistvá, kdy v době jednání nedovršila věku 18-ti let. Na

základě shora uvedených skutečností byla správním orgánem uložena obviněné sankce pokuty

ve výši 300,- Kč. Obviněné byla dále uložena povinnost nahradit náklady ř ízení ve výši 1.000,-

Kč, kdy splatnost pokuty i nákladů ř ízení je uvedena ve výroku tohoto rozhodnutí.

Obsah žaloby

[4] Žalobce žalobou ze dne 10.6.2011 navrhl rozhodnutí žalovaného zrušit a uložit

žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady ř ízení v souvislosti se zastoupením v rozsahu

dvou úkonů plus dvou paušálních poplatků plus DPH a zaplacení soudního poplatku. V žalobě

uvedl, že napadá rozhodnutí v celém rozsahu, tedy jak co do výroku o trestu i co do odůvodnění

tohoto výroku o trestu tak i co do výroku o náhradě nákladů ve výši 1.000,- Kč. Žaloba

obsahovala jen jeden žalobní bod, když tento byl podrobně rozveden; tímto žalobním bodem

bylo procesní pochybení správního orgánu, jestliže za situace, kdy žalobkyně, která údajný

přestupek spáchala v době nezletilosti, měla být u jednání přestupku zastoupena zákonným

zástupcem za orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí. Protože se tak nestalo, došlo

k porušení ust. § 74 odst. 2 zákona o přestupcích.

Vyjádření žalovaného

[5] Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě popřel oprávněnost žaloby. Uvedl, že

dle zásady zákazu zneužití správního uvážení, vyjádřené v ust.

Sb., , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), je správní orgán při

výkladu neurčitých právních pojmů a při aplikaci zákona vázán př íslušnými ustanoveními zákona

a daným zákonným rámcem. Mez e volného uvážení může do určité m íry upravovat ústřední

správní úřad prostřednictvím metodiky nebo výkladových stanovisek. Metodika i výkladová

stanoviska musí být v souladu se zákonem a nesmí se jednat o extenzní výklad. Dle ust. § 12

odst. 2 , o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy

České republiky, ve znění pozdějších předpisů, plní Ministerstvo vnitra koordinační úlohu

v oblasti správního ř ízení, správního trestání a spisové služby. V rámci své koordinační úlohy

v oblasti správního trestání pak Ministerstvo vnitra na konzultačním dni pro krajské úřady

(přestupková problematika) dne 10.3.2009 jasně vymezilo pravidla pro aplikaci legislativní

zkratky „mladistvý“ v průběhu přestupkového ř ízení, a to takovým způsobem, jak ji aplikovala jak

komise ve svém rozhodnutí v rámci prvostupňového ř ízení, tak také žalovaný v rámci odvolacího

říz en í. Z uvedeného tedy vyplývá, že jak komise, tak žalovaný v rámci své rozhodovací činnosti

pokračování -5- 58A 34/2011

řádně aplikovali zásadu zákazu zneužití správního uvážení, jakožto se striktně drželi právního názoru svého metodického orgánu – Ministerstva vnitra. Navrhl žalobu zamítnout.

Skutečnosti zjištěné ze správního spisu pro posouzení věci

[6] Dne 19.10.2010 obdržel od Policie ČR, krajského ředitelství policie Moravskoslezského

kraje, obvodního oddělení, Albrechtická 1, Krnov, Městský úřad Krnov oznámení o přestupku,

včetně policejního spisu. Dne 3.1.2011 bylo obviněné doručeno oznámení o zahájení řízen í o

přestupku včetně předvolání k ústnímu jednání na den 10.1.2011. Současně byli předvoláni

svědci: D. M., L. M. a I. S. Vzhledem k předložení plné moci pro advokáta JUDr. Josefa Cholastu

obviněnou, byl i tento zástupce předvolán k uvedenému jednání. K jednání se dostavili:

obviněná spolu se svým právním zástupcem a svědkyně I. S. Z důvodu nedostavení se dvou

předvolaných svědků D. M. a L. M., kteří z pracovních důvodů byli slyšeni mimo nařízené

jednání, bylo k požadavku zástupce obviněné jednání odročeno na den 9.2.2011.7.9.2011

v 9.00 hod., za účelem slyšení nepřítomných svědků. Další jednání proběhlo dne 9.2.2011 které

bylo obviněnému doručeno 4.8.2011 a svědkům, zasahujíc ím policistům, 8.8.2011;

[7] Dne 23.2.2011 bylo vydáno správním orgánem I. stupně rozhodnutí.

[8] Dne 10.3..2011 bylo podáno odvolání, jehož jedinou námitkou bylo porušení ust. § 74

odst. 2 zákona o přestupcích.

[9] Dne 18.3..2011 bylo odvolání včetně správního spisu předloženo k rozhodnutí

odvolac ím u orgánu.

Právní úprava

[10] Podle ust. , je-li obviněným z přestupku mladistvý,

vyrozumí správní orgán o nařízeném ústním jednání též zákonného zástupce mladistvého a

orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí; jim se také rozhodnutí o přestupku oznamuje.

[11] Podle ust. § 19 odst. 1 zákona o přestupcích při posuzování přestupku osoby, která

v době jeho spáchání dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku (dále jen

„mladistvý“), se přihlíží ke zvláštní péči, kterou spolčenost věnuje mládeži.

pokračování -6- 58A 34/2011

Jednání krajského soudu

[12] S ohledem na skutečnost, že strana žalobkyně po poučení dle ust.

nesouhlasila s postupem dle citovaného ustanoveni, soud nařídil jednání na den 26. března

2013. K jednání se dostavil zástupce žalovaného, zástupce žalobkyně, nedostavila se

žalobkyně. Žalobkyni bylo předvolání k jednání doručováno do vlastních rukou. Protože

žalobkyně nebyla zastižena, byla zásilka dne 11.3.2014 uložena a připravena k vyzvednutí a

žalobkyni byla zanechána výzva. Žalobkyně si zásilku nevyzvedla a tato byla soudu vrácena

dne 26.3.2013 s poznámkou, že zásilku nebylo možné po uplynutí 10 dnů vložit do schránky,

vrací se tato soudu zpět. S ohledem na tuto skutečnost, soud před zahájením jednání ne jdř íve

vyhodnotil, zda vůbec může ve věci jednat a dospěl k závěru, že podmínky pro jednání toho dne

jsou dány. Zásilku je nutno desátým dnem od uložení považovat za doručenou, což je

21.3.2014. Soud si je vědom, že za prvé nedošlo k vyvěšení sdělení o možnosti vyzvednutí si

zásilky ( s.ř.s, ) a současně ode dne doručení do dne jednání soudu je

méně než 10 dnů () Soud přes uvedené dospěl k závěru, že jsou dány

podmínky pro jednání toho dne, a to z důvodu, že soud předvolal právního zástupce žalobkyně

vzorem 028, což je předvolání zástupce účastníka k prvnímu jednání, ve věcech, v nichž může

být jednáno bez přítomnosti účastníka, přičemž předvolání též platí pro zastupovaného

účastníka. Zástupce je v tomto předvolání (první věta) poučen o tom, že předvolání současně

platí pro zastupovaného účastníka. Zástupci bylo předvolání doručeno do datové schránky dne

7.3.2014. Lhůta deseti dnů doručení předvolání přede dnem nařízeného jednání byla tak plně

dodržena a strana žalobkyně tak měla dostatečný časový prostor k přípravě.

Právní posouzení věci samé

[13] Žalobkyně se dne 17.8.2010 dopustila jednání, které bylo správními orgány kvalifikováno

jako přestupek proti občanskému soužití. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se narodila dne X, ke

spáchání přestupku došlo 8 dnů před dovršením věku 18 let. V dané věci není sporu o tom, že

žalobkyně v den, kdy svým jednáním se měla dopustit přestupku, byla mladistvá ve smyslu ust.

§ 19 zákona o přestupcích. Stěžejní otázkou je však, zda k ústnímu jednání, které bylo nařízeno

poprvé na den 10.1.2011, předvolání je datováno dnem 21.12.2010, tedy již v době, kdy

žalobkyně dovršila 18. rok věku a nebyla již osobou mladistvou, měl být o nařízeném ústním

jednání vyrozuměn její zákonný zástupce plus orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí

s odkazem na právní ustanovení citované v odstavci [10] tohoto rozsudku.

[14] Soud nepřisvědčil oprávněnosti žalobnímu bodu. Soud je přesvědčen, že ustanovení

citované v [10] tohoto rozsudku nelze vykládat dogmaticky ve smyslu, že dovrší-li obviněný

v době ř ízení o přestupku zletilosti, je nadále nutno o ústních jednáních informovat zákonného

pokračování -7- 58A 34/2011

zástupce či orgán vykonávající sociálně právní ochranu dět í. Již ze samé podstaty zákonného

zastoupení vyplývá, že zákonného zástupce má jen nezletilá osoba (soud se na tomto místě

nezabývá osobami, jejichž způsobilosti k právním úkonům byla soudním rozhodnutím omezena)

a nabytím zletilosti, v případě žalobkyně dovršením 18 let věku, zákonné zastoupení zaniká.

Jestliže dovršením 18 roku věku již ze zákona žalobkyně zákonného zástupce nemá, pak taková

osoba nemůže být ani k jednání předvolávána. Stejně tak se to týká i orgánu sociálně-právní

ochrany dětí, neboť tento působí při ochraně práv a zájmů dítěte, přičemž zákon o sociálně

právní ochraně dětí (č. ) d ít ětem rozumí nezletilou osobu. Při zamyšlení, co je

podstata a smysl účasti orgánu pověřeného péčí o mládež na jednání správního orgánu a vůbec

důvod pro uplatnění jeho procesních práv v daném ř ízení pak je nutno odpovědět, že jeho

význam spočívá především v tom, že tento orgán může přispět k objasnění věci, a to především

zprostředkováním poznatků ohledně poměrů mladistvého a za tím účelem opatřuje informace,

poznatky a zprávy o výchovném prostředí mladistvého, o jeho rodinném zázem í, o jeho chování

apod. Jestliže však obviněný z přestupku dosáhne 18 let věku, pak již účast orgánu pověřeného

péčí o mládež nemůže nijak podstatně přispět k naplnění zákonného smyslu a účelu procesního

postavení strany orgánu péče o mládež v přestupkovém ř ízení. Za této situace uvedený orgán

již nemůže žádným významným způsobem zprostředkovat zjištění poměrů mladistvého, ovlivnit

vývoj jeho osobnosti, a v zásadě už vlastně nemá ani žádnou reálnou možnost aktivně

vystupovat v daném říz en í, uplatňovat svá procesní oprávnění a naplňovat tak zákonem

předpokládaný účel - jeho účast v řízen í je v těchto případech v zásadě jen formální záležitostí.

Soud s ohledem na vyřčené jen shrnuje, že jak zákonný zástupce, tak i orgán sociálně-právní

ochrany dětí má své opodstatnění jen v případě, že obviněný je mladistvý a přestupkové říz en í,

resp. ústní jednání, se koná v době před dosažením 18 let věku. Pouhá samotná skutečnost, že

osoba se přestupku dopustila sice před osmnáctým rokem věku, avšak v době činění procesních

úkonů správního orgánu již osoba byla zletilá, nemůže založit povinnost orgánu konající

přestupkové ř ízení, vyrozumívat o ústn ím jednání zákonného zástupce či orgán sociálně-právní

ochrany dětí. Lze tedy uzavřít, že proces, a v něm jednotlivé procesní úkony, jsou závislé na

čase konání. V souzené věci tak nelze postup správního orgánu o nevyrozumění orgánu

pověřeného péč í o mládež o ústn ím jednání či zákonného zástupce žalobkyně považovat za

vadu ř ízení, která by založila nezákonnost rozhodnutí.

[15] Soud s ohledem na uvedené dospěl k závěru, že postupem správního orgánu nebyla

porušena procesní práva žalobkyně ve správním řízen í ve smyslu ust. § 74 odst. 2 zákona o

přestupcích.

[16] Ze všech výše uvedených důvodů krajský soud podanou žalobu podle jako nedůvodnou zamítl.

[17] O náhradě nákladů ř ízení rozhodl krajský soud podle s přihlédnutím

k tomu, že ve věci plně procesně úspěšný žalovaný se náhrady nákladů ř ízení vzdal a také mu

žádné nevznikly.

pokračování -8- 58A 34/2011

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvo u týd nů ode dne

doručení to hoto ro zhod nutí. Kasační stížnost se podá vá ve dvou vyhoto ve níc h

u Nejvyššího správního soud u, se sídle m Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační

stížnosti ro zhod uje Ne jvyšš í správní so ud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvod ů uvedených v a kromě

obecných ná le žitostí podání musí obsahovat označení ro zhod nutí, proti němuž směřuje,

v jakém ro zsa hu a z jak ýc h d ůvodů jej stě žo vate l napadá, a údaj o tom, kdy mu b ylo

rozhodnutí doručeno.

V říze ní o kasační stížnosti mus í být stě žo va tel zasto upe n advokátem; to neplatí, má-li

stěžo va tel, je ho za městna nec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,

vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro

výko n advokacie.

V Ostravě dne 26. b ře zna 2014

JUDr. Ja na Zá viská

samosoudkyně